Drobné stavby podle NSZ

Drobnou stavbou nemůže být žádná stavba pro bydlení nebo rodinnou rekreaci. Drobné stavby se nepovoluji, nekolaudují a nevyžadují projektovou dokumentaci. Odstranit je lze i svépomocí. Přinášíme podrobnou právní analýzu požadavků na skupinu drobných staveb definovaných v příloze č. 1 NSZ.

Výčet drobných staveb

Příloha č. 1 NSZ přináší taxativní výčet drobných staveb. Je nutné zdůraznit, že pokud tato příloha uvádí pojem stavba, rozumí se tím v souladu s definicí stavby i výrobek plnící funkci stavby.

Podle odst. 1 této přílohy jsou drobnými stavbami

  1. stavby nebo zařízení a jejich údržba, a to
    1. stavba do 40 m² (dochází zde ke zvýšení výměry oproti současné drobné stavbě do 25 m²) zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí s bydlením nebo rodinnou rekreací, a nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci
      • podle odst. 2 písm. a) přílohy č. 1 k NSZ v tomto případě nemůže se jednat o stavby pro bydlení (tudíž pod tento bod nejdou podřadit ani výrobky plnící funkci stavby – mobilheimy – určené pro bydlení),
      • kůlna, altán, dílna pro nepodnikatelskou činnost, sklad, sauna, dřevník, přístřešek,
      • musí být splněny všechny parametry bodu 1.,
      • na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci lze umístit a realizovat pouze takovou stavbu, která bude v souladu s územním nebo regulačním plánem obce (u stavby drobné, která je v rozporu s územním plánem, bude stavební úřad z moci úřední řešit její odstranění podle § 250 odst. 1 písm. h) NSZ) a dále v souladu s požadavky na výstavbu a dalšími právními předpisy (v opačném případě by stavební úřad řešil z moci úřední odstranění stavby podle § 250 odst. 1 písm. d) NSZ),
    2. skleník do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení nebo bazén do 40 m² zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku
      • skleník, bazén,
      • za skleník je považována stavba s možností celoročního pěstování rostlin s částečně řízeným prostředím, s prosklenými stěnami a střechou, s možností vytápění a zavlažování, pokud je vybudována na pevných a trvalých základech,
      • musí být splněny všechny parametry bodu 2.,
    3. stavba do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku, který je určen rozhodnutím o povolení záměru, územním plánem s prvky regulačního plánu nebo regulačním plánem pro způsob využití jako zahrádkářská osada, a nejde o stavbu pro bydlení, pro rodinnou rekreaci a pro podnikatelskou činnost, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku
      • kůlna, altán, sklad, přístřešek,
      • musí být splněny všechny parametry bodu 3.,
      • na pozemcích zahrádkářské osady lze umístit a realizovat pouze takovou stavbu, která bude v souladu s územním nebo regulačním plánem obce a v souladu s požadavky na výstavbu a dalšími právními předpisy,
    4. stavba, včetně základové konstrukce, do 55 m² zastavěné plochy a do 4 m výšky na pozemku, který je určen rozhodnutím o povolení záměru, územním plánem s prvky regulačního plánu nebo regulačním plánem pro způsob využití jako plochy rekreace, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku
      • podle odst. 2 písm. a) přílohy č. 1 k NSZ v tomto případě nemůže se jednat o stavby pro bydlení (tudíž pod tento bod nejdou podřadit výrobky plnící funkci stavby – mobilheimy – určené pro bydlení), ale podle odst. 2 písm. b) přílohy č. 1 k NSZ je pod tento bod možné podřadit stavby pro rodinnou rekreaci (tedy i takto koncipované výrobky plnící funkci stavby),
      • chata, altán, bazén, přístřešek, pergola, sklad, stravovací zařízení, prodejní stánky, recepce, umývárna, převlékárna,
      • musí být splněny všechny parametry bodu 4.,
      • v první řadě musí být splněna podmínka, že se jedná o území (soubor pozemků), které je územním plánem s prvky regulačního plánu nebo regulačního plánu nebo rozhodnutím o povolení záměru určeno ke způsobu využití jako plochy rekreace. Územní plán s prvky regulačního plánu nebo regulační plán nebo rozhodnutí o povolení záměru také stanoví, jaké druhy staveb mohou být v daném území umístěny a postaveny. Nutný je i soulad s požadavky na výstavbu a dalšími právními předpisy,
    5. opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které nejsou veřejným prostranstvím a které se nacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše
      • opěrná zeď, oplocení,
      • opěrná zeď je zeď, která tvoří postranní omezení násypu a nahrazuje násypový svah. Může být vytvářena různými technologiemi a z různých materiálů, např. jsou opěrné zdi kamenné, betonové, železobetonové apod.,
      • u plotů nevyžadujících povolení od stavebního úřadu je již pouze podmínka, že musí být do výšky 2 m a má být mezi pozemky, které nejsou veřejným prostranstvím a které se nacházejí v zastavěném území nebo zastavitelné ploše. I kdyby takovýto plot hraničil s veřejně přístupnou pozemní komunikací nebo s veřejným prostranstvím, povolení od stavebního úřadu není potřeba. Jen podle § 13 odst. 2 navrhované vyhlášky MMR o požadavcích na výstavbu musí být oplocení provedeno tak, aby svými parametry neomezovalo rozhled v místě sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci včetně křižovatek a neohrožovalo bezpečnost osob, účastníků silničního provozu a zvířat. Zároveň musí respektovat charakter území, včetně charakteru okolního oplocení – ohrazení, což vyplývá z ustanovení § 143 odst. 1 NSZ,
    6. dočasné stavby bez podsklepení nebo zařízení, která slouží ke kulturním, společenským nebo sportovním účelům, přenosná prodejní zařízení anebo stánky, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů
      • prodejní stánek, konstrukce a zařízení pro slavnostní výzdobu a osvětlení budov, letní kino, podium (montovaná tribuna), letní divadelní scéna,
      • dočasnou stavbou se rozumí stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání,
    7. reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m²; plocha oboustranných panelů se započítává pouze jednou
      • reklamní, kombinovaná nebo projekční tabule, exteriérový reklamní poutač, exteriérová vitrína, potištěná textilie, plachta či jiný podobný materiál upevněný na rámu, roštu či obdobné konstrukci,
      • reklamním zařízením se rozumí panel, tabule, deska nebo konstrukce, které slouží k šíření reklamy nebo jiných informací,
    8. oplocení lesních školek a obor, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy
      • oplocení z pletiva, plastu, dřeva – např. se může jednat o konstrukční řešení jednoduchými přenosnými díly či lesnickým drátěným oplocením, kotvenými na dřevěných kůlech a opěrách,
    9. stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení
      • stavby pro plnění funkcí lesa (stavby lesních cest, stavby hrazení bystřin a strží, stavby odvodnění lesní půdy a malé vodní nádrže v lesích), posed, seník, krmelec, stavba pro zázemí lesníků, stavba postřiků na lesní porost, sklad pro uskladnění oplocenek lesních pozemků, lesní sklad (stavebně upravená plocha u lesní cesty, sloužící pro úpravu, skladování nebo nakládání dříví, těžebních zbytků nebo dřevěné štěpky a pro skladování materiálů nebo techniky pro hospodaření v lese),
    10. doplnění vlastní telekomunikační sítě k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu energetické soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů, ke stávající energetické síti technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma
      • optický kabel,
    11. výměna vedení a sítí technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma
      • výměna vedení technické infrastruktury,
      • při této výměně nesmí dojít k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma,
    12. výměna vedení a sítí technické infrastruktury, pokud dochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, bez rozšíření jeho stávajícího rozsahu, výměna vedení a změna hranice stávajícího ochranného a bezpečnostního pásma se dotýká pouze pozemků dotčených stávajícím vedením a stávajícím ochranným nebo bezpečnostním pásmem a pro umístění výměny vedení mimo stávající trasu je s vlastníkem uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene nebo smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene
      • výměna vedení technické infrastruktury,
      • při této výměně může dojít k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, avšak musí být splněny všechny tyto podmínky:
        • nedojde k rozšíření stávajícího rozsahu,
        • výměna vedení a změna hranice stávajícího ochranného a bezpečnostního pásma se dotýká pouze pozemků dotčených stávajícím vedením a stávajícím ochranným nebo bezpečnostním pásmem,
        • pro umístění výměny vedení mimo stávající trasu je s vlastníkem uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene nebo smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene,
    13. povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla
      • zavlažovač, sběrný příkop, odvodňovací kanál,
    14. přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m² zastavěné plochy a do 4 m výšky
      • přístřešek na autobusové, tramvajové, trolejbusové, popř. vlakové zastávce, přístřešek v parku, na náměstí apod.
      • přístřešek je zastřešenou stavbou bez obvodových svislých konstrukcí (některých nebo všech) a je určen ke konkrétnímu účelu užívání,
    15. podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní informace na pozemních komunikacích, nejde-li o portálové konstrukce
      • podpěry dopravního značení, informační tabule,
    16. sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovité věci
      • sjezd, nájezd,
      • podle § 10 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích (zákon č. 13/1997, ve znění pozdějších předpisů) lze pozemní komunikace navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci není účelovou komunikací,
      • sjezd, nájezd jako takový sice od stavebního úřadu povolení nevyžaduje, ale vlastní připojení sousední nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci už povolení podle zákona o pozemních komunikacích vyžadovat může. Pak podle § 10 odst. 4 tohoto zákona platí, že souvisí-li připojení pozemních komunikací navzájem nebo připojení sousední nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci, vyžadující povolení podle tohoto zákona, se záměrem povolovaným podle NSZ, rozhodne o povolení připojení pozemních komunikací navzájem nebo připojení sousední nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci, jakož i úpravě takového připojení nebo jeho zrušení stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru podle NSZ,
    17. nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy a přejezdy přes chodníky
      • nástupní ostrůvek na tramvajové, autobusové, trolejbusové, popř. vlakové zastávce,
    18. propustky na neveřejných účelových komunikacích
      • propustek sloužící k vedení vody pod úrovní koruny cesty nebo pod náspem,
      • propustek je mostní objekt, popř. jeho část s kolmou světlostí mostního otvoru do 2,00 m včetně, sloužící zpravidla k příčnému provedení stálých nebo občasných vod, trubních a jiných vedení tělesem komunikace,
    19. stavby mostních vah
      • mostní (mostová) váha, tj. váha pro velká zatížení, kdy nosič zatížení připomíná most – např. váha automobilová, kolejová apod.,
    20. signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely a body seismické monitorovací sítě
      • signalizační pyramida trojboká, čtyřboká, měřická věž dřevěná, zděná, modulární,
    21. stožáry pro vlajky do výšky 8 m
      • stožár,
      • za stožár se považuje solitérní svislé technické zařízení, resp. osamělá kolmá stavba obvykle přísně speciálního účelu, která umožňuje umístění nějakého předmětu nebo zařízení do větší výšky nad zemský povrch. Jedná se dost často o vysoký štíhlý (zpravidla kovový) nosník kruhového průřezu.
    22. antény, včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení do celkové výšky 8 m, umisťované samostatně na pozemku nebo na budovách
      • antény včetně nosných konstrukcí,
      • anténa je elektrotechnické zařízení pro příjem nebo vysílání rádiových vln. Antény jsou používány pro příjem rozhlasu, televize, pro mobilní telefony a Wi-Fi. Antény se dělí na antény vysílací a antény přijímací, v principu ale může každá anténa vysílat i přijímat,
    23. běžný dobíjecí bod
      • dobíjecí stanice s jedním dobíjecím bodem a výkonem do 22 kW, která není veřejně přístupná,
      • běžným dobíjecím bodem je podle § 2 písm. q) zákona o pohonných hmotách (zákon č. 311/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) dobíjecí bod, který umožňuje přenos elektřiny do elektrického vozidla s výkonem 22 kW nebo nižším, s výjimkou zařízení o výkonu 3,7 kW nebo nižším, jež jsou umístěna v domácnostech nebo jejichž hlavním účelem není dobíjet elektrická vozidla a jež nejsou veřejně přístupná,
    24. zařízení sloužící k odběru povrchových nebo podzemních vod v případech ohrožujících život, zdraví nebo majetek těmito vodami
      • čerpadlo,
    25. stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, s výjimkou stavby vodního díla, kulturní památky a stavby ve zvláště chráněném území, památkové rezervaci nebo památkové zóně, nebo v území vymezeném Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra stanoveném v nařízení vlády
      • fotovoltaická elektrárna, vodní elektrárna, větrná elektrárna, bioplynová stanice, tepelné čerpadlo,
      • obnovitelnými zdroji se rozumí obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou:
        • energie větru,
        • energie slunečního záření (termální a fotovoltaická),
        • geotermální energie,
        • energie okolního prostředí,
        • energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů,
        • energie vody,
        • energie biomasy a paliv z ní vyráběných,
        • energie skládkového plynu z ČOV,
        • energie bioplynu,
    26. přípolože k existující stavbě dopravní či technické infrastruktury
      • přípolože definuje § 1 odst. 6 liniového zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací,
      • přípolože jsou podzemní kabelové vedení elektronických komunikací přiložené ke:
        • stavbě pozemní komunikace,
        • stavbě dráhy,
        • podzemní stavbě vybrané technické infrastruktury
      • bližší podmínky stavby přípolože nevyžadující povolení stavebního úřadu, ani závazné stanovisko nebo rozhodnutí orgánu státní památkové péče jsou uvedeny v § 2i odst. 3 liniového zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury.
    27. zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy o celkové zastavěné ploše všech staveb do 55 m², s výjimkou hygienického zařízení, bez podsklepení, s nejvýše jedním nadzemním podlažím
      • hygienické zařízení, výdejna stravy a jídelna, šatna, sklad,
    28. připojení k distribuční soustavě pomocí elektrické přípojky nebo smyčky, to vše v hladině nízkého napětí a v maximální délce do 25 m od vedení a zařízení stávající distribuční soustavy, zřizované provozovatelem distribuční soustavy, jehož distribuční soustava je připojena k přenosové soustavě a k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst
      • elektrická přípojka, elektrická smyčka,
      • elektrickou přípojkou je podle § 2 odst. 2 písm. a) bod 2 energetického zákona (zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ni odbočením od vedení přenosové nebo distribuční soustavy, a je určeno k připojení odběrného elektrického zařízení,
      • stavebníkem elektrické přípojky musí být provozovatel distribuční soustavy, ke které je připojeno více než 90 000 odběrných míst. V současné době tuto podmínku splňuje pouze PRE, ČEZ a EON,
    29. plynovodní přípojky o tlakové úrovni do 4 bar v maximální délce do 25 m od vedení stávající distribuční soustavy, s níž vyslovil provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst, souhlas
      • plynovodní přípojka,
      • plynovodní přípojkou je podle § 2 odst. 2 písm. b) energetického zákona zařízení začínající odbočením z plynovodu distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízení,
      • stavebníkem plynovodní přípojky může být fyzická nebo právnická osoba, ale jedná se pouze o přípojky k distribuční soustavě, ke které je připojeno více než 90 000 odběrných míst. V současné době tuto podmínku splňují pouze tito provozovatelé distribuční soustavy – GasNet, E.GD a Pražská plynárenská distribuce,
    30. vodovodní nebo kanalizační přípojky v délce do 25 m od stávajícího vodovodního řadu nebo stávající kanalizační stoky schválené vlastníkem dotčeného pozemku a vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jeho provozovatelem, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn
      • vodovodní přípojka, kanalizační přípojka,
      • vodovodní přípojka je podle § 3 zákona o vodovodech a kanalizacích (zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů) samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem,
      • kanalizační přípojka je podle § 3 zákona o vodovodech a kanalizacích samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem,
    31. stání pro obytné automobily a obytné přívěsy
      • plocha určená pro stání obytných automobilů, obytných přívěsů, karavanů apod.
    32. stavby veřejné technické infrastruktury a přístřešky, vždy o jednom nadzemním podlaží do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné nebo pobytové místnosti nebo hygienická zařízení, a které neslouží k ustájení nebo chovu zvířat a neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů, a jsou-li umisťovány v zastavěném území mimo veřejná prostranství
      • přístřešek v zastavěných územích mimo veřejné prostranství:
        • altán na zahradě dětského domova,
        • altán v areálu nemocnice,
        • přístřešek pro kola nebo auta na zahradě domova seniorů,
        • přístřešek pro kola nebo auta v areálu nemocnice,
  2. součásti a příslušenství drobných staveb, pokud nepřekročí parametry staveb uvedených v písmenu a)
    • osazení fotovoltaických panelů na střeše/fasádě drobné stavby, napojení skleníku/bazénu na domovní rozvody vody, elektro apod.
  3. změny drobných staveb uvedených v písmenu a), při nichž nedojde k překročení uvedených parametrů
    • nástavba, přístavba, stavební úprava v parametrech drobné stavby,
  4. udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou
    • výměna střešní krytiny, oprava fasády, výměna podlahových krytin, výměna dveří, výměna oken,
    • podle § 167 písm. a) NSZ je vlastník stavby a zařízení povinen provádět údržbu stavby nebo zařízení po celou dobu jejich existence; pokud by tak nečinil, stavební úřad mu nařídí provedení udržovacích prací prostřednictvím opatření k nápravě podle § 295 odst. 1 písm. a) NSZ,
  5. stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, jejich provedení nemůže ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou
    • „přepříčkování“ bytu / nebytových prostor, změna vnitřních zdravotně technických rozvodů a elektroinstalace, změna vzduchotechniky, změna vytápění,
    • musí být splněny všechny parametry písm. e),
  6. stavební úpravy pro instalaci využívající obnovitelný zdroj energie s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby, nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, jsou splněny podmínky zejména požární bezpečnosti podle právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečnou instalaci výroben elektřiny, a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou
    • stavební úpravy v souvislosti s osazením fotovoltaických panelů, stavební úpravy v souvislosti s osazením tepelného čerpadla,
    • musí být splněny všechny parametry písm. f),
  7. udržovací práce nebo stavební úpravy pozemních komunikací, a to
    1. zařízení zabraňující vniknutí volně žijících živočichů na dálnici nebo silnici I. třídy,
    2. výměna mostních závěrů nebo izolačních systémů na mostech,
    3. technická zařízení a jejich součásti určené k vyměření, výběru a kontrole úhrady poplatku za užití pozemní komunikace mimo portálové konstrukce,
    4. zřízení obrub k vozovce,
    5. zvýšení nebo zesílení chodníku s výškovou úpravou obrub,
    6. zřizování dalších přejezdů středního dělicího pásu,
    7. stavební úpravy dálnice, silnice a místní komunikace, při nichž změna původní nivelety nepřesáhne 3 cm u komunikací s přímo přilehlou zástavbou nebo s přímo přilehlými chodníky, na železničních přejezdech, na mostech, v podjezdech a v místech, kde jsou umístěny inženýrské sítě a jiná vedení nebo 10 cm u ostatních komunikací anebo 6 cm v případě krátkých příčných prahů prováděných formou stavební úpravy,
    8. stavební úpravy vozovek a krajnic v rozsahu běžné a souvislé údržby,
  8. udržovací práce nebo stavební úpravy staveb dráhy, a to
    1. odvodnění nástupišť, přejezdů nebo tunelů,
    2. stavební úpravy svršku železničních a tramvajových tratí,
    3. výměna kolejí, kolejových polí, pražců a výhybek a jejich součástí,
    4. výměna nenosných částí mostů,
    5. zařízení pro ochranu osob před nebezpečným dotykovým napětím,
    6. zařízení pro ochranu před účinky bludných proudů elektrické trakce,
    7. zařízení dálkového ovládání elektroenergetických zařízení,
    8. zařízení protikorozní ochrany, zařízení ochrany proti rušení telekomunikačních systémů a zařízení zamezující vlivu vysokého napětí,
    9. zařízení dálkového ovládání, regulace a měření,
    10. sdělovací a informační zařízení drah,
    11. zařízení elektrické požární signalizace.

Co není drobnou stavbou

Odst. 2 přílohy č. 1 k NSZ vyjmenovává stavby, které se za drobné nepovažují, a to ani kdyby splnily parametry drobných staveb ve výše uvedeném přehledu.

Za drobné stavby se nepovažují

  1. stavby pro bydlení,
    • původně schválená podoba NSZ ale umožňovala výjimku v tom smyslu, že pokud by šlo o výrobek plnící funkci stavby uvedený v odst. 1 písm. a) bod 4, ten by jako drobná stavba pro bydlení na ploše rekreace fungovat mohl. Novely NSZ tuto možnost odstranily, tzn. nyní ani mobilheim nemůže jako drobná stavba pro bydlení fungovat,
  2. stavby pro rodinnou rekreaci s výjimkou stavby uvedené v odst. 1 písm. a) bodu 4,
    • zde výjimka stále platí, výrobek plnící funkci stavby splňující parametry bodu 4 může na ploše rekreace být jako drobná stavba umístěn,
  3. stavby garáží,
  4. trafostanice,
  5. stavby skladů hořlavých látek, pyrotechnických výrobků, střeliva, munice a výbušnin,
  6. stavby pro civilní obranu a požární ochranu,
  7. stavby uranového průmyslu a stavby v areálu jaderného zařízení,
  8. sklady a skládky nebezpečných odpadů,
  9. stavby vodních děl s výjimkou staveb podle odst. 1 písm. a) bodů 11 a 12,
  10. výměna vedení a sítí technické infrastruktury, nejde-li o výměnu sítí technické infrastruktury podle odst. 1 písm. a) bodů 11 a 12,
  11. důlní díla a důlní stavby pod povrchem, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních předpisů,
  12. záměry EIA.

Jaké nároky klade NSZ na drobné stavby

Povolení

Ustanovení § 171 NSZ uvádí, že záměr vyžaduje povolení s výjimkou drobných staveb a změn využití území, u kterých tak stanoví tento zákon. Z uvedeného vyplývá, že drobné stavby povolení nevyžadují, nejsou tedy předmětem projednání se stavebním úřadem a ve vztahu k nim není třeba ani žádat příslušný orgán o vydání JES.

Při jejich provedení je pouze nutné splnit hmotněprávní požadavky na výstavbu stanovené v obecné rovině NSZ a rozvedené v prováděcí celostátní vyhlášce MMR o požadavcích na výstavbu, případně v městských předpisem Prahy, Brna a Ostravy. Technické požadavky na stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, stavby drah a civilní letecké stavby pak stanoví samostatně vyhláška MD.

Drobné stavby lze realizovat pouze v souladu s územním nebo regulačním plánem obce a případnými požadavky dalších právních předpisů.

Kolaudace

Drobné stavby se rovněž nekolaudují, což lze dovodit z § 230 NSZ. Jeho odst. 4 uvádí, že drobnou stavbu lze užívat jen k účelu, ke kterému je určena svým charakterem. Na drobnou stavbu pamatuje dále § 243 NSZ, který upravuje změnu v užívání drobné stavby vyžadující povolení, pokud by změnou v užívání pozbyla charakteru drobné stavby.

Dokumentace

Co se týče dokumentace k drobným stavbám, jejich zpracovatel není NSZ stanoven.

Provádění

Ustanovení § 159 odst. 2 písm. a) NSZ uvádí, že je může stavebník provádět i svépomocí. Svépomocí může stavebník provádět i stavby uvedené v odst. 1 písm. a) bod 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, které jsou umísťovány v odstupované vzdálenosti méně než 2 m od hranice pozemků. Při svépomocném provádění stavby musí stavebník zajistit stavební dozor (nemusí to být autorizovaná osoba), není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý.

Výjimkou, které stavebník nemůže provádět svépomocí, jsou stavby uvedené v odst. 1 písm. a) bodu 11 a 12 přílohy č. 1 k NSZ (výměna vedení a sítí technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, a dále výměna vedení a sítí technické infrastruktury, pokud dochází k překročení ochranného pásma za příslušných podmínek). Ty musí být prováděny dodavatelsky stavebním podnikatelem, který zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím (autorizovanou osobou).

Odstranění

Drobné stavby může stavebník podle § 159 odst. 3 NSZ rovněž odstraňovat svépomocí, opět s výjimkou staveb uvedených v odst. 1 písm. a) bodu 11 přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Svépomocná forma odstranění postačí i u staveb uvedených v odst. 1 písm. a) bod 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, které jsou umístěny v odstupované vzdálenosti méně než 2 m od hranice pozemků. U odstraňování staveb svépomocí zajistí stavebník stavební dozor. Avšak u staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí odborné vedení odstraňování stavby stavbyvedoucím.

Vaše názory

Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.