Zprávy a informace ČKAIT 2021|01

Ve Sbírce zákonů byl publikován zákon č. 526/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. S platností od 1. ledna 2021 zavádí nově sponzorovaný přístup k technickým normám. Ty, které mají definovaný vztah k právním předpisům, budou zpřístupněny pro koncového uživatele zdarma. Poplatek za zpřístupnění technické normy koncovému uživateli v těchto případech hradí sponzor, orgán státní správy nebo Evropská komise.

Uzákoněním sponzorovaného přístupu k technickým normám se završila dlouhodobá snaha Komory a dalších organizací zpřístupnit pro koncového uživatele zadarmo ČSN odkazované v právních předpisech, vymezující podrobněji základní požadavky na stavby, případně na stavební procesy. Sponzorovaný přístup se týká všech oborů, ale ve stavebnictví lze sponzorovaný přístup k normám a jejich postupné zpřístupnění veřejnosti považovat za jeden z kroků k postupné digitalizaci stavebnictví. Technické normy stanoví požadavky na stavební výrobky, konstrukce, budovy, technická zařízení budov, stanovují národní data pro navrhování staveb, stanoví postupy navrhování staveb a jejich provádění a tvoří v mnoha případech podklad pro posouzení shody s požadavky právních předpisů. Stovky stavebních norem nebo jejich části se stávají prakticky závazné tím, že jsou v právních předpisech uváděny formou výlučného odkazu. To jsou hlavní důvody, proč ČKAIT dlouhodobě usilovala o zpřístupnění vybraných technických norem podrobně specifikujících základní požadavky na stavby zdarma pro jejich koncové uživatele, projektanty, stavbyvedoucí, zhotovitele staveb a další vybrané činnosti ve výstavbě.

Sponzorovaný přístup = online čtení vybraných norem

Definici sponzorovaného přístupu stanoví CEN-CENELEC GUIDE 10, Edition 4, 2017-11, společný pokyn Evropského výboru pro normalizaci CEN a Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice CENELEC, Zásady šíření a ochrany autorských práv publikací CEN-CENELEC: Sponzorovaný přístup – online přístup pouze pro čtení k vybraným publikacím určené skupině uživatelů zdarma, předplacený sponzorem třetí strany. V článku 7 tohoto pokynu jsou definovány zásady sponzorovaného přístupu: Veřejné orgány nebo soukromé organizace mohou sponzorovat přístup k publikacím konkrétním skupinám uživatelů prostřednictvím platby předem příslušným členům. V těchto výjimečných případech člen vždy zaručí, že přístup k publikacím bude zaručen vhodnými opatřeními, která chrání autorská práva (včetně omezení stahování nebo reprodukce, byť jen částečných), a to tak, aby byla uznána ekonomická hodnota publikací. Detailně se problematice sponzorovaného přístupu věnuje příloha A pokynu. Je samozřejmé, že uvedené definice i další principy stanovené v citovaných pravidlech byly předlohou pro novelu zákona č. 22/1997 Sb. a jsou výborem CEN, popř. CENELEC kontrolovány.

Jaké normy budou zpřístupněny?

Fundus českých technický norem obsahuje k 31. prosinci 2020 celkem 68 741 norem, z toho 35 721 platných. Je zajímavé, že z celkového počtu platných norem je 14 259 původních českých technických norem. Více jak polovina je již norem převzatých evropských (ČSN EN) nebo mezinárodních (např. ČSN EN ISO). Je zřejmé, že formou sponzorského přístupu bude zpřístupněno minoritní množství technických norem v řádu procent z celkového množství technických norem.

Pravidla a podmínky zpřístupnění technických norem formou sponzorského přístupu stanoví nový zákon č. 526/2020 Sb., který v § 6c odst. 2 stanovuje rozsah technických norem, u kterých zajistí příslušné ministerstvo sponzorovaný přístup pro koncového uživatele zadarmo takto: Jsou-li česká technická norma nebo jiný technický dokument pro účely uvedené ve zvláštním právním předpisu závazné, zajistí ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, do jejichž působnosti tento zvláštní právní předpis spadá, u Agentury sponzorovaný přístup k této české technické normě nebo jinému technickému dokumentu.

Zpřístupněny ze zákona musí být tedy technické normy, které jsou odkazovány v právních předpisech formou výlučného odkazu (viz dále). Zveřejněny tak musí být například všechny technické normy odkazované ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Vyhláška č. 23/2008 Sb. je horizontální právní předpis vztahující se na většinu pozemních staveb, a proto se s jejími požadavky konkretizovanými výlučnými odkazy na technické normy setkává řada projektantů při výkonu své činnosti. Vyhláška odkazuje jak na původní „národní“ technické normy, např. na ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty, ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty nebo na ČSN 73 0833 Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování, tak např. i na ČSN EN 13 501-1 +A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň a další části této evropské normy, dále i na ČSN EN 1443 Komíny – Všeobecné požadavky, nebo na ČSN EN 12845 +A2 Stabilní hasicí zařízení – Sprinklerová zařízení – Navrhování, instalace a údržba apod.

Veřejný přístup k normám explicitně uvedeným v právním předpise bude hradit ústřední orgán státní správy, který má příslušný právní předpis v gesci, to je v uvedeném případě ministerstvo vnitra, které také stanoví příslušné technické normy pro oznámení ve Věstníku ÚNMZ, ale i další ministerstva, jako Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství apod. Zveřejnění technických norem zajistí z pověření Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Česká agentura pro standardizaci (dále jen „Agentura“).

Vedle zveřejnění ČSN, které právní předpis stanoví jako závazné, můžeme očekávat, že budou postupně zveřejňovány i technické normy, o jejichž významu pro širokou veřejnost je dotčený orgán státní správy přesvědčen, a je ochoten přístup k příslušným ČSN sponzorovat, tedy zaplatit poplatek za zpřístupnění norem zadarmo pro koncového uživatele. Může se jednat o normy určené k příslušnému právnímu předpisu, například normy určené k Pražským stavebním předpisům, nebo normy všeobecně odvolávané v právním předpise.

Jaký je postup publikování sponzorovaných norem?

Postup publikování se odvíjí od držitele autorských práv k jednotlivým technickým normám, které drží jednotlivé normalizační organizace. Držitelem autorských práv původních ČSN je Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Odkazovanými technickými normami v právních předpisech nejsou ovšem pouze původní české technické normy ČSN, ale i technické normy přejímající evropské normy EN a mezinárodní normy, zejména ISO nebo IEC označované ČSN EN, ČSN EN ISO, ČSN ISO apod.

V prvé řadě dotčené orgány státní správy musejí provést analýzu právních předpisů, které mají v gesci, a vypracovat seznam výlučně odkazovaných technických norem. Sdělí České agentuře pro standardizaci, že hodlají uvedené normy sponzorovat, a tak umožnit koncovým uživatelům bezplatný přístup k těmto normám. Agentura oznámí normy určené ke sponzorovanému přístupu organizacím, která drží autorská práva a zahájí administrativní kroky s dotčeným orgánem státní správy, uzavření smlouvy, zaplacení poplatku a příslušné technické normy zpřístupní koncovým uživatelům na serveru Sponzorovaný přístup. Celý proces může trvat měsíce až půl roku. V případě původních ČSN záleží termín zpřístupnění vybraných norem zejména na aktivním přístupu příslušných orgánů státní správy.

Český portál sponzorovaných ČSN

Sponzorované české technické normy jsou jen ke čtení, tedy bez možnosti tisku, přístupné na portále Agentury pod názvem Sponzorovaný přístup k vybraným normativním dokumentům (https://sponzorpristup.agentura-cas.cz), který je přístupný jako podstránka webu Agentury.

Přístup do portálu sponzorovaných norem je vázán na prvotní registraci do systému. Registrace po vyplnění vstupního formuláře s osobními údaji se ověřuje prostřednictvím potvrzovacího e-mailu zaslaného na uvedenou adresu žadatele. Zaregistrovat se může kdokoli bez omezení. Seznam sponzorovaných norem využívá zobrazení portálu ČSN on-line. Ke každé normě se tak uvádí označení a název normy, třídicí znak, datum vydání, katalogové číslo a ikona pro zobrazení textu normy ve formátu PDF. Portál sponzorovaných norem je přístupný pouze z IP adres na území ČR.

Na portále sponzorovaných norem jsou normy členěny podle sponzora/gestora právního předpisu. Portál Sponzorovaný přístup je sice plně funkční, ale k 15. lednu 2021 je na portále zdarma přístupno celkem jen dvacet technických norem ke čtení.

• ČSN 73 618 Lesní cestní síť , Sponzorem je Ministerstvo zemědělství
• ČSN 75 216-1 Hrazení bystřin a strží – Část 1: Obecně; Sponzorem je Ministerstvo zemědělství
• ČSN EN stanovující požadavky na rakve. Sponzorem je Ministerstvo pro místní rozvoj
• ČSN EN pro elektronickou fakturaci a ČSN EN ISO pro vybrané osobní ochranné prostředky, např. operační roušky a lékařské rukavice. U těchto norem přístup sponzoruje Evropská komise

Do tohoto systému budou postupně doplňovány další sponzorované technické normy a další sponzoři – orgány státní správy a jimi sponzorované normy.

 Jaká byla a je závaznost technických norem?

Původně závazné technické normy se později staly doporučenými nejčastěji z toho důvodu, aby nebránily technickému rozvoji a pokroku. Obecně dobrovolný charakter používání technických norem totiž umožňuje v praxi používat vyspělá technická řešení. Tato jiná řešení však musí zajistit stejnou nebo vyšší úroveň ochrany veřejného zájmu, než stanoví technická norma.

Do roku 1997 technickou normalizaci upravoval zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách, ve znění zákona č. 632/1992 Sb. V § 3 zákona se uvádělo:

(1) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti (dále jen „organizace“) a orgány státní správy jsou povinny řídit se při své činnosti těmi ustanoveními československé normy, která jsou označena jako závazná.

(2) Jako závazné ustanovení československé normy se označí jen to, u něhož to požaduje v rámci své pravomoci neopomenutelný účastník (§ 4) ve stanovisku k návrhu československé normy; v československé normě se příslušný neopomenutelný účastník uvede.

Články, které byly stanoveny oprávněným orgánem státní správy za závazné (např. ministerstvem stavebnictví) byly v normě vyjmenovány.

Schválení československé normy oznamoval a zajišťoval Federální úřad pro normalizaci a měření (FÚNM), který byl v té době ústředním orgánem státní správy. FÚNM ve svém věstníku uváděl, které články předmětné normy jsou závazné. Toto oznámení a vydání československé normy úředním tiskem bylo podmínkou platnosti československé normy.

Poslední novela zákona č. 142/1991 Sb. stanovila, že: Ustanovení státních norem schválených před účinností tohoto zákona se považují do 31. prosince 1994 za závazná, pokud Úřad do této doby nezveřejní změnu jejich závaznosti nebo pokud z jejich obsahu nevyplývá, že jde o ustanovení doporučená. Po tomto datu jsou tyto státní normy nezávazné, pokud zákon nestanoví jinak.

Zákon č. 142/1991 Sb. byl zrušen k 1. září 1997 a nahrazen zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

Současnost – obecná nezávaznost technických norem

Ačkoliv to z názvu zákona č. 22/1997 Sb. není patrné, stanoví též práva a povinnosti pověřené osoby zajišťující tvorbu a uplatňování českých technických norem. Pověřenou osobou je Úřad pro technickou normalizaci a státní zkušebnictví (ÚNMZ) – národní normalizační orgán. Úřad zřídil Českou agenturu pro standardizaci (ČAS) jako státní příspěvkovou organizaci, která od 1. ledna 2018 převzala od ÚNMZ všechny činnosti související s tvorbou, vydáváním a distribucí technických norem.

Česká technická norma podle zákona č. 22/1997 Sb. je dokument určený pro opakované nebo stálé použití, označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku ÚNMZ. Zákon definuje Českou technickou normu jako dokument poskytující pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice či charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech. Jinak řečeno, stanoví praxí ověřená, teoreticky podložená technická řešení nebo pravidla, minimální technické požadavky zajišťující úroveň oprávněného zájmu, tj. úroveň ochrany zdraví nebo bezpečnost osob, majetku nebo životního prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem (viz ustanovení zák. č. 22/1997 Sb.). Jiný veřejný zájem je např. projeven stavebním zákonem.

Současné používání technických norem je založeno na principu dobrovolnosti. Tomu odpovídá platná právní úprava, která stanoví, že česká technická norma není obecně závazná (§ 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb.). Lze ji doplnit poznámkou: Není-li v právním předpisu stanoveno jinak.

Shoda s požadavky technické normy by měla být jedním ze způsobů, jak je možné stanovené povinné požadavky dané právním předpisem splnit a prokázat jejich splnění. Technická norma by měla být podrobnějším technickým vyjádřením minimálního obecného právního požadavku, který však může být bezpečně a prokazatelně splněn i jiným způsobem, jiným technickým řešením. Obecně dobrovolný charakter používání technických norem tak umožňuje v praxi používat vyspělá technická řešení zajišťující vyšší úroveň ochrany oprávněného zájmu, popřípadě jiného veřejného zájmu. Nicméně jiná řešení musí zajistit stejnou nebo vyšší úroveň ochrany oprávněného, popř. veřejného zájmu, než stanoví technická norma.

Existuje celá řada případů, kdy dodržení požadavků konkrétních českých technických norem nebo jejich částí je výlučně vyžadováno zákonem nebo podzákonným právním předpisem, tedy kdy se stává technická norma nebo její část de facto součástí právního předpisu. Pak vzniká povinnost postupovat při dané činnosti podle technické normy nebo její části odkazované explicitně v právním předpisu.

V právním předpisu může být použit i takový odkaz, který doporučuje postupovat podle příslušné technické normy nebo její části, ale připouští i jiná technická řešení.

Z uvedeného pohledu se v právních předpisech rozlišují tyto odkazy na technické normy:

• výlučný odkaz;
• indikativní odkaz;
• všeobecný odkaz.

Forma odkazu má zásadní význam. Buď je text normy nebo její část součástí právního předpisu, tedy se stává obecně závaznou a nelze postupovat jinak, nebo je možné postupovat i jiným způsobem, jak stanoví technická norma. V tomto případě technická norma stanoví ověřená řešení chránicí v dostatečné míře úroveň oprávněného zájmu, popřípadě jiného veřejného zájmu, a lze říci, že z tohoto pohledu stanoví minimální požadavky.

Odkazy na technické normy v právních předpisech řeší článek 45a Legislativních pravidel vlády.

Technické normy nebo jejich části se mohou stát závaznými též na základě smluvních ujednání v obchodních smlouvách mezi dodavatelem a odběratelem. Jedná se vždy o soukromoprávní vztah.

Výlučný odkaz na technickou normu v právním předpise

Stanoví shodu s technickou normou, na kterou se odkazuje, jako jediný způsob splnění příslušného obecného nebo základního požadavku daného právního předpisu. Technická norma, jež doplňuje požadavky právních předpisů, které nemohou zacházet do takových podrobností jako technické normy, se stává nedílnou součástí právního předpisu. Tím vzniká povinnost řídit se ustanoveními příslušné technické normy nebo její části odkazované v právním předpise. V tomto případě nejsou přípustná jiná řešení nebo splnění požadavku právního předpisu jiným způsobem, ale i zde platí, že norma stanoví minimální úroveň požadavku, ke kterému se prokazuje shoda.

Za výlučný odkaz lze považovat např. ustanovení § 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, která stanoví v § 3 Požární úseky a požární riziko: Při navrhování stavby musí být vymezeny požární úseky a určena pravděpodobná intenzita případného požáru v těchto požárních úsecích nebo jejich částech (dále jen „požární riziko“) v souladu s § 15, 17, 23 a s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 částech 2 a 3. Tímto výlučným odkazem se stávají uvedené normy prakticky závazné. Obdobně dále např. v § 19 stanoví vyhláška závazné technické nomy podrobněji stanovující technické požadavky na navrhování staveb se shromažďovacím prostorem apod. Pro podrobnější vymezení technických požadavků uvedená vyhláška stanoví za závazné více než 50 technických norem.

V případě výlučného odkazu je velmi důležitá i forma odkazu na příslušnou technickou normu. Odkaz může být nedatovaný nebo datovaný.

Nedatovaný odkaz na technickou normu neobsahuje rok vydání normy, např. ČSN 73 0810. To znamená, že požadavek právního předpisu se automaticky mění se změnou nebo revizí normy k datu její platnosti, to je běžně od prvého dne následujícího měsíce, kdy byla norma vydána, neuvádí-li Věstník ÚNMZ jiné datum.

Datovaný odkaz na technickou normu obsahuje rok vydání normy, např. ČSN 73 0810:2016. Tento odkaz stanoví konkrétní verzi technické normy. V případě změny nebo revize technické normy platí stále verze 2016 a požadavky v ní uvedené ve vztahu k právnímu předpisu, tedy požadavky se nemění s revizí normy. Vznikne ale paradox, že právní předpis se odkazuje na obecně neplatnou normu. Samozřejmě to platí i v případech, kdy je ve smlouvě o dílo uvedeno, že vymezené činnosti budou provedeny podle platných ČSN.

Indikativní odkaz na technickou normu v právním předpise

a) určené normy

Aby technická norma byla jen jedním ze způsobů, jak splnit technické požadavky právního předpisu, tedy prokázat shodu daného řešení, např. stavební konstrukce se zákonným požadavkem, musí být využit indikativní odkaz. V tomto případě označení technické normy není citováno explicitně v textu zákona/vyhlášky, jak je tomu u výlučného odkazu, ale právní předpis odkazuje na normy vztahující se k danému právnímu předpisu, určené příslušným orgánem státní správy a oznámené ÚNMZ ve věstníku.

Tento institut definuje ustanovení § 4a zákona č. 22/1997 Sb. Takovéto normy se nazývají normami určenými. Obvykle je použito v právním předpise ustanovení typu „… podrobnější technické požadavky stanoví normy nebo normativní dokumenty, určené k tomuto předpisu…“, nebo jak uvádí § 84 Pražských stavebních předpisů: Vybrané požadavky uvedené v § … se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s určenou normou nebo její částí oznámenou ve Věstníku ÚNMZ, která obsahuje podrobnější technické požadavky.

ÚNMZ oznamuje určené normy ve svém věstníku v oddíle Oznámení o určených normách. Zde se uvádí právní předpis, ke kterému je norma určena, označení určené normy, datum vydání a název normy a popř. paragraf právního předpisu, ke kterému se norma vztahuje. Obecně platí, že je-li splněn požadavek určené normy nebo její vymezené části, považuje se za splněný požadavek příslušného ustanovení zákonného předpisu, který se na určenou normu odkazuje, v rozsahu definovaném touto normou.

Obdobně jsou publikovány ve věstníku oznámení o zrušených určených normách a normách, které je nahrazují, a o zrušení určených platných norem. Uvedený institut je preferován při tvorbě nových právních předpisů a jeho využití se plánuje při tvorbě nových vyhlášek k novému stavebnímu zákonu.

Problematice odkazování na technické normy se věnoval Ústavní soud ČR ve svém nálezu č. 40/08 z 26. května 2009. Ústavní soud uvedl ve svém hodnocení: České technické normy jsou zvláštním druhem norem, ve kterých jsou upraveny velice specifické požadavky – obsahují technický popis parametrů výrobků, konstrukcí, materiálů i složitějších celků z těchto částí tvořených. Technické normy obsahují informace o obecně uznávaných technických řešeních, základní zákonné požadavky bezpečnosti konstrukční, materiálové, protipožární, hygienické či ochrany zdraví a životního prostřední. Technické normy pokrývají téměř všechny oblasti lidské činnosti.

b) harmonizované normy

Statut harmonizovaných norem v EU je obdobný jako statut určených norem v ČR, viz výše. Evropské harmonizované normy mají vztah ke směrnicím nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady EU a stanovují podrobnější požadavky.

Výstižně definuje statut evropských harmonizovaných norem Rozhodnutí evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES, o společném rámci pro uvádění výrobků na trh, které uvádí ve své předmluvě důvody a cíle vydání rozhodnutí: Právní předpisy týkající se konkrétních výrobků by neměly zacházet, pokud je to možné, do technických podrobností, ale měly by se omezit pouze na stanovení základních požadavků. Takové právní předpisy by se případně pro účely stanovení podrobných technických specifikací měly opírat o harmonizované normy přijaté v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a pravidel v oblasti služeb informační společnosti (1). V tomto smyslu vychází toto rozhodnutí ze systému normalizace stanoveného uvedenou směrnicí a doplňuje ho. V příslušných právních předpisech však lze stanovit podrobné technické specifikace, pokud je to nezbytné z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti, ochrany spotřebitelů nebo životního prostředí, jiného veřejného zájmu nebo z důvodu srozumitelnosti a proveditelnosti. Harmonizované normy jsou nástrojem k posouzení shody s právními předpisy EU a jsou využívány zejména při uvádění a dodávání výrobků na trh, kde stanovují vybrané požadavky na výrobky, jejichž splnění má zajistit ochranu oprávněného zájmu a odstranit překážky v obchodu.

Všeobecný odkaz na technickou normu v právním předpise

Všeobecný odkaz na technické normy zahrnuje normy jako celek, aniž by je určoval individuálně. Takovým odkazem je například odkaz v zákoně č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků). Zákon uvádí, že nestanoví-li požadavky na obecnou bezpečnost výrobku právní předpis, posuzuje se bezpečnost výrobku podle příslušné české technické normy, která přejímá jinou příslušnou evropskou normu, jinou jak evropskou normu, na kterou je publikován odkaz ve Věstníku EU (norma harmonizovaná), nebo podle příslušné národní normy, tedy v České republice podle ČSN.

Všeobecný odkaz může být obecně konkretizovaný ve vztahu na předmět normy. Např. zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) stanoví v § 153 odst. 1: Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinen zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou, nebo § 160 odst. 2 stanoví: Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

Do jisté míry je možné za všeobecný odkaz považovat definici normové hodnoty v § 3 písm. k) vyhlášky č. 268/2009 Sb., kde se uvádí: normovou hodnotou konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky.

Česká technická norma a jejich přístupnost

Česká technická norma je dokument schválený Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, pro opakované nebo stálé použití, vytvořený podle zákona č. 22/1997 Sb. a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku ÚNMZ. Soustavu českých technických norem tvoří:

1. a) původní české technické normy ČSN;
2. b) evropské normy EN, popř. EN ISO, či mezinárodní normy ISO, IEC přejaté překladem;
3. c) evropské či mezinárodní normy přejaté v původním jazyce nebo přejaté schválením k přímému používání.

Evropské a mezinárodní normy tvořící soustavu českých technických norem jsou vydávány s označením ČSN EN, ČSN ISO, ČSN EN ISO, ČSN EN ISO/IEC apod. v souladu se závaznými pravidly, které vyplývají z členství ÚNMZ v Evropském výboru pro normalizaci CEN-CENELEC a Mezinárodní organizaci pro normalizaci ISO, popř. IEC (Mezinárodní elektronická komise) nebo ETSI (Evropský ústav pro telekomunikační normy). Tyto organizace jsou držiteli autorských práv, obdobně jako ÚNMZ, který je držitelem autorských práv na národní normy ČSN.

Seznam českých technických norem s možností náhledu části normy v českém jazyce (na konci obsahující předmět normy) je přístupný zdarma na národním portálu provozovaném Českou agenturou pro standardizaci na seznamcsn.agentura-cas.cz.

Přístup k českým technickým normám, které jsou převedeny do elektronické nebo digitální podoby, ke čtení nebo k tisku zajišťuje Česká agentura pro standardizaci jak pro jednotlivce bez ohledu, zda podniká, nebo ne, tak pro firmy na internetovém portálu ČSN on-line. Normy jsou přístupné ve chráněném formátu PDF. Jsou přístupné jak normy platné, tak normy neplatné, což je zejména pro stavebnictví významné.

Poskytnutí přístupu k soustavě ČSN je pro firmy na smluvním základě, pro jednotlivce je přístup vázán jen na provedení platby. Cena závisí na počtu uživatelů, na zvolené možnosti pouze prohlížet ČSN, nebo je i vytisknout pro vlastní potřebu. Každý uživatel má právo používat ČSN na dvou vybraných počítačích a přístup je vázán kromě jiného na e-mailovou adresu uživatele. Soubory PDF je možné na počítači otevřít přímo ze serveru poskytovatele nebo je možné si soubor stáhnout do svého počítače a otevřít si normu následně v off-line režimu po dobu 14 dní. Ale i v tomto případě lze normu otevřít jen na počítači registrovaného uživatele v systému ČSN on-line. V off-line režimu nelze ČSN vytisknout.

Výtisk normy pořízený uživatelem je v záhlaví označen na každé straně jménem uživatele, popřípadě firmou a jménem uživatele v případě vstupu pro firmu s více uživateli.

Elektronický přístup k technickým normám je nastaven tak, aby byl jednoznačně identifikován oprávněný uživatel soustavy technických norem registrovaný v systému ČSN on-line jak při prohlížení, tak při tisku normy.

Zabezpečení soustavy českých technických norem přejímající normy evropské nebo normy mezinárodní musí vyhovět závazným pravidlům Evropského výboru pro normalizaci CEN-CENELEC i Mezinárodní organizaci pro normalizaci ISO.

Například již citovaný pokyn CEN-CENELEC též podrobně stanoví vlastnická práva a jejich ochranu, prohlášení o autorských právech, správu digitálních práv, zásady distribuce a šíření publikací a jejich implementaci do národní soustavy norem, ale i zásady licencování přístupů k normám pro více uživatelů i pravidly a podmínky sponzorovaného přístupu k technickým normám.

Poplatky za poskytování a přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům

Poplatek za placený přístup k českým technickým normám pro koncové uživatele stanoví nově zákon č. 526/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb. v § 6a Poplatek za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentů a v § 6b Poplatek za přístup do databáze.

Výše poplatků stanoví nově vyhláška č. 571/2020 Sb., kterou se stanoví poplatky za poskytování a přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům (příloha č. 2). Např. výše poplatku za přístup pro jednoho uživatele platný v délce šest měsíců bez možnosti tisku je stále jako dříve 1000 Kč.

Zdroje: Citované právní předpisy a dokumenty, důvodová zpráva ke změně zákona č. 22/1997 Sb., www.agentura-cas.cz