Klášter premonstrátů Teplá – vzorová rekonstrukce kláštera
- Publikováno:
- Rubrika:
- ČKAIT
Vzorová rekonstrukce vrcholného díla středověkého stavitelství s technicky unikátním zajištěním stavby proti spodní vodě i její účinné vytápění a větrání byla dokončena v roce 2016 za cca půl miliardy korun
Ve slavnostní části odborné exkurze do vzorově rekonstruovaných historických částí kláštera premonstrátů Teplá u Mariánských Lázní byla odhalena pamětní deska s portrétem Johanna Wolfganga Goetha od nejdeckého sochaře Heřmana Kouby. Pořízení a instalaci pamětní desky i organizaci celé akce zajistily Oblastní kancelář ČKAIT Karlovy Vary, Rotary club Karlovy Vary, Kanonie Teplá a Hroznatova akademie Teplá.
Slavnost splnila dva významné úkoly. Za prvé se organizátoři zapojili do obnovy po válce odstraněných památníků, případně do umístění nových, připomínajících pobyt a činnost J. W. Goetha, který téměř tři roky svého života věnoval kraji pod Krušnými horami. Klášter premonstrátů Teplá prokazatelně navštívil minimálně dvakrát. Jako dík a uznání věnoval klášteru část své mineralogické sbírky.
Druhým cílem byla návštěva historické i rekonstruované části kláštera, zapsaného jako národní kulturní památka České republiky. Klášter Teplá byl založen řádem premonstrátů v roce 1193 za podpory Strahovského kláštera. Významnou finanční podporu pro založení kláštera poskytl rytíř Hroznata, který z hradu v Hrozňatově tomuto kraji vládl. Na přelomu století Hroznata vstoupil do tepelské kanonie a stal se členem řádu a jako zakladatel kláštera byl i nadále správcem klášterního majetku. Na jedné z kontrolních cest po hranicích panství byl zajat loupeživými rytíři a ti za jeho propuštění požadovali výkupné. Hroznata však nedovolil opatovi kláštera výkupné zaplatit. Ve vězení 14. července 1217 zemřel. Klášter i celá veřejnost si letos připomíná 800 let od smrti blahoslaveného Hroznaty, mecenáše zdejšího kláštera.
Unikátní ochrana proti spodní vodě ze středověku
Klášter představuje vrcholné stavební dílo středověkého stavitelství a prošel bouřlivým vývojem. Technicky unikátní je zajištění stavby proti spodní vodě i její účinné vytápění a větrání. Klášter byl několikrát poničen a znovu dostavován, ale jednu z největších pohrom v jeho historii představovalo období socialismu. V roce 1950 byl klášter stejně jako další kláštery v Československu uzavřen a sloužil 28 let jako kasárna Československé lidové armády. Pouze kostel a knihovna (ve správě okresního národního výboru) byly od roku 1958 zpřístupněny k turistickým prohlídkám. V roce 1978 budovy převzal Národní památkový ústav. Řádu premonstrátů byl klášter navrácen v roce 1990 těžce poškozený mnohaletým zanedbáváním. Obnova celého klášterního areálu není ještě v plném rozsahu dokončena, ale hlavní část, dnes Hroznatova akademie, jejíž obnova proběhla pod patronací Evropské unie jako vzorová obnova kláštera nákladem téměř půl miliardy Kč, byla loni úspěšně dokončena. Za vzorovou rekonstrukci kláštera získala stavba Cenu Inženýrské komory za rok 2016. Duplikát dokumentu o udělení ceny předal v průběhu slavnosti panu opatovi Ing. Svatopluk Zídek, předseda OK ČKAIT.
Po slavnostním odhalení pamětní desky pokračovala slavnost koncertem Manzerova kvarteta (komorní sdružení členů Karlovarského symfonického orchestru) za účasti více než 80 účastníků v Modrém sále prelatury. Slavnost zahájil přivítáním účastníků opat P. Filip Zdeněk Lobkowicz OPraem. S krátkými projevy vystoupili rovněž zástupce hejtmanky Karlovarského kraje Ing. Josef Janů (člen ČKAIT), prezident Rotary clubu Karlovy Vary JUDr. Zdeněk Urbanec, manažer Hroznatovy akademie Cyril Kozák i spoluorganizátor Ing. Ivan Thýn (RC KV) a s delším projevem informujícím podrobněji o pobytech J. W. Goetha v Karlovarském kraji archivář Mgr. Pavel Andrš.
Spolupráce s Durynskou inženýrskou komorou
Mezinárodní spolupráci ČKAIT a Durynské inženýrské komory dokumentovala účast dvou viceprezidentů Ingenieurkammer Thüringen – Dr.-Ing. Hanse-Reinharda Hungera z Výmaru a Dipl.-Ing. Karla-Heinze Bartla, kteří se významnou měrou finančně podíleli na pořízení pamětní desky. Jistě není třeba připomínat, že durynský Výmar byl působištěm J. W. Goetha, který prohlásil, že by chtěl v příštím životě žít buď ve Výmaru, v Římě nebo v Karlových Varech.
Položím-li si otázku, proč karlovarská oblast ČKAIT, ač nejmenší, pořádá tolik významných odborných a společenských akcí a proč je tak dobře zapsána v povědomí karlovarské veřejnosti, nacházím jen jednu odpověď. Základem je co nejširší spolupráce s dalšími profesními organizacemi v kraji a vklad organizačních schopností členů ČKAIT.