Jihočeskému kraji pomohlo vyhlášení nouzového stavu. Povodně 2002 změnily právní prostředí
Ing. František Hladík, místopředseda Představenstva ČKAIT, předseda oblasti České Budějovice a autorizovaná osoba v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, během povodní v roce 2002 zasahoval v Jihočeském kraji.
V době povodně v srpnu 2002 jsem byl ředitelem závodu Horní Vltava Povodí Vltavy, s.p. Jako člen krizového štábu Jihočeského kraje jsem se podílel na jeho činnosti a rozhodování po celou dobu povodňové situace.
Pomohlo vyhlášení nouzového stavu
Řešení krizových situací, zejména evakuaci obyvatel z oblastí ohrožených povodní a okamžitému nařízení nutných záchranných opatření, pomohlo vyhlášení nouzového stavu. Jako příklad bych uvedl sanaci části protržené Novořecké hráze dělící vody řeky Lužnice do rybníka Rožmberk a do Nové řeky. A dále do řeky Nežárky.
Autorizované osoby se podílely na likvidaci škod
Následná celková oprava zhruba 6 kilometrů dlouhé Novořecké hráze a rozdělovacího objektu Novořecké splavy se již stala součástí projektu Protipovodňová opatření v ČR. Na všech těchto stavbách měly a mají podíl autorizované osoby ČKAIT a jsou při nich používány nejnovější technologie. V Jihočeském kraji bylo například nutné opravit nebo nově postavit více než 30 mostů.
Voda nezná limity našich norem
Proto doporučuji návrh protipovodňových opatření řešit na maximální dosažené hladiny a průtoky. I tak je vždy nezbytné počítat s rezervou a v rámci zpracovávání povodňových plánů trvat na důsledné spolupráci s příslušnými orgány.
Povodním větším, menším či bleskovým se v budoucnu nevyhneme
Příkladem mohou být noční bleskové povodně na říčce Polečnice v Českém Krumlově v červnu 2022 s mnohamilionovými škodami. V současné době však již máme řádově lepší předpovědní službu i systém povodňových a krizových plánů.
Nelze spoléhat na rozum stavebníků
Je nutné důsledně dodržovat a uplatňovat zákaz staveb v celých záplavových územích, nejen v jejich aktivních zónách. A tyto zásady přenést do územních plánů.