Zprávy a informace ČKAIT 2024|03

Prolog Návrhu NERV k vyššímu dlouhodobě udržitelnému ekonomickému růstu: „Česká ekonomika vesměs vyčerpala své komparativní ekonomické výhody a zdroje dynamického ekonomického růstu. Předkládáme proto vládě návrh plejády klíčových systémových opatření, která mají potenciál přispět k vyššímu dlouhodobě udržitelnému ekonomickému růstu české ekonomiky. Jejich cílem je vyšší růst těch částí ekonomiky, které přispívají k dlouhodobému růstu kvality života a k růstu… Většinově jde o opatření systémová, jejichž implementace si vyžádá určitý čas a plody začnou přinášet spíše až v horizontu řady let až dekád.“

Hlavní ekonom společnosti Deloitte a člen NERV David Marek se domnívá, že v podstatě jsou dvě možné cesty. „Buď sestavíme nějakou strukturovanou komplexní cestu, vizi k tomu, jak tu ekonomiku přeměnit, to se zatím neděje. Anebo druhá možnost: jít aspoň cestou dílčích kroků, které alespoň některé oblasti zlepší, což je právě příklad tohoto materiálu, který připravil NERV.“

Pokud by ale navrhovaná opatření měla přinášet výsledky „v horizontu řady let až dekád“, pak lze úspěšně uvažovat o jejich zbytečnosti, neboť za řadu let až dekád tu budeme mít jiné podnikatelské prostředí, jiný trh práce, do kterého významně vstoupí robotizace a umělá inteligence.

Navrhovaná opatření NERV jsou rozdělena do pěti kapitol. Nejvíce opatření je věnováno trhu práce (10), následuje kapitola vzdělávání (9), investic (9), správa státu (7) a bydlení (2). Některá opatření, ale svým obsahem zasahují i mimo danou oblast, např. do struktury daní.

Trh práce

Prorůstová opatření č. 1 až č. 10 budou mít ekonomický výsledek spíše nulový

Realizaci návrhu č. 1 na zjednodušení administrativy při zaměstnávání cizinců by musela předcházet úvaha, zda a proč v dané době náš pracovní trh potřebuje zaměstnávat cizince a jaké profese nám chybí. V prosinci 2023 bylo uchazečů o práci 279 tisíc a volných pracovních míst 271 tisíc. Bojíme se nelegální migrace a otázkou je, zda jí přílišným zjednodušením neotevřeme dveře.

Zvýšení podílu zahraničních studentů pro vyrovnání demografického poklesu podle návrhu č. 2 je spojeno se zavedením školného a posílením odpovědnosti vysokých škol. Navržené opatření však v sobě skrývá řadu rizik. Například, pokud se větší počet studentů rozhodne trvale zůstat a pracovat v České republice, zhorší se tím v prvé řadě míra dostupnosti bydlení, která je již dnes kritická.

NERV: „V současné době je v Česku 18 % zahraničních studentů (zhruba 55 000). Přičemž 70 % studuje v češtině (zdarma, za peníze daňových poplatníků) a 30 % studuje v angličtině jako samoplátci. Ve střednědobé perspektivě je vhodné cílit na to, aby třetina studentů byla ze zahraničí, přičemž je žádoucí maximálně diverzifikovat portfolio zemí, ze kterých přichází.“

Finanční motivace lidí ke zdravotní prevenci podle návrhu č. 3 má význam především sociální, ekonomický efekt je druhořadý.

Návrh č. 4 na snížení rozsahu míry a certifikace profesí neuvádí žádný příklad konkrétních profesí a očekávaný ekonomický či jiný přínos.

Návrh č. 7 na snížení odvodů z nižších mezd, které by bylo kompenzováno jiným zdaněním, může přinést zvýšení motivace k práci, ale ekonomický výsledek je nulový.

Návrh č. 10 na modernizaci zákoníku práce má usnadnit možnost propuštění zaměstnance bez udání důvodu, v rozumné lhůtě s odstupným závislým například na výši odpracovaných let narazil na jeden ze základních principů našeho zákoníku práce a výrazný nesouhlas odborů. I když myšlenka povinné rekvalifikace nezaměstnaných (viz Dánsko) stojí za úvahu.

Ostatní návrhy č. 5, 6, 8 a 9 se zabývají snižováním počtu lidí v předlužení (400 000 osob) a související šedou ekonomikou, dávkovým systémem a jeho motivací k práci, snížením vysokého počtu vězňů v ČR a jejich vysoké 70% recidivy, usnadněním života dětí po opuštění dětských domovů. Všechna tato opatření však mají povahu obecné proklamace a dopad spíše sociální.

Vzdělávání

Prorůstová opatření č. 11 až č. 19 mají spíše sociální rozměr a malý dopad do ekonomiky

Návrhy opatření na zkvalitnění regionálního školství, lepší dostupnost zařízení předškolní výchovy, redukce vysokého podílu odložených nástupů do škol, snížení počtu lidí s nedokončeným vzděláním směřují do sociální oblasti v komunální sféře.

Zůstává otázkou, jak by zavedení školného na veřejných vysokých školách mohlo přispět k vyšší míře penetrace vysokoškolského vzdělávání ve skupinách s nižším sociálně-ekonomickým zázemím v souvislostech s cíli předchozí skupiny opatření.

Správa

Prorůstová opatření č. 20 až č. 26 mají ekonomický přínos spíše pochybný

Materiál NERV hodnotí veřejnou správu jako neefektivní, brzdící potenciál české ekonomiky. Podle NERV je nutné „veřejnou správu auditovat, racionalizovat a zjednodušit“. Sedm návrhů v této kapitole je založeno na regulaci a restrikcích. Zavedení procesních auditů na ministerstvech a v dalších institucích, monitoring a vyhodnocování dotačních titulů, racionalizace struktury a činnosti resortních výzkumných ústavů a další ze 7 navrhovaných opatření v této kapitole představují různou míru kontrolních opatření s nemalými finančními náklady.

26. prorůstové opatření „Radikální zkrácení povolovacích lhůt“ vychází z nepravdivých a vyvrácených údajů

Návrh NERV ve svém 26. prorůstovém opatření „Radikální zkrácení povolovacích lhůt“ ještě v lednu 2024 opakuje v předchozích letech několikrát vyvrácenou frázi, že podle Světové banky je Česká republika na 157. příčce ze 190 zemí v délce stavebního povolovacího řízení. Světová banka kvůli chybné metodologii jej přestala zveřejňovat již v roce 2020 (podrobnosti lze najít i v tiskové zprávě MMR z 5. prosince 2023). Přesto se NERV, stejně jako řada velkých stavebníků, zejména developerů, drží tohoto vyvráceného argumentu jako mantry.

ČKAIT provedla v lednu 2024 průzkum mezi svými členy (projektanty) o délce povolovacího řízení v ČR. Z údajů, které poskytlo téměř 1 100 autorizovaných osob, vyplývá, že většina staveb se povolí do jednoho roku. V kategorii bytových domů činila průměrná délka územního řízení zhruba 5 měsíců, totéž platí pro stavební povolení. Společné územní a stavební řízení pak vychází v průměru na půl roku. Nejdelší povolovací proces vykazují tunelové stavby (v průměru skoro rok), naopak nejkratší sklady nebo parkovací domy (cca 4,5 měsíce) – vše v případě společného povolovacího řízení.

Pokud se objevují zdlouhavá povolovací řízení, pak se jejich příčiny nacházejí v požadavcích stavebníků na změny územních plánů, v absenci metodiky sjednocující postupy dotčených orgánů a stavebních úřadů, v protichůdných požadavcích dotčených orgánů (památková ochrana, životní prostředí atd.), v požadavcích na doplnění stanovisek dotčených orgánů, v nedořešených majetkoprávních vztazích aj.

Bydlení

Prorůstová opatření č. 27 a č. 28 citují reklamní letáky významných soukromých investorů

NERV: „Obecné doporučení pro zrychlení výstavby lze shrnout do dvou tezí. Zaprvé, z hlediska norem a zákonů neexistuje žádný důvod pro to, abychom omezovali výstavbu více, než to dělají například v Rakousku či Německu. Inspirujme se u nich a revidujme normy a povolávání (sic!) alespoň na jejich úroveň. Zadruhé výstavbu zrychlí a zlevní větší důvěra v osobní odpovědnost lidí a využití tržních principů, např. ochota komerčních pojišťoven pojistit nemovitost je dobrým komplementárním ukazatelem státní regulace vymáhaných norem a standardů… Z ceny standardního bytu si nejvíc vezme stát, poté úrokové náklady z důvodu 10letého projednávání a teprve poté následuje marže investora. Urychlení výstavby výstavbu zlevňuje!“

Je překvapivé, že doporučení NERV de facto přebírá tvrzení z reklamních letáků některých developerů se zavádějícími tvrzeními ohledně daně z přidané hodnoty. Magazin Central Group: „Ne developeři, ale stát je tím, kdo na nové výstavbě nejvíce profituje. Z každého nového pražského bytu stát jen na DPH inkasuje 1,25 mil. Kč. Dalších zhruba 250 tisíc získává Praha formou ‚dobrovolných‘ příspěvků investorů… 10 let průměrně trvá vyřízení stavebního povolení na bytový dům v Praze. Kvůli nefunkčnímu povolování jsou byty zbytečně dražší o 15 %.“

K desetiletému projednávání viz odstavec výše. Domníváme se, že na prvním místě ceny bydlení určují náklady a marže inves­tora. Pokud se týče daně z přidané hodnoty, pak stát si od investora nic nevezme. Nejde o daň z obratu, ale jde o daň z přidané hodnoty a tu ve skutečnosti platí konečný spotřebitel. Investor uhradí příslušnou DPH na vstupu a na výstupu v případě bydlení účtuje sníženou DPH byty ve výši 12 %, dokonce mu tedy přísluší rozdíl mezi vyšší základní daní na vstupu a na nižší výstupu. (Poznámka: Konečným spotřebitelem odvedená částka na DPH je naprosto závislá na základu daně – tedy nákladech a marži investora, pokud by prodejní ceny bydlení více korespondovaly se stavebními náklady, byla by cena bytů, a tedy i odvedená DPH a úrokové náklady významně nižší.)

27. prorůstové opatření „Požadavky na změny vybraných zákonů vedoucí ke zrychlení individuální i komerční výstavby“ nemusí být v souladu s veřejným zájmem

Především je třeba podotknout, že NERV používá pojem „individuální výstavba, který nezná ani stavební právo, ani občanský zákoník, ani jiné platné právní předpisy. Používal se v dřívějších, již zrušených předpisech a týkal se výstavby rodinných domů, kde stavebníkem byla fyzická osoba. V návrhu NERV citované zákony – zákon o oceňování majetku, liniový zákon, zákon o daních z příjmů, vodní zákon, lesní zákon, zákon o ochraně životního prostředí či stavební zákon – chrání ve svých ustanoveních veřejný zájem. U každého požadavku na jejich novelizaci je nutné zvažovat nejen bezprostřední důsledek požadavku, tj. urychlení výstavby, ale řadu dalších souvislostí. Návrh vyžaduje hlubší analýzu dopadů.

28. opatření „Srovnání norem ve výstavbě na úroveň západních zemí a ponechání větší odpovědnosti lidem“ prokazuje nejen základní neznalosti, ale dokonce je i velmi nebezpečné

NERV: „Chceme-li zlevnit a zkrátit výstavbu, musíme revidovat, zda jsou všechny normy, které profesní organizace vydávají, nutné a nemají větší mezní náklady než mezní přínosy. … V současné době požární předpisy však zatěžují cenu výstavby cca 10% cenou.“

V návrhu se opět opakují propagační tvrzení některých významných investorů, kteří míchají právní předpisy a technické normy. Navíc se zde navrhují kroky (např. oslunění / osvětlení / hluk / výměna vzduchu), které v době vydání těchto 37 opatření již byly v souvislosti s novým stavebním zákonem zapracovány do vyhlášek či norem. Prostřednictvím doplňujícího textu a ilustračního obrázku si dovolím připomenout dvě vážná neštěstí, která měla přímou souvislost se zjednodušením nebo nedodržováním technických norem.

Požár Grenfell Tower v Anglii – 14. červen 2017

Zemřelo při něm více než 70 osob. Příčinou rychlého šíření požáru 24podlažního, 220 metrů vysokého věžového bytového domu v západním Londýně byl mj. nový vnější plášť budovy s nevhodně zvolenou vysoce hořlavou tepelnou izolací a obkladem z hliníkových panelů. V ČR by při dodržení platných předpisů k tomuto nemohlo dojít.

Ničivé zemětřesení v Turecku – 6. únor 2023

Otřesy o síle 7,8 stupně nad ránem postihly pohraniční oblast Turecka a Sýrii. Jen v Turecku si vyžádaly na 31 640 obětí a přes 80 tisíc zraněných. Úplné zřícení nebo vážné poškození zasáhlo v Turecku téměř 25 tisíc budov. Provincií postižených zemětřesením se týkala tzv. stavební amnestie, vyhlášená v letech 2018–2019, která dávala možnost místním úřadům povolit pokračovat ve výstavbě domů, u nichž byly nalezeny nedostatky, po zaplacení pokuty. Podle odhadu tureckého svazu komor architektů a stavebních inženýrů úlevu dostalo v oblasti zasažené zemětřesením na 75 tisíc budov. Turecké úřady vydaly více než 200 zatykačů souvisejících se zřícením budov. Na istanbulském letišti byli zadrženi dva dodavatelé, kteří se pokoušeli opustit zemi.

Přezdívku „centrum zkázy“ si vysloužila čtvrť Hayrullah ve městě Kahramanmaraşu. Ničivé zemětřesení zde srovnalo se zemí celé bloky budov. Pouze dvě budovy vzdálené od sebe asi 200 metrů zůstaly čnít z trosek a přírodní katastrofu bez úhony přežily. Podle majitelů těchto budov se nejednalo o náhodu, ani zázrak. Jedna z budov je sídlem tamní Komory architektů, druhá patří turecké Komoře stavebních inženýrů. Podle představitele Komory architektů zkázu přežily proto, že je navrhli architekti a stavební inženýři v souladu s řádnými předpisy. Těmi jsou v Evropě evropské normy pro navrhování stavebních konstrukcí, tzv. Eurokódy 1–7, v případě odolnosti proti zemětřesení zejména Eurokód 7 Navrhování geotechnických konstrukcí.

V městě Adiyaman zůstala stát mezi zřícenými domy skleněná budova nové veřejné knihovny, která silným otřesům odolala bez jediné praskliny. Stavba byla financovaná Evropskou unií a stavěla se podle předpisů EU.

Je nutné také připomenout, že normy nevydávají profesní organizace. Jejich tvorbou, vydáváním a distribucí je pověřena Česká agentura pro standardizaci, která je státní příspěvkovou organizací Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ).

Technické normy jsou dokumentované dohody, které pro všeobecné a opakované použití poskytují pravidla, směrnice, pokyny nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků, které zajišťují, aby materiály, výrobky, postupy a služby vyhovovaly danému účelu. Jejich vznik souvisí s rozvojem průmyslové a stavební výroby a dalších odvětví a oborů, pro které vytvářejí společná pravidla pro výrobu a použití. Ve stavebnictví chrání veřejný zájem a stanoví minimální požadavky na kvalitu staveb.

Technické normy nejsou obecně závazné. Závaznost technických norem vzniká v určitých případech, např. na základě ustanovení právního předpisu, odkazem ve smlouvách. Technické normy reflektují technický pokrok, výsledky vývoje a výzkumu i požadavky spotřebitelů.

K 1. dubnu 2024 zahrnovala soustava Českých technických norem (ČSN) a Technických normalizačních informací (TNI) 74 171 dokumentů: platných a neplatných norem, jejich změn a oprav. Z toho je platných 36 496 ČSN a TNI. Zejména pro stavebnictví jsou důležité i neplatné normy. Vrací se k nim např. projektanti při návrzích změn dokončených staveb, kdy je důležité zjistit, podle jakých předpisů a norem byla stavba navržena.

• Původních českých norem je 5 656.
• Převzatých norem z evropské úrovně je 25 889. Normy převzaté z evropské úrovně dále nijak nerozlišujeme – toto číslo zahrnuje jak normy s označením ČSN EN, tak ČSN EN ISO, ČSN EN ISO/IEC, ČSN EN IEC, ČSN ETSI EN, ČSN ETSI EN, ČSN CEN/TS, ČSN CLC/TR atd. Podobně je tomu v případě TNI.
• Převzatých ČSN z jiných soustav (bez evropského mezistupně) 4 951. Jedná se o ČSN ISO, ČSN ISO/IEC, ČSN IEC, ČSN DIN, ČSN ETS atd.

V procentech vyjádřená celá soustavu všech platných českých norem vypadá takto:

• 15,5 % tvoří normy původní české (5 656)
• 70,9 % tvoří normy převzaté z evropské úrovně (25 899)
• 13,6 % jsou normy převzaté od jiných vydavatelů (4 951)

V současné době vydává ČR ročně cca 1 800 ČSN a TNI. Příklad za rok 2023: Bylo vydáno celkem 1 646 ČSN a TNI, z toho bylo 20 původních ČSN, 1 537 převzatých z evropské úrovně a 89 převzatých z mezinárodních či jiných organizací.

A v procentním vyjádření pak zobrazený trend nově přijímaných norem za jeden rok v poslední době:

• 1,2 % normy původní české (20)
• 93,4 % normy převzaté z evropské úrovně (1537)
• 5,4 % normy převzaté od jiných vydavatelů (89)

Česká republika má povinnost – stejně jako všichni ostatní členové Evropské unie bez ohledu na velikost a vyspělost národních ekonomik, převzít zpravidla do šesti měsíců do své národní soustavy ČSN všechny nové evropské normy. Tato povinnost vychází z našeho členství v EU a v evropských normalizačních organizacích, viz nařízení EU 1025/2012.

Zároveň je povinností člena průběžně revidovat své národní normy tak, aby nebyly v konfliktu s těmi přejímanými. Národní normy, které jsou v rozporu, je pak člen povinen rušit. Proto nové národní normy vznikají pouze v důkladně odůvodněných případech, a to jen tehdy, pokud již neexistuje na evropské nebo mezinárodní úrovni norma, která dotčenou problematiku řeší. Proto nových národních norem vzniká tak málo.

Česká republika – stejně jako ostatní státy – nemá povinnost převzít mezinárodní normy. Převzetí mezinárodních norem do soustavy norem ČSN je dobrovolné a řídí se zejména národními potřebami.

Odkazovat na příklady údajně jednodušší normy Rakouska nebo Německa je zbytečné, neboť je nepravdivé.

V sousedních zemích platí stejné evropské normy jako v České republice. Kromě toho je v obou těchto zemích tradicí používání národních směrnic (často společných pro německy mluvící země), které upravují další požadavky na stavby. Vydávají je zpravidla nevládní organizace v příslušném oboru či specializaci. Jejich používání není závazné, jsou však obecně respektovány a využívány ve stavební praxi.

I kdybychom přijali verzi 10% úspory ceny stavebních prací při zjednodušení požárních předpisů, stojí na druhé straně pomyslných vah následky požárů staveb v důsledku podcenění a neplnění stanovených technických požadavků.

Investice

Prorůstová opatření č. 29 až 37 mají často z krátkodobého hlediska rozpočtově negativní dopad

NERV: „Česko čelí celé řadě výzev, kterým se bude muset postavit čelem investováním. … Navíc, samosprávy mají významné množství neinvestovaných financí, což je důsledkem fragmentace, omezených finančních nástrojů a neefektivního plánování. Naše návrhy v oblasti investic si nekladou za cíl identifikovat místo, kam by měl stát soustředit více peněz, spíše naopak. Věříme, že se dá pracovat s potenciálem, který máme, a zapojit soukromé investice a kapitálový trh. V oblasti investic pracujme lépe s tím, co máme. Připravme se na nevyhnutelné. Využijme soukromého kapitálu.“

• 29. opatření – Podpořme využití > 360 miliard Kč ležících na účtech obcí k potřebným investicím
• 30. opatření – Zapojení krajů do financování infrastruktury
• 34. opatření – Urychlení investic na dopravní infrastrukturu cestou PPP
• 36. opatření – Postavit se proti snahám prosazovat ekonomický protekcionismus skrze struktury EU
• 37. opatření – Optimalizace možností využívání financování EU; robustní role Národní rozvojové banky

Představa, že obcím a krajům leží na účtech stovky miliard korun, které by bylo možné využít k potřebným investicím, případně, že by část prostředků rozpočtového určení daní nebyla přímo alokovaná obcím, ale do fondu infrastrukturních projektů, byla rozporována zástupci samosprávy. Nezbývá tedy než doufat, že alespoň ta ostatní navrhovaná proinvestiční opatření mají reálný základ.

Co chybí v návrzích NERV?

Neřeší šedou ekonomiku

Šedá, resp. černá ekonomika je pouze okrajově zmíněna v souvislosti s návrhem na redukci počtu lidí v předlužení, na reformu dávkového a sociálního systému MPSV, na snížení odvodů z nízkých mezd a návrhu na specifické služby pro děti po opuštění dětských domovů. Na šedém pracovním trhu se může pohybovat až půl milionu lidí; stát tak může přicházet na daních a pojistném cca o 250 až 300 miliard korun ročně.

Nezabývá se důsledky švarcsystému

Opět je zmíněn pouze okrajově, v souvislosti s návrhem na modernizaci zákoníku práce a s propouštěním lidí z práce. To však není hlavní důvod, proč firmy volí zaměstnávání ve švarcsystému. Tím je vysoký rozdíl v odvodech z mezd mezi zaměstnanci a lidmi pracujícími na IČO. Až milion lidí pracuje v ČR na IČO. Lze odhadovat, že se jedná o švarcsystém až u třetiny z nich. To by bylo asi tři sta tisíc lidí. Potom je zde asi padesát tisíc lidí, kteří jsou zaregistrovaní na úřadu práce, ale někde částečně pracují. A pak je tu další způsob, jak se vyhnout vysokým odvodům z mezd. Setkáváme se s ním často v gastronomii nebo ve stavebnictví, kde lidé dělají oficiálně za minimální mzdu a zbytek dostanou na ruku. Podle oficiálních čísel za minimální mzdu pracuje asi 140 tisíc zaměstnanců.

Nedotýká se problému korupce

Přes řadu prohlášení a opatření (Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí) zůstává tento problém spojený zejména s veřejnými zakázkami. Index vnímání korupce (Corruption Perceptions Index – CPI), je médii a veřejností nejsledovanější a také jediný globální index, který se zaměřuje na vnímání existence korupce mezi úředníky veřejné správy a politiky a definuje korupci jako zneužívání veřejné pravomoci k osobnímu prospěchu. Od roku 1995 jej sestavuje mezinárodní nevládní organizace Transparency International. V roce 2003 index srovnával 133 zemí, v roce 2021 pak 180 zemí. V rozsahu indexu znamená 0 nejvyšší korupci a 100 korupci nejnižší. Výsledky CPI za uplynulý rok zveřejňuje Transparency International v lednu následujícího roku. V roce 2021 žebříček hodnotil 180 teritorií a států. V letech 2012–2021 se Česká republika v žebříčku zemí pohybovala v rozmezí 38.–57. místa. V roce 2021 skončila na 49. místě s 54 body ze 100 možných. ČR zaostává oproti průměru Evropské unie (64 bodů) o 10 bodů. V rámci sedmadvacítky členských zemí EU se tak ČR drží třetím rokem na 19. místě. V roce 2021 se na sdíleném prvním CPI místě umístilo Dánsko, Nový Zéland a Finsko, shodně s 88 body.

Zmiňuje zvýšení produktivity práce jen okrajově, podporu konkurenceschopnosti nezmiňuje vůbec

Produktivita práce je zmiňována mezi předpokládanými ekonomickými dopady jen u 7 opatření. Nízká produktivita práce je přitom základním a rozhodujícím problémem české ekonomiky.

Zásadní pro růst produktivity práce bude náhrada živé práce technikou – automatizace, robotizace a umělá inteligence. Malé a střední firmy nemají dostatek prostředků pro investice do náhrady pracovní síly technikou. Tento zásadní problém návrh NERV vůbec neřeší.

Produktivita je vedle pracovní síly a zásoby kapitálu základním faktorem ovlivňujícím mezinárodní konkurenceschopnost země. Vláda ČR sice zřídila Radu vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst jako svůj poradní orgán, ta se ovšem prakticky neschází.

Evropská unie definuje konkurenceschopné hospodářství jako takové, jehož trvalá míra produktivity je schopna podporovat růst, a tedy i příjmy a blahobyt. Hospodářská konkurenceschopnost je dlouhodobě jednou z klíčových politických priorit Evropské unie (EU), kterou sleduje i v národních dotačních programech.

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) řídí Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jeho cílem je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. Pro programové období 2014-2020 v něm bylo alokováno 4,09 mld. EUR (cca 110 mld. Kč). Jeho nástupcem v dalším programovém období 2021-2027 se stal Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) pro nějž bylo alokováno 3,1 mld. EUR (cca 81,8 mld. Kč).

K produktivitě práce zejména ve stavebnictví jsme publikovali článek v Z+I č. 2/2023 – Dostupné bydlení není zadarmo.

Nominální produktivita práce v EU (EU27 = 100)

Ve standardech kupní síly (PPS) na odpracovanou hodinu

Pramen: Eurostat