Dopad na územní plánování
- Publikováno:
- Rubrika:
- Ministerstvo pro místní rozvoj
Podle novely stavebního zákona se řízení zkracují a samosprávy budou moci ovlivňovat stavební činnost na svém území jen pomocí regulačního plánu. Pokud obec regulační plán nemá, což je většina obcí, musí se spolehnout na stávající územní plán a činnost orgánů státní správy, a to až do doby, než si regulační plán vytvoří.
Novela zcela zásadně zkrátí dobu pořizování aktualizací zásad územního rozvoje krajů a změn územních plánů v případě, že nebudou vyžadovány varianty řešení. Tím dojde k úspoře přibližně tři čtvrtě roku až rok. U liniových staveb bude možné tzv. vybočení z koridoru, pro tyto účely vymezeného v územním plánu, a to v případech, že z objektivních důvodů do něj nebude možné tyto stavby umístit. Tím odpadne nutnost změny územního plánu. Příprava stavby se urychlí přibližně o dva roky. Budou zkráceny lhůty pro podání návrhu na přezkum nebo zrušení opatření obecné povahy na jeden rok. Současné tři roky způsobovaly velkou nestabilitu a nejistotu v území. Dokumenty územního plánování budou povinně zveřejňovány na internetu, kde k nim bude mít přístup každý, bez omezení. Hlavní přínosy pro obce:
Územní plán s prvky regulačního plánu
Přínosem je skutečnost, že územní plán obcí může obsahovat prvky regulačního plánu. Územní plán je základním koncepčním dokumentem obce pro usměrňování jejího rozvoje. Stanovuje mj. podmínky pro využití ploch nebo základní koncepci rozvoje území obce. Regulační plán pak řeší zejména technické podrobnosti, jež určují, za jakých podmínek je možno na vymezené ploše stavět. Územní plány má většina obcí. Regulační plány však mnohé z nich nemají, zejména menší obce, u nichž se vydání regulačního plánu ani nedá předpokládat. Důvodem mohou být i skutečnosti, že pořízení tohoto druhu dokumentace je časově, odborně a finančně náročné. Územní plán s prvky regulačního plánu by měl přinést větší jistotu pro místní stavebníky. V jednom dokumentu totiž naleznou vše potřebné k umístění a provedení stavby. Odpadá riziko dodatečných nedorozumění a regulačních požadavků tam, kde obce mají pouze územní plán. Koncem roku 2022 dále končí platnost všech územních plánů, které byly pořízeny před rokem 2007. Mnoha obcím se tak naskytne možnost využít výhod pořízení územního plánu s prvky regulačního plánu. Obce, které by si do konce roku 2022 nepořídily nový územní plán, by se mohly v podstatě rozvíjet pouze v rámci zastavěného území, resp. tzv. intravilánu, tedy území, které bylo zastavěno do roku 1966.
Zkrácení lhůty pro podání návrhu na přezkum nebo zrušení opatření obecné povahy
Opatřením obecné povahy se vydávají zásady územního rozvoje (krajská dokumentace), územní plány a regulační plány. V praxi to znamená, že např. proti konkrétnímu územnímu plánu jakékoli obce může podat správní žalobu kterýkoli občan, bez ohledu na to, zda v obci bydlí, či nikoli. Dosavadní tříletá lhůta pro podání správní žaloby dávala stěžovatelům možnost zpochybňování územního plánu obce po dobu i několika let, což je nepříjemné nejen pro obec, ale i pro všechny stavebníky v ní. Nově bylo rozhodnuto o zkrácení této lhůty na jeden rok od okamžiku schválení územně plánovací dokumentace. To by mělo přinést stabilnější prostředí a větší právní jistotu pro starosty i občany nebo firmy, které chtějí v obci stavět. Celkově lze předpokládat, že tyto kroky budou mít i pozitivní dopad na oživení stavebního průmyslu.
Další důležité koncepční změny na úseku územního plánování
Cyklus úplných aktualizací územně analytických podkladů bude prodloužen ze dvou let na čtyři roky. Větší důraz bude kladen na průběžné aktualizace. Bude umožněno využití údajů o území pro veškeré činnosti veřejné správy (dosud je omezení pouze na územní plánování). Orgány územního plánování budou zodpovídat za koordinaci záměrů, když jako dotčené orgány budou vydávat závazná stanoviska z hlediska souladu záměru s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací a dále z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování. Nově budou totiž v jednom území rozhodovat a stavby umísťovat různé stavební úřady od ministerstev až po stavební úřady v obcích. Území je jen jedno, a proto je nutné zajistit koordinaci záměrů. Podmínkou účinnosti aktualizace, resp. změny územně plánovací dokumentace, bude zveřejnění úplného znění této dokumentace po aktualizaci, resp. změně. Je totiž nutné řešit stav, kdy se po několika změnách stala územně plánovací dokumentace nepřehlednou a bylo velice sporné, podle jakého právního stavu se vlastně rozhoduje. Územní studii bude moci nechat zpracovat (a uhradit) i žadatel/investor, pokud dodrží schválené zadání. Zadání i schválení možnosti využití této územní studie bude však i nadále ponecháno orgánu územního plánování, aby řešení nebylo navrženo na úkor veřejných zájmů.
Zavedení společného územního a stavebního řízení
Výsledkem bude vydání jednoho společného povolení, a to jak u jednotlivé stavby, tak i u souboru staveb (i u staveb speciálních a jiných). Výhodou je tedy oproti dnešnímu stavu pouze jedno odvolání a případně pouze jedna správní žaloba.
- Příslušným k vedení řízení u obecných staveb bude obecný stavební úřad.
- Pro vybrané speciální stavby – stavby pozemních komunikací – bude příslušný k vedení řízení silniční správní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad nebo ministerstvo dopravy), pro stavby vodních děl to bude vodoprávní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad).
- Pro vybrané energetické stavby bude příslušné pro vedení řízení Ministerstvo průmyslu a obchodu.
- Novela stavebního zákona zachovává i současnou právní úpravu samostatného územního řízení a samostatného stavebního řízení. Investor si bude moci zvolit, zda půjde těmito samostatnými postupy, či zda si požádá o vydání jednoho povolení.
-
Zavedení společného řízení s posouzením vlivů na životní prostředí
Do společného řízení bude integrován dnes samostatný postup posuzování vlivů na životní prostředí (proces EIA) podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Závazné stanovisko příslušného posuzujícího úřadu (krajského úřadu nebo Ministerstva životního prostředí) nebude vydáváno v samostatném postupu před řízením u stavebního úřadu, ale až v rámci řízení. Tento postup by měl přispět ke zrychlení a zefektivnění přípravy a realizace staveb. Na stejných principech bude založeno i tzv. územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí.