25 a 20 let od povodní dokládá význam autorizovaných osob
Povodeň před pětadvaceti a dvaceti lety přinutila společnost přehodnotit povýšený přístup k přírodě: kompletně se změnily povodňové plány i tzv. krizový zákon. Bohužel dodnes nejsou jasně ukotveny postavení, práva, odpovědnost ani pojištění autorizovaných osob, které se zapojily do likvidace škod při velkých živelních katastrofách. ČKAIT se to snaží změnit. I proto jsme oslovili pamětníky a požádali je o zprostředkování jejich zkušeností s likvidací následků tehdejších živelních událostí.
Letos uběhlo 25 let od devastující povodně na Moravě. V roce 1997 příroda po dlouhé době ukázala svou ničivou sílu. Asi každý z nás si ještě vybaví symbol tehdejší zkázy – obec Troubky. Mimořádné povodně na Moravě a Odře byly způsobené neobyčejně intenzivními a dlouhotrvajícími srážkami na moravsko-slezském pomezí. V Česku byla zasažena většina Moravy, celé Slezsko a východní Čechy. Škody v Česku dosáhly 62,2 miliard korun. Jednalo o rozsáhlou katastrofu, která odkryla řadu nedostatků v systému protipovodňové ochrany.
Před dvaceti lety se příroda ozvala podruhé. Druhý a třetí srpnový týden roku 2002 poznamenal nejen životy 225 000 lidí, kteří museli být evakuováni. Dotkl se všech obyvatel ČR. Povodeň tehdy vystavila účet na 75 miliard korun. Během povodní, a zejména dlouhé měsíce po nich, se do sanačních prací zapojila řada členů ČKAIT. Statici, odborníci na dynamiku staveb, pozemní stavby, vodohospodářské stavby, a mnozí další. Ti všichni se před dvaceti lety, a někteří už při povodních roku 1997 na Moravě, aktivně zapojili do ochrany životů a majetku i sanace škod. Oslovili jsme některé z těch, kteří působili v první linii záchranných týmů, aby na průběh tehdejší živelní katastrofy zavzpomínali a předali nám své zkušenosti.
Mnohé osoby s příslušnou autorizací se později zapojily i do řešení následků ničivého tornáda na Břeclavsku a Hodonínsku v červnu 2021. Tehdy se bohužel ukázalo, že systém organizace autorizovaných osob při zásahu složek integrovaného záchranného systému u takto rozsáhlých živelních událostí není dořešen ani po 25 letech. Zároveň je třeba na úrovni vodohospodářů i krajinných inženýrů zahrnout do řešení přírodních katastrof také dopady klimatických změn, například v podobě dlouhotrvajícího sucha.