Důležitost jakosti přípravy stavby
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Při přípravě stavby se často nejen nedostatečně sledují budoucí stavební náklady, ale zcela zásadně se podceňují náklady na provoz a údržbu této stavby. Ty nebývají rozhodujícím kritériem ani při zhotovování stavby. Po kolaudaci se pak mnohý stavebník začne divit.
Součástí práce samosprávy je i příprava a zajištění realizace stavebních záměrů, které vybralo zastupitelstvo obce. Jedním z nejdůležitějších rozhodnutí obce jako budoucího stavebníka je definovat své požadavky na stavbu, a to jak z hlediska funkce, jejího vzhledu, dispozice či provozního uspořádání, tak i z hlediska formulování požadavků na její provoz a s tím spojené provozní náklady.
1. fáze životního cyklu stavby = projektování
Co se týká první fáze realizace stavebního záměru „na papíře“, zde problémy obvykle nejsou. Projekční týmy v čele s architekty a hlavními inženýry dokážou celkem bez problémů předkládat výkresy, pohledy či vizualizace, které průběžně ztvárňují představu stavebníka na budoucí stavbu. V tuto chvíli vládne obvykle v týmu optimistická nálada a jedinou, často málo sledovanou, položkou jsou celkové investiční náklady stavby, které ale jsou obvyklým a zatím stále nejčastějším kritériem pro výběr zhotovitele.
Při rozhodování zastupitelstva obce ale zcela chybí diskuse, resp. požadavek na stanovení budoucích provozních nákladů stavby. Ty netvoří jen spotřeby energií na provoz, ale i náklady na údržbu stavby a jejích zařízení.
Tento pohled chybí při zpracování projektové dokumentace, a proto se obvykle nevěnuje pozornost volbě technických zařízení zajišťujících vnitřní prostředí staveb, provozním a dispozičním řešením, ani skladbám konstrukcí, přístupnosti zařízení pro údržbu a výměny součástí, výrobkům a jejich spolehlivosti, povrchům a dalším částem stavby, které v budoucnu zásadně ovlivňují náklady na údržbu, opravy a provoz stavby.
2. fáze životního cyklu stavby = realizace
Po výběru zhotovitele obvykle na nejnižší pořizovací cenu je další etapou životního cyklu stavby vlastní realizace. Zde již začíná docházet ke kompromisům, které jsou obvyklé pro změny názorů stavebníka či nutnosti dořešit detaily konstrukcí, které neřešil projekt. Zde se zpravidla projeví snaha vybrat co nejlevnější řešení, protože náklady na realizaci stavby jsou vázány smlouvou a ochota stavebníka připlatit za kvalitní řešení klesá. V tuto chvíli žádná strana obvykle neřeší budoucí provoz a provozní a udržovací náklady, hlavním cílem je dokončit a předat stavbu.
3. fáze životního cyklu stavby = užívání, provoz a údržba
Po předání a kolaudaci přichází časově nejdelší úsek ze života vlastní stavby, čímž je její vlastní provoz. Zde se začnou postupně projevovat všechny neduhy stavebního záměru zpracovaného bez zřetele k provozním nákladům, kterým v zadání stavby a její přípravě nebyla věnována náležitá pozornost. Jedná se zejména o složité technické detaily, použití nevhodných materiálů a postupů, případně megalomanský přístup investora ke stavbě.
Při zpracování stavebních záměrů, architektonických studií se řeší především design stavby a při zpracování projektové dokumentace se řeší celkové náklady stavby. Málokdo se v těchto etapách zabývá budoucími provozními náklady na stavbu, které zásadně ovlivňuje právě návrh – projekční řešení. Oproti developerům, které zastupuje zpravidla odborný tým zkušených pracovníků s mnoha zkušenostmi a znalostmi rizik připravovaných staveb, je mnohdy obecní samospráva zastoupena heterogenní skupinou bez zkušeností a odborné kvalifikace, kde hlavní slovo mají političtí zástupci. Posuzování designu stavby je věc subjektivní, ale náklady na její realizaci a provoz jsou věc objektivní. Proto je nutné pro přijetí správných rozhodnutí o navrhované stavbě zajistit potřebná data a údaje o provozu a údržbě navrhované stavby a jejího vybavení.
Při přípravě chybí povinné uvádění předpokládaných nákladů na provoz a údržbu v předem definovaných cyklech
Z pohledu odpovědně pracujícího samosprávného úředníka zcela chybí v projektových dokumentacích staveb údaje o uvažovaných provozních nákladech stavby po její realizaci, tedy nákladech na provoz a údržbu stavby. Nemělo by se jednat jen o náklady na energie, ale projektová dokumentace by měla seznámit stavebníka i s ostatními náklady, které jsou nutné, aby kvalita stavby byla zachována po celou dobu její životnosti. V rámci projekční přípravy by měly být řešeny i postupy a způsoby provádění běžné stavební údržby. Není totiž hospodárné, aby například při výměně opotřebených světelných zdrojů bylo nutno rozebrat celý podhled v místnosti. Proto je nutné se kvalitou stavby a jejím provozem zabývat již od samého zrodu a náklady na provoz stavby sledovat po celou dobu její existence. Z hlediska samosprávy se totiž jedná o mandatorní výdaje, které pak budou vynakládány rok, co rok.
Při přípravě změn týkajících se zadávání veřejných zakázek na stavební projekty by se proto měly objevit uvažované provozní náklady stavby ve stanovených časových horizontech (např. 10 let) jako povinný údaj zpracovaný projektantem, a také jako kritérium hodnocení nabídky. Zhotovitelé by se v nabídce měli k uvažovaným provozním nákladům vyjádřit, případně navrhnout jejich změny, ale především tyto provozní náklady po stanovenou dobu při určitém provozním režimu garantovat.
Tento námět podložený četnou praxí mnoha obcí by měl být vážně při zpracování podkladů změn zákona uvažován.
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.