Zprávy a informace ČKAIT 2024|03

Od 1. července 2024 se v plné míře spustí povolování podle nového stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů – NSZ). Jedná se zásadní rekodifikaci stavebního práva, která přináší nové definice i postupy a vytváří velmi turbulentní právní prostředí. NSZ byl již 3× novelizován. Zásadní prováděcí vyhlášky jsou vydávány na poslední chvíli. Nová vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, prošla notifikací v EU beze změny a ve Sbírce zákonů vyšla v sice předpokládané podobě, ale teprve 12. června 2024. Je nutné sledovat výklad a metodické pokyny MMR, které postupně vychází.

(Poznámka: Redakce Z+i ČKAIT sleduje vznik nového stavebního zákona od začátku v roce 2018 a průběžně popisuje přehled hlavních okolností spojených s jeho projednáváním. Shrnutí a hlavní novinky byly popsány v Z+i 1/2024.)

Stručný přehled hlavních změn při navrhování staveb pro bydlení od 1. července 2024

V čem zásadním pro práci projektantů bude vyhláška nová? Vybrané zásadní změny pro návrh a konstrukci pozemních staveb pro bydlení, ubytování a rekreaci lze shrnout do následujících bodů.

• nejsou stanoveny odstupy mezi stavbami, pouze vzdálenost 2 metry od hranice pozemku
• zavádí se pojmy jako byt s univerzálním standardem a obytný a pobytový prostor
• stavby pro bydlení musejí být již od čtvrtého podlaží vybaveny výtahem
• minimální světlé výšky obytných místností se sjednocují na 2,5 metru
• pro světlou výšku v podkroví a v tzv. obytném prostoru postačí i  2,2 metru
• šířka schodišťového stupně je upravena na 300 mm, u rodinných domů na 280 mm
• parkování osobních vozů je řešeno nově s využitím účelových jednotek v příloze č. 1 vyhlášky

Mění se definice staveb pro bydlení a souvisejících pojmů

Základní definice staveb pro bydlení jsou obsaženy v novém stavebním zákoně

Podle § 13 písm. b) NSZ se bytovým domem rozumí stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení.

Rodinný dům je vymezen v § 13 písm. c) NSZ jako stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry.

Bytem se podle § 13 písm. i) NSZ rozumí soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení.

Podle § 13 písm. j) NSZ je bytem zvláštního určení byt upravený k bydlení osob s těžkým pohybovým postižením nebo osob s těžkým zrakovým postižením.

Místností se podle § 13 písm. k) NSZ rozumí prostorově uzavřená část stavby, vymezená podlahou, stropem nebo konstrukcí střechy a pevnými stěnami.

NSZ dále v § 13 písm. l) definuje obytnou místnost jako část bytu, která je určena k bydlení, splňuje požadavky na bydlení z hlediska velikosti, denního osvětlení, větrání, vytápění a hluku a má podlahovou plochu nejméně 8 m²; kuchyň se za obytnou místnost považuje, pokud má podlahovou plochu nejméně 12 m²; tvoří-li byt jediná obytná místnost, musí být její podlahová plocha nejméně 16 m².

Pobytovou místností se podle § 13 písm. m) NSZ rozumí místnost, která svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky na to, aby se v ní zdržovaly osoby.

Podlahovou plochu definuje § 13 písm. n) NSZ jako součet ploch vymezených vnitřním lícem svislých konstrukcí jednotlivých místností a prostorů stavebně upravených k účelovému využití v budově; v podlažích se šikmými stěnami nebo šikmým stropem je vymezena vnitřním lícem konstrukcí v úrovni 1,2 m nad úrovní podlahy; u poloodkrytých, popřípadě odkrytých prostorů se místo chybějících svislých konstrukcí podlahová plocha vymezí pravoúhlým průmětem obvodu vodorovné nosné konstrukce.

Zastavěnou plochou stavby se podle § 13 písm. o) NSZ rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny; plochy lodžií a arkýřů se započítávají; u objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny; u zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.

Zastavěnou plochou pozemku je podle § 13 písm. p) NSZ součet všech zastavěných ploch jednotlivých staveb.

Další definice staveb pro bydlení obsahuje i nová vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu

Další definice obsahuje i nová vyhláška MMR o požadavcích na výstavbu, která již úspěšně prošla notifikací v EU a v nejbližších dnech vyjde ve Sbírce zákonů. Nabýt účinnosti by měla také 1. července 2024.

Ta v § 3 písm. a) definuje byt s univerzálním standardem jako byt, jehož uspořádání zohledňuje potřeby osob používajících kompenzační pomůcky k chůzi, ve kterém univerzální standard splňují všechny místnosti.

Podle § 3 písm. b) vyhlášky se obytným prostorem rozumí obytná místnost, nebo část obytné místnosti, jejíž minimální plocha je 8 m², která splňuje požadavky na bydlení a kde předpokládá převažující pobyt osob.

Parkovacím stáním je podle § 3 písm. g) vyhlášky plocha pro parkování nebo odstavení vozidla.

Stavba pro sociální služby je definována v § 3 písm. k) vyhlášky jako stavba domova pro osoby se zdravotním postižením, domova pro seniory, domova se zvláštním režimem, chráněného bydlení, azylového domu, domu na půl cesty a zařízení následné péče.

Požadavky na stavby pro bydlení podle kategorizace staveb NSZ

NSZ rozlišuje obecně čtyři kategorie staveb, a to:

1. stavby drobné, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
2. stavby jednoduché, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
3. stavby vyhrazené, které jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a
4. stavby ostatní.

Stavby pro bydlení však nespadají do všech těchto kategorií. Stavba pro bydlení nikdy nemůže být stavbou drobnou, i kdyby jinak splňovala všechny parametry drobné stavby. Stanoví tak výslovně odst. 2 písm. a) přílohy č. 1 k NSZ. Stavbou drobnou tedy nemohou být výrobky plnící funkci stavby – mobilheimy – určené pro bydlení. Stavby pro bydlení rovněž nejsou stavbami vyhrazenými. Stavby pro bydlení tak spadají buď pod stavby jednoduché, či stavby ostatní.

Stavby jednoduché – příloha č. 2 k NSZ

Odst. 1 písm. a) – stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží

• rodinný dům, bytový dům, pokud splní podmínky podlažnosti,
• vyžaduje:
  • povolení stavebního úřadu,
  • JES,
  • kolaudaci,
  • projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem – autorizovanou osobou,
  • tato stavba může být stavebníkem provedena svépomocí, ale stavebník je povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím – autorizovanou osobou,
  • při provádění této stavby je vyžadován stavební deník.

Odst. 1 písm. p) – stavba pro bydlení do 80 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, bez podsklepení, na pozemku rodinného domu, která je se stavbou rodinného domu funkčně spojena a je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, pokud nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu; požadavky územního plánu na sklon střechy stavby se nepoužijí

• výměnky, resp. malé domky, které je možné postavit na pozemku u stávajícího rodinného domu na jednom stavebním pozemku (startovací bydlení, event. vícegenerační bydlení), podmínkou je vzájemné funkční propojení,
• vazba na pozemky určené již dřívějším rozhodnutím k zastavění rodinným domem eliminuje riziko umisťování tohoto typu záměrů v oblastech nevhodných či neurčených pro výstavbu (například ve volné krajině); zároveň se jedná o pojistku, aby nedocházelo k vytváření „obytných kempů“ v místech pro tento účel neurčených,
• tuto stavbu výminkového bydlení není možné využívat za účelem zisku jako podnikatelskou činnost, čímž dojde mimo jiné k eliminaci rizik souvisejících s problematikou poskytování krátkodobého ubytování,
• pro tuto funkci bydlení je vhodné použít tzv. modulové domy, popř. jiné výrobky plnící funkci stavby,
• na stavby sloužící jako výminkové bydlení se nevztahují požadavky územního plánu na sklon střech, neboť v opačném případě by mohlo dojít k nepřiměřenému omezení výběru možných modulových domů, které by bylo možné pro účely výminkového bydlení v tomto režimu využít,
• vyžaduje:
• povolení stavebního řadu,
• JES,
• nevyžaduje kolaudaci,
• postačí dokumentace zpracovaná neautorizovanou osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb,
• tato stavba může být stavebníkem provedena svépomocí, ale stavebník je povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím – autorizovanou osobou,
• při provádění této stavby postačí jednoduchý záznam o stavbě.

Odst. 2 písm. b) – změny jednoduchých staveb uvedených v odst. 1, při nichž nedojde k překročení uvedených parametrů

• nástavba, přístavba, stavební úprava v parametrech odst. 1, tedy i po provedené přístavbě, nástavbě, stavební úpravě bude mít stavba pro bydlení stále nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží,
• vyžaduje:
• povolení stavebního řadu,
• JES,
• nevyžaduje kolaudaci,
• postačí dokumentace zpracovaná neautorizovanou osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb,
• tato stavba může být stavebníkem provedena svépomocí, ale stavebník je povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím – autorizovanou osobou,
• při provádění této stavby postačí jednoduchý záznam o stavbě.

Stavby ostatní

Všechny ostatní stavby pro bydlení, které nebyly uvedeny u staveb jednoduchých

• např. bytový dům o více než dvou nadzemních podlažích,
• vyžaduje:
• povolení stavebního úřadu,
• JES,
• kolaudaci,
• projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem – autorizovanou osobou,
• tato stavba musí být provedena dodavatelsky – stavebním podnikatelem, který zabezpečí odborné provádění stavby stavbyvedoucím – autorizovanou osobou,
• při provádění této stavby je vyžadován stavební deník.

Požadavky na výstavbu podle § 137 NSZ a podle celostátní vyhlášky č. 146/2024 Sb.

Požadavky na výstavbu jsou obecně upraveny v hlavě I části čtvrté NSZ.

Ustanovení § 137 NSZ dělí požadavky na výstavbu na:

1. požadavky na vymezování pozemků,
2. požadavky na umísťování staveb,
3. technické požadavky na stavby.

Základ požadavků na výstavbu je tedy nově upraven přímo v zákoně. Podrobnější požadavky pak stanoví nová vyhláška o požadavcích na výstavbu, která tak základ vymezený v NSZ doplňuje a současně nahrazuje jak dosavadní celostátní vyhlášku o obecných požadavcích na využívání území (vyhláška č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), tak i dosavadní celostátní vyhlášku o technických požadavcích na stavby (vyhláška č. 268/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Vyhláška o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (vyhláška č. 398/2009 Sb.) je nahrazena novou úpravou přístupnosti, která je řešena také přímo v nové vyhlášce o požadavcích na výstavbu. Jí se věnuje samostatný článek.

Celostátní vyhláška o požadavcích na výstavbu je dále koncipována tak, že požadavky na výstavbu uvedené v části druhé (požadavky na vymezování pozemků), části třetí (požadavky na umisťování staveb) a čtvrté (technické požadavky na stavby) se použijí pro všechny druhy staveb a zařízení (tedy i pro stavby pro bydlení), není-li v části páté (zvláštní požadavky na některé stavby) uvedeno jinak.

Co se týká zvláštních požadavků staveb pro bydlení a byty, ty jsou ve vyhlášce obsaženy pouze v jednom paragrafu, konkrétně v § 49. Požadavky na některé jiné typy staveb jsou upraveny mnohem podrobněji, což nese dojem určité nevyváženosti.

NSZ v § 152 odst. 2 (ve spojení s § 333 odst. 3) umožňuje, aby Praha, Brno a Ostrava přijaly svoje vlastní městské předpisy, kde si mohou požadavky na výstavbu řešit odchylně s výjimkou požadavků na výstavbu staveb dálnic, silnic, drah a civilních leteckých staveb a požadavků na stavby technické infrastruktury. V článku se dále ale věnuji pouze celostátní vyhlášce.

NSZ dále v § 137 odst. 2 uvádí, že při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb je každý povinen dodržovat cíle a úkoly územního plánování a dodržovat požadavky na výstavbu stanovené tímto zákonem, prováděcím právním předpisem nebo jinými právními předpisy.

NSZ pak uvádí dvě situace, kdy by se požadavky na výstavbu neuplatnily:

1. Na základě § 137 odst. 3 NSZ a contrario, z něhož vyplývá, že v rozsahu, v jakém to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nebo jiný veřejný zájem vylučují, se požadavky na výstavbu neuplatní u

1. změny dokončené stavby,
2. údržby dokončené stavby,
3. změny v užívání stavby,
4. dočasné stavby,
5. zařízení staveniště,
6. pozemku nebo stavby, které jsou kulturní památkou nebo se nacházejí v památkové rezervaci nebo zóně.

Např. § 32 odst. 3 vyhlášky o požadavcích na výstavbu stanoví povinnost u staveb bytových domů zřídit výtah ve stavbách bytových domů se vstupy do bytů v úrovni čtvrtého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni. Dosavadní vyhláška však určovala, že výtahy se musí zřizovat u novostaveb bytových domů se vstupy do bytu v úrovni pátého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni.

U změny této dokončené stavby (přístavba, nástavba, stavební úprava) by se postupovalo právě podle § 137 odst. 3 NSZ, neboť by to právě mohly vylučovat závažné územně technické a stavebně technické důvody vylučovat a požadavek na zřízení výtahu od čtvrtého nadzemního podlaží by se zde neuplatnil.

1. Na základě stavebním úřadem povolené výjimky z požadavků na výstavbu ve smyslu § 138 NSZ. Stavebník si i podle NSZ může požádat o udělení výjimky z těch ustanovení vyhlášky o požadavcích na výstavbu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje (jsou uvedeny v § 95 odst. 1 a 2 vyhlášky), a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví nebo života osob nebo zvířat, životní prostředí, sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného požadavky na výstavbu stanovenými tímto zákonem.

O povolení výjimky již ale nebude stavební úřad rozhodovat samostatně. Podle NSZ je nutné, aby stavebník přímo do žádosti o vydání povolení záměru uvedl i to, zda-li žádá o povolení výjimky, případně jaké, odůvodnil ji a doložil závaznými stanovisky příslušných dotčených orgánů. Pak stavební úřad bude rozhodovat o výjimce podle § 228 odst. 3 NSZ přímo v řízení o povolení záměru jedním rozhodnutím.

A) Požadavky na vymezování pozemků

Obecně podle NSZ – zákon č. 283/2021 Sb.

• Požadavky na vymezování pozemků jsou stanoveny obecně v § 139 NSZ.
• Požadavky na vymezování stavebních pozemků jsou stanoveny v § 140 NSZ.

V ustanovení § 140 NSZ jsou stanoveny konkrétní požadavky pro vymezování stavebních pozemků, tedy pozemků určených k zastavění, nebo již pozemků zastavěných.

Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval umístění, realizaci a užívání stavby pro navrhovaný účel a aby byl dopravně napojen na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní komunikaci.

NSZ však neurčuje, o kterou kategorii pozemní komunikace se má ve smyslu § 2 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích (zákon č. 13/1997 Sb.) jednat. Termíny „dopravně napojen“, „napojen“ či „připojen“ na veřejně přístupnou pozemní komunikaci, které jsou užity ve stavebním zákonu, je nutno chápat jako „být napojen“ či „připojen“ v širším slova smyslu, tzn., jak možnost vjezdu pro vozidla, tak vstup pro chodce v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích.

Podle § 140 odst. 3 NSZ se stavební pozemek vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno:

1. umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití pozemku a užívání staveb na něm umístěných,
2. nakládání s odpady a zneškodňování odpadních vod podle jiných právních předpisů, které na pozemku vznikají jeho užíváním nebo užíváním staveb na něm umístěných,
3. hospodaření se srážkovými vodami jejich

1. akumulací a následným využitím, vsakováním nebo výparem, pokud to hydrogeologické poměry, velikost pozemku a jeho výhledové využití umožňují a pokud nejsou vsakováním ohroženy okolní stavby nebo pozemky,
2. odváděním do vod povrchových prostřednictvím dešťové kanalizace, pokud jejich vsakování ani akumulace s následným využitím není možná, nebo
3. regulovaným odváděním do jednotné kanalizace, není-li možné odvádění do vod povrchových.

Podrobněji podle celostátní vyhlášky č. 146/2024 Sb. – vybrané paragrafy

• § 7 – Parkovací stání

Podle § 7 odst. 3 vyhlášky o požadavcích na výstavbu se pro stavby nebo pro účel využití pozemku, s výjimkou staveb dočasných na dobu nejvýše jednoho roku, parkovací stání navrhují a provádí v počtu podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

Výpočet se v případě bydlení odvíjí nikoliv od bytové jednotky o dané velikosti, ale od podlahové plochy, jak je definována v NSZ. Postačí přitom 1 parkovací stání na 120 m² podlahové plochy. To ale může být i několik bytových jednotek, na které by tak připadalo jediné parkovací místo. Noví majitelé buď budou více využívat stávající parkovací místa v uličním prostranství, nebo čistě prostě nemusí mít své auto kam zaparkovat.

Navíc z ustanovení § 7 odst. 1 vyhlášky může stavebník požádat o udělení výjimky.

• § 10 – Pozemek stavby pro bydlení

Vyhláška v § 10 odst. 1 stanoví, že na pozemku stavby pro bydlení lze kromě stavby pro bydlení umístit také stavbu a zařízení související nebo podmiňující funkci bydlení a provést terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání pozemků a staveb a zařízení na nich.

Zatímco stavba pro bydlení může být na pozemku jedna s případným výměnkem, u staveb a zařízení souvisejících či podmiňujících funkci bydlení není omezen jejich počet (při splnění všech dalších požadavků zákona a vyhlášky), neboť se v tomto případě může jednat o stavbu garáže, altánu, skleníku, sauny apod.

B) Požadavky na umisťování staveb

Obecně podle NSZ – zákon č. 283/2021 Sb.

Požadavky na umisťování staveb jsou stanoveny obecně v § 143 NSZ.

• § 144 NSZ – Odstupy staveb

Podle odst. 3 tohoto ustanovení platí, že vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické a požadavky stanovené prováděcím právním předpisem a jinými právními předpisy.

Odst. 2 pak uvádí, že vzájemné odstupy staveb musí umožňovat údržbu staveb.

Podrobněji podle celostátní vyhlášky č. 146/2024 Sb. – vybrané paragrafy

• § 11 – Umisťování stavby s ohledem na stavební čáru a na hranici pozemku

Odst. 1 stanoví, že stavba se umisťuje v souladu se stavební čárou stanovenou podle převažujícího charakteru zástavby a jejího vztahu k veřejnému prostranství.

V odst. 3 je pouze generální klauzule o tom, že umístěním stavby nesmí být znemožněna budoucí zástavba sousedního pozemku nebo ohrožena stávající zástavba sousedního pozemku. Nově je ve vyhlášce řečeno pouze to, že stavba musí být umístěna minimálně 2 m od hranice pozemku vyjma pozemku veřejného prostranství.

Vyhláška však již neřeší (oproti dosavadní úpravě) vzdálenost minimálně 7 m mezi rodinnými domy a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků minimálně 2 m. Pro jiné stavby pro bydlení už nemá dosavadní pravidlo tzv. sklopných výšek – jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn.

Stavební úřad tak bude zajímat pouze kritérium odstupu 2 m od hranice pozemku vyjma pozemku veřejného prostranství. Z tohoto ustanovení může navíc stavebník požádat o udělení výjimky.

Přímo podle § 11 odst. 3 vyhlášky na výstavbu by se pak požadavek odstupu 2 m nepoužil

1. jde-li o stavbu do 2 m výšky,
2. jde-li o stavbu pozemních komunikací, drah, vodních cest a leteckých staveb, sítě technické a zelené infrastruktury, nebo
3. je-li takový způsob zástavby v místě obvyklý, odpovídá charakteru území nebo vyplývá ze způsobu parcelace (např. řadové domy, ale samozřejmě půjde i o mnohé výkladové nejasnosti).

Takto pojatou úpravu vyhlášky nelze uzavřít jinak než tím, že nově nastavené odstupy budou umožňovat zahuštění zástavby.

V odst. 3 vyhláška dále stanoví, že umisťuje-li se stavba na hranici pozemku, nesmí být ve stěně stavby orientované k hranici pozemku žádné stavební otvory; to neplatí při umístění stavby na hranici s pozemkem veřejného prostranství. Stavba musí být umístěna tak, aby bylo zamezeno stékání srážkových vod a spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek.

C) Technické požadavky na stavby

Obecně podle NSZ – zákon č. 283/2021 Sb.

Sedm základních požadavků na stavby stanoví § 145 NSZ. Jedná se o:

1. mechanická odolnost a stabilita,
2. požární bezpečnost,
3. ochrana zdraví,
4. ochrana životního prostředí,
5. bezpečnost a přístupnost při užívání, provozu a údržbě,
6. úspora energie,
7. udržitelné využívání přírodních zdrojů.

Tyto základní požadavky jsou podrobně rozvedeny v § 146 až 151 NSZ.

Podrobněji podle celostátní vyhlášky č. 146/2024 Sb. – vybrané paragrafy

• § 20 – Osvětlení, proslunění, stínění

Vnitřní prostor stavby musí být podle odst. 3 tohoto ustanovení navržen a proveden tak, aby bylo zajištěno jeho denní osvětlení podle účelu užívání stavby. Z tohoto ustanovení může stavebník požádat o udělení výjimky.

Vyhláška dále v § 20 odst. 3 stanoví, že pobytová místnost ve stavbě pro sociální služby a herna mateřské školy s výjimkou zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy musí být navrženy a provedeny tak, aby bylo zajištěno jejich proslunění.

Požadavek proslunění se tedy nově nevztahuje vůbec na bytové a rodinné domy, ty už pro proslunění nemusí vyžadovat určitou orientaci bytu. Stačí, že budou splňovat požadavky na denní osvětlení a větrání, jejichž parametry budou rozvedeny v technické normě.

Podle § 20 odst. 3 vyhlášky se stavba navrhuje a provádí s ohledem na zastínění obytných a pobytových místností stávající budovy ovlivněné navrhovanou stavbou, s výjimkou pobytové místnosti ve stavbě pro bydlení a bytu v podzemním podlaží. Z tohoto ustanovení může stavebník požádat o udělení výjimky.

U stavby ve stavební proluce se požadavek na zastínění nepoužije a porovnává se stínění parametricky navazující stavby.

• § 31 – Schodiště a šikmá rampa

Každé podlaží, s výjimkou vstupního podlaží v úrovni upraveného terénu, musí mít podle odst. 3 tohoto ustanovení zajištěno užívání minimálně jedním hlavním schodištěm. Pomocné schodiště musí být navrženo a provedeno tak, aby splnilo prostorové parametry řešení únikových, popřípadě zásahových cest. Místo schodiště lze navrhnout šikmou rampu, která na únikové cestě nesmí mít větší podélný sklon než 12,5 %.

Odst. 2 uvádí, že hlavní schodiště a hlavní šikmá rampa musí splňovat parametry stanovené v příloze č. 4 k této vyhlášce. V té je upravena šířka schodišťového stupně na 300 mm, u rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci lze použít 275 mm.

Toto ustanovení je jistě na straně bezpečnosti při užívání schodiště, neboť vede na nižší výšky schodů. Podle obvykle užívaného vzorce 2h + b, kde h je výška a b šířka stupně, vychází jako nejvyšší výška stupně 165 mm. Tím je výška stupně omezena na danou hodnotu.

Omezení šířky a tím i výšky stupně způsobí větší počet schodů a tím delší ramena schodišť. Při stavebních úpravách by se pak použil § 137 odst. 3 NSZ, tj. pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nebo jiný veřejný zájem vylučují, nové požadavky se neuplatní.

• § 32 – Výtah a zdvihací plošina

Výtah musí být podle § 32 odst. 3 nově zřízen u stavby bytového domu a stavby ubytovacího zařízení se vstupy do bytů nebo ubytovacích jednotek v úrovni čtvrtého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni.

Jak již bylo výše uvedeno, v případě změn staveb se postupuje podle ustanovení § 137 odst. 3 stavebního zákona, tj. pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nebo jiný veřejný zájem vylučují, požadavek na zřízení výtahu se neuplatní.

Odst. 4 dále uvádí, že výtah v bytovém domě musí zajistit přístup do všech jeho společných prostor. V bytovém domě bez výtahu musí být zajištěn přístup minimálně do jednoho podlaží, které slouží převážně pro bydlení.

Výtah nebo zdvihací plošina určená osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být navrženy a provedeny tak, aby umožňovaly jejich bezpečný pohyb a splňovaly požadavky na přístupnost. To neplatí pro stavby rodinných domů a pro stavby pro rodinnou rekreaci.

• § 38 – Výšky

Odst. 1 vyhlášky stanoví, že světlá výška obytné místnosti nebo pobytové místnosti stavby pro bydlení musí být minimálně 2,5 m. Zde je povoleno snížení 100 mm oproti dnešnímu standardu. To platí pro rodinné i bytové domy shodně. Výška je udána pro obytné a pobytové místnosti, nikoli pro obytné a pobytové prostory.

Světlá výška může být snížena až na 2,2 m, nejvýše nad polovinou podlahové plochy obytné místnosti. V podkroví musí být světlá výška obytné místnosti minimálně 2,2 m (opět snížení 100 mm oproti dnešnímu standardu). V obytné místnosti se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena minimálně nad polovinou podlahové plochy prostoru, u prostorů se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m.

Zvláštní požadavky na některé stavby podle NSZ

• § 49 – Stavba pro bydlení a byty

NSZ má kromě uvedené obecné úpravy specificky ke stavbám pro bydlení a bytům ve vyhlášce pouze jeden paragraf. Zde je stanoveno pouze to, že byt musí být stavebně uzavřený a bytové domy musí být vybaveny místností nebo prostorem s výlevkou pro úklid společných částí domu.

Další bližší požadavky už se týkají bytů zvláštního určení, s univerzálním standardem, pro osoby s těžkým pohybovým postižením či s těžkým zrakovým postižením.

Oproti podrobné úpravě zvláštních požadavků na další typy staveb je tato stručná úprava poněkud zarážející.

Pro krajská města platí mírnější požadavky při vymezování pozemků a umísťování staveb

Velkými sídly se podle vyhlášky o požadavcích na výstavbu rozumí hlavní město Praha a krajská města. Podle § 91 odst. 2 vyhlášky platí, že v rámci zastavěného území se požadavky části druhé (požadavky na vymezování pozemků) a třetí (požadavky na umisťování staveb) této vyhlášky nepoužijí na stavby ve velkých sídlech ve stavebních prolukách, jedná-li se o stavbu, jejíž parametry odpovídají úplné souvislé zástavbě stejné výškové úrovně a stejného půdorysného rozsahu a s ohledem na stavební čáru; nedojde-li současně k ohrožení bezpečnosti, ochrany života a zdraví osob nebo zvířat a životního prostředí a je-li v souladu s podmínkami územně plánovací dokumentace.

____