Václav Matyáš mi neustále vytýká, že jsme se nezapojili skrze sdružení SIA ČR – Rada výstavby do práce kolegia ministryně Dostálové. Ta mi dokonce vmetla do tváře, že kritizuji věcný záměr stavebního zákona, protože nejsme v kolegiu. Ne. Naopak – nadále zdůrazňuji, jak je dobře, že jsme se nenechali do této podivné hry vtáhnout. Jak bychom pak mohli vysvětlovat naše kvalifikované zásadní nebo doporučující připomínky? Komora se chová, jak jí náleží, nadále respektuje, že je připomínkovým místem.
Jak se povolují kontejnerové čerpací stanice pohonných hmot
- Publikováno:
- Rubrika:
- Právní předpisy
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Metodická pomůcka Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Odbor stavebního řádu, která byla vydaná v červenci 2018 určuje postup při umísťování samoobslužných kontejnerových čerpacích stanic pohonných hmot.
V plném znění je ke stažení na konci článku.
Stavební zákon1 ani jeho prováděcí předpisy pojem čerpací stanice pohonných hmot ani samoobslužná kontejnerová čerpací stanice nedefinují. Pojem čerpací stanice pohonných hmot si pro své účely definuje zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách2 v ustanovení § 2 písm. f): čerpací stanicí pohonných hmot (dále jen čerpací stanice) se rozumí stavba nebo zařízení, z něhož se pohonná hmota, s výjimkou elektřiny, prodává nebo prodává a vydává zpravidla do palivové nádrže vozidla; čerpací stanicí není stavba nebo zařízení, z něhož se pohonné hmoty vydávají pouze pro vlastní potřebu, bezúplatné dobíjení elektrického vozidla elektřinou nebo bezúplatná výměna jeho baterie.
Jedná se vždy o povinně certifikovaný výrobek
Samoobslužná kontejnerová čerpací stanice s nadzemní nádrží pohonných hmot je povinně certifikovaným výrobkem podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/34/EU (do 18. dubna 2016 směrnice 94/9/ES)3 a nařízení vlády č. 116/2016 Sb. (do 19. dubna 2016 NV č. 23/2003 Sb.)4. Vzhledem k tomu, že koncept samoobslužných kontejnerových čerpacích stanic je navržen jako stavebnicový systém, který je možné doplňovat o zastřešení, záchytné jímky, nájezdové rampy atd., je nutné při posuzování stavebního záměru vycházet z konkrétního certifikátu a zkoumat, zda certifikát zahrnuje vedle kontejneru s nádrží na pohonné hmoty a technologickým vybavením také ostatní části celé sestavy.
Umístění, provedení, kolaudace (užívání)
Samoobslužná kontejnerová čerpací stanice, která může být jak stavbou, tak výrobkem plnícím funkci stavby, podléhá vždy posuzování podle stavebního zákona. Při posuzování konkrétního navrhovaného stavebního záměru je třeba vycházet z certifikátu výrobku. V praxi tak mohou nastat dva případy:
1. jedná se o výrobek plnící funkci stavby – certifikát je vydán na celý stavební záměr, tedy včetně navrhovaných zastřešovacích prvků, záchytných jímek, nájezdových ramp apod. tj. výrobkem ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. je celá čerpací stanice. V takovém případě je možné projednat takový záměr jako výrobek plnící funkci stavby.
2. jedná se o stavbu – certifikát není vydán na celý stavební záměr, tj. výrobkem ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. je zpravidla pouze kontejner, který obsahuje nádrž na pohonné hmoty a veškeré technologické vybavení, nezahrnuje např. zastřešení, záchytné jímky, nájezdové rampy nebo jiné části čerpací stanice. Takovou stavbu je nutné umístit, povolit a zkolaudovat.
Oba případy podléhají posuzování podle stavebního zákona a musí splňovat technické požadavky na stavby, liší se však v procesních postupech.
Postup, když se jedná o výrobek plnící funkci stavby
Výrobek plnící funkci stavby vyžaduje územní rozhodnutí, neboť není uveden v taxativním výčtu stavebních záměrů nevyžadujících rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas v ustanovení § 79 odst. 2 stavebního zákona.
Za splnění podmínek ustanovení § 96 může být místo územního rozhodnutí vydán územní souhlas, tj. tehdy, pokud je záměr – výrobek plnící funkci stavby – umisťován v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat v případech záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.5
Záměry, které jsou předmětem posuzování vlivů na životní prostředí, jsou uvedeny v příloze č. 1 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí. Po poslední novele6 této přílohy, tj. od 1. listopadu 2017, je pro záměr Zařízení ke skladování ropy a ropných produktů od stanoveného limitu a zařízení ke skladování chemických látek a směsí klasifikovaných jako nebezpečné v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí s kapacitou od stanoveného limitu stanoveno, že od limitu 200 tisíc tun podléhá posuzování vždy a od limitu 200 tun vyžaduje zjišťovací řízení.
Územní rozhodnutí může být také nahrazeno veřejnoprávní smlouvou (§ 78a stavebního zákona).
Výrobek plnící funkci stavby nevyžaduje podle § 103 odst. 1 písm. e) bod 16 stavebního zákona stavební povolení ani ohlášení a ani nevyžaduje podle § 119 odst. 1 stavebního zákona kolaudaci.
Postup, když se jedná o stavbu
Stavba čerpací stanice pohonných hmot (není rozhodné, zda je samoobslužná nebo zda má nadzemní nádrž) vyžaduje územní rozhodnutí, neboť není uvedena v taxativním výčtu stavebních záměrů nevyžadujících rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas v ustanovení § 79 odst. 2 stavebního zákona.
Za splnění podmínek ustanovení § 96 může být místo územního rozhodnutí vydán územní souhlas, tj. tehdy, pokud je záměr umisťován v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat v případech záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Záměry, které jsou předmětem posuzování vlivů na životní prostředí, jsou uvedeny v příloze č. 1 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí. Po poslední novele této přílohy, tj. od 1. listopadu 2017, je pro záměr Zařízení ke skladování ropy a ropných produktů od stanoveného limitu a zařízení ke skladování chemických látek a směsí klasifikovaných jako nebezpečné v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí s kapacitou od stanoveného limitu stanoveno, že od limitu 200 tisíc tun podléhá posuzování vždy a od limitu 200 tun vyžaduje zjišťovací řízení.
Územní rozhodnutí může být také nahrazeno veřejnoprávní smlouvou (§ 78a stavebního zákona).
Stavba čerpací stanice pohonných hmot vyžaduje stavební povolení, neboť není uvedena v taxativním výčtu stavebních záměrů nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení (§ 103 stavebního zákona) ani v taxativním výčtu stavebních záměrů, u kterých postačí ohlášení (§ 104 stavebního zákona). Stavební povolení může být také nahrazeno veřejnoprávní smlouvou (§ 116 stavebního zákona) nebo certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117 stavebního zákona).
Stavba čerpací stanice pohonných hmot vyžaduje kolaudaci, neboť se jedná o stavbu, která vyžaduje stavební povolení a současně jde o stavbu, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit.
redakčně upravený a krácený text MMR ČR
Celé stanovisko je ke stažení:
Samoobsluzne_kontejnerove_CSPH-25072018_1
1 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2 Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů.
3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/34/EU z 26. února 2014, o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (účinnost od 18. dubna 2014, transpozice do 19. dubna 2016).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES z 23. března 1994, o sbližování právních předpisů členských států pro zařízení a ochranné systémy určené k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (účinnost od 9. května 1994 do 18. dubna 2016; zrušeno směrnicí EP a R 2014/34/EU).
4 Nařízení vlády č. 116/2016 Sb., o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh (účinnost od 20. dubna 2016).
Nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (účinnost od 1. května 2004 do 19. dubna 2016; zrušeno NV č. 116/2016 Sb.).
5 Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.
6 Zákon č. 326/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.