Stavbyvedoucí a kontroly staveb – zkušenosti z Liberce

Společným jmenovatelem stavenišť s odborným vedením je zjevná čistota jak ve smyslu pořádku, tak i ve smyslu řemeslného provedení. Štítek stavby neobsahuje u všech stavebních úřadů označení stavbyvedoucího, i v Liberci byl doplněn teprve asi před rokem.
Společným jmenovatelem stavenišť s odborným vedením je zjevná čistota jak ve smyslu pořádku, tak i ve smyslu řemeslného provedení. Štítek stavby neobsahuje u všech stavebních úřadů označení stavbyvedoucího, i v Liberci byl doplněn teprve asi před rokem.

Je až zarážející zjevná absence systematické kontroly působení skutečných, tedy autorizovaných, stavbyvedoucích na všech stavbách, kde je zákonem vyžadována. Přitom je obvykle na první pohled patrné, na které stavbě stavbyvedoucí skutečně působí a na které nikoliv nebo jen „papírově“.

Již od roku 2016 se v Liberci pokoušíme nalézt cestu, jak učinit stavební řízení srozumitelnější a vysvětlit potřebu zapojení profesních odborníků. Jako červená nit se tímto úsilím vine základní teze, že hlavním kořenem stavebních kodexů je bezpečnost staveb, zejména ta požární (Ohňový patent Marie Terezie z roku 1751) a konstrukční, daná problematikou stability stavby. To je však jen páteř celé kostry bezpečné stavby – jak při její realizaci, tak i při jejím užívání. Tato kostra musí nést kvalitní svalovinu, vnitřní orgány a kůži a formovat tak celé tělo stavby, představující uživatelské, funkční, estetické, ekonomické, ekologické i další požadavky a uživatelské potřeby vyžadované od každé stavby ze strany vlastníků, sousedů a celé společnosti.

Stavby jsou stále složitější

Je samozřejmé, že naše společnost a její životní podmínky jsou podstatně složitější než v dobách Marie Terezie, kdy prakticky neexistovaly sítě technické a dopravní infrastruktury ani současné technologie a materiály, o ekologii ani nemluvě. Tudíž jsou a bohužel budou stále složitější (podrobnější) požadavky na všechny části těla stavby. V této logice i tělo stavby se v čase neustále vyvíjí jako živý organismus a stává se neustále složitějším a tím zranitelnějším. Zde se obrátím ke starému selskému rozumu. Je-li nějaké lidské dílo technicky složité a současně potenciálně nebezpečné pro jeho uživatele i okolí, měl by ho navrhnout někdo, kdo skutečně rozumí vlastnostem prvků díla, zejména těm nejvíce ovlivňujících bezpečnost jak při provádění díla, tak i bezpečnost díla samého při jeho používání. Ve fázi návrhu staveb je to projektant, dnes spíše kolektiv projektantů-specialistů.

Autorizace je dokladem odbornosti

Žádná stavba však není tvořena „papírovým“ či dnes již digitálním návrhem (projektovou dokumentací), ale teprve souborem hmotných prvků a částí spojených podle návrhu do kompletní funkční sestavy například budovy. Taková budova vzniká doposud hlavně lidskou činností kopáčů, zedníků, tesařů, montážníků, elektrikářů, instalatérů, ... A protože lidé jsou tvorové chybující, je nezbytné, aby vznik a kompletaci fyzické stavby systematicky řídil a dohlížel obdobně zdatný odborník, jako je projektant. U realizace staveb je to stavbyvedoucí. Nejen že je to podle selského rozumu, dokonce i (stavební) zákon již dlouho vyžaduje, aby se na přípravě a následné realizaci stavby podílely povinně autorizované osoby – projektant i stavbyvedoucí, tedy osoby vykonávající vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě (§ 158 SZ).

Sankcionovat projektanty může jen Komora

Ve stavebním zákonu je pojem stavbyvedoucí vymezen v § 134 odst. 2 jako osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu (autorizačního zákona). Povinnosti stavbyvedoucího podle stavebního zákona jsou definovány v § 153 odst. 1 a 2 a za jejich neplnění může stavební úřad stavbyvedoucímu uložit pokutu až 200 000 Kč (§ 180 odst. 3 písm. b) SZ. Povinnosti projektanta jsou sice velmi zevrubně definovány v § 159 NSZ, nicméně jejich neplnění stavební úřad až na výjimky pokutovat nemůže! To je vyhrazeno komorám. V případě ČKAIT hrozí sankce maximálně 50 000 Kč nebo pozastavení či odebrání autorizace. Zajištění činnosti projektanta je mimo jiné vyžadováno implicitně v ustanoveních o územním rozhodnutí či stavebním povolení (např. § 86 odst. 4 či § 110 odst. 4 SZ), explicitně v § 152 odst. 2 stavebního zákona.

Sankce až půl milionu za absenci stavbyvedoucího

Zajištění činnosti stavbyvedoucího je explicitně vyžadováno mimo jiné stavebním zákonem v § 152 odst. 2 a § 160 odst. 4 po stavebníkovi a v § 160 odst. 1 po zhotoviteli. Porušení těchto požadavků a provádění stavby bez stavbyvedoucího je přestupkem stavebníka či zhotovitele se sankcí 200 000 až 500 000 Kč (§ 178 odst. 2 písm. l či § 181 odst. 1 písm. b) SZ.

Na požární bezpečnost dohlíží hasiči i úřad

Vraťme se ke kořenům. Na správnost řešení požární bezpečnosti většiny staveb při jejich přípravě, provedení i užívání dohlíží (naštěstí) hasiči jako dotčený orgán. Ten dohlíží na požadavky požární bezpečnosti už při posouzení stavebního záměru, projektu stavby, ke kterému vydá závazné stanovisko ještě před stavebním řízením. Tímto stanoviskem se musí řídit stavební úřad, projektant i stavbyvedoucí při povolování a následné realizaci stavby. Po dokončení stavby pak stavební úřad ověřuje soulad skutečného stavu stavby s ověřeným návrhem a závazným stanoviskem. Garantuje tedy požární bezpečnost navržené i provedené stavby celému světu. Je třeba si uvědomit, že toto pravidlo neplatí vždy. Například u rodinných domů negarantují požární bezpečnost dokončeného domu hasiči, ale už „jen“ trio projektant, stavbyvedoucí a stavební úřad.

Kdo je však „dotčeným orgánem“ stability staveb?

Primárně by to měl být projektant, který garantuje správnost projektem navržených nosných konstrukčních prvků a jejich zapojení do stavby. Sekundárně by to měl být stavbyvedoucí, který garantuje správnost a technologickou posloupnost provedení a zapojování konstrukčních prvků ve stavbě podle projektu. A co stavební úřad? Ten je až terciální, protože ten má „jenom“ garantovat, že projekt zpracoval oprávněný projektant s příslušnou specializací – autorizací v povolovacím řízení. Následně má garantovat, že stavbu opravdu řídil oprávněný stavbyvedoucí (autorizovaná osoba), a to v průběhu stavby podle plánu kontrolních prohlídek a samozřejmě pak při kolaudaci.

Problémem je absence systematické kontroly

Popsaný princip, kdy garantem kvality je trio projektant, stavbyvedoucí a stavební úřad, je ukotven jak v současném, tak i (zase) novém stavebním zákonu. A přesto, že tento princip není v rozporu se zdravým rozumem, je každodenní praxí formálně i věcně ignorován. Pomineme-li už pověstnou kvalitu projektové dokumentace pro stavební řízení (k tomuto tématu viz článek v Z+i 5/2016) a ještě „pověstnější“ srozumitelnost stavebního zákona, je na straně stavebních úřadů až zarážející zjevná absence systematické kontroly působení skutečných (tedy autorizovaných) stavbyvedoucích na všech stavbách, kde je zákonem vyžadován. Stavbyvedoucí jako autorizovaná osoba (tedy stavbař s prokázanou praxí a ověřenými znalostmi) bude přitom s největší pravděpodobností schopen zachytit závažné chyby v návrhu u a v prováděcí dokumentaci prováděné stavby. Mnohdy se od něj dokonce přímo očekává, že bude revidovat i správnost projektu.

Od letošního léta jsme v Liberci schopni ověřit polohu stavby ve fázi základové desky nejenom „papírově“, ale pomocí geodetického zařízení přímo v souřadnicích GPS satelitním zařízením, se kterým dnes pracují geodeti při vytyčování a zaměřování staveb. To znamená, že s přesností až na centimetry zaměříme základy i na pusté louce či v hlubokém lese a velmi rychle zjistíme případné rozpory s povolením stavby.

Není pochyb o potřebnosti autorizovaného stavbyvedoucího

Pomineme-li tedy králíkárny, různé přístřešky a jiné drobnosti, které stavební zákon též podřazuje pod stavby, asi není rozumných pochyb o potřebnosti stavbyvedoucího na stavbách rodinných domů a větších (dopraváci prominou, jsem pozemák). Ostatně i stávající stavební zákon č. 183/2006 Sb. v § 133 odst. 2 písm. b) stavebním úřadům výslovně ukládá povinnost na všech (tedy i na závěrečných) kontrolních prohlídkách stavby kontrolovat, zda je řádně veden stavební deník (tam má být stavbyvedoucí uveden i s razítkem) a zda je stavba prováděna v souladu s § 160 SZ.

Zde by mnohým mohla vytanout otázka, proč to všechno píši, když je to jasné a samozřejmé? Z čeho vychází můj názor o absenci systematické kontroly činnosti stavbyvedoucích? Stále totiž narážíme na stavbách na údiv mnohých zhotovitelů a stavebníků, když po nich vyžadujeme stavbyvedoucího. Přitom o tomto požadavku informujeme veřejnost od května 2018 a při kontrolách staveb stavbyvedoucího kontinuálně a soustavně vyžadujeme od července 2019.

Postřehy z kontrolní praxe státního dozoru

Při kontrolách primárně kontrolujeme doklad o činnosti stavbyvedoucího, sekundárně pak výsledek jeho činnosti a odpovědnosti podle stavebního zákona. Z tohoto pohledu pak vůči stavbyvedoucímu uplatňujeme tyto principy:

Stavbyvedoucí odborně vede stavebníka (svépomoc) nebo zhotovitele na konkrétní stavbě v souladu s jeho povinností podle stavebního zákona, do čehož počítáme zejména soulad stavby s vydaným povolením, bezpečnost práce, ale i pokyny ke správnému vedení stavebního deníku a jeho kontrolu.

Vadné pokyny stavbyvedoucího či jejich absence je řešena jen v souvislosti jeho povinností označených ve stavebním zákonu. Například absence zabezpečení staveniště je přestupkem stavbyvedoucího, jen pokud neprokáže zápisem do stavebního deníku, že stavebníka či zhotovitele vyzval k odstranění této závady v přiměřené lhůtě a tato lhůta ještě neuplynula. Pokud lhůta uplynula bez nápravy a stavbyvedoucí tuto skutečnost neoznámil stavebnímu úřadu, jedná se opět o jeho přestupek. Obdobně postupujeme při zjištění hrubých porušeních bezpečnosti práce, v případě, že takové vady není možno vyřídit (odstranit) se stavbyvedoucím, postupujeme v součinnosti s oblastním inspektorátem práce či mu předáváme podnět.

Vadné pokyny či jejich absence v oblasti kvalitativních či ekonomických zájmů stavebníka či zhotovitele nejsou přestupkem proti stavebnímu zákonu, ale přestupkem proti řádům ČKAIT, k jejichž řešení není stavební úřad příslušný. Současně je možné předpokládat porušení soukromoprávních ujednání, na jejichž základě stavby­vedoucí působí na dané stavbě, k čemuž je příslušný zase soud.

Případné změny stavby před dokončením primárně projedná­váme za účasti nebo s vědomím stavbyvedoucího, konzervaci stavby při jejím přerušení jen podle požadavků stavbyvedoucího, který je tak garantem správnosti i dodržení sjednaných postupů.

Kontrolní principy stavebního úřadu v Liberci

Pro naši kontrolní činnost jsme si interně také stanovili několik základních principů, které uplatňujeme při námi prováděných kontrolách novostaveb a stavenišť:

Primárním cílem kontroly staveb je prevence zajištění bezpečnosti staveb a na staveništi, sekundárním zajištění a prevence ostatního řádného provádění stavby. Vrchnostenská formální moc se uplatňuje tam, kde nelze dosáhnout nápravy rozumnou součinností povinných osob. Kontrolní činnost má v rámci možností navazovat na předcházející informace a poučení kontrolovaných osob.

Stavbu je třeba kontrolovat vždy ve fázi provedených základů, kdy se ověří činnost stavbyvedoucího, řádné vedení stavebního deníku, umístění a půdorysná velikost stavby a zabezpečení staveniště. Součástí kontroly je poučení stavebníka, zhotovitele i stavbyvedoucího o postupech při řešení změn stavby v průběhu výstavby.

Stavbu je třeba kontrolovat vždy ve fázi dokončené hrubé stavby, kdy se ověří, že na stavbě působil a stále působí stavbyvedoucí. Při jeho absenci bude stavba zastavena do doby jeho zajištění. Stavbyvedoucí tak bude mít co nejlepší možnost reálně ověřit správnost provedených nosných konstrukcí před jejich úplným zakrytím. Při kontrole je opět ověřeno vedení stavebního deníku a zabezpečení staveniště.

Správná činnost stavbyvedoucího je vidět na první pohled

Ze zkušeností z aktivních kontrol stavenišť za poslední dva roky musím konstatovat, že je obvykle na první pohled patrné, na které stavbě stavbyvedoucí skutečně působí a na které nikoliv nebo jen „papírově“. Také musím konstatovat, že drtivá většina stavbyvedoucích, která na stavbách skutečně působila a působí, nemá problém s kvalitou své práce ve vztahu k odbornosti i zásadám bezpečnosti práce, ale stále se musí učit nuancím povinností podle stavebního zákona, které jsou pod pokutou, což je třeba mít na paměti. V této souvislosti v práci respektuji rčení: Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Snažíme se proto vždy v prvé řadě rozumně domluvit. Zároveň nelze úplně rezignovat na elementární pořádek na stavbě a skutečné odborné vedení stavby.

Stavbyvedoucí, neprodávejte razítka!

Už roky se snažím odrazovat kolegy stavbyvedoucí od „prodávání razítka“, což v kontextu našich kontrol v posledních dvou letech nabylo specifického lokálního významu. Už se mi také stalo, že mi volal stavebník rodinného domu, že nemůže sehnat stavbyvedoucího, neboť mu doposud oslovení odmítli, „protože se mě bojí“. Nakonec ho sehnal.

Zapište začátek a konec činnosti stavbyvedoucího

Zde bych rád vyslovil drobnou radu pro stavbyvedoucí, kteří mohou být osloveni se žádostí o převzetí rozestavěné a třeba i černé stavby. Nikdo po vás nemůže požadovat převzetí odpovědnosti za chyby předchůdců, takže stavbu přebíráte ve stavu, v jakém je, nikoliv od počátku. To je vcelku jasné, ale tomu má odpovídat i vaše identifikace ve stavebním deníku. Stavbyvedoucí na rozdíl od projektanta neautorizuje dílo jako celek (tedy ex post po dokončení), ale otiskem razítka do stavebního deníku autorizuje činnost, která probíhá v reál­ném čase od–do a navíc se může jednat jen o dílčí část stavby. Příklad – jeden stavbyvedoucí-zaměstnanec v průběhu stavby ukončil pracovní poměr, a tedy i činnost stavbyvedoucího na stavbě zaměstnavatele. Po jeho odchodu firma začala stavbu provádět v rozporu s povolením, ale on byl podle stavebního deníku stále odpovědný stavbyvedoucí, odpovídající za provádění stavby v souladu s povolením. Takže doporučuji ve stavebním deníku ke svému razítku doplnit datum zahájení a ukončení činnosti stavbyvedoucího a stejně i v deníku autorizované osoby. V případě sporů, kdy je vám např. odmítnut přístup ke stavebnímu deníku, doporučuji okamžitě informovat příslušný stavební úřad, že jste činnost stavbyvedoucího ukončil na dané stavbě k určitému datu.

Dvě závěrečné úvahy z oblasti dozoru staveb

Zamyslel se někdo, zda existuje reálná korelace mezi počtem autorizovaných osob skutečně vykonávajících činnosti stavbyvedoucích a počtem povolovaných staveb, vyžadujících činnost stavbyvedoucího?

Myslíte si, že nepovolených staveb a změn staveb by podstatně ubylo, kdyby stavební úřady plnily svou zákonem stanovenou povinnost soustavného dozoru, nebo se toho docílí jen změnou sazeb pokut a jiných sankcí?

 

Více:

Z+i č. 5/2019 Kryštof v Liberci,

Z+i č. 2/2021 Zkušenosti stavebního úřadu v Liberci,

https://www.liberec.cz/osu – Stavební úřad radí a informuje.