Musím dohánět zanedbané práce na zahradě, duben se rozhodl vrazit do Čech v plné parádě. Jedno nedělní odpoledne jsem dokonce našel čas se projít Prahou a přes Strahov jsem se dostal k dřevěnému kostelíku sv. Michala. Byl na Petřín přemístěn v roce 1929 z Medvedovců u Mukačeva. Potřeboval by velkou opravu, dřevěné trámy jsou napadeny. Ale jinak je pěkný, když jsem šel okolo, kněz křtil malého človíčka. To je dobře. Podle architekta Romana Kouckého se má Praha rozrůst o dalšího půl milionu obyvatel. To proto, že hustota zastavění je strašně nízká. Já mám jiný názor. A když jsem šel Kinského sady, tak jsem se často zastavoval a díval na podivné panorama Pankrácké pláně. Architekt Koucký nám předvedl svou práci na metropolitním plánu, včetně vedut. Vůbec se nedivím, že to stálo kolem 25 milionů korun. Ale naprosto jsem tam nenašel nic než fakta na úrovni územně analytických podkladů. Chaos, a to by měl být územní plán schválen v roce 2020. Brno je na tom taky dobře a tak asi pro obě města bude lhůta prodloužena v novém stavebním zákonu o dva roky. A proč?
Pojízdná pracovna v administrativní budově firmy Baťa
- Publikováno:
- Rubrika:
- Odborné zajímavosti
V Z+i ČKAIT 2/2016 byla při představování oblasti Zlín uvedena informace o pojízdné pracovně v administrativní budově č. 21 Baťových závodů ve Zlíně. V návaznosti na ohlasy čtenářů upřesňujeme a rozšiřujeme tuto informaci.
Administrativní budova firmy Baťa, označovaná číslem 21, byla dokončena v roce 1939 podle návrhu architekta Vladimíra Karfíka. O stavbě nové správní budovy se uvažovalo od roku 1936, kdy počet úřednických míst, rostoucí úměrně s růstem výroby, překročil 2000 pracovníků. Když architekt Karfík navrhl výškovou budovu, Jan Antonín Baťa se pro tuto myšlenku nadchl. Tato 77 metrů vysoká budova byla před druhou světovou válkou nejvyšší budovou v Československu, ale i dnes je to čtrnáctá nejvyšší budova v ČR. Patří k vrcholným dílům moderní československé konstruktivistické architektury. Z dispozičního hlediska se jedná o třítrakt, který byl koncipován na stejné modulové síti 6,15 × 6,15 m jako výrobní objekty. Nosná konstrukce budovy je železobetonová s cihelnou vyzdívkou a ocelovými dvojitými okny. Po technické stránce byla budova provedena na špičkové úrovni tehdejších možností. Vytápění i větrání bylo řešeno vzduchotechnikou, budova byla plně klimatizována.
Kancelář ve výtahu nebyla nikdy využívána
Technickou lahůdkou byl výtah – kancelář šéfa firmy o rozměrech 6 × 6 m. Prostor byl klimatizovaný, s umývadlem. Kancelář měla sloužit k rychlému styku se všemi odděleními správní budovy. Historickou zajímavostí je také, že J. A. Baťa, pro kterého byla pojízdná pracovna koncipována, ji nikdy nevyužil. J. A. Baťa opustil prokazatelně tehdejší protektorát již 30. června 1939 a nikdy se do země nevrátil. O tom, že pojízdná kancelář byla zprovozněna až na konci roku 1939, svědčí také telegram J. A. Bati z New Yorku, ve kterém vyzývá spolupracovníky k nákupu strojovny značky OTIS právě pro pojízdnou kancelář. Tato americká firma měla bohaté zkušenosti s výtahy ve výškových budovách, a tak byla strojovna této značky firmou Baťa skutečně pořízena a v budově instalována. Dnes je umístěna v 17. etáži, i když již není v provozu. Podle pamětníků nebyla kancelář využívána k pravidelnému úřadování žádným z tehdejších členů správní rady (Dominik Čipera, Hugo Vavrečka, Josef Hlavnička, František Malota nebo Hynek Baťa). Ani v poválečné éře nebyl výtah používán řediteli tehdejšího národního podniku Svit jinak než k přepravě vzácných návštěv do 8. etáže, kde měli kanceláře členové vedení podniku. Ve výtahu jezdili a dodnes jezdí ministři, velvyslanci, premiéři, prezidenti, hosté zlínského filmového festivalu a další vzácné návštěvy Zlínského kraje, který má v současné době v této budově své sídlo. Pojízdná pracovna je nyní každodenně volně přístupná ke zhlédnutí a z volně přístupné terasy je možno vidět celý areál Baťových závodů, který byl ze zlínského mrakodrapu řízen.