Musím dohánět zanedbané práce na zahradě, duben se rozhodl vrazit do Čech v plné parádě. Jedno nedělní odpoledne jsem dokonce našel čas se projít Prahou a přes Strahov jsem se dostal k dřevěnému kostelíku sv. Michala. Byl na Petřín přemístěn v roce 1929 z Medvedovců u Mukačeva. Potřeboval by velkou opravu, dřevěné trámy jsou napadeny. Ale jinak je pěkný, když jsem šel okolo, kněz křtil malého človíčka. To je dobře. Podle architekta Romana Kouckého se má Praha rozrůst o dalšího půl milionu obyvatel. To proto, že hustota zastavění je strašně nízká. Já mám jiný názor. A když jsem šel Kinského sady, tak jsem se často zastavoval a díval na podivné panorama Pankrácké pláně. Architekt Koucký nám předvedl svou práci na metropolitním plánu, včetně vedut. Vůbec se nedivím, že to stálo kolem 25 milionů korun. Ale naprosto jsem tam nenašel nic než fakta na úrovni územně analytických podkladů. Chaos, a to by měl být územní plán schválen v roce 2020. Brno je na tom taky dobře a tak asi pro obě města bude lhůta prodloužena v novém stavebním zákonu o dva roky. A proč?
Veřejný prostor a vizuální smog
- Publikováno:
- Rubrika:
- Konference
Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a město Luhačovice uspořádaly XXVII. konferenci, tentokrát nazvanou Veřejný prostor zaměřený na reklamu, mobiliář a vybavení (vizuální smog). Konference se uskutečnila v Luhačovicích 23.–24. března 2017.
V naší současné společnosti se neustále zvyšuje množství informací. Důsledkem tohoto informačního boomu dochází k informačnímu přesycení. Na veřejně přístupných místech v našich městech se hromadí množství vizuálních informací, dochází k potlačování významu architektury, celkové nepřehlednosti a chaosu. Situaci lze shrnout pod pojem vizuální smog. V historických centrech měst je s vizuálními informacemi zejména v podobě reklamních sdělení často zacházeno necitlivě a nevhodně. Proto je nutné zabývat se problematikou vizuálního smogu a hledat způsoby omezování nevhodného působení vizuálních podnětů v historických centrech na veřejnost. Je třeba najít odpovědi na otázky týkající se typů reklamy, jejího umísťování, právního rámce a dohledu nad jeho respektováním, upozorňovat na negativní příklady a motivovat příkladnými řešeními. Konferenci zahájil předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Bc. Libor Honzárek, zástupce předsedy výboru oblasti ČKAIT Jihlava. Přednášející a diskutující představili mimo jiné následující témata.
JUDr. Martin Zídek, ředitel Památkové inspekce Ministerstva kultury, informoval o problematice reklamy, která se často významným způsobem potkává a někdy i utkává se zájmy památkové péče. Příspěvek poukázal na v současnosti velice omezené aspekty regulace této problematiky z pohledu památkové péče, a to jak z hlediska platné právní úpravy, tak z pohledu připravovaného zákona o ochraně památkového fondu. Současně zmínil, že se i reklama (reklamní zařízení) může stát hodnotou a symbolem, který mnohdy přežije své hlavní reklamní sdělení a stane se dokonce předmětem zájmu památkové péče.
Ve Znojmě regulují reklamu deset let
Ing. arch. Iveta Ludvíková se zamýšlela nad tím, zda lze vůbec rozumně a účinně regulovat reklamu v historickém jádru města. Ve Znojmě se to poměrně dobře daří již od roku 2007, a to pomocí Pokynů pro stavební činnosti, označování budov, umísťování reklamních, informačních a propagačních zařízení a dalšího mobiliáře na území Městské památkové rezervace Znojmo, které šly ruku v ruce s Fondem revitalizace Městské památkové rezervace Znojmo. Vedení města věří, že je nutné mít zpracovanou metodiku a nabídnout spolupráci.
Mgr. František Petrák představil dva studentské projekty, které vznikly pod jeho vedením na Střední uměleckoprůmyslové škole Uherské Hradiště a Univerzitě Tomáše Bati – Fakultě multimediálních komunikací ve Zlíně v letech 2006 až 2014. Projekt URBAN TYPO se zabývá městy Uherské Hradiště, Zlín a Luhačovice a zaměřuje se na vizuální znečištění na příkladech užití písma ve veřejném prostoru. Druhý projekt řeší redesign ulice Dr. Veselého v Luhačovicích. Tento projekt nastínil možnosti a důležitost vhodné typografie nápisů, reklamních cedulí apod., souvisejících s místní architekturou.
Boj s reklamou na Slovensku
Ing. arch. Radoslav Mokriš se zamýšlel nad množstvím reklamních zařízení ve veřejném prostoru a počtem billboardů, jimiž jsou v poslední době obce a města na Slovensku zahlcena. Jen několik z nich přijalo pravidla pro boj s vizuálním smogem. Za jeden z hlavních důvodů přesycenosti veřejného prostoru reklamami považuje fakt, že její umísťování není dostatečně finančně zpoplatněno. Jediným omezením je správní poplatek za vydávané povolení. Neexistuje žádný zákon o zdanění užívání veřejného prostranství. Jenom několik samospráv se odhodlalo k nápravě, avšak pouze v případě umísťování reklamy na svých objektech. Možné řešení problematiky reklamního smogu spočívá v přísném posuzování užívání veřejného prostranství a jeho právní regulaci ve prospěch estetiky a bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.
Opatření v rakouských spolkových zemích
Dipl.-Ing. Rastislav Mokriš, dlouhodobě působící ve Vídni, informoval o reklamě ve veřejných prostorech, legislativě a praxi v Rakousku i dalších německy hovořících zemích. Obecně je možno konstatovat, že k výraznému zlepšení došlo až přijetím zákonných opatření v jednotlivých spolkových zemích.
Vystoupili také další účastníci setkání, např. Martin Czeller vysvětlil důvody, proč by se všichni měli zajímat o vizuální smog, a Věra Marešová z firmy V grafik seznámila posluchače s pohledem designéra na vytváření reklamních zařízení. Závěrem přijali účastníci konference memorandum o vizuálním a reklamním smogu.
Memorandum o vizuálním a reklamním smogu
Luhačovická konference zřetelně pojmenovala problém, který představuje vizuální či reklamní smog. Současně bylo v rámci konference opakovaně konstatováno, že chybí právní nástroje, které by byly schopny na tuto problematiku reagovat odpovídajícím způsobem. Konference považuje za zásadní, aby se této otázce věnovala dostatečná legislativní pozornost, současně vítá snahu Ministerstva kultury tuto problematiku ve vztahu k památkovým územím jednoznačně uchopit tak, jak je navrženo v navrhovaném zákoně o ochraně památkového fondu.
Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska vyzývá vlastníky památek, obce, města a ostatní instituce mající vztah k památkové péči a objektům historického dědictví v České republice, aby usilovali o hledání dalších možných nástrojů a legislativně právních cest k nápravě stávajícího nežádoucího stavu v oblasti umísťování reklamních zařízení, mobiliářů a vybavení ve veřejném historickém prostoru našich sídel.