Musím dohánět zanedbané práce na zahradě, duben se rozhodl vrazit do Čech v plné parádě. Jedno nedělní odpoledne jsem dokonce našel čas se projít Prahou a přes Strahov jsem se dostal k dřevěnému kostelíku sv. Michala. Byl na Petřín přemístěn v roce 1929 z Medvedovců u Mukačeva. Potřeboval by velkou opravu, dřevěné trámy jsou napadeny. Ale jinak je pěkný, když jsem šel okolo, kněz křtil malého človíčka. To je dobře. Podle architekta Romana Kouckého se má Praha rozrůst o dalšího půl milionu obyvatel. To proto, že hustota zastavění je strašně nízká. Já mám jiný názor. A když jsem šel Kinského sady, tak jsem se často zastavoval a díval na podivné panorama Pankrácké pláně. Architekt Koucký nám předvedl svou práci na metropolitním plánu, včetně vedut. Vůbec se nedivím, že to stálo kolem 25 milionů korun. Ale naprosto jsem tam nenašel nic než fakta na úrovni územně analytických podkladů. Chaos, a to by měl být územní plán schválen v roce 2020. Brno je na tom taky dobře a tak asi pro obě města bude lhůta prodloužena v novém stavebním zákonu o dva roky. A proč?
Geotechnika se podílí dvaceti procenty na celkových rizicích stavby
- Publikováno:
- Rubrika:
- ČKAIT profesní aktiv Geotechnika
Obor geotechnika se sice podílí na finančním objemu výstavby jen v řádu jednotek procent, ale na celkových rizicích stavby se podílí více než z dvaceti procent. Stačí poukázat na problémy s poruchami na dálnici D8 nebo na naklánějící se obydlený mrakodrap v San Francisku.
Profesní aktiv oboru geotechnika (AG) proto v rámci svého programového tématu trvale upozorňuje na geotechnická rizika i na nedokonalé pojednání této otázky v naší legislativě.
Geotechnický versus geologický průzkum
Jedním ze zásadních dílčích problémů je diskontinuita v právním řádu, týkající se kompetencí pro inženýrsko-geologický průzkum prováděný v rámci geologických prací na rozdíl od geotechnického průzkumu ve výstavbě. Rozdílnost se objevuje nejen v názvu těchto průzkumů – počátek je již v zásadně odlišné odborné způsobilosti a hlavně ve zcela jiném zaměření na výsledek a tedy i v následné odpovědnosti za jeho použitelnost pro výstavbu, jak je schematicky znázorněno na obrázku.
Inženýrský geolog nenese zodpovědnost za následnou výstavbu
V praxi se důsledek této principiální neprovázanosti projevuje tak, že inženýrský geolog je sice pravomocným řešitelem svébytných geologických prací, ale není odborně způsobilý pro činnost ve výstavbě a nemá zodpovědnost ve výstavbovém procesu. Mnohdy je tak pro něj průzkum jen konečným produktem, třeba jako vyrobená bota, a zajímá ho hlavně tržba za dílo. Častým výsledkem je pak odborná „bota“, se kterou se nakonec trápí stavební inženýr. Ten ovšem jako zodpovědný řešitel stavby nemá zřetelnou a účelnou pravomoc ovlivňovat návrh, provedení a vyhodnocení tohoto pro něj naprosto nezbytného podkladu. Reálně jde sice jen o „pouhý“ podklad, avšak i na tomto podkladě je výlučně zodpovědný za stavbu on. Je otázkou času, kdy se u nás tímto zádrhelem bude zabývat soud, ale v našich poměrech je těžko předpovídat jeho rozhodnutí. Lepší by bylo vyřešit to preventivně iniciativou ČKAIT.
Autorizace inženýrů geotechniků
Problém je mnohem složitější, než je tento hrubý nástin, a samozřejmě existují výjimky. Nejde také pouze o formální pravomoci, ale právě o tu skutečnou odlišnost v náplni odborné kompetence profese inženýra geotechnika. Upozorněme na to, že se problém dotýká též existující disproporce mezi způsobilostmi autorizovaných oborů Komory. Řešitel interakce stavby se základovou půdou musí být vybaven nejen všemi nezbytnými hlavními teoretickými disciplínami stavebního inženýrství, ale i řadou podpůrných specifických disciplín. Zcela mimořádný význam zde má nejen znalost technologií provádění geotechnických konstrukcí, které prošly v posledních desetiletích explozivním rozvojem, ale zejména jejich vlivu na kvalitu a bezpečnost výsledného díla. Tady je velká slabina v kompetenci ostatních stavebních oborů, obzvláště v souvislosti s rozvolňováním a se snižováním náročnosti studijních programů na různých technických školách. Přesto jsou mnohé obory vybaveny libovůlí ujmout se řešení geotechnických částí staveb, což také hojně využívají, ačkoliv podle některých výkladů naopak nemá stavební inženýr geotechnik, přes své širší vzdělání, žádnou způsobilost mimo svou příliš úzce vymezenou specializaci. V současné autorizační praxi je to velké téma k zamyšlení o nápravě. AG se ze své strany k tomuto problému staví ve svém stanovisku pozitivně a doporučuje, aby se AO při řešení problémů vyšších geotechnických kategorií obracely na inženýry geotechniky.
Nutnost uvolnění činnosti inženýrů geotechniků
Velkým společným nadcházejícím úkolem v zájmu všech AO je dosáhnout toho, aby stavebníci zadávali své geotechnické průzkumy v úzké spolupráci s projektantem stavby. K ještě větším nedostatkům ovšem dochází, když v zastoupení stavebníků tuto objednávku provádějí přímo u geologů jen nedostatečně kompetentní architekti nebo dokonce právníci. AG chce tento cíl prosazovat. Je však třeba uvolnit tvůrčí potenciál inženýrů geotechniků, administrativně omezený jak na straně vstupů, tak i na straně výstupů.
Stanovisko k otázce nedostatečných inženýrsko-geologických průzkumů
Profesní aktiv geotechniků (AG) vydává všeobecné stanovisko z důvodů množících se zpráv o nedostatečnosti inženýrsko-geologických průzkumů ve výstavbě a nedávných stížností adresovaných kanceláři Komory.
Geologické práce (viz zákon č. 62/1988 Sb., ve znění z 1. května 2014 a související vyhlášky) nejsou vybranými činnostmi ve výstavbě podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon. Těmito činnostmi jsou podle ustanovení § 158, odst. 1 tohoto zákona pouze projektová činnost ve výstavbě a odborné vedení provádění staveb. Mohou je vykonávat podle téhož ustanovení pouze fyzické osoby s oprávněním podle zákona č. 360/1992 Sb. (autorizačního zákona).
Autorizovaný inženýr je podle § 18 uvedeného zákona oprávněn vykonávat v rozsahu udělené autorizace vybrané činnosti uvedené v odrážkách a) až i) a další odborné činnosti, přičemž se v odrážce e) přímo uvádí:
e) provádět stavebně technické nebo inženýrské průzkumy.
Představenstvo ČKAIT přijalo již dříve v záležitosti geotechnického průzkumu 17. září 2015 rozhodnutí R1504-12, upravující dále toto oprávnění.
Autorizační rada doplňuje pro obor geotechnika § 18, písm. e) následně: autorizovaný inženýr v oboru geotechnika je oprávněn též definovat, jaký geotechnický průzkum a v jakém rozsahu má být proveden pro návrh dané geotechnické konstrukce pro splnění požadavků ČSN EN 1997-1: Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí – Část 1: Obecná pravidla. V rámci této činnosti definuje geotechnické požadavky pro organizaci, která je oprávněna provádět geotechnické (inženýrsko-geologické) průzkumy, určuje rozsah terénních, průzkumných (odkryvných) prací, druh terénních i laboratorních zkoušek a specifikuje otázky, na které mají tyto práce odpovědět. Úzce spolupracuje s řešitelem tohoto úkolu při vyhodnocování získaných poznatků. Podle výsledků geotechnického (inženýrsko-geologického) průzkumu definuje geotechnický model pro ověření mezních stavů, které přicházejí v úvahu včetně určení příslušných charakteristických hodnot pro potřebu návrhu geotechnické konstrukce. Podle potřeby projektových prací specifikuje rozsah doplňkového průzkumu.
Platí též obecně podle zákona č. 360/1992 Sb., § 12, odst. 6, že
(6) K zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahujících rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací.
V dané záležitosti potřeby geotechnického průzkumu by tedy měla být zajištěna podle konkrétních okolností spolupráce autorizovaného inženýra oboru geotechnika.
AG ČKAIT k tomu dále doporučuje, aby tak bylo učiněno ve všech případech pro stavby spadající do 2. a 3. geotechnické kategorie, podle požadavků v odst. 2.1, ČSN EN 1997-1: Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí – Část 1: Obecná pravidla.
Schváleno na jednání 20. února 2017