Rozdíl v pojmech podloží a základová půda
Profesní aktiv Geotechnika ČKAIT vydal vysvětlující stanovisko k terminologii oboru s cílem omezit nadužívání výrazu „podloží“ a nahradit ho správným pojmem „základová půda“. „Podloží“ je správný termín jen v zemědělství, částečně v dopravním a podzemním stavitelství. Ostatní obory by měly používat pojem „základová půda“.
V poslední době dochází ve verbální praxi autorizovaných osob profese geotechnika i v odborných prezentacích k nadužívání termínu „podloží“, namísto obecně správného výrazu „základová půda“. Příkladem je, že Komora sice v rámci rekodifikace stavebního práva prosadila připomínku, aby byl v novém stavebním zákoně použit správný výraz, ale přesto se někde v jeho textu tato chyba dále vyskytuje.
Apelujeme na autorizované osoby všech oborů, aby se snažily udržet, v zájmu dobrého vzájemného porozumění i možných právních konsekvencí výkladu textů ve sporech, čistotu našeho odborného jazyka a správnost vyjadřování. V tom má aktiv Geotechnika zásadní roli, byť se to zdá okrajovou problematikou. V prohlubující se mezinárodní kooperaci je třeba dbát na přesnou kompatibilitu českých termínů s především anglickými, světově nejvíce užívanými. Stejně tak odstraňovat z naší odborné řeči kromě starých matoucích germanismů a rusismů i zavádějící „hantýrku“. Tlačí na to i agentura ČAS, aby byly naše standardy poskytovány všem zájemcům dobrou češtinou.
Podloží je někdy vhodný výraz v dopravním a podzemním stavitelství
Po konzultaci s jazykovou poradnou Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky (ÚJČ AV ČR) platí, že obecnému významu slova podloží, který je uveden ve slovnících spisovné češtiny, odpovídá následující definice: podloží, -í s. geol., horn. vrstva horniny uložená pod jinou, zejm. užitkovou, podložní vrstva; zeměd. vrstva ležící přímo pod ornicí; žel. vrstva sypkého materiálu pod štěrkovým ložem.
V tomto smyslu je tedy oprávněné používat uvedený výraz jen specificky v dopravním stavitelství pro vrstvy pod vlastní konstrukcí vozovky a v podzemním stavitelství pro vrstvy pod zhotovovanou hlubinnou konstrukcí. V uvedeném slovníku českého jazyka ovšem chybí výraz „nadloží“, který je párový k výrazu „podloží“ a osvětluje spojenou logiku užívání obou výrazů, jež pochází z pojmosloví ložiskové geologie. Popisuje relativní vztah dvou výškově odlišných geologických vrstev v horninovém masivu. Odtud přešlo užívání do báňské terminologie a následně i do provádění podzemních staveb.
ÚJČ AV ČR doporučuje, aby osvěta v oblasti správnosti a přesnosti termínů spadala výhradně do kompetence příslušných odborníků. Ti se u nás již před dlouhou dobou shodli, že jediným obecně správným termínem je „základová půda“. Ten je proto široce zaveden do všech oficiálních dokumentů a standardů. Oprávněnost tohoto termínu vyvstává i z uvážení paradoxu, že při nadbytečném používání termínu „podloží“ by obecně měla být logicky implicitně považována vrchní konstrukce stavby za „nadloží“. Takové zmatení jazyka nelze dopustit.
Nepřesné překlady euronorem
V našich stávajících dokumentech se ovšem vyskytují ojedinělé chyby ve výrazech, které ke zmatení přispívají. Je to především v nepřesných překladech euronorem nebo i jiných dokumentů z angličtiny. Nahodile se vyskytuje nesprávný výraz „podloží“ i v současném hlavním dokumentu ČSN EN 1997 Eurokód 7 – Část 1: 2006, Část 2: 2008 – Navrhování geotechnických konstrukcí. Byl také mylně zaveden i do textu ČSN 730001-7: 2003 – Navrhování stavebních konstrukcí – Slovník – Část 7: Geotechnika, jenž má sloužit ke sjednocení při překladech evropských norem.
Termín „základová půda“ je zde správně a jednoznačně přiřazen anglickému termínu „ground“. Avšak pro překlad anglického termínu „subsoil“ je zmatečně přiřazen překlad „základová půda; podloží“. Správně by mělo být jen „podloží“, neboť z anglických definic shrnutím vyplývá, že: subsoil is the layer of soil under the topsoil on the surface of the ground, tedy že jde o vrstvu zeminy pod povrchovou vrstvou zeminy, což odpovídá českému „podloží“. V tomto slovníku existuje pro porovnání výraz „nadloží“, odpovídající správně anglickému „overburden“, což je podle definic zemina nebo hornina ležící nad jiným podzemním prostorem.
Ani ve stávajícím Slovníku pojmů ve výstavbě – Geotechnika a zakládání staveb (2006) není výraz „podloží“ zaveden, a tudíž neposkytuje jeho výklad. Je zde ovšem výraz „nadloží“, správně odpovídající anglickému ekvivalentu „overburden“. I zde je však zaveden zmatek při podrobném výkladu pojmu „základová půda“, když je uveden jako anglický ekvivalent kromě „ground“ také chybně výraz „subsoil“.
V právě připravované revizi tohoto slovníku by měla být nabídnuta i vhodná synonyma „základové půdy“ pro použití jen ve stylistické tísni, ale při vhodném kontextu, například „podzákladí", „horninové prostředí" apod.