Zprávy a informace ČKAIT 2023|05

Očekávané nabytí účinnosti nového stavebního zákona (NSZ) a jeho následné užití je komplikováno dvojí novelizací, komplexitou změn (dotčeno je zhruba 6 desítek předpisů) i dělenou a odkládanou účinností. Každému nemusí být jasné, odkdy se má na chystané změny připravit, jak se jej dotknou a jak má dál postupovat v rozpracovaných nedokončených projektech.

Jedná se o velmi komplikovanou problematiku, přitom však správně pochopit nabytí účinnosti NSZ a souvislosti jeho přechodných ustanovení je základem pro správné nastavení a načasování všech věcí souvisejících s výstavbou. Přinášíme proto právní analýzu účinnosti a přechodných ustanovení nového stavebního zákona z pohledu autorizovaných osob. Podrobněji rozvádíme společné stanovisko a uvádíme příklady z praxe. 

Tento článek navazuje na předchozí výklady, zejména:  Věcná novela nového stavebního zákona vyšla ve Sbírce zákonů ČR. Jaké hlavní změny tato novela přináší? (Z+i ČKAIT 3/2023)

Dělená účinnost aneb co již platí, co začne platit od ledna a co až od července příštího roku

Podle NSZ nyní platí některá přechodná ustanovení k územnímu plánování a také určité věci týkající se vzniku Dopravního a energetického stavebního úřadu. Od ledna 2024 se procesní změny týkají vyhrazených staveb a od července 2024 všech ostatních.

Původně se předpokládalo, že NSZ nabude plné účinnosti k datu 1. července 2023. V této podobě byl NSZ také v roce 2021 schválen a vyhlášen ve Sbírce zákonů. Nyní ve znění po schválené věcné novele § 335 NSZ uvádí, že tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení

1. § 36, § 319, § 322 odst. 1 a 3, § 324 a § 326 odst. 1, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení (konkrétně tedy dnem 30. července 2021; o účinnosti těchto ustanovení již bylo psáno v článku „Stavební zákon nabývá účinnosti postupně“ v č. 04/2021 časopisu Z+i),
2. § 15 – 18, § 312 odst. 1 a 7, § 313 odst. 1 a 2 a § 315 odst. 1, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022,
3. § 312 odst. 4, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023.

Ustanovení uvedená pod písm. b) a c) citovaného paragrafu NSZ původně souvisela s plánovaným vznikem státní stavební správy, která však ve finále nebude. Nakonec se tato ustanovení týkají formálního vzniku Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESU). Ten bude v první instanci řešit tzv. vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k NSZ, což jsou velké stavby dopravní a energetické infrastruktury (např. stavby dálnic, drah, civilní letecké stavby, stavby a zařízení přenosové a přepravní soustavy, výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více, výrobny plynu nad 1 MW připojené k plynárenské soustavě včetně těžebních plynovodů, zásobníky plynu aj.). Tento úřad má v současné době jmenovaného ředitele a nezbývá než doufat, že bude i dále řádně personálně obsazen a schopen vykonávat svoje funkce.

Z uvedeného vyplývá, že paragrafy uvedené pod písm. a), b) a c) § 335 NSZ již nabyly účinnosti dříve. Všechna další ustanovení NSZ mají obecnou účinnost k 1. lednu 2024, kterou je však nutné vykládat v souladu s § 334a NSZ tak, jak popíšeme níže.

Odkládaná účinnost NSZ a § 334a tohoto zákona

Povolování vyhrazených staveb bude s účinností od 1. ledna 2024 probíhat podle NSZ. Přechodné období, kdy se pro všechny jiné než vyhrazené stavby stále užije současný stavební zákon a současné související předpisy, je stanoveno od 1. ledna do 30. června 2024.

Již bylo zmíněno, že původně měl NSZ a spolu s ním i změnový zákon (zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím NSZ) nabýt plné účinnosti k datu 1. července 2023. Oba zákony byly postaveny na principu vzniku zcela nové soustavy státní stavební správy. Koncepce vzniku nové státní stavební správy byla z politických důvodů opuštěna již koncem roku 2021, proto bylo nutné s ohledem na původně plánované datum nabytí účinnosti NSZ a změnového zákona připravit časový prostor pro přípravu tzv. věcné novely NSZ, která soustavu státní stavební správy změní.

Z těchto důvodů byla v roce 2022 přijata první, tzv. odkládací, novela NSZ (zákon č. 195/2022 Sb.), která odložila účinnost NSZ o jeden rok (s výjimkou vyhrazených staveb) a vytvořila tak prostor pro přípravu druhé, tzv. věcné, novely NSZ. Samotné odložení účinnosti první novelou vyplývalo z nového § 334a, který stanovil přechodné období od 1. července 2023 do 30. června 2024, v němž se mělo i nadále postupovat podle dosavadních předpisů. Výjimku tvořily pouze tzv. vyhrazené stavby, ve vztahu k nimž měl NSZ nabýt účinnosti skutečně již 1. července 2023, ovšem zatím bez digitalizace stavební agendy.

V pořadí druhá, tzv. věcná, novela NSZ (vyhlášená začátkem června 2023 ve Sbírce zákonů pod č. 152/2023 Sb.) obecně posunula účinnost NSZ a změnového zákona k datu 1. ledna 2024 a z toho důvodu změnila i přechodné období v § 334a odst. 1 NSZ na dobu od 1. ledna 2024 do 30. června 2024. I nadále zůstává zachováno různé nabytí účinnosti ve vztahu k vyhrazeným stavbám a všem ostatním a tím i rozdělení povolovacích procesů na povolovací procesy pro vyhrazené stavby a pro všechny jiné záměry než vyhrazené stavby. V důsledku § 334a NSZ se bude v přechodném období postupovat jak podle NSZ, tak podle současného stavebního zákona č. 183/2006 Sb. ve znění do 31. prosince 2023 (SZ). Obdobně se § 334a dotýká i zákonů dotčených změnovým zákonem, u kterých bude také nutné odlišovat aplikaci jejich znění do 31. prosince 2023 a znění účinného od 1. ledna 2024.

Použitelnost NSZ v oblasti územního plánování

Při povolování vyhrazené stavby v přechodném období bude vyžadováno závazné stanovisko orgánu územního plánování.

Podle § 334a odst. 2 NSZ se ve věcech týkajících se územního plánování postupuje v přechodném období podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou územního řízení týkajícího se vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo stavby s ní související, které v přechodném období nelze zahájit. Pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 2 se za den nabytí účinnosti tohoto zákona považuje 1. červenec 2024.

Z uvedeného vyplývá, že v přechodném období, tj. od 1. ledna 2024 do 30. června 2024, se v oblasti územního plánování postupuje podle dosavadních právních předpisů, tedy podle SZ včetně jeho prováděcích právních předpisů ve znění do 31. prosince 2023 a podle těch ustanovení NSZ, která již nabyla účinnosti 30. července 2021 (§ 322, § 324 a § 326 NSZ – viz dělená účinnost), s tím, že pro účely povolování vyhrazených staveb a staveb s nimi souvisejících nelze zahajovat územní řízení.

Záměr vyhrazené stavby, který by byl po 1. lednu 2024 projednáván u DESU, již nebude pro svoje umístění vyžadovat vydání územního rozhodnutí. Povolovací proces u těchto staveb tedy od 1. ledna 2024 poběží plně podle NSZ s výjimkou digitalizace. Pouze pokud by byla vyhrazená stavba povolována v přechodném období (od 1. ledna 2024 do 30. června 2024), bude pro ni ještě vydáno závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96 SZ, neboť na vydávání tohoto závazného stanoviska se žádná výjimka v § 334a odst. 2 nevztahuje.

Jinými slovy, žádost o vydání územního rozhodnutí na vyhrazenou stavbu po 1. lednu 2024 samostatně podána být nemůže a stavba bude přímo na základě podané žádosti stavebníka řešena v řízení o povolení záměru podle NSZ. V tomto případě bude k takovéto žádosti podané na stavební úřad do 30. června 2024 ještě stále vyžadováno závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96b SZ. Žádost o vydání povolení vyhrazené stavby podaná k DESU po 1. červenci 2024 již toto závazné stanovisko vyžadovat nebude.

Pokud by však žádost o vydání územního rozhodnutí na vyhrazenou stavbu byla ke stavebnímu úřadu podána do 31. prosince 2023, řízení by bylo zahájeno okamžikem podání žádosti (byť i neúplné) ještě za účinnosti SZ. Takovéto územní řízení by se také u vyhrazené stavby po 1. lednu 2024 dokončilo podle SZ s ohledem na § 330 odst. 1 NSZ, podle kterého se řízení a postupy zahájené před dnem nabytí účinnosti NSZ dokončí podle dosavadních právních předpisů. Podle § 330 odst. 3 NSZ takovéto územní řízení zahájené před dnem nabytí účinnosti NSZ týkající se vyhrazené stavby nebo stavby s ní související dokončí stavební úřad, který toto řízení vedl před dnem nabytí účinnosti NSZ, tedy stále původní stavební úřad.

V případě záměrů a staveb jiných než vyhrazených se postupuje podle dosavadních právních předpisů, tedy územní řízení lze u těchto záměrů a staveb zahájit a rozhodnout o žádosti. Zde se tudíž až do 30. června 2024 bude postupovat tak, jako kdyby NSZ nenabyl účinnosti.

Použitelnost NSZ při povolování vyhrazených staveb

Při povolování vyhrazené stavby v přechodném období se neuplatní ustanovení o digitalizaci stavební agendy, v tomto období nebude tedy povinnost podávat projektovou dokumentaci digitálně.

Ustanovení § 334a odst. 3 věta třetí NSZ stanoví, že ve věcech vyhrazených staveb, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb se od 1. ledna 2024 postupuje podle NSZ. Výjimku z použitelnosti NSZ u těchto staveb tvoří § 172, § 173, § 185 odst. 3 písm. c) a část sedmá, která se týká digitalizace procesů podle NSZ a možnosti podávat podání podle NSZ v digitální formě.

Pokud tedy stavebník podá po 1. lednu 2024 ke stavebnímu úřadu (konkrétně k DESU) žádost o vydání povolení na vyhrazenou stavbu, celé řízení již poběží podle NSZ, ale nebudou pro něj ještě fungovat informační systémy, jako je např. Portál stavebníka, informační systém evidence elektronických dokumentací aj. Žádost s projektovou dokumentací tedy nebude možné podat takto on-line v digitální podobě přes Portál stavebníka, ale klasicky v listinné podobě, jak jsme dnes zvyklí.

Byť i dnes platí, že zákony nestanoví žádné překážky pro zasílání projektové dokumentace v elektronické podobě, je nutné vzít v úvahu technické možnosti jednotlivých stavebních úřadů, které v současné době ještě nemusí být k přijímání projektové dokumentace v digitální podobě dostatečně technicky vybavené. Řešení této situace má jít ruku v ruce s celkovou digitalizací stavebního řízení prostřednictvím tzv. Portálu stavebníka s účinností od 1. července 2024, na což mají být stavební úřady připravovány. V praxi však uvedené činí stále zásadní problém. K tomu blíže v článku „Musí stavební úřady akceptovat digitální podobu projektové dokumentace?“ v čísle 02/2023 časopisu Z+i.

Plná digitalizace stavební agendy a podávání žádostí s projektovou dokumentací přes informační systémy tak má i ve vztahu k vyhrazeným stavbám začít plně fungovat od 1. července 2024.

Pokud by žádost o vydání společného či stavebního povolení byla na vyhrazenou stavbu podána do 31. prosince 2023, i tady by s ohledem na zmíněný § 330 odst. 1 NSZ platilo, že toto řízení bylo zahájeno ještě za účinnosti SZ a i po 1. lednu 2024 by stále bylo dokončováno podle dosavadních předpisů, tedy jako kdyby NSZ nenabyl účinnosti.

Podle § 330 odst. 3 NSZ pak ve vztahu k řízením zahájeným před 1. lednem 2024 platí, že

• stavební řízení týkající se stavby související s vyhrazenou stavbou dokončí stavební úřad, který toto řízení vedl před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
• společné územní a stavební řízení týkající se stavby související s vyhrazenou stavbou – pokud je tato stavbou hlavní – dokončí stavební úřad, který se stal podle tohoto zákona příslušným k vedení řízení o povolení vyhrazené stavby,
• společné územní a stavební řízení týkající se stavby související s vyhrazenou stavbou – pokud je tato stavbou vedlejší v rámci souboru staveb – dokončí stavební úřad, který toto řízení vedl před dnem nabytí účinnosti NSZ.

Znovu opakuji, že pokud bude žádost o vydání povolení na vyhrazenou stavbu podána po 1. lednu 2024, bude již řízení vedeno podle NSZ s výjimkou digitalizace. Ta i ve vztahu k těmto stavbám začne plně fungovat od 1. července 2024. O žádostech o vydání povolení na vyhrazenou stavbu podaných po 1. lednu 2024 bude rozhodovat již přímo Dopravní a energetický stavební úřad.

Použitelnost NSZ při povolování jiných záměrů

U ostatních, tj. „nevyhrazených“, staveb bude v přechodném období platit současný stavební zákon.

Ustanovení § 334a odst. 3 věta první NSZ stanoví obecné pravidlo, které vylučuje v přechodném období použitelnost NSZ na záměry podle § 4 NSZ (s výjimkou vyhrazených staveb).

Jinými slovy, v přechodném období (od 1. ledna 2024 do 30. června 2024) se při povolování všech ostatních záměrů, tedy záměrů jiných než vyhrazených staveb, bude postupovat podle SZ a právních předpisů s ním souvisejících ve znění do 31. prosince 2023 a řízení tak budou stále vést stavební úřady, které jsou k tomu nyní příslušné. Pro tyto záměry se tedy NSZ použije až u žádostí podaných ke stavebnímu úřadu po 1. červenci 2024.

Ve vztahu k těmto stavbám tak může být až do 30. června 2024 podána žádost jak na vydání územního rozhodnutí, tak stavebního či společného povolení podle SZ. Pokud bude např. žádost o vydání stavebního povolení na tuto stavbu podána 30. června 2024, stavební úřad o ní i po 1. červenci dále povede řízení podle SZ a souvisejících právních předpisů (viz zmíněný § 330 odst. 1 NSZ). Pokud by do 30. června 2024 byla ve vztahu k těmto stavbám obstarána pouze závazná stanoviska dotčených orgánů, žádost o vydání povolení však byla podána až po 1. červenci 2024, toto řízení již bude vedeno plně podle NSZ. Aby se řízení dokončovalo stále podle dosavadních předpisů, musí být zahájeno do 30. června 2024, což znamená, že ke stavebnímu úřadu musí být do 30. června 2024 podána žádost o vydání povolení (byť neúplná), nestačí pouze žádost o vydání závazného stanoviska podaná k dotčenému orgánu. Nicméně závazná stanoviska vydaná podle SZ budou využitelná i jako podklady pro řízení podle NSZ s ohledem na § 330 odst. 9 NSZ.

Pokud dříve zahájené stavební řízení nebude podle NSZ nutné, bude toto řízení po 1. červenci 2024 ukončeno.

Pouze pokud by na tuto stavbu byla podána žádost o vydání povolení do 30. června 2024, avšak tato stavba by již podle NSZ nevyžadovala povolení, půjde sice o řízení zahájené před nabytím účinnosti NSZ (tímto datem se ve vztahu ke všem jiným než vyhrazeným stavbám rozumí 1. červenec 2024), ale toto řízení nebude po 1. červenci 2024 dokončováno podle SZ, ale bude z tohoto důvodu zastaveno podle § 330 odst. 2 NSZ. Nová právní úprava je totiž pro takovou stavbu mírnější než úprava dosavadní, neboť již nevyžaduje povolení. Bylo by tedy nespravedlivé takovýto záměr, o němž bylo zahájeno řízení před 1. červencem 2024, vůbec dále projednávat.

Kdo bude řízení zahájená před 1. červencem ve vztahu ke všem jiným než vyhrazeným stavbám po tomto datu dokončovat? Podle § 330 odst. 3 věta první NSZ platí, že řízení a postupy zahájené před dnem nabytí účinnosti NSZ dokončí stavební úřad, který se stal příslušným k vedení řízení nebo provedení postupu v dané věci podle tohoto zákona.

Dřívější pravomocná územní rozhodnutí bude po 1. červenci 2024 možné jen doplnit.

Pro úplnost je ještě nutné dodat, že může také nastat situace, kdy na stavbu do 30. června 2024 bude vydáno pravomocné územní rozhodnutí, ale už se do tohoto data nestihne ke stavebnímu úřadu podat žádost o vydání stavebního povolení. Pak by podle § 330 odst. 6 NSZ bylo toto pravomocné územní rozhodnutí považováno za rozhodnutí v části věci v řízení o povolení záměru podle NSZ a stavebník by po 1. červenci 2024 podal na tuto stavbu žádost o vydání povolení podle NSZ, kdy stavební úřad vydaným povolením doplní ono částečné rozhodnutí.

Použitelnost předpisů dotčených změnovým zákonem a zákona o jednotném environmentálním stanovisku

V přechodném období se zákon o jednotném environmentálním stanovisku použije pouze u vyhrazených staveb. U všech ostatních staveb bude toto stanovisko vydáváno až po 1. červenci 2024.

Jak bylo uvedeno výše, spolu s NSZ byl přijat i doprovodný změnový zákon. Tento zákon novelizoval více než 50 zákonů, které se dotýkají povolování staveb. Změnový zákon byl dále doplněn a změněn věcnou novelou NSZ a také doprovodným změnovým zákonem k zákonu o jednotném environmentálním stanovisku (JES). To vše ve svém důsledku s ohledem na § 334a NSZ klade otázku, podle jakých předpisů se bude postupovat při posuzování souladu záměrů podle NSZ se zájmy chráněnými podle jiných právních předpisů.

Tuto otázku nelze zodpovědět jinak, než že důsledky § 334a NSZ se vztahují i na zákony, které byly dotčeny změnovým zákonem. Ostatně § 1 odst. 2 NSZ stanoví, že NSZ určuje i podmínky pro integrovanou ochranu veřejných zájmů, což se mj. projevuje i v úpravě procesu vydávání závazných stanovisek pro účely řízení podle stavebního zákona (§ 175 až 179a NSZ) podle jiných právních předpisů. I z tohoto důvodu je nutné vztáhnout úpravu § 334a NSZ i na posuzování zájmů chráněných podle jiných právních předpisů. V případě povolování jiných než vyhrazených staveb budou dotčené orgány chránící veřejné zájmy podle jiných právních předpisů v přechodném období (od 1. ledna 2024 do 30. června 2024) postupovat podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2023.

To znamená, že pokud stavebník požádá o vydání závazného stanoviska či vyjádření na jinou než vyhrazenou stavbu do 30. června 2024, pak dotčený orgán tuto žádost vyřídí podle právních předpisů v současném znění, resp. znění do 31. prosince 2023.

Vydávání závazných stanovisek či vyjádření podle nové právní úpravy ve vztahu ke všem jiným než vyhrazeným stavbám bude probíhat až u žádostí o vydání těchto aktů podaných k dotčeným orgánům po 1. červenci 2024.

Výše uvedený výklad podporuje i znění § 19 odst. 6 zákona o JES (zákon č. 148/2023 Sb.), které reaguje na zakotvení přechodného období tak, že v přechodném období se zákon o JES použije v období od 1. ledna 2024 do 30. června 2024 pouze u vyhrazených staveb.

JES se tak v přechodném období bude vydávat pouze pro vyhrazené stavby. Všechny změny, které jsou dotčené jednotlivými novelami obsaženými v změnovém zákonu a vztahují se k vydávání JES, se použijí podle nové právní úpravy ve znění od 1. ledna 2024 rovněž pouze pro vyhrazené stavby.

Pro povolování jiných než vyhrazených staveb nebude v přechodném období JES vydáváno, postupuje se proto podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2023. U těchto staveb se JES bude vydávat až po 1. červenci 2024.

A jak nabývá účinnosti změnový zákon?

Některé změny vyvolané změnovým zákonem nabývají účinnosti již 1. ledna 2024.

Změny obsažené v doprovodném změnovém zákonu, které se však netýkají vydání JES, resp. povolování záměrů podle stavebního zákona, nabývají účinnosti k 1. lednu 2024. Příklady ustanovení změnového zákona, které nabývají účinnosti 1. ledna 2024:

1) Překryvy autorizací platí pouze pro inženýry, nikoliv pro techniky či architekty

Více svobody i více odpovědnosti.

Dne 1. ledna 2024 nabývá účinnosti ustanovení § 18 odst. 2 autorizačního zákona (zákona č. 360/1992 Sb.), které umožňuje překrývání autorizací některých vybraných oborů pro projektovou činnost. S možností překrývání autorizací v této oblasti již dříve počítaly vnitřní předpisy ČKAIT, nyní se tato problematika dostává na zákonnou úroveň. Podle tohoto ustanovení autorizovaný inženýr v oboru Pozemní stavby, Dopravní stavby, Stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, Mosty a inženýrské konstrukce, Technologická zařízení staveb, Městské inženýrství nebo Stavby pro plnění funkce lesa je v celém rozsahu stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vypracovávat všechny oborově vydělené části této dokumentace nebo projektové dokumentace, tedy části příslušející oborům Technika prostředí staveb, Geotechnika a Požární bezpečnost staveb. Zvláštní právní předpis upravující povinnosti autorizované osoby ani § 12 odst. 6 autorizačního zákona nejsou dotčeny.

Toto doplněné ujednání dává na jedné straně zdánlivě větší svobodu většině autorizovaných inženýrů, kteří vykonávají projektovou činnost u vybraných oborů. Ti si mohou samostatně v rámci jimi zpracovávané projektové dokumentace vypracovat jinak oborově vymezené profese, které jsou vyjmenované v tomto ujednání. V závěru ujednání se ovšem toto rozvolnění opět zmírňuje odkazem na § 12 odst. 6 autorizačního zákona, který opět povinuje autorizovanou osobu k přizvání odborníka na danou profesi „za všech okolností“. Závěr je takový, že dikci § 18 odst. 2 autorizačního zákona je třeba vykládat jako možnost autonomního rozhodnutí autorizovaného inženýra ve vybraném oboru, zda u vyjmenovaného oboru přizve specialistu, nebo konkrétní situaci vyřeší v rámci projektové dokumentace samostatně, ovšem s příslušnou odpovědností. K tomu blíže v článku „Jaký dopad má překrývání oborů autorizací na profesní odpovědnost?“ v čísle 04/2023 časopisu Z+i.

Bude-li se tedy jednat o autorizovaného inženýra ve vybraném oboru dle § 18 odst. 2 autorizačního zákona a tento zpracuje projektovou dokumentaci i u vyjmenovaných oborově vydělených části, bude stavební úřad na tuto projektovou dokumentaci nahlížet jako na dokumentaci zpracovanou oprávněnou osobou.

Zmíněná možnost překrývání autorizací u vyjmenovaných oborů je zákonem dána pouze pro autorizované inženýry, nikoliv autorizované techniky či autorizované architekty, a dále pouze pro projektovou činnost, ne však pro odborné vedení provádění stavby či její změny anebo odstranění stavby či pro výkon dozoru projektanta.

2) Zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavby kategorie I, II, III

Stále probíhají jednání o vyjasnění odpovědnosti a rozsahu autorizací. Od 1. ledna 2026 by měly požárně bezpečnostní řešení staveb i v kategorii I a II zpracovávat jen osoby autorizované v tomto oboru. Těch je nyní pouze 580!

Ve vztahu ke zpracování požárně bezpečnostního řešení jako části projektové dokumentace je nutné odkázat rovněž na zákon o požární ochraně (zákon č. 133/1985 Sb.). Ten podle § 39 odst. 1 člení stavby z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva na čtyři kategorie:

• stavby kategorie 0, nepředstavující zvláštní nebezpečí,
• stavby kategorie I, představující mírné nebezpečí,
• stavby kategorie II, představující zvláštní nebezpečí,
• stavby kategorie III, představující vysoké nebezpečí.

Kritéria a charakteristiku stavby pro její zařazení do příslušné kategorie stanoví prováděcí právní předpis. Pro stavby kategorie I, II a III se zpracovává požárně bezpečnostní řešení podle zvláštního právního předpisu, tím je vyhláška MV č. 246/2001 Sb., o požární prevenci. § 40 odst. 3 zákona o požární ochraně uvádí, že ke zpracování požárně bezpečnostního řešení kategorie I a II je oprávněna osoba, která je autorizována pro obor Požární bezpečnost staveb podle autorizačního zákona. Podle § 40 odst. 4 zákona o požární ochraně je ke zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavbu kategorie III oprávněna osoba, která je autorizována pro obor Požární bezpečnost staveb podle autorizačního zákona a které k tomu současně byla udělena specializace v rámci tohoto oboru podle autorizačního zákona.

I tyto náležitosti musí stavební úřad ověřit v projektové dokumentaci při podání žádosti, aby mohl učinit závěr o tom, že příslušná část dokumentace je zpracována oprávněnou osobou. Pro naplnění těchto podmínek bylo změnovým zákonem v části II. čl. III body 5 a 6 stanoveno s účinností od 1. ledna 2024 přechodné období.

Bod 6 uvádí, že osoba, která je oprávněna ke zpracování požárně bezpečnostního řešení podle dosavadní právní úpravy, je oprávněna po dobu 2 let od nabytí účinnosti změnového zákona zpracovávat požárně bezpečnostní řešení staveb kategorie I a II. Z výše uvedeného vyplývá, že požárně bezpečnostní řešení pro stavby kategorie I a II je až do 31. prosince 2025 oprávněn zpracovávat autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik v oboru Požární bezpečnost staveb a na základě § 18 písm. a) autorizačního zákona i autorizovaný inženýr v rozsahu oboru podle § 5 autorizačního zákona. To znamená, že autorizovaný inženýr, kterému byla udělena autorizace v oboru Pozemní stavby, je oprávněn vypracovávat celou dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a celou projektovou dokumentaci staveb, tzn. včetně dílčích částí dokumentace, tedy včetně požárně bezpečnostního řešení. Obdobným příkladem je i oprávnění autorizovaného inženýra pro obor Dopravní stavby vypracovávat celou dokumentaci a projektovou dokumentaci včetně požárně bezpečnostního řešení vztahujícího se např. k přístupové komunikaci nebo oprávnění autorizovaného inženýra pro obor Stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství vypracovávat celou dokumentaci a projektovou dokumentaci včetně požárně bezpečnostního řešení vztahujícího se ke zdrojům požární vody.

Od 1. ledna 2026 bude oprávněn zpracovávat požárně bezpečnostní řešení pro stavby kategorie I a II pouze autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik v oboru Požární bezpečnost staveb.

Podle bodu 5 je osoba, která splňuje podmínky podle § 40 odst. 3 zákona o požární ochraně, oprávněna po dobu 5 let od nabytí účinnosti změnového zákona zpracovávat požárně bezpečnostní řešení staveb kategorie III a aplikovat odlišný postup podle § 99 zákona o požární ochraně.

Pro stavby kategorie III a užití odlišného postupu podle § 99 zákona o požární ochraně je tak požárně bezpečnostní řešení oprávněn zpracovávat do 31. prosince 2028 pouze autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik v oboru Požární bezpečnost staveb. Od 1. ledna 2029 bude ke zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavby kategorie III a užití odlišného postupu podle § 99 zákona o požární ochraně oprávněn pouze autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik v oboru Požární bezpečnost staveb, kterému byla současně udělena specializace.

K vyjasnění vzájemného vztahu § 18 odst. 2 autorizačního zákona a přechodného období podle změnového zákona ve vztahu ke zpracování požárně bezpečnostního řešení jsou iniciována jednání mezi MMR, GŘ HZS a ČKAIT.

A co vyhlášky?

Ty nové zatím nejsou. Pokud nebudou ani k 1. červenci 2024, měly by se používat ty stávající. Je to však vůbec možné?

Nové prováděcí právní předpisy, tj. zejména vyhlášky o dokumentaci staveb a vyhlášky o požadavcích na výstavby, jsou nyní projednávány a měly by nabýt účinnosti rovněž k 1. červenci 2024.

Ustanovení § 333 odst. 1 NSZ zmocňuje MMR jak k vydání vyhlášky o dokumentaci staveb, tak i celostátní vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Co se týče technických požadavků na stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, stavby drah a civilní letecké stavby a rozsahu a obsahu dokumentace k těmto stavbám, ty budou obsaženy v samostatných vyhláškách, k jejichž vydání je podle § 333 odst. 2 NSZ zmocněno Ministerstvo dopravy (MD).

Podle § 152 odst. 2 NSZ jsou pak města Praha, Brno, Ostrava oprávněna vydat svoje městské předpisy, v nichž budou obsaženy podrobné požadavky na vymezování pozemků, požadavky na umísťování staveb a technické požadavky na stavby odchylně od celostátní vyhlášky. Uvedená města si však nemohou jinak určit požadavky na stavby technické infrastruktury a požadavky na výstavbu dálnic, silnic, drah a civilních leteckých staveb, které musí být stanoveny jednotně pro celou republiku.

Pokud by nové vyhlášky nebyly k 1. červenci 2024 účinné, platí ustanovení § 332a NSZ, podle kterého se do doby vydání nových prováděcích právních předpisů, nejpozději však do 1. července 2027, použijí dosavadní prováděcí právní předpisy, tj. prováděcí předpisy vydané k provedení § 194 SZ.

V případě dosavadních právních předpisů půjde zejména o vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, vyhlášku č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, vyhlášku č. 398/2006 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, ale také nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy – PSP). Do doby, než bude pro Prahu vydán nový městský předpis, lze i nadále postupovat podle PSP, nejpozději však do 1. července 2027.

Přechodné ustanovení podle § 332a NSZ se týká i vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, a dalších prováděcích právních předpisů, které stanoví požadavky na dokumentaci či požadavky na výstavbu např. staveb dopravních, vodních děl, staveb pro plnění funkcí lesa apod. (např. vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, vyhláška č. 239/2017 Sb., o technických požadavcích staveb pro plnění funkcí lesa).

Pokud by však k 1. červenci 2024 nebyly nové vyhlášky a používaly by se i nadále dosavadní prováděcí právní předpisy, je nutné při jejich aplikaci zohlednit zejména zákonné vymezení pojmů v § 4 až 14 NSZ a zákonné požadavky na výstavbu, tedy požadavky na vymezování pozemků, umísťování staveb a technické požadavky na stavby, uvedené v části čtvrté NSZ. Pokud by došlo k rozporu mezi zněním NSZ a dosavadního právního předpisu, budou mít zákonné požadavky na výstavbu vždy podle § 332a NSZ přednost před zněním dosavadních prováděcích právních předpisů.

Stavebník si bude moci po dobu tří let vybírat, podle jaké vyhlášky si nechá zpracovat projektovou dokumentaci.

Možnost přikládat k žádosti o vydání povolení podle NSZ dokumentaci zpracovanou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. je až do 30. června 2027.

I kdyby k 1. červenci nabyla účinnosti nová vyhláška o dokumentaci staveb, je ještě nutné zmínit související § 329 odst. 1 NSZ. Podle tohoto přechodného ustanovení lze jako součást žádosti o povolení stavby nebo o rámcové povolení podané do 30. června 2027 namísto projektové dokumentace zpracované podle NSZ předložit i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních právních předpisů, tedy podle vyhlášek č. 499/2006 Sb. či č. 146/2008 Sb., jde-li o:

• projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro ohlášení stavby,
• dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, doplněnou o architektonicko-stavební řešení a stavebně-konstrukční řešení zpracované podle prováděcího předpisu k tomuto zákonu,
• dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení,
• projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení nebo dokumentaci pro vydání společného povolení,
• dokumentaci pro vydání společného povolení, kterým se umísťuje a povoluje stavba dopravní infrastruktury podle liniového zákona, zpracovanou v omezeném rozsahu.

Stavebník si tedy po nabytí účinnosti NSZ může vybrat, pokud podá žádost o povolení stavby nejpozději do 30. června 2027, zda k této žádosti předloží dokumentaci zpracovanou podle NSZ a nových prováděcích předpisů či podle SZ a jeho prováděcích předpisů. Pokud by žadatel využil druhé možnosti, a byť by již existovala nová vyhláška na dokumentaci staveb, k žádosti podané podle NSZ připojil dokumentaci zpracovanou podle vyhlášek č. 499/2006 Sb. či č. 146/2008 Sb., stavební úřad pak podle § 239 odst. 5 NSZ v řízení podle tohoto zákona přezkoumává dokumentaci podle odstavců 1 až 4 podle dosavadních předpisů.