Zprávy a informace ČKAIT 2024|03

Výčet jednoduchých staveb

Příloha č. 2 k NSZ obsahuje taxativní výčet jednoduchých staveb.

Podle odst. 1 této přílohy jsou těmito stavbami stavby nebo zařízení a terénní úpravy, a to

1. stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží
   • rodinný dům, bytový dům, pokud splní podmínky podlažnosti, rekreační chata, rekreační chalupa,
   • bytový dům je definován v § 13 písm. b) NSZ jako stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží k bydlení,
   • rodinný dům má definici v § 13 písm. c) NSZ. Jde o stavbu pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
   • stavba pro rodinnou rekreaci není v NSZ ani ve vyhlášce o požadavcích na výstavbu definována,
2. podzemní stavby do 300 m² zastavěné plochy a do 3 m hloubky, pokud nejde o stavby technické infrastruktury
   • sklad, sklep pro uskladnění ovoce a zeleniny, nádrž na dešťovou vodu,
3. stavby garáží do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m
   • samostatná garáž, garáž o dvou a více stáních, řadové garáže,
4. reklamní zařízení a stavby pro reklamu
   • billboard, bigboard, CLV – City Light vitrína, reklamní nebo projekční tabule, exteriérový reklamní poutač nebo vitrína,
   • podle § 7 odst. 2 NSZ se reklamním zařízením rozumí panel, tabule, deska nebo konstrukce, které slouží k šíření reklamy nebo jiných informací. Reklamní zařízení o celkové ploše větší než 8 m² se považuje za stavbu,
   • reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m² jsou podle přílohy č. 1 odst. 1 písm. a) bod 7 drobnými stavbami a nevyžaduji povolení stavebního úřadu,
5. opěrné zdi nebo oplocení, pokud nejde o drobnou stavbu,
   • opěrná zeď vyšší než 1 m, oplocení mezi pozemky vyšší než 2 m, které se nacházejí v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, oplocení či ohrazení pastvin ve volné krajině včetně oplocení pro ochranu před šelmami, trvalé objekty ve volné krajině, všechny ostatní opěrné zdi a oplocení,
6. stavby pro zemědělství do 60 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, pokud nejde o stavby pro hospodářská zvířata anebo stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek jako sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv a jiné
   • seník, stavba pro zemědělskou techniku, stavba pro posklizňovou úpravu, stavba pro skladování produktů rostlinné výroby, stavba pro skladování minerálních hnojiv a přípravků a prostředků na ochranu rostlin, dojírna,
   • stavbou pro zemědělství je podle § 13 písm. h) NSZ stavba pro hospodářská zvířata, doprovodná stavba pro hospodářská zvířata, stavba pro rostlinnou výrobu a pro posklizňovou úpravu, stavba pro zemědělské stroje, stavba pro skladování produktů rostlinné výroby, minerálních hnojiv, přípravků a prostředků na ochranu rostlin,
7. stavby pro zemědělství nad 60 m² zastavěné plochy nebo nad 5 m výšky do 300 m² zastavěné plochy a do 7 m výšky, o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, pokud nejde o stavby pro hospodářská zvířata anebo stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek jako sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv a jiné
   • seník, stavba pro zemědělskou techniku, stavba pro posklizňovou úpravu, stavba pro skladování produktů rostlinné výroby, stavba pro skladování minerálních hnojiv a přípravků a prostředků na ochranu rostlin, dojírna,
8. stavby pro hospodářská zvířata do 60 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m
   • kravín, teletník, drůbežárna, vepřín,
9. přípojky sítí technické infrastruktury, pokud nejde o drobnou stavbu
   • elektrická přípojka, pokud není drobnou stavbou podle přílohy č. 1 odst. 1 písm. a) bod 28., plynovodní přípojka, pokud není drobnou stavbou podle přílohy č. 1 odst. 1 písm. a) bod 29., vodovodní a kanalizační přípojka, pokud není drobnou stavbou podle přílohy č. 1 odst. 1 písm. a) bod 30.,
   • podle § 2i odst. 1 zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury platí, že přípojky elektronických komunikací do délky 100 m, pokud nepotřebují závazné stanovisko k posouzení vlivu na životní prostředí, nevyžadují rozhodnutí o povolení záměru,
10. výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně, pokud nejde o drobnou stavbu
    • mobilní dům, zahradní domek, prodejní stánek, stavební buňky, kontejner, trafostanice, ČOV, garáž, bazén, skleník,
11. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m³ určené výhradně pro odběr plynné fáze
    • zásobník plynu (nádrž), sloužící k uskladnění plynu = koncový zásobník pro koncového uživatele,
12. dobíjecí stanice, pokud nejde o drobnou stavbu
    • dobíjecí stanice,
    • dobíjecí stanicí je podle § 2 písm. n) zákona o pohonných hmotách kompaktní zařízení vybavené jedním nebo více dobíjecími body, které mají stejného vlastníka jako toto zařízení,
    • dobíjecím bodem je podle § 2 písm. p) zákona o pohonných hmotách zařízení, které umožňuje dobíjet v určitém okamžiku jedno elektrické vozidlo nebo u něhož je v určitém okamžiku možno provést výměnu baterie u jednoho elektrického vozidla, a jehož hlavním účelem je dobíjení elektrického vozidla,
    • NSZ v § 167 odst. e) ukládá povinnost vlastníku stavby a zařízení zajistit do 1. ledna 2025 instalaci alespoň 1 dobíjecí stanice, a to pokud je vlastníkem jiné stavby než stavby pro bydlení s více než 20 parkovacími stáními, za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem,
13. stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW
    • fotovoltaická elektrárna, vodní elektrárna, větrná elektrárna, bioplynové stanice, tepelné čerpadlo,
    • povolení na výrobny z obnovitelných zdrojů energie (kromě vyhrazených staveb) bude vydávat podle § 34 odst. 1 písm. a) bod 3 NSZ krajský stavební úřad,
14. stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch od 300 m² do 1000 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí
    • odstavné parkoviště, manipulační plocha, plocha výstaviště, tržnice,
15. stavby zařízení staveniště
    • stavební buňky, kontejner, stavba základové konstrukce pro stavební stroj, neveřejná staveništní komunikace, jeřábová dráha, skladové, odstavné, manipulační plochy v rámci staveniště i mimo něj, staveništní betonárka, sila na suché stavební směsi,
16. stavba pro bydlení do 80 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky nejvýše s jedním nadzemním podlažím, bez podsklepení, na pozemku rodinného domu, která je se stavbou rodinného domu funkčně spojena a je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, pokud nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu; požadavky územního plánu na sklon střechy stavby se nepoužijí
    • typicky se jedná o výměnek,
    • výměnky, resp. malé domky, které je možné postavit na pozemku u stávajícího rodinného domu na jednom stavebním pozemku (startovací bydlení, event. vícegenerační bydlení), podmínkou je vzájemné funkční propojení,
    • vazba na pozemky určené již dřívějším rozhodnutím k zastavění rodinným domem eliminuje riziko umisťování tohoto typu záměrů v oblastech nevhodných či neurčených pro výstavbu (například ve volné krajině); zároveň se jedná o pojistku, aby nedocházelo k vytváření „obytných kempů“ v místech pro tento účel neurčených,
    • tuto stavbu výminkového bydlení není možné využívat za účelem zisku jako podnikatelskou činnost, čímž dojde mimo jiné k eliminaci rizik souvisejících s problematikou poskytování krátkodobého ubytování,
    • pro tuto funkci bydlení je vhodné použít tzv. modulové domy, popř. jiné výrobky plnící funkci stavby,
    • na stavby sloužící jako výminkové bydlení se nevztahují požadavky územního plánu na sklon střech, neboť v opačném případě by mohlo dojít k nepřiměřenému omezení výběru možných modulových domů, které by bylo možné pro účely výminkového bydlení v tomto režimu využít,
    • výměnky vyžadují povolení stavebního úřadu, ale není k nim nutná autorizovaná projektová dokumentace (postačí od neautorizované osoby se vzděláním a praxí) a nekolaudují se,

Podle odst. 2 přílohy č. 2 k NSZ se jednoduchými stavbami dále rozumí

1. součásti a příslušenství jednoduchých staveb, pokud nepřekročí parametry staveb uvedených v odstavci 1,
2. změny jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1, při nichž nedojde k překročení uvedených parametrů
   • nástavba, přístavba, stavební úprava v parametrech odst. 1,
3. udržovací práce neuvedené v příloze č. 1
   • udržovací práce, např. výměna oken a dveří, oprava fasády apod., jejichž provedení může negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání, a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou,
4. stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se její vzhled
   • změna dispozice části stávající stavby (např. bytu, prádelny, sušárny atd.) v souvislosti se změnou v užívání např. na kancelář, kadeřnictví, masérský salón, ubytovací zařízení,
5. větší změny dokončené budovy podle jiného právního předpisu s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m²
   • změny dokončených staveb, jako je např. bytový dům, administrativní budova, škola, mateřská škola, nemocnice, obchodní centrum,
   • větší změnou dokončené budovy je podle § 2 odst. 1 písm. s) zákona o hospodaření energií (zákon č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) změna dokončené budovy na více než 25 % celkové obálky budovy,
6. terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m², nejvíce však do 1000 m² na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady
   • dětské hřiště, golfové hřiště, bikrosová dráha (BMX),
   • terénní úpravou se podle § 8 NSZ rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejde-li o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem,
   • terénní úprava do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m² na pozemku, který nemá společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, je záměr nevyžadující podle § 214 odst. 1 písm. a) NSZ od stavebního úřadu povolení změny využití území,
   • terénní úprava nad 1,5 m výšky nebo hloubky, či nad výměru 1000 m², nebo na pozemku, který má společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, je záměr vyžadující podle § 213 písm. a) NSZ od stavebního úřadu povolení změny využití území
7. terénní úpravy sloužící k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m², nejvíce však do 20 000 m² v nezastavěném území, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací
   • rybník, vodní nádrž, biotop,
8. změny druhu pozemku a způsobu využití pozemků o výměře nad 300 m², nejvíce však do 1000 m²
   • z lesní půdy na trvalý travní porost, z trvalého travního porostu na vinici, z orné půdy na chmelnici.

Co není jednoduchou stavbou

Odst. 3 přílohy č. 2 k NSZ vyjmenovává stavby, které se nepovažují za jednoduché stavby, a to ani kdyby splnily parametry jednoduchých staveb ve výše uvedeném přehledu.

Za jednoduché stavby se nepovažují

1. stavby skladů hořlavých látek, pyrotechnických výrobků, střeliva, munice a výbušnin,
2. stavby pro civilní obranu a požární ochranu,
3. stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení,
4. stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení,
5. stavby důležité pro obranu a bezpečnost státu,
6. stavby vodních děl neuvedené v odstavci 1 a 2 nebo v příloze č. 1,
7. záměry EIA.

Jaké nároky klade NSZ na jednoduché stavby

Povolení

Z ustanovení § 171 NSZ vyplývá, že jednoduché stavby vyžadují povolení stavebního úřadu, které může být vydáno buď v klasickém řízení o povolení záměru vedeném podle § 182 – § 200 NSZ, či jako první úkon stavebního úřadu v tzv. zrychleném řízení, jehož procesní postup je upraven v § 212 tohoto zákona.

Zrychlené řízení – Základním předpokladem pro vydání rozhodnutí ve zrychleném řízení je skutečnost, že si o vydání takového rozhodnutí stavebník výslovně v žádosti požádal a současně obec, na jejímž území mají být stavba nebo zařízení uskutečněny, má vydán územní plán, nejde o záměr EIA, nejde o záměr vyžadující povolení výjimky nebo stanovení odchylného postupu podle zákona o ochraně přírody a krajiny, stavba splňuje požadavky uvedené v § 193 a stavebník podal bezvadnou žádost, doložil souhlasy všech účastníků řízení se záměrem, vyznačené na situačním výkresu dokumentace.

Klasické řízení – Bude-li vedeno klasické řízení o povolení záměru, § 196 odst. 1 písm. a) NSZ uvádí, že v případě jednoduché stavby rozhodne stavební úřad o žádosti nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení. Pozor, tato lhůta však začíná běžet pouze od podání bezvadné žádosti. V případě vadné žádosti lhůta pro vydání rozhodnutí běží od počátku po jejich odstranění. Lhůty pro vydání rozhodnutí (a to i v případě jednoduchých staveb) mohou být stavebním úřadem prodlouženy formou usnesení poznamenaného do spisu až o 30 dnů ve zvlášť složitých případech, nebo až o 60 dnů v řízení s velkým počtem účastníků, nebo je-li třeba doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo je-li třeba doručovat do ciziny. Navíc, všechny lhůty pro vydání rozhodnutí jsou stejně jako v současné právní úpravě vnímány pouze jako lhůty pořádkové povahy s absencí přímého následku v případě jejich nedodržení. Nebudou-li lhůty pro vydání rozhodnutí stavebním úřadem dodrženy, stavebník tak bude mít stejně jako dnes možnost obrany pouze cestou uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu.

Všechny jednoduché stavby kromě toho, že vyžadují povolení stavebním úřadem, nově vyžadují přidat k žádosti o povolení záměru i JES vydané příslušným orgánem.

Platnost povolení – Podle § 198 odst. 1 NSZ platí povolení 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech dobu delší, nejdéle však 5 let. Bylo-li provádění záměru zahájeno v době jeho platnosti, prodlužuje se doba platnosti na 10 let od právní moci povolení nebo rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení. V této době musí být stavba dokončena, jinak by zde byl dán hmotněprávní důvod pro nařízení odstranění stavby stavebním úřadem podle § 250 odst. 1 písm. f) NSZ. S ohledem na princip zákazu retroaktivity (zpětného působení zákona) dopadne uvedené až na stavby povolené podle NSZ.

Kolaudace

Budou se kolaudovat některé jednoduché stavby, mezi nimi opět i rodinný dům, garáž, podzemní stavby a stavební úpravy

Co se týče kolaudace, § 230 odst. 2 NSZ uvádí, že kolaudační rozhodnutí nevyžadují jednoduché stavby s výjimkou staveb uvedených v odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 písm. d) přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Půjde-li tedy o stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží, podzemní stavby do 300 m² zastavěné plochy a do 3 m hloubky, pokud nejde o stavby technické infrastruktury, stavby garáží do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m a stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se její vzhled, tyto vyžadují vydání kolaudačního rozhodnutí.

Oznámení o dokončení stavby v případě jednoduchých staveb, které se nekolaudují

Podle § 230 odst. 3 NSZ platí, že stavbu, která nevyžaduje vydání kolaudačního rozhodnutí, lze užívat ihned po dokončení, a to pouze v souladu s účelem vymezeným v povolení stavby. Dokončení stavby je stavebník povinen neprodleně oznámit stavebnímu úřadu. V oznámení stavebník uvede číslo geometrického plánu, pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku, a identifikátor záznamu, ve kterém byly zapsány změny týkající se obsahu digitální technické mapy kraje nebo předány podklady pro jejich zápis, pokud jsou údaje o stavbě obsahem digitální technické mapy kraje.

Ustanovení § 230 odst. 5 NSZ dále uvádí, že pokud vznikla stavba, která nevyžaduje vydání kolaudačního rozhodnutí a která musí být podle jiného právního předpisu označena číslem, stavební úřad po oznámení dokončení stavby podle odstavce 3 vyzve příslušnou obec k přidělení čísla.

Pokud se jednoduchá stavba kolauduje, ustanovení § 160 odst. 2 písm. h) NSZ pak určuje, že stavebník je v případě stavby, zařízení nebo terénní úpravy podléhající povolení podle tohoto zákona povinen při výstavbě, nejpozději k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí, opatřit průkaz energetické náročnosti budovy, je-li vyžadován jiným právním předpisem. PENB se tak nově dokládá až k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí – § 232 odst. 2 písm. h) NSZ, nikoliv k žádosti o vydání povolení stavby.

Jednoduché stavby, které se kolaudují, vyžadují podle § 243 odst. 1 NSZ pro změnu v užívání povolení, pokud takováto změna není podmíněna stavební úpravou záměru vyžadující povolení.

Dokumentace

Dokumentaci pro povolení stavby nemusí vždy zpracovávat autorizovaná osoba

Co se týče zpracovatele dokumentace pro povolení jednoduché stavby, NSZ v § 156 rozlišuje dvě kategorie:

• Pokud se jedná o dokumentaci jednoduchých staveb uvedených v odst. 1 písm. c) a e) – p) a odst. 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu, ty může zpracovat též neautorizovaná osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (MMR o této neautorizované osobě hovoří jako o „kvalifikované osobě“).
• Projektová dokumentace ostatních jednoduchých staveb musí být již zpracována projektantem jako autorizovanou osobou.

Za povšimnutí rozhodně stojí skutečnost, že zatímco projektová dokumentace pro povolení stavby pro bydlení jako jednoduché stavby podle odst. 1 písm. a) přílohy č. 2 k NSZ musí být zpracována projektantem, pokud půjde o změnu této stavby (přístavba, nástavba, stavební úprava) podle odst. 2 písm. b) přílohy č. 2 a nedojde-li k překročení v zákoně uvedených parametrů, zde postačí dokumentace pro povolení stavby zpracovaná neautorizovanou osobou. Obdobné platí též pro výměnek podle odst. 1 písm. p) přílohy č. 2, kde opět bude stačit dokumentace pro povolení stavby zpracovaná neautorizovanou osobou.

Podle § 172 odst. 4 věty první NSZ musí stavebník nejpozději s podáním žádosti vložit projektovou dokumentaci pro povolení stavby do evidence elektronických dokumentací. Pokud by tam v tento okamžik nebyla nejpozději vložena, stavební úřad žádost usnesením odkládá (§ 185 odst. 3 písm. c) NSZ). Již tedy nepůjde, aby k žádosti o povolení byla předložena pouze listinná podoba projektové dokumentace.

Dokumentaci pro povolení stavby, která nemusí být zpracována projektantem, vloží do evidence elektronických dokumentací stavebník, neučiní-li tak spolu s podáním žádosti stavebník (§ 172 odst. 4 věta druhá NSZ). U neautorizované dokumentace tedy případně postačí předložení dokumentace pro povolení stavby spolu s podáním žádosti v listinné formě. Pak se povinnost vložit tuto dokumentaci digitálně do evidence elektronických dokumentací přenáší na stavební úřad.

Dokumentaci pro povolení stavby ověřuje stavební úřad po nabytí právní moci povolení, následně ji ověřenou vkládá do informačního systému evidence elektronických dokumentací a stavebníkovi o tom zasílá oznámení.

Dokumentace pro provádění stavby je povinná u všech staveb, které smí projektovat jen autorizovaná osoba

NSZ dále v § 160 odst. 2 písm. a) ukládá novou povinnost stavebníkovi zajistit před zahájením vypracování dokumentace pro provádění stavby, s výjimkou jednoduchých staveb, u nichž je možné zpracovat dokumentaci neautorizovanou osobou se vzděláním a praxí. Dokumentace pro provádění stavby je tedy povinná u všech staveb, k nimž musí být dokumentace pro povolení zpracována projektantem. Tuto dokumentaci pro provádění stavby pak musí také zpracovat projektant. K dokumentaci pro provádění stavby je nutný souhlas orgánu státního požárního dozoru, je-li vyžadován zákonem o požární ochraně (zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Dokumentace pro provádění stavby se nevkládá do evidence elektronických dokumentací, stavební úřad ji neověřuje.

Sankce

Pokud by dokumentaci pro provádění stavby však stavebník neměl před zahájením stavby či by nebyla k dispozici na stavbě nebo staveništi, jednalo by se o naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 302 odst. 1 písm. a) NSZ, za kterou může stavební úřad uložit stavebníkovi pokutu až do výše 400 000 Kč.

V této souvislosti by mohl skutkovou podstatu přestupku naplnit i zhotovitel stavby, pokud by při provádění nebo odstraňování stavby podléhající povolení nepostupoval v souladu s dokumentací pro provádění stavby. Zde se jedná o přestupek podle § 302 odst. 2 písm. a) NSZ, za který může stavební úřad uložit zhotoviteli stavby pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

Provádění

V souladu s § 159 odst. 2 písm. b) NSZ může všechny jednoduché stavby stavebník provádět i svépomocí za splnění požadavku, že zajistí stavební dozor (neautorizovanou osobu se vzděláním a praxí), není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý.

Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím (autorizovanou osobou).

Ostranění

Všechny jednoduché stavby může stavebník rovněž odstraňovat svépomocí, pokud zajistí stavební dozor. U staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí odborné vedení odstraňování stavby stavbyvedoucím.

Ustanovení § 166 odst. 1 NSZ stanoví, že při provádění nebo odstraňování jednoduchých staveb, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odst. 1 písm. a) – c) přílohy č. 2 k tomuto zákonu, postačí vedení jednoduchého záznamu o stavbě. Vyjmenované výjimky (tedy stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží, podzemní stavby do 300 m² zastavěné plochy a do 3 m hloubky, pokud nejde o stavby technické infrastruktury, stavby garáží do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m) již vyžadují vedení stavebního deníku.