Téma Město a voda se netýká jen městských inženýrů
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Letošní konference Městské inženýrství ČKAIT Karlovarsko 2023 se zaměřila na současný stav problematiky vody ve městech. Na příkladech ukázala význam vody v kontextu sídelní struktury a nastínila možnosti, jak se vypořádat s důsledky některých činností člověka v městském osídlení.
V pátek 13. října 2023 proběhla v kongresovém sále Hotelu Thermal v Karlových Varech již 27. mezinárodní konference Městské inženýrství ČKAIT Karlovarsko 2023. Témata konference jsou vždy spojena s provozem a rozvojem měst, v posledních letech to byla témata Město a doprava, Město a světlo, Město a průmysl. Letos jsme se zaměřili na nanejvýš aktuální téma Město a voda.
Hlavním pořadatelem konference byla Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) a Český svaz stavebních inženýrů (ČSSI). Partnery hlavních organizátorů konference jsou dlouhodobě Bayerische Ingenieurekammer-Bau, Ingenieurkammer Sachsen, Ingenieurkammer Thüringen, Verband Beratender Ingenieure (VBI), Slovenská komora stavebných inžinierov (SKSI), Česká společnost městského inženýrství ČSSI, Fakulta stavební VŠB – Technická univerzita Ostrava a Fakulta stavební VUT v Brně.
Záštitu nad pořádáním letošní konference převzali: ministr průmyslu a obchodu, ministr pro místní rozvoj, ministr dopravy, ministr kultury, hejtman Karlovarského kraje a primátorka města Karlovy Vary. Finančně konferenci podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, Karlovarský kraj a statutární město Karlovy Vary. Cílem konference bylo poukázat v širších souvislostech na význam vody ve městech ve vazbě na městské inženýrství na území České republiky a některých států střední Evropy.
Vztah města a vody prodělal za posledních dvě stě let poměrně dynamický vývoj. Voda patřila vždy mezi hlavní městotvorné činitele. Letošní konference se snažila na několika příkladech ukázat současný stav a směřování vztahu města a vody na mezinárodní, národní i regionální úrovni. Cílem bylo upozornit na vzájemně provázané široké spektrum činností stavebních inženýrů při zacházení a hospodaření s vodou, dále představit aktuální trendy a přínosy vzniku vodohospodářských opatření v obcích, městech a urbanizované krajině. Jednalo se zejména o témata Hospodaření s vodou v sídlech, Srážková voda, Modrozelená infrastruktura, ale také Vliv vody a vlhkosti na stavby, geotechniku a hydrologii. Oživením konference byly práce studentů městského inženýrství z FAST VUT Brno, které jsme si mohli prohlédnout na tematicky zaměřených posterech s tematikou Město a voda.
Voda jako městotvorný prvek
Každé město je specifické z mnoha hledisek a jedním z nich je voda. Město získává svoji image, svůj obraz také vodou jako významným městotvorným prvkem, který se neustále vyvíjí a mění. Tato atmosféra se zvláště propisuje na stavby a veřejná prostranství. Městské prostředí a způsob života mají zásadní dopady na kvalitu života obyvatel. Uspořádání veřejného prostoru z hlediska hospodaření s vodou má zásadní vliv na její využitelnost. Mikroklimatické podmínky zde hrají stejnou roli jako pocitový charakter. Míra užívání určitého veřejného prostranství je dobrou známkou jeho kvality.
Srážkový stres ovlivňuje skladbu zeleně ve městech
Inženýři, architekti nebo zástupci technických profesí si musí velmi rychle osvojit nové postupy a opatření směřující k zadržení vody v (městské) krajině. „I průběh letošního roku dokládá, jak důležité je voda v urbanizovaném prostředí. Neobejde se bez ní ani nová zeleň, která byla hojně sázena v předchozích letech. Vidíme na mnoha případech po celé republice, že především mladé stromy zažívají srážkový stres. Je třeba vybírat jinou, odolnější skladbu zeleně a soustavně myslet na možnosti vsakování srážkové vody,“ konstatuje Ing. Adam Vokurka, Ph.D. (ČKAIT 0010051, IV00, IL00), předseda Autorizační rady ČKAIT a prezident Českého svazu stavebních inženýrů.
Nejde jen o velké vize, někdy postačí drobnější opatření
Voda ve městě je průsečíkem zájmů a odborných činností řady inženýrských a technických profesí. Na jedné straně spektra stojí voda jako měřítko kvality veřejných prostor, na straně druhé pak vliv vlhkosti na stavby či geotechniku. Uprostřed pak nalézáme řadu dalších témat jako modrozelená infrastruktura, protipovodňová ochrana měst, pitná a odpadní voda… Stávající zkušenost dokládá, že je to právě voda, která spoluurčuje vnímání kvality života obyvatel.
„Nejde nám o velké vize, víme, jak komplexní, dlouhodobé a složité téma vody je. Vidíme navíc již řadu drobnějších, funkčních opatření, která nastiňují možné trendy přínosu stavebních inženýrů při zacházení a hospodaření s vodou,“ říká doc. Ing. František Kuda, CSc., předseda vědecké rady konference a předseda Profesního aktivu ČKAIT pro Městské inženýrství. Z programu karlovarské konference upozornil na dva příspěvky německých městských inženýrů. V prvním případě bylo přiblíženo řešení, díky kterému se malé bavorské obci podařilo zasáknout téměř 14 000 m³ srážkových vod ročně. Druhý případ účastníkům konference nastínil konkrétní stavební či krajinné úpravy směřující k efektivnímu ukládání srážek, snižování odpařování, a naopak zvyšování ochlazujících efektů – a to v kombinaci s městskou zelení.
Bez vody nerostou houby ani města
Pokud voda chybí, nerostou – houby ani města. Ostatně i v České republice najdeme mnoho příkladů, kdy hromadné ani individuální bydlení nemůže získat povolení k výstavbě buď z důvodu nedostatečné kapacity zásobovacího systému pitné vody, anebo naopak stokové sítě a místní čistírny odpadních vod. V nich končí nejen splašky, ale rovněž srážková voda.
Právě přístup ke srážkové vodě je podle řady odborníků, kteří se setkali na naší konferenci, klíčem ke zvládnutí problematiky meteorologických extrémů, tedy extrémních přívalových srážek i období sucha. Není už pochyb, že srážkovou vodu je potřeba v urbanizovaném území řízeně zadržet (tzv. retardace povrchového odtoku), a to formou snadno udržitelných povrchových vsakovacích a retenčních zařízení doplněných zelení, případně též výměnou nepropustných zpevněných povrchů za propustné.
„Těmito způsoby pak lze nejen řízeně zadržovat srážkovou vodu v území, ale také zvyšovat objem podzemních vod a zabezpečit tak kvalitnější a udržitelné prostředí, které dokáže meteorologickým extrémům odolávat. Proces hospodaření se srážkovými vodami v rámci urbanistické koncepce tedy lze označit jako problematiku řízení městských srážkových vod,“ shrnuje Ing. Marek Teichmann, Ph.D. (ČKAIT 1103921, II00), garant FAST VŠB – TU Ostrava a zástupce ČSSI.
Proč se vyplatí oddělit dešťovou vodu od splaškové
Jednu z cest nabízí německá obec Kürnach, kde se již před dvaceti lety podařilo oddělit v kanalizaci splaškovou a dešťovou vodu. Srážky se na území obce se zhruba pěti tisíci obyvateli zadržují, aby se vsakovaly a následně odpařovaly. Oddělený systém kanalizace je uplatňovaný u veškeré výstavby v obci. V některých případech na tuto dualitu navazují i sami stavebníci, kteří v rámci svých staveb zachycují srážkovou vodu a využívají ji například na splachování, zalévání zahrad apod.
Jde často o náročnější technické řešení či zařízení, kdy dešťovou vodu je třeba v obcích a městech filtrovat – i s ohledem na soli nebo další nečistoty. Opak by mohl znamenat kontaminaci zeleně. Vidět je to například u vsakovacích loží s čisticí technologií u zatravněných pásů vedení tramvajových tratí.
Příkladná obec Lichoceves
Odborné publikum zaujal projekt Obec v zahradě, vypracovaný pro obec Lichoceves ležící na severozápad od Prahy. Ing. Jitka Thomasová (ČKAIT 0000105, II00, IV00) a Ing. Aleš Steiner představili novou plánovanou zástavbu, která je v krajině doprovázena prvky zelených pásů, cest, remízů, deštných záhonů a dalších krajinných prvků umožňujících rekreaci obyvatel a zároveň zlepšení funkčnosti ekosystémů a zadržení srážkové vody v krajině. Vedle deštných záhonů, které lze v městském inženýrství a architektuře stále vnímat jako novinku, pracují autoři studie s novým přístupem založení stromořadí na bázi krycí zeleně, průlehů (svejly) a retenčních vodních ploch s hrázkami.
„Domnívám se, že odpovědný přístup k vodě se spíše dříve než později propíše do všech oblastí stavebního inženýrství. Platí to například i pro dopravní stavby, jejichž plochy jsou významnou sběrnicí dešťových srážek,“ doplňuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.
OK ČKAIT Karlovy Vary a dalším organizátorům se podařilo vytvořením výborného technického a organizačního zázemí vybudovat zde na Karlovarsku místo neodmyslitelně spojené s městským inženýrstvím. Závěry 27. ročníku konference a rovněž tak i výsledky předchozích ročníků nás vedou k úvahám o pokračování těchto konferencí v následujících letech. Dovolte mi proto, abych závěrem popřál oboru Městské inženýrství další růst odborné úrovně, pracovních výkonů i všeobecné prestiže.
Více informací a obsah přednášek najdete ve Sborníku konference Městské inženýrství ČKAIT Karlovarsko 2023.
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.