Nové evropské nařízení o gigabitové infrastruktuře
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Povolování liniových staveb včetně elektronických komunikačních sítí s velmi vysokou kapacitou trvá příliš dlouho téměř všude v Evropě. Proto poslední plenární schůze Evropského parlamentu, která se v tomto volebním období konala 23. dubna 2024, přijala návrh nařízení s názvem „Akt o gigabitové infrastruktuře“, s cílem usnadnit budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. V Evropském věstníku by měla být vydána v nejbližších dnech, účinnost tohoto nařízení se předpokládá již od prosince 2025.
Nařízení nahradí směrnici 2014/61/EU, která byla do českého právního řádu transponována jako zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů. Revize směrnice po deseti letech přinesla nejen věcné úpravy, ale i změnu legislativního nástroje. Evropská komise shledala transpozici původní směrnice přes členské státy příliš nejednotnou a v důsledku toho dovozuje i její slabé výsledky, zejména v oblasti propojování vnitřního trhu spoluprací podniků při budování sítí.
Protože se nově jedná o přímo účinné nařízení, bude představovat poměrně velký zásah do současných postupů a lze předpokládat potřebu adaptačního zákona. Jak důležité je mít jej včas, asi není potřeba dál rozvíjet.
Evropské nařízení „Akt o gigabitové infrastruktuře“ představuje změny ve čtyřech oblastech:
- Přístup k fyzické infrastruktuře – vše, do čeho se dá vložit síť: trubky, potrubí kolektory, stožáry, budovy atd.
- Koordinace výstavbových prací.
- Povolovací proces pro stavby elektronických komunikací.
- Vybavení budov vnitřními rozvody – výběr několika zajímavých bodů.
Přístup k existující fyzické infrastruktuře
V oblasti přístupu k fyzické infrastruktuře se definice provozovatelů sítě, kteří mají povinnost přístup za určitých podmínek poskytnout, rozšiřuje oproti původní směrnici o tzv. TowerCos, jinak řečeno provozovatele přiřazených prostředků podle zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Ještě významnější je pak rozšíření povinnosti poskytovat přístup k fyzické infrastruktuře i na veřejnoprávní subjekty (např. obce).
Koordinace stavebních prací zejména při úpravách veřejného prostoru
Povinnost koordinovat výstavbu zůstává jen u staveb financovaných z veřejných prostředků. Ovšem díky rozšíření povinnosti i na veřejnoprávní subjekty lze dovodit, že takových staveb by mělo být více, zejména pokud se jedná o různé rekonstrukce ulic a náměstí. Ty představují pro rozvoj vysokorychlostních sítí vhodnou příležitost.
Nařízení zavádí nově evidenci výstavbových prací, do které by měli přispívat svými plánovanými projekty všichni provozovatelé sítí a veřejnoprávní subjekty. Evidence by měla obsahovat všechny plánované práce, bez ohledu na způsob financování těchto projektů, až na výjimky typu havárie, drobné stavby anebo stavby týkající se kritické infrastruktury. Jsou zde zřejmé rozdíly oproti novele zák. č. 194/2017 Sb., která v ČR zavádí evidenci výstavbových prací od roku 2026. Smyslem evidence má být usnadnit výměnu informací pro dobrovolnou koordinaci výstavbových prací. Poskytnutí těchto informací musí proběhnout nejpozději tři měsíce před prvním podáním žádosti o povolení příslušným orgánům.
Povolovací proces pro stavby elektronických komunikací
V oblasti povolovacích procesů přináší nařízení nejvíc změn. Povolování pro kategorii staveb sítí s velmi vysokou kapacitou a jejich přiřazených prostředků bude vyžadovat od úřadů zvláštní přístup.
- Povolovací proces má být spravovatelný elektronicky.
- Po podání žádosti o povolení záměru bude mít příslušný stavební úřad 20 pracovních dní na to, aby posoudil úplnost podání. Pokud žadatele nevyzve k doplnění podání v této lhůtě, bude se mít za to, že žádost je úplná.
- Vedle fikce úplnosti podání se může uplatnit (zde je jistá možnost pro státy odchýlit se) i fikce souhlasu se záměrem, a to v případě, že stavební úřad nerozhodne v lhůtě 4 měsíců od podání úplné žádosti. Tuto lhůtu lze ve výjimečných případech prodloužit o další 4 měsíce, ovšem jen z důvodů předem určených.
- Stavebník by měl mít nárok na písemné potvrzení, že došlo k souhlasu se záměrem fikcí.
- Pevné lhůty a „hrozba“ fikce souhlasu se záměrem by měly přimět úřady, aby povolování těchto staveb řešily bez prodlev.
Fyzická infrastruktura a optické rozvody uvnitř budovy
V oblasti vybavení všech nových a rekonstruovaných budov zůstává povinnost vybudovat v nich vnitřní fyzickou infrastrukturu. Na toto téma pořádal ČKAIT ve spolupráci s CETINem webinář konaný 30. listopadu 2023, který je nyní dostupný v archivu ČKAIT.
Tato povinnost je ovšem nově doplněná o vnitřní optické rozvody včetně přípojek ke koncovým uživatelům. Výjimky z povinnosti jsou teď užší – i nové rodinné domy by měly být připravené na optiku. Za významnou rekonstrukci již jsou považovány i změny budovy, které zahrnují strukturální změny celé fyzické infrastruktury uvnitř budovy nebo její značné části a vyžadují stavební povolení.
Povinnost se bude týkat všech budov, kde bude žádost o stavební povolení podána po 21. měsíci data vstupu v platnost tohoto nařízení. Nařízení také ukládá povinnost přijmout normy nebo technické specifikace nutné k naplnění výše uvedených podmínek, a to nejpozději do 18 měsíců od data vstupu v platnost tohoto nařízení.
Tyto normy nebo technické specifikace stanoví alespoň:
- specifikace přístupových bodů budovy a specifikace optických rozhraní;
- specifikace kabelů;
- specifikace zásuvek;
- specifikace potrubí nebo mikrotrubiček;
- technické specifikace potřebné k zabránění interferencí s elektrickým vedením;
- minimální poloměr ohybu;
- technické specifikace pro kabelovou instalaci.
Účinnost většiny ustanovení je 18 měsíců od vstupu nařízení v platnost, doba 24 měsíců platí pro ustanovení, která typicky vyžadují IT vývoj (registry infrastruktury a připravovaných prací, digitalizace povolování a jednotných informačních míst). Lze tedy počítat s účinností nařízení od prosince roku 2025.
Souvislosti a další postup
Komise (Thierry Breton, komisař pro vnitřní trh) předložila návrh aktu o gigabitové infrastruktuře v únoru 2023. Zpravodajem Evropského parlamentu k tomuto návrhu byl Alin Mituta (Renew Europe/RO). Dne 6. února 2024 bylo dosaženo předběžné dohody mezi spolunormotvůrci.
Znění aktu bude zveřejněno v Úředním věstníku EU v nadcházejících dnech a vstoupí v platnost tři dny po tomto zveřejnění. Nový předpis se začne uplatňovat 18 měsíců po vstupu v platnost, přičemž některá zvláštní ustanovení se uplatní později.
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.