Kategorizace staveb aneb jak se člení stavby podle nového stavebního zákona (NSZ) ve znění od 1. července 2024?
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Aktualizovaná právní analýza popisuje způsob projektování, povolování, provádění, kolaudace a odstraňování staveb podle nového stavebního zákona v závislosti na tom, zda se jedná o drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní stavby. Tyto postupy se totiž zásadně liší. Navíc novely nového stavebního zákona změnily zařazení některých staveb. K nejzásadnější změně patří to, že stavba pro bydlení nemůže být drobnou stavbou.
Přinášíme aktualizaci a doplnění článku "Co přinese kategorizace staveb podle nového stavebního zákona?", který jsme vydali v Z+i ČKAIT 1/2022 a který se i po dvou letech držel mezi nejčtenějšími články na zpravy.ckait.cz. Jen v posledním roce si ho zobrazilo 29 tisíc čtenářů ze 170 tisíc uživatelů webové verze časopisu Z+i ČKAIT.
Vzhledem k rozsahu je tento aktualizovaný výklad rozdělen na společný úvod a čtyři navazující samostatné články popisující způsob projektování, povolování, provádění, kolaudaci a odstraňování v návaznosti na "kategorii" staveb dle NSZ ve znění platném k 1. červenci 2024:
Téma bylo zpracované také jako samostatná příloha (PDF).
Postupy ve stavební praxi se budou lišit podle toho o jakou stavbu se jedná
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů; NSZ) přináší oproti starému stavebnímu zákonu zpřesněnou definici pojmu stavba a v § 5 nově zavádí čtyři skupiny staveb projevující se v různých požadavcích kladených na ten který typ stavby. V tomto vydání proto popisujeme způsob projektování, povolování, provádění a kolaudace všech čtyřech skupin staveb členěných podle NSZ. V právní analýze jsou doplněny i zmínky o vyjmenovaných skupinách staveb v souvisejících předpisech. Ty jsou podstatné zejména u takových typů staveb, jako je plot, sjezd, nájezd atd.
Zařazení staveb do jednotlivých skupin podle nového stavebního zákona se k datu nabytí jeho účinnosti změnilo oproti znění přijatému v létě 2021
Dovolujeme si upozornit, že mezi prvním vydáním NSZ a nabytím jeho plné účinnosti vlivem několika novel nastaly drobné odchylky v zařazení jednotlivých staveb do skupin drobných, jednoduchých, vyhrazených a ostatních staveb.
U všech čtyř skupin staveb se něco ubralo a něco přidalo.
K nejzásadnějším změnám patří, že stavba pro bydlení již nemůže být drobná stavba, a to ani výměnek, ani mobilheim na plochách rekreace určených takto územním plánem s prvky regulačního plánu, regulačním plánem či rozhodnutím o povolení záměru.
Všechny stavby pro bydlení jsou nyní v kategorii jednoduchých staveb nebo ostatních staveb, a tedy vždy vyžadují povolení stavebního úřadu. Následnou kolaudaci vyžadují všechny rodinné a bytové domy s výjimkou „výměnku“ a některých změn dokončených staveb. Oproti starému stavebnímu zákonu, jehož poslední novela k 1. lednu 2018 zrušila povinnost kolaudace rodinných domů, se tedy povinnost správních řízení u stavebního úřadu opět rozšiřuje.
Co se naopak nezměnilo, je členění na čtyři skupiny staveb podle tří příloh NSZ
Podle § 5 odst. 2) NSZ Stavby jsou
- drobné, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
- jednoduché, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
- vyhrazené, které jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a
- ostatní.
K upřesnění textu příloh v květnu 2024 vydalo MMR tři metodiky:
- Přehled konkrétních příkladů drobných staveb podle přílohy č. 1 zák. č. 283/2021 Sb.
- Přehled konkrétních příkladů jednoduchých staveb podle přílohy č. 2 zák. č. 283/2021 Sb.
- Přehled konkrétních příkladů vyhrazených staveb podle přílohy č. 3 zák. č. 283/2021 Sb.
Velmi široká skupina ostatních staveb je tedy i nadále definována negativně – prozatím pro ni není vydána ani metodika MMR ani příloha NSZ. Mezi ostatní stavby jsou totiž zařazeny všechny ty stavby, které nejsou uvedeny ve výčtu staveb drobných (příloha č. 1), jednoduchých (příloha č. 2) ani vyhrazených (příloha č. 3). V praxi může může tento způsob definice ostatních staveb vyvolávat řadu problémů.
ČKAIT také opakovaně upozorňovala na to, že pouhé čtyři skupiny staveb nemohou být dostačující, a to zejména s ohledem na zjednodušený obsah projektové dokumentace pro povolení záměru.
Nezměnil se ani další problém. Dokumentace pro provádění stavebních úprav včetně nástaveb či přístaveb jednoduchých staveb může být za určitých podmínek zpracovaná neautorizovanou osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (MMR o této neautorizované osobě hovoří jako o „kvalifikované osobě“).
Nová definice stavby podle NSZ se novelami nezměnila
Ustanovení § 5 NSZ vymezuje nově stavbu jako stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.
Nová definice je podle důvodové zprávy k tomuto zákonu na rozdíl od předcházející postavena pozitivně a obsahuje definiční znaky, které vyplynuly z poznatků aplikační praxe a soudní judikatury. Stavba jako stavební dílo musí být:
- výsledkem záměrné lidské činnosti,
- provedená za použití stavebního materiálu (přitom musí být splněny požadavky na stavby podle § 153 NSZ, tj. pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní základní požadavky na stavby),
- výsledkem stavební nebo montážní činnosti, tj. určitého technologického postupu, který vykazuje minimální míru odborných znalostí ze strany toho, kdo stavbu provádí,
- provedená k plnění zamýšleného, nikoli nahodilého účelu,
- provedená na konkrétním místě (pozemku nebo stavbě).
Definiční znaky stavby musí splňovat také výrobek plnící funkci stavby, přitom není z hlediska stavebního zákona rozhodné, zda byl vyroben „již“ u výrobce a na místo, kde bude užíván, dopraven jako celek a tam pouze „osazen“, nebo zda je montován až přímo na staveništi, pouze z dílů vyrobených (dodaných) výrobcem. Je nesporné, že v obou případech musí být na výrobek plnící funkci stavby uplatňovány shodné požadavky jak z hlediska jeho umístění na pozemku, tak z hlediska splnění technických požadavků, jako na stavbu. Výsledné vlastnosti výrobku plnícího funkci stavby garantuje výrobce.
Původní již neaktuální znění článku:
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.