Stavební firmy se staly částečnými ručiteli svých poddodavatelů
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Na konci roku 2023 schválili čeští poslanci úplnou pohromu pro české stavebnictví. V tzv. vládním konsolidačním balíčku byla skryta zcela nesystémová novela zákoníku práce. Pouze ve stavebnictví ručí od 1. ledna 2024 dodavatel za mzdy zaměstnanců svých poddodavatelů. Vzhledem k tomu, že by toto opatření mohlo být až likvidační, přinášíme alespoň základní informace o této změně.
Za více než třicet let sledování právních novinek jsem již přivykl lecčemu: skrytým přílepkům, zákonům bez žádné nebo s minimální legisvakanční lhůtou, okopírovaným a „vylepšeným“ textům z EU… Ovšem 12. prosince 2023 publikovaný zákon č. 349/2023 Sb., kterým se s dělenou účinností mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (tzv. „konsolidační balíček“), překonává i ty nejhorší představy. Zákon mění, až na četné výjimky, s účinností ke dni 1. ledna 2024 celkem 65 zákonů. Člověk by očekával, že v tomto konsolidačním žoku (pojem „vládní balíček“ je vrcholem politické komiky) se dočte o změnách v daních, účetnictví, tedy v zákonech, jejichž novelizace by snad měla přispět k odvrácení krachu státu. Ano, ty tam jsou. Též.
Šokující je ohromné množství klasických přílepků. Až to vypadá, jako kdyby nějaký úředník odcházel do důchodu a ze šuplíku psacího stolu nasypal do textu zákona vše, co se mu namane. Příklady takových přílepků budiž např. novela zákona o hazardních hrách, o audiovizi atd. atd. Zde se však zaměřím pouze na jednu zásadní změnu, kterou konsolidační balíček znamená pro pracovní právo – změnu v zákoníku práce, která dle mého soudu bude právě pro čtenáře angažující se ve stavebnictví silně zajímavá.
Nesystémová, ale již účinná novelizace zákoníku práce
Níže přímo cituji nový zákonný text (§ 324a ZP od 1. ledna 2024), jeho klíčové pasáže si dovolím zvýraznit sytou černí…
ZVLÁŠTNÍ ÚPRAVA RUČENÍ ZA MZDY, PLATY A ODMĚNY Z DOHODY
- Dodavatel ručí za mzdy, platy a odměny z dohody (dále jen „mzdové nároky“) zaměstnanců poddodavatele v rozsahu, v jakém se podíleli na smluvním plnění pro dodavatele, a to až do výše minimální mzdy. Dodavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí stavební podnikatel podle § 14 písm. d) stavebního zákona, který při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby zajišťuje plnění prostřednictvím poddodavatele. Za poddodavatele se považuje též agentura práce, která pro provádění činností podle věty druhé k dodavateli jako uživateli dočasně přidělila své zaměstnance.
- Ve smluvním řetězci o více poddodavatelích ručí s dodavatelem podle odstavce 1 společně a nerozdílně rovněž dodavatel na nejvyšším stupni smluvního řetězce.
- Pokud zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci za práci, kterou konal v rámci plnění pro dodavatele, mzdu, plat nebo odměnu z dohody do konce období splatnosti podle § 141 odst. 1, může zaměstnanec do 3 měsíců od uplynutí období splatnosti písemně vyzvat ručitele k uspokojení mzdových nároků.
- Ručitel je povinen uspokojit mzdové nároky podle odstavce 1 nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy. Zároveň je povinen informovat zaměstnavatele o výši částek vyplacených jednotlivým zaměstnancům a o provedených srážkách. Ve smluvním řetězci o více poddodavatelích informuje rovněž dalšího ručitele.
- Výzva podle odstavce 3 musí obsahovat
- jméno zaměstnance,
- označení zaměstnavatele,
- druh vykonávané práce,
- období, za které uplatňuje mzdové nároky, a rozsah práce vykonané v rámci plnění pro dodavatele,
- informaci o uplynutí období splatnosti mzdových nároků,
- požadovaný způsob vyplacení včetně údajů nezbytných pro jeho provedení; ustanovení § 142 a 143 se použijí přiměřeně,
- údaje potřebné pro výpočet zálohy na daň z příjmů nebo daně z příjmů z uspokojovaných mzdových nároků podle odstavce 1 a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody podle zvláštních právních předpisů.
- Ručitel provede srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů včetně srážky a odvedení zálohy na daň z příjmů nebo daně z příjmů z uspokojovaných mzdových nároků podle odstavce 1.
- Ručitel má v případě, že splnil ručitelskou povinnost podle odstavce 4, vůči poddodavateli právo na náhradu plnění, které za něj poskytl.
- Ručitel za mzdové nároky podle odstavce 1 neručí, jestliže mu poddodavatel poskytl při zahájení realizace smluvního plnění potvrzení, že nemá evidován nedoplatek na pojistném a penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na veřejném zdravotním pojištění ne starší než 3 měsíce, a zároveň nebyla poddodavateli v období 12 měsíců předcházejících zahájení realizace smluvního plnění pro dodavatele pravomocně uložena pokuta vyšší než 100 000 Kč za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů. Při splnění podmínek podle věty první neručí ručitel ani za mzdové nároky zaměstnanců poddodavatelů na nižších stupních smluvního řetězce.
Přechodné ustanovení novely zákoníku práce účinné k 1. lednu 2024:
…Ručitel neručí podle § 324a odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za mzdové nároky, na které vzniklo zaměstnanci právo před nabytím účinnosti tohoto zákona.
Pro praxi zdrcující je též ust. § 279 odst. 1 písm. j) zákoníku práce po novele, dle kterého zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o ručení podle § 324a, osobách ručitelů a jejich změnách, včetně podmínek, lhůty a postupu pro uplatnění práva vůči ručiteli, a to před zahájením práce na smluvním plnění.
Za neuhrazení závazku ručitelem pokuta až ve výši 2 milionů Kč
Nově se totiž stávají podnikatelé ve stavebnictví ručiteli v případě, že jejich případní poddodavatelé nezaplatí mzdy svým zaměstnancům, a to do výše minimální mzdy. Oproti původnímu návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR z léta roku 2023 upravuje schválená novela povinnost ručitele z vyplacené mzdy provést rovněž příslušné povinné srážky a odvody. Zaměstnanec, který se bude u ručitele domáhat proplacení nezaplacené mzdy, proto bude povinen v písemné výzvě adresované ručiteli uvést nutné informace pro stanovení příslušných odvodů.
Ručitel se však bude muset spoléhat jen na informace poskytnuté zaměstnancem. Jiná práva v tomto ohledu nemá. Nemá žádný nástroj k provedení kontroly správnosti či úplnosti těchto informací. V novele zákoníku práce obecně není nikterak řešeno, jakým způsobem má stavební podnikatel nárok uplatněný zaměstnancem jeho poddodavatele prověřovat (ať již jde o výši mzdy, rozsah spoluúčasti konkrétního zaměstnance na plnění příslušné zakázky atd.).
V souladu s novelizovaným zákonem o inspekci práce mu však bude hrozit pokuta až do výše 2 milionů Kč, pokud vůči zaměstnanci svůj ručitelský závazek nesplní do deseti dnů od jeho uplatnění. Vzhledem k poměrně krátké (10denní) lhůtě pro výplatu mzdy a vzhledem k riziku sankce ze strany inspektorátu práce lze tedy očekávat, že tlak na dodavatele, aby mzdový nárok uplatněný zaměstnancem jeho poddodavatele i přes určité pochybnosti uhradil, bude značný.
Dle přechodných ustanovení vzniká ručení dodavatelů za mzdové nároky zaměstnanců pod dodavatelů vzniklé od 1. ledna 2024. Nelze tedy vyloučit ani situaci, kdy zaměstnanec uplatní institut ručení dodavatele i v rámci smluvního vztahu, s jehož plněním bylo započato ještě v roce 2023 a který bude v průběhu roku 2024 a následujících let pokračovat.
K tomu mě ještě napadá otázka – a co srážky ze mzdy na exekuce, oddlužení apod.!? Bohužel ani na to v zákoně odpověď není.
Vyloučení ručení je možné, ale nikoliv ideální. Přinese další administrativní zátěž
Novela naštěstí upravuje možnost dodavatele zprostit se ručení. Ani tato možnost však nebude pro praxi zcela ideální. Ručení za závazky svých poddodavatelů se stavební dodavatel vyhne, pokud si zajistí doložení těchto dvou skutečností:
- poddodavatel při zahájení realizace smluvního plnění doloží dodavateli potvrzení, že nemá evidován nedoplatek na pojistném a penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na veřejném zdravotním pojištění, ne starší než 3 měsíce,
- a zároveň poddodavateli nebyla v období 12 měsíců předcházejících zahájení realizace smluvního plnění pro dodavatele pravomocně uložena pokuta vyšší než 100 000 Kč za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů (poznámka autora – Potvrzení údajně bude vystavovat Oblastní inspektorát práce dle sídla žadatele).
Doporučení pro stavební praxi
Ve smyslu této novely zákoníku práce bych proto nedoporučoval spoléhat se na to, že údajně „realizace smluvního plnění je zahájena podpisem platné, účinné smlouvy a splněním případných odkládacích podmínek (platba zálohy, předání dokumentace…) bez ohledu na to, kdy se začne fyzicky kopat“.
Bude-li se stavební firma chtít vyhnout ručitelskému závazku, lze jí naléhavě doporučit, aby nejen před vlastním uzavřením smlouvy, ale bezpodmínečně znovu i přímo před zahájením realizace stavebních prací požadovala po svém poddodavateli předložení potvrzení příslušné OSSZ a pojišťoven o neexistenci nedoplatků na sociálním a zdravotním pojištění, jakož i potvrzení o tom, že mu nebyla v posledním roce udělena pokuta za porušení pracovněprávních předpisů.
Dále považuji za velmi žádoucí dávat do smluv o dílo apod. ujednání o možnosti dodavatele od smlouvy odstoupit, pokud poddodavatel řádně a včas nedoloží příslušné dokumenty již výše uvedené, resp. tyto budou „zapáchat“... Dále pokud možno zajistit se přiměřenou smluvní pokutou, ujednat zádržné, které by se vhodně formulačně vztahovalo i na případné mzdové nároky zaměstnanců poddodavatele.
Závěr
Jedná se skutečně jen o úvodní naléhavé upozornění stavařské obce na implementaci další šílenosti do českého právního řádu. Kromě problémů popsaných v tomto článku si lze položit i další otázky:
Proč je to řešeno v zákoníku práce, a nikoliv v zákoníku občanském?
Proč se zapomnělo na kolegy strojaře, zemědělce, potravináře atd.?
Je si autor zákona vědom, že u zdravotních pojišťoven se čeká na příslušné potvrzení o „bezdlužnosti“ různě a někdy neúměrně dlouho?
Je cílem paralyzovat stavebnictví? Aneb částečná citace důvodové zprávy k novele zákoníku práce
Schéma z důvodové zprávy k novele zákoníku práce demonstruje záměr zákonodárce (viz úvodní obrázek)
„V případě poddodavatelských vztahů, pokud zaměstnavatel (Poddodavatel C) nevyplatí svému zaměstnanci (Zaměstnanec Z) mzdu do konce období její splatnosti, může se tento zaměstnanec obrátit na subjekt, pro kterého (sic!) zaměstnavatel vykonává poddodávku (Poddodavatel B), a tento subjekt se stává ručitelem za výplatu mzdy, a to do výše minimální mzdy. Zároveň je ručitelem i Hlavní dodavatel (zhotovitel). Obdobně může postupovat Zaměstnanec Y (ručiteli jsou Poddodavatel A a Hlavní dodavatel). Zaměstnanci nemohou svůj nárok uplatnit u jiného subjektu, který je výše v řetězci, než bylo uvedeno (např. Zaměstnanec Z se nemůže se svým nárokem obrátit na Poddodavatele A), nebo níže v řetězci (Zaměstnanec Y se nemůže obrátit na Poddodavatele C). V případě, že by Poddodavatel A nevyplatil svému zaměstnanci mzdu (Zaměstnanec X), může se tento zaměstnanec pouze obrátit na Hlavního dodavatele.“
„Rozsah ručení je omezen pouze do výše minimální mzdy. Odlišná úprava (například ručení za mzdu ve výši, v jaké na ni vznikl zaměstnanci nárok) by vzhledem k možné nekomunikativnosti zaměstnavatele byla velmi obtížně vymahatelná. Ručení do výše minimální mzdy případné uplatňování nároků zaměstnancem usnadní.“
„Účelem právní úpravy je ochrana zaměstnanců v subdodavatelských řetězcích, neboť tito jsou ve značně zranitelném postavení zejména v případě uměle vytvářených subdodavatelských vztahů. Prosazovací směrnice EU, ze které vychází navrhovaná úprava, je koncipována tak, že zaměstnanec může vedle svého zaměstnavatele činit odpovědným i příjemce služby, a to za veškeré neproplacené čisté odměny odpovídající minimální mzdě. (...) V návaznosti na shora popisované změny se zavádí skutkové podstaty přestupků za nesplnění zákoníkem práce stanovených povinností do zákona o inspekci práce tak, aby jejich nesplnění bylo možno ze strany orgánů inspekce práce případně sankcionovat.“
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.