prof. Ing. Alois Materna, CSc., MBA † 78 let
- Publikováno:
- Rubrika:
- Osobnosti
Věnujte, prosím, i v adventním čase vzpomínku na vzácného člověka, ctěnou autoritu v řadě oborů, drahého kolegu a samozřejmě i manžela, tatínka a dědečka, profesora, inženýra Aloise Maternu, kandidáta věd a MBA (22. května 1945 – 27. listopadu 2023).
Každý odchod blízkého člověka je bolestivý. V případě pana profesora Materny je tím citelnější, že byl zcela nečekaný. Mimo matice a veškeré analýzy, abych použil pojmy blízké jeho odbornému působení. Těmi byly stavební mechanika, pružnost a plasticita.
Profesor Materna byl osvícený, nezištný a přátelský. Potkávali jsme se spolu dlouhé roky při práci pro Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, jejíž byl pan profesor váženým, ale především nesmírně pracovitým představitelem po dlouhé čtvrtstoletí. Byl autoritou v rámci zahraničních vztahů nejen sousedních zemí V4, ale celé Evropy. Jeho kontakty a přátelské vazby nám otevřely mnohé dveře.
Profesor Lojzík, jak jsme ho neformálně titulovali, byl nebývale vzdělanou osobou renesančního rozhledu. Vynikal neutuchající touhou po novinkách z oboru, vynálezů a vědeckých objevů. Ostatně jako jeden z prvních tuzemských absolventů se mohl pyšnit titulem MBA z Nottingham Trent University.
Pro naši Inženýrskou komoru odvedl od roku 1997 nezměrné množství práce – jako člen představenstva neuvěřitelných patnáct let z pozice 1. místopředsedy, jako předseda brněnské oblasti, člen Rady pro podporu profese nebo – příznačně – předseda Komise celoživotního vzdělávání.
Díky jeho hlubokým i rozsáhlým znalostem inženýrské a technické profese a jazykové vybavenosti reprezentoval naši Komoru na řadě zahraničních misí, jednáních Visegrádské čtyřky, mezinárodních konferencích a sympoziích. Byl národním delegátem v European Council of Civil Engineers a European Council of Engineering Chambers.
Vychoval a hlavně motivoval a zapálil stovky nových odbornic a odborníků – jak na Fakultě stavební v Brně, kde získal hodnost CSc. v oboru mechanika tuhých a poddajných těles a prostředí, tak na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě. Zde byl jmenován profesorem v oboru aplikovaná mechanika. Pilně publikoval, konzultoval, vedl a inspiroval. Odborně se zaměřoval především na stavební mechaniku, teorii pružnosti a plasticity, numerické metody, metodu konečných prvků, informační systémy a technologie, udržitelný rozvoj, dřevěné konstrukce.
S jeho jménem bude neoddělitelně spojena jedna a půl generace skvělých inženýrek a inženýrů – nezřídka i jeho pedagogických souputníků a následovníků. Svůj odkaz otiskl do stovek kvalitních staveb, technologických postupů a materiálových inovací. A i díky tomu se stal nesmrtelným.
Výčet toho, čemu pan profesor vdechl život, co rozpohyboval a udržoval v chodu nebo úspěšně završil, by mohl pokračovat. Chci tím však ukázat, že vedle našich srdcí po něm zůstane prázdno i na mnoha dalších místech.
Jeho nasazení bylo výjimečné v akademickém i odborném profesním světě. Ve prospěch naší Komory, jejích členů a celé společnosti byl činný do posledního okamžiku. Dokládá to řada aktivit, které jsme měli společně v plánu. Ještě v listopadu vedl redakční radu časopisu ESB, k jehož vysoké kvalitě dlouhé roky přispíval. Také se zúčastnil setkání profesních aktivů. Na posledním zasedání představenstva bylo jednomyslně rozhodnuto jeho práci pro Komoru ocenit udělením titulu Čestný člen ČKAIT. Ten jsme mu ale již nestihli předat.
Odešel vzácný, obětavý a charakterní člověk. Vědec a akademik. Praktik. Výjimečný učitel. A hlavně dobrý a čestný přítel. Nejen jeho vtipy a trefné poznámky nám budou chybět.