Dopravní inženýři si vyměnili zkušenosti
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Proč musí obce realizovat zejména to, na co jsou vypsány dotační tituly s čím dál „lepšími“ podmínkami? Nepomohla by větší finanční nezávislost obcí ke zlepšení stavu místních komunikací? Jaké jsou praktické zkušenosti s navrhováním dopravních staveb v BIM? Můžeme bezpečně vsakovat dešťové vody přes vodopropustné obrusné vrstvy vozovek? Proč se nevyplatí podceňovat geotechnický průzkum? A kdy odstraněný makadam přestává být odpadem?
Dopravní konference, kterou organizovala oblastní kancelář ČKAIT 17. října 2023 v Olomouci, nezačala úplně ideálně. Kvůli srážce kamionu a vlaku na Bělidlech dorazilo několik účastníků se zpožděním. V hotelu Clarion, který se nachází doslova pár kroků od hlavního železničního nádraží, jsme ale kvůli nabitému programu začínali včas. Čekalo nás čtrnáct přednášek ve čtyřech blocích.
Kritika dotační politiky státu
Účastníky konference přivítal Ing. Jiří Kožušníček (ČKAIT 1201214, IV00), předseda výboru oblasti Olomouc, a Ing. Michal Majer (ČKAIT 1201211, TD02, ID00), člen Představenstva ČKAIT, který si neodpustil kritiku dotační politiky státu. Zdůraznil, že míra a podmínky dotačních programů přesáhly rozumnou mez. Dotace vytváří samostatný podnikatelský obor, který odčerpává lidské zdroje a finance. To vše při nejnižší míře nezaměstnanosti v rámci EU. Obce ztrácí volnost při rozhodování o využití finančních prostředků na investice podle svých potřeb. Projektanti věnují mnoho hodin práce záležitostem mimo svou odbornost. Administrátoři dotací se živí papírováním.
Neutěšený stav silnic III. třídy
Úvodní blok odstartoval nový ředitel Správy silnic Olomouckého kraje David Štěpánek, PhDr. Nemocný náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro dopravu Michal Zácha, DiS, se brzy ráno chraptivým hlasem telefonicky omluvil. Olomoucký kraj spravuje 3 088 km silnic II. a III. třídy. Z toho je 21 % silnic II. třídy a 67 % silnic III. třídy v havarijním stavu. Z 1 091 spravovaných mostů je 95 z nich na silnicích III. tříd rovněž ve stavu havarijním. Co k tomu dodat? Snad jen to, že kvůli kauze ovlivňování zakázek na dopravní stavby byli tito dva mluvčí odvoláni ze svých funkcí v listopadu 2023.
Doc. Ing. Jan Petrů, Ph.D., velice hezky popsal praktické zkušenosti s navrhováním pozemních komunikací „od 2D až po BIM“.
Ing. Petr Schiller, referent dopravních strategií města Hradec Králové, a Ing. Ivo Gajdošík (ČKAIT 1302571, IT00) představili inteligentní dopravní systém v Hradci Králové, který byl letos nominován na Stavbu roku 2023. Připravoval se a realizoval od roku 2016 do roku 2023. Dodavatelská stavební firma CROSS Zlín, a.s. modernizovala celkem 34 křižovatek, bylo položeno 20,5 km kabelů pro signalizaci, 18 km datových kabelů, realizováno 313 sloupů, 7 portálů, 863 návěstidel a 139 radarů pro detekci vozidel. Navíc je umožněna i přímá komunikace mezi vozidly a křižovatkou ve standardu ITS-G5. V Hradci Králové tak byla provedena příprava pro autonomní vozidla. Ano, s tím už lze dopravu řídit inteligentně. Mimochodem, v průběhu přípravy akce bylo doloženo 1 300 vyjádření dotčených orgánů pro SÚ.
Ing. Michal Radimský, Ph.D. (ČKAIT 1005114, ID00), učí pozemní komunikace na Stavební fakultě VUT Brno a je jednatelem Ateliéru PKO s.r.o. Popsal změny v legislativě pro dopravní stavby, které se týkají především ČSN 73 6102, ČSN 73 6110, ČSN 73 6056 a ČSN 73 6058. Informoval také o připravovaném zrušení vyhlášky č. 398/2006 Sb., o bezbariérovém využívání staveb a o změnách ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.
Nejčastější „bezpečnostní“ chyby v projektové dokumentaci dopravních staveb
Ing. Eva Kšicová z Centra dopravního výzkumu se věnovala sjednocení technických podmínek pro zklidňování dopravy a zón s dopravním omezením. Popsala také časté chyby zjištěné audity bezpečnosti a bezpečnostních inspekcí. Popis chyb v projektové dokumentaci a častých deficitů na pozemních komunikacích, které jsou v provozu, byl velmi přínosný pro kolegy z oboru.
Oběd v hotelové restauraci poskytl všem prostor pro zasloužené vydechnutí a pro diskuse v předsálí konferenčního sálu. Před zahájením třetího bloku přednášek proběhlo vyhlášení vítězů tipovací soutěže, která byla součástí tištěného konferenčního občasníku. Občasník je takový olomoucký konferenční bonus. Kromě tištěného programu a tipovací soutěže obsahoval krátké zamyšlení nad umělou inteligencí, věnoval se historii asfaltu v silničním stavitelství. Několik vtipů, hádanek, osmisměrka a sudoku byly připraveny pro účastníky, kteří přicestovali vlakem, na cestu zpět. Na plátně bylo promítnuto video, které odhalilo správnou odpověď na soutěžní otázku. Tři nejlepší „tipaři“ obdrželi na pódiu drobné dárky. Milé zpestření před náročnou druhou polovinou konference.
Podcenění geologického průzkumu se vždy prodraží
RNDr. Mgr. Ivan Poul, Ph.D., (ČKAIT 1005146, IG00), projektant, geolog a jednatel firmy Projekce iGEO, s.r.o., zaujal přednáškou o geotechnických průzkumech v reálných příkladech. „V závěrečné geologické zprávě bývá pečlivě popsán geologický vývoj střední Evropy, ale mechanické vlastnosti základové půdy pro statické výpočty bývají většinou smyšlené anebo získané rešerší třináct let zrušené normy ČSN 73 1001. Takové vlastnosti bývají většinou o 30–50 % podhodnocené, což zásadně ovlivňuje výsledky statických výpočtů a výběr způsobu projekčního řešení,“ uvedl Poul a zároveň doložil na konkrétních příkladech, že správně provedený a interpretovaný geotechnický průzkum může ušetřit při realizaci staveb více než velký objem finančních prostředků. Při „Stabilizaci silnice III/42117 Dolní Věstonice“ nebo při „Zajištění ulice Palackého ve Vsetíně“ měl být kvůli podhodnoceným vlastnostem zemin sanován neexistující sesuv. Co na to říká technická pomůcka TP76 – Geotechnický průzkum pro pozemní komunikace, část A – Zásady geotechnického průzkumu? Jaká je zodpovědnost geologů a stavebních inženýrů?
Modrozelená infrastruktura v dopravních stavbách
Ing. Jiří Vítek (ČKAIT 1000744, IV00) z projektové kanceláře JV PROJEKT VH s.r.o. se zaměřil na témata „Města a změna klimatu“ a „Modrozelená infrastruktura v dopravních stavbách“. S tématy zeleně ve městech a vsakováním se my dopraváci setkáváme prakticky na každé stavbě v zastavěných územích. Není úplně jednoduché skloubit požadavky všech dotčených orgánů a správců inženýrských sítí do funkčního návrhu. Všichni chceme ve městech zeleň, ideálně stromy. Rádi bychom vsakovali dešťové vody a vytvořili tak podmínky nejen pro lepší mikroklima a malý vodní oběh. Některá města mají modrozelené plány zpracovány. Ale od plánů k realizaci je často dlouhá a finančně náročná cesta. V praxi se realizují stavby tak, aby je město nebo obec vůbec ufinancovaly. Navíc se my dopraváci dostáváme do neřešitelných situací. Chráníme pláň komunikací od vody a zároveň chceme realizovat vsakovací povrchy. Tohle téma se bude objevovat často a myslím, že si zaslouží samostatné workshopy a přednášky. Je třeba hledat realizovatelné kompromisy napříč profesemi. Zajímavé byly také funkční ukázky řešení prostoru pro kořenový systém dřevin ve zpevněných plochách, který umožňuje stromům dlouhodobě prospívat. Po přednášce proběhla krátká diskuse. Zasloužila by si větší prostor, ale harmonogram konference byl nabitý.
Ing. Petr Mondschein, Ph.D., z katedry silničních staveb Stavební fakulty ČVUT Praha, se věnoval hutněným asfaltovým vrstvám a revidované ČSN 73 6121, která je platná od dubna 2023. Byly zrušeny asfaltobetonové vrstvy ACO 11S a ACO 16S. Dále nám mimo jiné přibížil možnost aplikace ochranného postřiku (např. vápenné mléko) na spojovací postřik a další technologické požadavky při provádění vozovek.Pro zvýšení jejich kvality a životnosti je potřeba tyto technologie neustále opakovat, připomínat a na stavbě dodržovat. Následovala přednáška o cementobetonových vozovkách. V naší republice má silniční síť délku 55 854 km, z toho pouhé 1 % tvoří cementobetonové vozovky. Prvotní náklady jsou sice oproti asfaltobetonovým (AB) vozovkám vyšší, ale v konečném důsledku při zohlednění nákladů provozních se karta obrací. I když je to tak trochu s otazníkem.
Kdy odstraněný makadam přestává být odpadem
Ing. Jan Zajíček (ČKAIT 1200942, ID00), zástupce ČR v CEN/TC 227 WG 4 Silniční materiály, člen Technické normalizační komise TNK 147 a vedoucí týmu revize TP 170, se věnoval revizi technické pomůcky TP 170 Navrhování vozovek PK a nové aplikaci ELaS pro dimenzování konstrukcí vozovek a následně využívání recyklovaných materiálů a vedlejších produktů v silničním stavitelství. Dozvěděli jsme se tedy, co nového se objevuje v revizi TP 170, jak jsou nově postaveny třídy dopravního zatížení. Byly sníženy návrhové moduly pružnosti nestmelených vrstev. Upozornil, že ne o každé vozovce, která výpočtově vyhovuje, platí, že je navržena správně. Těším se, že snad bude brzy na stránkách ŘSD volně dostupný výpočtový program pro dimenzování vozovek ELaS. Revize s sebou přinese zesílení navrhovaných vozovek o cca 30 mm u AB vrstev a o 50 mm u nestmelených podkladních vrstev. Recyklované materiály jsou trendy, v tomto článku nepůjdeme do dalších podrobností. Příliš široké, ale důležité téma pro nás dopraváky. Jen doplním, že od 1. října 2023 platí nový právní předpis č. 283/2023 Sb., vyhláška o stanovení podmínek, při jejichž splnění je znovuzískaná asfaltová směs a znovuzískaný penetrační makadam vedlejším produktem nebo obé přestává být odpadem. Doporučuji nastudovat, možná další téma na krátký webinář komory.
Více na konferencedoprava.ckait.cz
Technické pomůcky najdete na stránkách ŘSD – Politika jakosti pozemních komunikací
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.