Zprávy a informace ČKAIT 2021|03

Nový stavební kodex by měl zajistit deklarovaný systémový požadavek vypořádat se s rezortismem jednotlivých odvětví a ministerstev a tím urychlit dlouho trvající stavební řízení. V zájmu urychlení se měl snížit počet dotčených orgánů, ovšem za podmínky zachování ochrany veřejných zájmů a práv dotčených osob.

Úspěch zavedení reformy se bude odvíjet od kvality nové právní úpravy, o které vyslovila pochybnost nejen část poslanců a senátorů, Svaz měst a obcí, ale i mnohé odborné organizace a správní rezorty životního prostředí a památkové péče. Ohradily se, že změny posledního znění návrhů stavebního i změnového zákona je minuly zcela bez možnosti jejich vyjádření. Kritika odpůrců nového znění poukazuje na to, že při dálkovém zpracování digitálně podaných návrhů se z řízení vytratí možnost projednání stavebních projektů na společném jednání stavebníků s památkáři, hygieniky a dalšími dotčenými místy. Podle § 93 nového stavebního zákona má být projednána územně plánovací dokumentace a případné nedostatky UPD projektant odstraní ve lhůtě stanovené přiměřeně jejím pořizovatelem. Potlačen bude jistě také lidský prvek a uplatnění dlouholetých zkušeností úředníků obcí se znalostí místních poměrů. A to se stane, pokud erudovaní úředníci z obcí nepřestoupí do služebního poměru u nově vznikajících stavebních úřadů v režimu státní správy. Podle výsledku uveřejněného průzkumu jich má 40 % zájem přejít, ostatní nebudou nově zřízeným stavebním úřadům ve státní správě k dispozici a při přechodu do nového systému státní správy stavební orgány ztratí jejich zkušenosti. Umístění jednotlivých stavebních úřadů přitom stavební ani změnový zákon zatím ještě neuvádí. Důraz se klade na digitalizaci podání i dalšího zpracování návrhů. Pouze u Nejvyššího stavebního úřadu se plánuje v zákoně již stanovené sídlo úřadu umístěné do Ostravy.

Dá se shrnout, že napínavý vývoj kodifikace obou zákonných textů nás patrně udrží v napětí do svého posledního kroku, kterým se po schválení v Poslanecké sněmovně Parlamentu nyní stane schvalování stejných návrhů zákonů v Senátu a v případě jejich zamítnutí Senátem pak vrácení do Sněmovny a opětovné hlasování poslanců za podmínek požadované většiny všech jejích poslanců, tedy minimálně 101 hlasů. Mezitím střety dvou protichůdných filozofií plní bohatě program projednávání zákona nejen v Poslanecké sněmovně a v jejích výborech, ale i ve sdělovacích prostředcích.

Hospodářský výbor doporučil zásadní změny

28. dubna 2021 se sešel Hospodářský výbor PSP, aby se opět zabýval debatou o systémových změnách stavebního řízení a pozměňovacími návrhy poslanců k projednávanému stavebnímu zákonu před jeho třetím čtením na plenární schůzi. Ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu tzv. změnového zákona, projednávaného spolu s novým stavebním zákonem pod číslem tisku 1009, poslanci spolu s ministry navrhli dokonce 47 dílčích změn, z nich potom garanční Hospodářský výbor k jednadvaceti vydal doporučení, jiná však nedoporučil a u čtyř se zdržel jakéhokoliv stanoviska.

K tématu dozoru projektanta se na Hospodářském výboru jménem ČKAIT vyjadřoval také její předseda Ing. Robert Špalek, který na schůzi Hospodářského výboru tlumočil požadavek na autorský dozor nově nazvaný „dozorem projektanta“ pro všechny stavby, ke kterým zpracoval projektovou dokumentaci projektant. Odpovědnost projektantů zaručuje u staveb jejich kvalitu a bezpečnost. Přestože tato argumentace ČKAIT byla Hospodářským výborem k tématu přijata, poslanci nakonec přijali požadavek na dozor projektanta jen pro stavby financované z veřejných prostředků.

Projektanty by mělo ochránit ustanovení o tom, že nebudou odpovídat za odchylky od projektové dokumentace, ke kterým došlo při provádění stavby a které neschválí.

Dalším tématem komentovaným předsedou se staly takzvané čtyři městské artikuly. Ministryně Dostálová (ANO) slíbila na Hospodářském výboru, že dojde ke sjednocení vyhlášek pro celé území ČR a na tom trval i předseda ČKAIT, který vysvětloval ve sdělovacích prostředcích, že k rozličným úpravám standardu pro stejný typ staveb v různých lokalitách republiky nemůže být rozumný důvod. Výsledkem hlasování je nyní kompromis povolující vlastní vyhlášky jen některým městům (Praha, Brno a Ostrava – viz § 152 odst. 2 – mohou totiž stanovit podrobné požadavky na vymezování pozemků, požadavky na umísťování staveb a technické požadavky na stavby odchylně, zmocněny jsou k tomu v závěru zákona v druhém odstavci § 333).

Třetí čtení se opakovaně přerušovalo

Třetí čtení ve dnech 5., 7., 12. a 26. května 2021 se dvěma přerušeními jen pomalu posouvalo obecné rozpravy k samotnému hlasování, kterým pak byly oba návrhy schváleny s řadou pozměňovacích návrhů. Došlo tím k upřednostnění jednotného systému centralizované stavební správy, který za pomoci digitálního procesu řízení a fikce souhlasu vyřídí veškeré kroky v povolování staveb ve slibovaných zákonných lhůtách. K stanoviskům dotčených orgánů se vztahují také lhůty, které je nařizují vydat a k nim se vyjadřovat, v jednodušších případech 30 dnů. Tento cíl Ministerstva pro místní rozvoj se stal hlavním vodítkem v postupu prosazování rychlé předvolební změny stavebního práva. Se systémovou změnou spojené investice, personální dopady a úskalí zkráceného procesu zcela kontrolovaného státem tvořily hlavní témata diskusí, když někteří politici postrádali ekonomické vyhodnocení nákladů, jiní vyjadřovali pochybnosti o personální připravenosti státní správy na převzetí odpovědnosti za kvalifikovaně vedený postup při řízeních.

Zástupci měst a obcí kritizovali oddálení povolovacího procesu od občana samotného a od místní samosprávy. Bude-li zaveden takto formulovaný stavební zákon, řízení o stavbách provede anonymně centralizovaný systém bez znalosti místních poměrů při posuzování návrhů. V neposlední řadě však panovalo rozčarování nad urychlením stavebního řízení za pomoci zjednodušení projednání a vynechání některých kroků náležejících do přípravy staveb. Urychlení postupu se tedy může stát na úkor řádného uplatnění připomínek, dosud obvyklých pro posuzování podmínek výstavby. Aplikace nového modelu stavební správy do praxe se projeví po volbách a nemusí přinést očekávané výsledky.

Odborná veřejnost včetně ČKAIT varovala, že předepsané podklady, které přiloží uživatel portálu stavebníka k digitálnímu návrhu, nemusí poskytnout dostatečné informace pro posouzení staveb. Nebude-li možné prodloužit stavebnímu úřadu lhůtu pro některé kroky v řízení, je pak možné opakování celého řízení od začátku a jeho delší výsledné trvání. Nakonec mohou narůstat počty soudních žalob, když se budou bránit opominuté rezorty či občanské iniciativy, které nedostanou prostor pro jejich vyjádření v samotném správním řízení. Dají se také očekávat četné návrhy na novelizaci obou předpisů krátce po jejich zavedení, a tudíž i přetrvávající právní nejistota ohledně finální podoby stavebního práva.

Projednával se „silný balík“ dokumentů

Při debatách o návrzích stavebního a s ním spojeného změnového zákona bylo ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně rušno. Ministryně Dostálová vyvracela množící se argumenty proti návrhu zákona a proti samotnému způsobu jeho projednávání. Poslanec Bartoš (Piráti) poukazoval na množství neprojednaných pozměňovacích návrhů tím, že návrhy vytištěné přinesl a ukazoval jejich rozsah v papírové podobě na důkaz toho, že zákon nebyl správně připraven.

Četné pozměňovací návrhy ve variantách a procedurální zvraty při projednávání textů obou předpisů mezi poslanci zamotaly hlavu veřejnosti včetně odborníků, kteří se snažili vysledovat směřování legislativního procesu. Namísto věcné diskuse se dlouze organizovalo a plánované časy dalších odložených projednání se zdály nepředvídatelné.

Ostré debaty o ochraně přírody a památek

Dne 12. května 2021 se konala mimořádná plenární schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu. Ostré výměny názorů probíhaly kolem otázek ochrany přírody a památek a integrované agendy v řízení o povolení stavby ohledně záměru ve zvláště chráněných územích, kde návrh zákona nezahrnul podle zákona o ochraně přírody a krajiny spolky mezi účastníky řízení. Byl citován doktor Damohorský, odborník na právo životního prostředí z Právnické fakulty Univerzity Karlovy a vznesen naléhavý požadavek navrátit do zákona ustanovení o zapojení občanských spolků do stavebních řízení, jinak by úprava práva občanů na ochranu území byla oslabena. Pokus prostřednictvím pozměňovacího návrhu o navrácení spolků jako účastníků do všech řízení se nezdařil. Oprávnění k účasti na řízeních s vlivem na životní prostředí zůstává podle zákona o ochraně přírody a krajiny pro vymezená občanská sdružení. Neprošel ani návrh na plánovanou rekultivaci území dotčených těžbou od samého počátku těžení.

Poslanec Výborný (KDU-ČSL) apeloval ve jménu podobně smýšlejících poslanců, že bychom neměli přijímat takovou změnu stavebního zákona a souvisejících předpisů, která by vedla k ohrožení péče o naše kulturní památky a dědictví této země. Neprošel návrh, aby stát získal předkupní právo k památkám a aby vlastníci památek byly speciální zákonnou úpravou nuceni k jejich údržbě, ani sankce za zanedbání údržby. (Předkupní právo již upravuje § 13 zákona o státní památkové péči.)

Poslanci nepovolili podřízení nakládání s lázeňskými vodami integrovanému řízení ani u stavebního úřadu.

Poplašné zprávy o zdražení bydlení

Padaly termíny jako „zlobovaný zákon“, hledaly se cesty k vyváženosti všech zainteresovaných zájmů. Komerční zájmy, jak bylo kritikou zdůrazňováno, v navrhovaném znění zákonů zcela evidentně převažovaly nad prezentací občanských práv na zajištění ochrany veřejných zájmů, ochrany přírody a památkové péče. Dominik Feri (donedávna TOP-09) naléhavě upozorňoval na nedostatečné vypořádání mnohých připomínek a právní nejistotu spojenou s přijetím takto přijatého zákona, který by mohl v blízké budoucnosti vadit nové vládě po volbách. Kolem projednávání se šířily poplašné zprávy o zdražování bydlení a zavádění nových poplatků z výstavby, které poslanci vyvraceli ve svých vystoupeních. Poslanec Pošvář (Piráti) apeloval na přepracování návrhu zákona, aby při zapracování úprav opět došlo k jeho projednání s odbornou veřejností.

Obavy z pozměňovacích návrhů

Ministr Zaorálek (ČSSD) upozornil na to, že „ďábel může být skryt v pozměňovacích návrzích“, připomíná cíle památkové péče, kde je třeba historickým budovám ponechat jejich život. Kritiku mířil velmi jemnými slovy k návrhu obytné místnosti bez oken a vznáší dotaz, zda klimatizace vynahradí obyvatelům přirozené větrání.

Poslanci vytýkali předkládajícímu ministerstvu nedostatek reakcí a odpovědí na často opakované výtky a dotazy k předloženému návrhu zákonů. Ministryně Dostálová argumentovala na pochybnosti ohledně zkráceného stavebního procesu a nákladů na přebudování stavebního aparátu také úsporami očekávanými ve spojení s personálním zeštíhlením, ubyde-li až 40 % projednávané agendy. Slíbila „odpolitizování“ řízení od vlivu samospráv i státní správy a zdůraznila náklady státu hrazené obcím na výkon přenesené působnosti v objemu cca 4 miliard ročně.

Z hlediska obsahu procházel navrhovaný text dynamickým a spletitým připomínkovým řízením v Parlamentu.

Diskuse od povolování záchodků po požadavky na bydlení

Návrhy na změnu textu zákona se ještě v této vrcholné fázi zabývaly širokou škálou témat počínaje od veřejných záchodků, jejichž zřízení nebude již vyžadovat stavební povolení (návrh Petra Dolínka z ČSSD ovšem prošel hlasováním), až po změny technických požadavků na obytné místnosti navržené poslancem Kalousem, který způsobil značný rozruch i mimo sněmovnu, která jej ovšem potvrdila. Změnou požadovaných parametrů totiž dochází k souhlasu s vypuštěním podmínky na přirozené větrání a osvětlení obytných místností.

Poslanec Jurečka (KDU-ČSL) vyzval ke zvážení této změny i s ohledem na blížící se volby. Uvolní se tedy podmínky pro bydlení v historických částech měst, kde úzké uličky nesplnily dosud požadavky na dostatek oslunění, s rostoucí cenou bydlení však mohou vznikat i podřadné levnější varianty bytů zcela bez oken. Měnily se ještě i další, zcela zásadní prvky kodexu, a to přímo za procesu politického vyjednávání v Parlamentu. Další změny a jejich projednávání se dají očekávat od Senátu, kam nyní návrh zákona putuje z Poslanecké sněmovny.

Níže jsou uvedeny příklady návrhů jednotlivých poslanců, zdaleka však ne celý jejich výčet:

• Jednotný standard elektronicky vyhotovené územně plánovací dokumentace včetně geodetického referenčního systému, struktury standardizovaných částí a metadat přijala sněmovna na návrh poslance P. Sadovského.
• Poslanec Kalous (ANO) přednesl několik úprav včetně doplnění úpravy, kdy územní studie v případě absence územního plánu bude namísto něho podkladem pro rozhodování (což bylo přijato) či například odškodnění stavebníkovi za nečinnost stavebního úřadu, které nakonec neprošlo hlasováním.
• Poslankyně Eva Fialová (ANO) uspěla se svým návrhem na změny územně plánovací dokumentace z hlediska EIA.
• Poslanci zamítli notně diskutovanou samostatnou působnost pro obce a kraje v územním plánování.
• Radek Holomčík (Piráti) by rád zařadil mezi dokumentaci stavby ve fázi povolení záměru i průkaz energetické náročnosti budov, nesetkal se v Parlamentu s pochopením kolegů.
• Prošlo ovšem z hlediska výstavby sítí usnadňující zúžení jejich ochranných pásem.
• Návrhy Petra Dolínka (ČSSD) se věnovaly přiměřené ochraně dotčených zájmů ze strany správních orgánů a jejich vzájemné koordinaci a také výjimkám z uplatnění všeobecných požadavků na výstavbu u změn dokončených či dočasných staveb, kulturních památek, rezervací a památkových zón, chráněných území, významných lokalit a ptačích oblastí, staveb veřejně prospěšných a vymezování veřejných prostranství. Podařilo se mu prosadit přiměřenost, nikoliv tedy absolutní uplatnění technických požadavků na výstavbu v historické, dočasné zástavbě či u jinak limitovaných staveb při aplikaci. Dále navrhoval právo obcí stanovit si v územně plánovací dokumentaci odchylné požadavky od celostátních prováděcích vyhlášek, zde se mu ale nepodařilo přesvědčit většinu Parlamentu. Dolínek sice neprosadil množství návrhů prezentovaných pod názvem „Pěkná města“, sněmovna ale podpořila jeho doplnění jasných zákonných lhůt pro pořizovatele v územním plánování a také odložení zákazu změn historických územních plánů. Dále dokázal zrušit povinnost fyzické kolaudace podzemních sítí po jejich dokončení z jednoduchého důvodu, že už je stejně nelze fyzicky vidět. Stejně tak se mu podařilo získat sněmovnu pro přikládání optických kabelů, které zjednodušeným postupem bez nutnosti povolení lze přiložit pro zrychlení výstavby telekomunikačních sítí u elektrických vedení. Prošlo i přikládání veškerých dalších přípoloží v režimu bez povolování jakožto drobné stavby. Mezi drobné stavby byly zařazeny na návrh poslance Dolínka také nově rekreační mobilní domky, takzvané „mobilheimy“.
• Poslanec Adam Kalous (ANO) prosadil takzvanou „poučovací povinnost“, jenž posiluje předvídatelnost rozhodování, a to tak, že stavebník bude mít právo být informován a vyjádřit se k námitkám v situacích, kdy by jinak stavební úřad jeho záměr zamítl. V kombinaci se zkráceným řízením bude ovšem tato povinnost úřadu zvyšovat nároky na stavební úředníky a jejich plánování práce natolik, že vzniká pochybnost o proveditelnosti předepsaného postupu ve všech případech. Poslanci Kalousovi přisvědčila sněmovna i k jeho návrhu na vypuštění možné vzájemné žaloby mezi úřady, když o jejich případném sporu může rozhodovat Nejvyšší stavební úřad či ombudsman. Podle Kalouse rovněž prošlo schválením ve sněmovně přednostní projednání žaloby, pokud jí soud přizná odkladný účinek. Poslanci schválili povinnou požární signalizaci a detekci v zařízení sociálních služeb, s podrobnou úpravou podle jejich kategorizace.
• Jan Richter (ANO) se svolením PSP nově zavádí do legislativy definici takzvaného „štelplacu“ neboli stání pro karavany a obytné vozy.
• Pavel Jelínek prosadil v Poslanecké sněmovně zohlednění poměrů trestané fyzické či právnické osoby.
• Ministr kultury Lubomír Zaorálek nabízí stavebníkům náhradu nákladů vzniklých z postupu podle ustanovení o hlášení archeo­logických nálezů při jejich uplatnění do šesti měsíců, což zatím získalo i podporu poslanců.

Peprné hodnocení výsledku hlasování aneb po volbách to změníme

Výsledek hlasování peprně ihned po hlasování okomentoval poslanec Zbyněk Stanjura (ODS), který řekl mimo jiné: „Vláda v chaosu vymyslela a prosadila s SPD a třemi sociálními demokraty úplně nesmyslný zákon. Sami nevědí, co v tom je.“ Dále ještě na účet nově zřízeného stavebního úřadu uvedl, že jde o velkou lež, že po přijetí tohoto zákona se zrychlí stavební řízení, a nakonec k tomu ještě dodal: „po volbách to určitě změníme.“

Na toto vzápětí navázal se svou předpovědí poslanec Marián Jurečka (KDU-ČSL), když sdílel svůj postoj slovy: „...nejen po volbách, ale senátní vratka to změní. Já jsem zvědav na to hlasování a na to, zdali tady bude 101 hlasů, které budou znovu chtít hlasovat pro ten paskvil, který sněmovna dnes schválila.“ Máme se tedy ještě na co těšit.

Poznámka: Veškeré výše citované údaje z jednání poslanců pochází z přenosu a záznamu jednání PSP, jelikož finální znění zákonů nebylo v době uzávěrky tohoto vydání oficiálně vyvěšeno.