Nařízení o stavebních výrobcích v kompletní a aktuální podobě
- Publikováno:
- Rubrika:
- Právní předpisy
Uživateli metodické pomůcky k nařízení č. 305/2011, o stavebních výrobcích, se prostřednictvím služby PROFESIS dostává do ruky dokument, který přehledně informuje a nabízí praktické příklady a vybrané komentáře k lepšímu pochopení jednotlivých ustanovení. Výrobci, distributoři, projektanti, ale i další odborníci ve stavebnictví by se ve vlastním zájmu měli zajímat o změny v tomto nařízení, a v případě potřeby na ně včas reagovat.
Profesní informační systém ČKAIT (profesis.ckait.cz) zpřístupnil v únoru 2022 nově zpracovanou metodickou pomůcku (A 3.16) k posuzování stavebních výrobků spadajících do působnosti nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011. Pomůcka, která svým obsahem navazuje na dvě předchozí vydání z r. 2011 a 2018, se věnuje širšímu pohledu na aktuální znění nařízení č. 305/2011, na jeho dosavadní vývoj, ale zejména na jeho aplikaci v praxi.
Trh bez hranic versus vnitřní pravidla
Úvodní kapitoly mají informativní charakter. Předkládají krátký pohled na principy vnitřního trhu EU, který je definován jako prostor bez vnitřních hranic, v němž platí volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Unie zahájila tvorbu vnitřního trhu v roce 1985, kdy byla mj. stanovena jednotná pravidla pro uvádění vybraného okruhu (nepotravinářských) produktů vyráběných průmyslovým procesem. Jedná se zejména o širokou škálu výrobků, jako jsou elektrické a elektronické přístroje, stavební výrobky, různé druhy strojů, rádiová zařízení, hračky, ale i další. Obdobná pravidla sice existovala již v před touto regulací, nicméně každý stát postupoval podle vlastní národní úpravy. Pro podniky, které měly zájem své výrobky uplatnit v rámci Unie, to však znamenalo další finanční zátěž, neboť musely překonávat řadu překážek, zejména z důvodu různých požadavků cílového trhu.
Jednotná právní úprava tak sice přinesla trh „bez hranic“, na druhou stranu to znamenalo, že členské státy se musely ve prospěch regulace na unijní úrovni vzdát již zavedených postupů na národní úrovni, např. zákonů, nařízení vlády, norem…
Znalost principů vnitřního trhu je proto vhodným základem k pochopení mechanismů, na kterých byly „postaveny“ harmonizované předpisy pro oblasti regulované na úrovni EU. A právě jedním z těchto předpisů je nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 (známé také pod zkratkou CPR – Construction Products Regulation), kterým jsou upraveny podmínky trhu se stavebními výrobky s označením CE.
Principy fungování vnitřního trhu
se stavebními výrobky
V dalším textu se pomůcka již cíleně věnuje jednotlivým kapitolám nařízení č. 305/2011. Detailně vysvětluje koncepci vnitřního trhu se stavebními výrobky, kdy byly stanoveny tzv. základní požadavky na stavby, pokud jde o bezpečnost, zdraví a jiné veřejné zájmy. Tyto požadavky byly následně vzaty za základ pro vypracování harmonizovaných norem pro jednotlivé výrobkové oblasti. Povinností výrobce před uvedením výrobku na trh je prokázat shodu výrobku se základními požadavky podle příslušné normy. Výrobce má také další povinnosti: vypracovat prohlášení o vlastnostech, k výrobku připojit označení CE a zajistit stálost vlastností deklarovaných v prohlášení.
Výrobci normy nemusí jen pasivně akceptovat, ale mohou se aktivně podílet na jejich tvorbě v odborných skupinách Evropského výboru pro normalizaci (CEN), a to zejména prostřednictvím průmyslových sdružení.
Harmonizované normy jsou pružným nástrojem
Výhodou harmonizovaných norem je bezesporu skutečnost, že se jedná o „pružný“ nástroj, který dokáže poměrně dobře reagovat na aktuální potřeby trhu, případně na nové požadavky průmyslu. Normy tak lze v relativně přijatelném čase upravovat zúžením, nebo naopak rozšířením k pokrytí nové, inovativní výrobkové skupiny. V odůvodněných případech je možné vypracovat zcela novou normu.
[caption id="attachment_8265" align="alignnone" width="800"]
Příklad vadného zabudování okna a kabelů do stavby. Toto je velmi „divoký“ příklad totální ignorace příslušných norem, a to včetně výrobkových norem podle nařízení č. 305/2011. (foto: archiv autorky)[/caption]
Nařízení o stavebních výrobcích se postupně měnilo
Metodická pomůcka v dalších kapitolách mj. upozorňuje na skutečnost, že od 1. července 2013, kdy nařízení č. 305/2011 vstoupilo v účinnost ve všech svých částech, bylo již několikrát pozměněno. Tyto kroky vždy iniciovala Evropská komise jako orgán pověřený dohledem nad fungováním nařízení, a to po předchozí diskuzi s členskými státy a se zástupci průmyslu. Až dosud to byly pouze dílčí změny zaměřené na odstranění formálních chyb, které byly identifikovány v původním znění, a dále také na zjednodušení a vyjasnění některých postupů a ustanovení. Jako příklad lze uvést změny, které se dotkly tzv. aktů v přenesené pravomoci. Komise má těmito akty (a jejich úpravou) v odůvodněných případech možnost reagovat na aktuální potřeby trhu se stavebními výrobky a upravit vybrané části nařízení, a to zejména za účelem odstranění a zabránění vzniku omezení týkajících se dodání stavebních výrobků na trh.
Zjednodušil se vzor prohlášení o vlastnostech stavebních výrobků
Jedním z takových příkladů byla změna přílohy III nařízení, která stanoví vzor pro vypracování prohlášení o vlastnostech stavebních výrobků. Praxe totiž ukázala, že původní vzor byl zbytečně komplikovaný a informace obsažené v prohlášení nepřinášely další přidanou hodnotu.
Prostřednictvím dalších aktů v přenesené pravomoci byl také upraven formát evropského technického posouzení (EAD) pro výrobky dosud nepokryté (nebo jen zčásti pokryté) harmonizovanou normou. Pozornosti odborné technické veřejnosti by neměla uniknout ani nová úprava, která stanoví podmínky týkající se zpřístupňování prohlášení o vlastnostech na internetové stránce výrobce.
Často kladené otázky
Nedílnou součástí pomůcky je kapitola, která se rozsáhle věnuje často kladeným otázkám k provádění nařízení. Tento soubor otázek vznikl z iniciativy Komise, která vzorové otázky i odpovědi pravidelně konzultuje se zájmovými stranami, zejména s výrobci, distributory, dovozci, návrháři staveb, developery.
Součástí jsou i aktivní odkazy na související dokumenty
Do textu metodické pomůcky rovněž byly zařazeny kapitoly, které vhodně doplňují komplexní informace k dané oblasti, včetně vysvětlení vazby mezi nařízením č. 305/2011 a českými právními a technickými předpisy, které se nařízení nějakým způsobem dotýkají. Z důvodu vysokého uživatelského komfortu byly do jednotlivých kapitol pomůcky zapracovány aktivní odkazy na související dokumenty.
Ing. Alena Šimková v letech 2005–2014 zastupovala ČR v poradním orgánu Evropské komise (Stálý výbor pro stavebnictví) a v odborných pracovních skupinách EK a Rady (EU), kde se aktivně podílela na tvorbě a připomínkování nařízení č. 305/2011, o stavebních výrobcích. Současně vedla odd. stavebních výrobků na Úřadu pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ Praha), který je mj. gestorem k nařízení č. 305/2011. V uvedeném období působila také jako expert – lektor EK školicích programů TAIEX určených k odborné podpoře zemí západního Balkánu a Albánie. Nyní vede pražskou kancelář C4Construction, věnuje se odborným činnostem v oblasti právních a technických předpisů pro stavební výrobky a předsedá Evropské technické komisi CEN/TC 325, která pracuje na tvorbě norem k prevenci kriminality prostřednictvím navrhování budov, objektů a území (Building Design).