Zprávy a informace ČKAIT 2023|06

Množství zásadních témat otevřela konference Jakost ve stavebnictví, kterou pro autorizované osoby v prezenční i on-line podobě 1. a 2. listopadu 2023 zorganizovala oblastní kancelář ČKAIT Praha za podpory Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Pořadatelům se podařilo získat renomované řečníky, kteří hlavní téma nahlédli z bezpočtu úhlů. Konferencí provázel Ing. Ladislav Bukovský (ČKAIT 0004942, IP00, IZ00), předseda oblasti Praha, a Ing. Jaroslav Synek, Ph.D. (ČKAIT 0008955, IP00), člen představenstva. Hned v úvodu konference vysvětlili rozdíly v pojmech kvalita versus jakost. Zatímco kvalita je obecným pojmem vyjadřujícím subjektivní hodnocení čehokoliv, kýmkoliv a jakkoliv, právo pracuje pouze s pojmem jakost – např. jakost při převzetí dle § 2161 občanského zákoníku (89/2012 Sb.). Jakost je ekvivalentem definovaného srovnání parametrů a vlastností produktů s definovaným standardem. Jakost je ověřována předem definovanými postupy, hodnocení je objektivní a probíhá obvykle v certifikovaných zkušebnách a ústavech.

Požadavky na výrobky pro stavby podle § 153 stavebního zákona č. 283/2021 Sb.

1. Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní základní požadavky na stavby.
2. Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů, jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních předpisů; těmi jsou N (EU) č. 305/2011, nebo NV č. 163/2002 Sb.

Autorizované osoby si mohou přednášky zpětně poslechnout na eduk.ckait.cz. Přístupné pouze po přihlášení.

Systém stavebně-technické prevence MMR se téměř nepoužívá

Ing. Žanet Hadžić, CSc., ředitelka Odboru stavebního řádu MMR, se zaměřila na jakost ve světle stavebního řádu. V úvodu svého příspěvku všechny přítomné ubezpečila, že rychlost povolovacího řízení coby výsledek (novelizace) nového stavebního zákona nemůže ohrozit kvalitu staveb ani veřejný zájem. Ing. Hadžić srozumitelně představila systém kategorizace staveb a jim odpovídající procesy povolovacího řízení. Hned v prvním příspěvku zazněl motiv odpovědnosti účastníků výstavby, který se pak cyklicky opakoval i ve výstupech dalších řečníků. Zástupkyně MMR zdůraznila význam projektantů a zhotovitelů coby garantů jakosti staveb. Mluvila o probíhající přípravě prováděcích vyhlášek a přitom zdůraznila termín 30. června 2027, do kterého lze v rámci přechodných ustanovení zpracovávat projektové dokumentace (PD) podle stávajících platných stavebně-právních předpisů. Zazněl apel i směrem k projektantům a zástupcům stavitelů, aby využívali systém stavebně-technické prevence MMR. On-line by se do něj měly zaznamenávat všechny vady staveb, které si pak sdílejí stavební úřady, a je přístupný i stavebníkům/vlastníkům. „Typickým případem byl problém s předpjatými nosníky, na který upozornila ČKAIT. V systému však nebyl jediný záznam,“ konstatovala Ing. Žanet Hadžić.

Zkušenosti ze staveb aneb očekávání klienta jsou vždy vysoká a často neodpovídají ceně. Stavebníci navíc podceňují provozní náklady

Ing. Jaroslav Synek (ČKAIT 0008955, IP00), dlouholetý stavbyvedoucí a expert Metrostavu a.s., pedagog a také nový člen Představenstva ČKAIT, mluvil o zkušenostech, jak se systém řízení jakosti projevuje přímo na stavbách. V rámci managementu kvality vzpomenul ISO normu 9000:2005, která sice má k ideálu daleko, ale je platná po celé Evropě. Zaměřil se na to, že v případě smluvního vztahu projektanta nebo zhotovitele a stavebníka, resp. objednatele se za jakost bere to, co objednatel za jakost uzná. „Z pohledu stavbyvedoucího byla jakost vše, co si přál objednatel. Zásadní byl a je předávací protokol se souhlasem klienta. Hodnocení je vlastně jednoduché: nedostatek nebo reklamace je nekvalita. S ohledem na vysoké náklady se každý dodavatel snaží minimalizovat vznik vad. Prevence vzniku vad je součástí systému řízení kvality. Projektant a zhotovitel by proto měli vyvinout maximální úsilí, aby v procesech projektování i realizace minimalizovali vznik reklamací, omezili ekonomické a časové ztráty a zabránili poklesu své konkurenceschopnosti,“ uvedl Ing. Synek.

[caption id="attachment_11425" align="alignnone" width="800"] Očekávání stavebníků bývají nepřiměřená. Podmínky výběrových řízení často nastavují tak, jakoby si chtěli za cenu Trabanta koupit Rolls-Royce. To se ale nikdy nestane. Navíc na rozdíl od automobilového průmyslu se nejedná o sériovou výrobu, ale každá stavba je individuálním řešením potřeb a možností stavebníka.[/caption]

Pozemní stavitelství trpí množstvím typů staveb, představ stavebníků i projektantů a širokou škálou možností. Přesto je nutné vnímat jakost jako komplexní funkci. Kvalitního výsledku lze dosáhnout jen za předpokladu, že se sejde kvalitní záměr, návrh, smlouvy, stavební výrobky, realizace, provoz i údržba. Ing. Synek upozornil, že náklady na přípravu záměru, zpracování projektové dokumentace a realizace stavby činí zhruba pětinu z celoživotních nákladů stavby. Provozní náklady mohou činit až čtyři pětiny z celkových nákladů stavby.

Jakost projektu z pohledu celoživotního cyklu stavby významně definují podmínky v podobě disponibilního časového prostoru pro jeho realizaci. Nedostatek času na počáteční přípravu projektu v řádu měsíců se vždy negativně projeví na poklesu jakosti v následných desetiletích existence stavby. Požadované standardy jakosti by proto měly být definovány pečlivě a s rozmyslem hned na začátku celého procesu – optimálně formou knihy požadovaných standardů, jak je obvyklé u hotelových nebo průmyslových staveb. Zmíněné kvalitní smlouvy by měly definovat způsoby objektivního (preferováno) či subjektivního hodnocení, týkajícího se nezřídka konfliktů v úrovni povrchů nebo barev nejen mezi zhotoviteli a stavebníky, ale i zhotoviteli a architekty.

[caption id="attachment_11428" align="alignnone" width="800"] Jakost stavby souvisí s její cenou. Kvalita není nikdy zadarmo. Náklady na zajištění jakosti staveb jsou vždy nenulové.[/caption]

Ing. Synek věnoval část svého příspěvku vztahu kvality a ceny. Zmínil, že nepoměr mezi požadovanou kvalitou/jakostí a alokovanou cenou je velmi častým nešvarem záměrů stavebníků. Ti navíc nechtějí řešit následný provoz a udržování stavby, naproti tomu často požadují, aby stavba po dobu záruky neměla žádnou závadu, což je ovšem v rozporu s občanským zákoníkem. „Zde apeluji na autorizované činitele, ať jde o projektanty, zhotovitele nebo dozory, aby se uměli ozvat, pokud není stavba provozována v souladu s doporučeními či manuály. Jsme to právě my, kdo v případě havárie nese zatím téměř doživotní trestní odpovědnost. Tento problém se týká jak soukromých, tak i veřejných zakázek, kde je dalším problémem, že někteří zadavatelé mají za to, že dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nemusí zadávací dokumentaci zpracovávat autorizovaná osoba,“ konstatoval Ing. Synek. Podle jeho slov by se do odpovídající ceny za jakost měly promítnout náklady na preventivní opatření, resp. přímé zajištění kvality (kontrola projektové dokumentace, školení a technická podpora provozního personálu apod.), stejně jako hodnocení (vstupní a výstupní kontroly, diagnostika, zkoušky, audity atd.) i náklady vyvolané nekvalitou (odstraňování vad před předáním i po něm). Ing. Synek svůj příspěvek opřený o četné příklady z praxe zakončil konstatováním, že řízení kvality (jakosti) staveb je dlouhodobým problémem, jehož řešení nepřispívá, že se této oblasti nevěnují ani příslušné vysoké školy.

Příčina většiny nevydařených veřejných zakázek je v nekvalitně připraveném záměru. Odpovědnost zadavatele se podceňuje

Ing. Jan Klečka (ČKAIT 0013284, IP00, IZ00), zkušený zástupce velké stavební firmy Metrostav a.s., se soustředil právě na vady veřejných zakázek. Nejprve definoval právní prostředí, pro které je určující zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. V druhé rovině jde o stavební zákon (současný č. 183/2006 Sb. i nový č. 283/2021 Sb.), vyhlášku č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, a vyhlášku č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb. Uvedl, že se ve své praxi nesetkal s dokumentací, která by svým obsahem a rozsahem odpovídala vyhlášce a splnila technické požadavky. I proto je vypisováno více výběrových řízení na funkci a výkon namísto podle dokumentace pro provádění stavby. Naprosto však v procesu přípravy veřejné zakázky selhává úvodní, iniciační fáze, jež by měla předcházet samotnému záměru, a to včetně řady podkladových studií, průzkumů či analýz.

[caption id="attachment_11424" align="alignnone" width="800"] Kvalitní výsledek jakéhokoliv projektu se dostaví jen tehdy, pokud jsou uzavřeny dobré smlouvy v celém procesu od přípravy projektu až po údržbu po celou dobu životnosti stavby. Není-li splněna jen jedna ze sedmi podmínek, nelze očekávat nic jiného než nekvalitní výsledek projektu. Na obrázku je Konverze Gočárových mlýnů v Pardubicích, které byly otevřeny v září 2023 a získaly řadu ocenění. Jednalo se o mimořádně složitou realizaci s výraznými architektonickými prvky.[/caption]

„Časté případy nevydařených veřejných zakázek nemusí jít jen k tíži neodbornosti projektantů či nekvalitní projektové dokumentaci, ale hlavní příčinu vidím spíše v nekvalitně připraveném záměru. Růst nákladů v průběhu realizace stavby taktéž nemusí souviset s nekvalitou PD, ale s nedostatečností průzkumů. Typicky se můžeme podívat na tunelové stavby, kdy odchylky skutečnosti od předpokladů mají zásadní vliv na zvolenou technologii ražby a rozpočet. V legislativě dnes zcela chybí postup a odpovědnost státní správy za investiční přípravu,“ prohlásil Ing. Klečka, jenž se shodl s předřečníky na podceňování provozní fáze staveb i na tom, že nekvalitní zadání znamená nekvalitní projektovou dokumentaci ústící do nekvalitní stavby.

O nekvalitním zadávání svědčí rovněž skutečnost, že výjimečné nejsou až stovky doplňujících dotazů ze strany zhotovitelů. To neúměrně prodlužuje nejen výběrové řízení a celkovou realizaci, ale odráží se i na kvalitě a někdy i nedodržení termínu, na nějž jsou navázány dotace. Zcela běžné je rušení soutěží nebo jejich časově náročné reformulování. Ing. Klečka, který se v praxi věnuje hloubkovým auditům projektové dokumentace, vyzdvihl i roli dotčených orgánů. Ty totiž ve svých vyjádřeních vypořádají pouze veřejný zájem, nikoliv jakost dokumentace, za kterou nese plnou odpovědnost projektant a zhotovitel. Uvedené kontroly projektové dokumentace a jejich soulad s platnými vyhláškami jsou proto již nedílnou součástí práce zhotovitelů. Ostatně jim to jako nepřímou povinnost ukládá § 2594 občanského zákoníku (89/2012 Sb.): „Zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci. […] To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.“ Dále pak občanský zákoník v § 2630 definuje společnou odpovědnost účastníků výstavby: zhotovitele a jeho poddodavatele, dodavatele stavební dokumentace a dozoru nad stavbou – ve všech případech se musí každý z účastníků „vyvinit“ a prokázat, že vadu stavby nezpůsobila právě jeho chyba. Jinými slovy, zhotovitel se zprostí povinnosti z vady stavby jen tehdy, prokáže-li, že vadu způsobila chyba v dodané stavební dokumentaci nebo selhání dozoru nad stavbou vykonávaném osobou, kterou si objednatel zvolil. Projektant se své odpovědnosti za vadu zprostí prokázáním, že vadu nezpůsobila chyba jím zpracované projektové dokumentace.

Dobrý facility manažer by se měl zapojit již při přípravě záměru a projektu st7avby

Ing. Ondřej Štrup, IFMA Felllow, jednatel společností FM Institute, se věnuje kromě jiného rekvalifikaci facility manažerů. Ve svém příspěvku se zaměřil na význam facility managementu při přípravě a zhotovení stavby. Zkraje podpořil Ing. Synka poukazem na podceňování vstupních nákladů na úrovni stavebníků a nedoceňování provozních nákladů – obé se může odrazit ve zvýšených nákladech v životním cyklu stavby. Podstatou jeho výstupu byla společná snaha všech zainteresovaných stran na dlouhé a šetrné životnosti staveb. Podmínkou toho je spolupráce projektantů, expertů na dílčí oblasti, zhotovitele, ale i facility manažerů, jejichž zkušenosti by měly být reflektovány už v záměru a návrhu stavby. Z povahy věci mají facility manažeři z praxe přehled z oblasti (požární) bezpečnosti, technického zařízení budov, oprav a úprav, údržby, energetiky…

[caption id="attachment_11429" align="alignnone" width="800"] Možnost ovlivnění nákladů stavby v jejím celoživotním cyklu je nejvyšší v době přípravy záměru a studie. Zdroj: Facility Design and Management Handbook (Teicholz, Eric, 2001)[/caption]

V procesu návrhu i realizace by právě tato skupina měla figurovat jako dozor uživatele či provozovatele stavby (Commissioning Agent). Ten má doplňovat dozor investora, dozor projektanta i stavební dozor. „Bylo by nesporně velmi podnětné, kdyby ke stavbám oceněným v různých architektonických soutěžích a přehlídkách byly dokladovány i náklady na provoz. U veřejných staveb by měl být dozor provozovatele povinností, protože veškeré vady a nedostatky pak platíme my všichni,“ shrnul svůj podnětný příspěvek Ing. Štrup.

Zdravé vnitřní prostředí staveb aneb nakolik si cením vlastního zdraví

Ing. Jiří Petlach, st. (ČKAIT 0001680, TE01), odborník na technické zařízení budov, se soustředil na jakost vnitřního prostředí staveb (konkrétně bytů a rodinných domů). Přiblížil podstatu koncentrace například CO₂ produkovaného samotným uživatelem a připomněl jednotku vznikajícího pachu olf (jednotka měření emise vůně), včetně toho, že pachy nejsou definovány právními předpisy. Znečištění vzduchu rozdělil podle podílu člověka: bez jeho činnosti jde o radon, škodlivé látky z koberců nebo nábytku, mikroorganismy nebo rozklad biologického materiálu, s jeho přičiněním dochází ke znečištění používáním otevřeného ohně, chemických přípravků nebo také kouřením. Pachy a koncentrace oxidu uhličitého jsou určující pro správné dimenzování větracích systémů bytů, kdy nárůst koncentrace škodlivin při využívání prostor probíhá exponenciálně. Zanedbání v podobě větrání (nepřetržité i nárazové, intenzivní) vede ke vzniku plísní, které způsobují nejrůznější zdravotní komplikace, jako jsou alergické reakce a záněty poškozující oční rohovku, vnitřní ucho, plíce. Některé výtrusy jsou karcinogenní.

[caption id="attachment_11423" align="alignnone" width="800"] Člověk není biologicky uzpůsoben, aby žil v uzavřeném prostoru bez větrání venkovním vzduchem! Člověk je jako biologický spalovací motor, který spotřebovává kyslík a produkuje odpadní teplo a odpadní látky. Jeden Evropan vyprodukuje za hodinu teplo 60 až 800 W/m², CO₂ 16 až 170 l a vlhkost 30 až 700 g/h. Ve venkovním prostředí je 350 až 800 ppm CO₂, v pobytových prostorách smí být nejvýše 1 500 ppm[/caption]

Ing. Petlach ukázal příklad potřeby větrání pro dvě osoby v typické panelákové ložnici, která má plochu 12 m² a obestavěný objem 30 m³: pro dodržení maximální koncentrace CO₂ je nutné vyměnit za hodinu 32 m³ a pro odstranění pachů dokonce 80,6 m³ vzduchu. To lze zajistit jen základním nepřetržitým větráním nebo opakovaným nárazovým krátkým a intenzivním větráním okny. Následně posoudil systémy základního větrání bytů a domů. Za nespolehlivé označil účinky větru a šachtové větrání. Účinné s připomínkami je podle jeho zkušeností řízené nebo neřízené podtlakové větrání, které je cenově vstřícné: vyžaduje ovšem průvzdušnou fasádu a do interiérů se dostává hluk a prachové částice. Největší potenciál má rovnotlaké větrání se zpětným získáváním tepla z odváděného vzduchu, které sice znamená o něco vyšší spotřebu elektrické energie (cca 200 kWh), ale zajistí dostatečnou výměnu vzduchu a ušetří teplo (cca 4 560 kWh). Stavebník také musí počítat s tím, že to je relativně složité technologické zařízení, které pro správný provoz potřebuje správnou údržbu.

PENB se bude aktualizovat ke kolaudaci. Nejde jen o zdraví, ale i o destrukci stavebních prvků

Ing. Roman Šubrt, Ph.D. (ČKAIT 0100973, IA00, IP00), ze společnosti Energy Consulting, se soustředil na jakost návrhu stavby s ohledem na její energetickou bilanci. Připomněl vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, která písm. f, odst. 1 § 8 zařadila mezi základní požadavky na úsporu energie a tepelnou ochranu dle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a vyhlášky č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov. Zdůraznil, že Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) by měl být zpracovaný už v návrhu stavby a aktualizovaný pro kolaudaci – už proto, že prokazuje hodnoty požadované ČSN 73 0540-2. Kde tomu tak není, je nutné toto doložit výpočty nebo měřením. K nejčastějším problémům patří chybné výpočty součinitele prostupu tepla (využití deklarovaných hodnot tepelné vodivosti výrobců), nezohledňování tepelných mostů, podceňování tepelných vazeb, odchýlení realizace od PD nebo neřešení vzduchotěsnosti budovy a provětrávání tepelné izolace.

[caption id="attachment_11427" align="alignnone" width="800"] Vady zadání prodlužují dobu výstavby a generují vysoké náklady zejména na personální zajištění na vypořádání reklamací. A čas jsou peníze. Proto rozumný zhotovitel kontroluje zadávací dokumentaci a zadavatele prokazatelně upozorní na chyby. Pokud zadavatel nemá vůli problém řešit, na nevhodném pokynu trvá a nechá postavit například školní schodiště jako architektonický prvek, který neslouží k chůzi osob, pak se nemůže domáhat odpovědnosti zhotovitele za i zjevnou vadu stavby. Ilustrační obrázky ukazuji, jak zhotovitel upozorňuje na problémy řešení střešního pláště v projektové dokumentaci a jak podobný neřešený problém vypadá při termovizním měření s vyznačením míst s významnou infiltrací.[/caption]

Větší pozornost Ing. Šubrt věnoval právě tepelným mostům vznikajícím porušením tepelné izolace jiným materiálem s horšími tepelně-izolačními vlastnostmi. V některých případech se dá problém řešit zvětšením tepelné izolace – například u koncových ocelových kazet a kotvení (ocel, nerez). Rozšířeným nešvarem je udávání údajů o lineárních tepelných mostech, ale zanedbání těch bodových ze strany dodavatelů či výrobců: nejčastěji u kotvících prvků sádrokartonových podhledů nebo u zavěšených předsazených fasád. Bodové tepelné mosty chybí i ve výpočtech hodnot součinitele prostupu tepla. Při výpočtu PENB vznikají tzv. přirážky za tepelné vazby. Pokud je neřeší projekt, přirážka na tepelné vazby by měla být minimálně 0,1 W/(m².K). Energetičtí experti se také velmi často setkávají s nedotěsněním nebo porušením parotěsných fólií nebo nepoužitím obvodových parotěsných, vodotěsných či vzduchotěsných uzávěr kolem otvorových výplní. V návaznosti na předřečníka Ing. Petlacha byl doložen negativní vliv všech popsaných nešvarů nejen na energetickou bilanci staveb, ale i na kondenzaci, a tudíž i na možný vznik plísní. „Nejde jen o zdraví, ale i o destrukci stavebních prvků. Chybějící tepelná izolace v konstrukcích krovů nebo železobetonových věnců má samozřejmě zásadní negativní vliv na dřevěné komponenty, často s milionovými škodami. Škody stavebníkům vznikají například také vlivem chybných výpočtů tepelné vodivosti minerální vlny použité při zateplení rodinného domu,“ vypočetl Ing. Roman Šubrt, jenž působí i jako soudní znalec v oblasti energetiky budov.

Jakost staveb znamená i požární bezpečnost. Hasičům nebude zjednodušená dokumentace pro povolení záměru stačit

Pplk. Mgr. Lucie Holinová, DiS., MBA, z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (GŘ HZS) potvrdila aktuálnost zákonné odpovědnosti účastníků výstavby. Zaměřila se na nový stavební zákon a jeho vliv na výkon státního požárního dozoru, resp. zákony a vyhlášky. Také v tomto případě nejprve analyzovala právní prostředí, v němž je požární bezpečnost staveb autorizovanými osobami řešena. Pro členy ČKAIT je s účinností od 1. ledna 2024 vedle nového stavebního zákona zásadní novela zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, jež mění například rozsah výkonu státního požárního dozoru nebo oprávnění ke zpracování požárně bezpečnostního řešení (PBŘ). Hasičský záchranný sbor (HZS) je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany (podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně) a ochrany obyvatelstva (podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému). S novelou stavebního zákona bude také souviset možná nejzásadnější právní úprava ovlivňující autorizované osoby při řešení požární bezpečnosti, a tou bude novela vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, upravující obsah a rozsah PBŘ na úrovni povolení záměru (omezený rozsah) a provádění stavby (podrobná dokumentace). Aktiv požární bezpečnosti ČKAIT s GŘ HZS spolupracuje na definici požadovaných výstupů, které by měly mít část textovou, výkresovou, výpočtovou a speciální. Jako jednu z markantních změn na úrovni obsahu samotného PBŘ lze jmenovat například stanovení kategorizace staveb a tomu odpovídajících rozhodných kritérií a charakteristik pro hodnocení požárního nebezpečí stavby. Při zavádění kategorizace staveb se GŘ HZS inspirovalo dánským modelem, kde se tento nový přístup začal aplikovat už v roce 2018. V ČR byla kategorizace zavedena na konci roku 2021 s ohledem na záměr integrace vyjádření všech dotčených orgánů státní správy do jednoho stanoviska.

GŘ HZS bylo od počátku proti integraci: dříve HZS vydával závazná stanoviska podle stupňů povolovacího řízení, nově se státní požární dozor vykonává jen u staveb představujících vyšší nebo vysoké nebezpečí. „Dříve se vydávala stanoviska na vrtanou studnu povolovanou dle SZ, ale ne na rodinné domy do 200 m²,“ doložila pplk. Mgr. Holinová absurdní stav před zavedením kategorizace.

Vyhláška č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva, nabyla účinnosti 11. prosince 2021. Od té doby se kategorizuje stavba jako celek, jednotlivé stavby ze souboru staveb se zařazují samostatně a zařazují se podle navrhovaného stavu. Kategorizace stanovuje, kdy se PBŘ bude zpracovávat, a rovněž to, kdo bude PBŘ oprávněn zpracovávat. Stavby jsou zařazovány podle požadavků na evakuaci do pěti tříd využití (§ 5 vyhlášky č. 460/2021 Sb.) a dále rozděleny do čtyř typů kategorií: 0, I, II, III (§ 6, § 7, § 8, § 9 vyhlášky č. 460/2021 Sb.). Zmíněné třídy využití a jejich modifikace zásadně ovlivňují stanovení kategorie stavby. Toto je možné vysvětlit na příkladu staveb určených pro seniory. Dům s pečovatelskou službou (s byty) spadá do 3. třídy využití, zatímco zařízení sociálních služeb (s ubytovacími jednotkami) v případě domova pro seniory do 4. třídy využití a v případech domovů pro osoby se zdravotním postižením nebo domovů se zvláštním režimem do 5. třídy využití. „Systém bude závislý na kvalitě informací od stavebníka přenesené do projektové dokumentace, aby bylo zřejmé, co skutečně bude součástí stavby a jaký bude její provoz,“ uzavřela pplk. Mgr. Holinová.

Účinnost pro oprávnění ke zpracování PBŘ byla znovu odložena

Stavba kategorie I a II

• do 31. prosince 2025 PBŘ oprávněna zpracovávat osoba podle dosavadní právní úpravy
• od 1. ledna 2026 PBŘ oprávněn zpracovávat pouze autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik v oboru Požární bezpečnost staveb

Stavba kategorie III nebo odlišný postup od postupu stanoveného českými normami nebo jinými technickými dokumenty upravujícími podmínky požární ochrany (podle § 99 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně)

• do 31. prosince 2028 PBŘ oprávněn zpracovávat pouze autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik v oboru Požární bezpečnost staveb
• od 1. ledna 2029 PBŘ oprávněn zpracovávat pouze autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik v oboru požární bezpečnost staveb, kterému byla současně udělena specializace

Na trhu je řada jen zdánlivě stejných stavebních výrobků

Ing. Lubomír Keim, CSc. (ČKAIT 0007983, IP00, IZ00), z Výzkumného ústavu pozemních staveb - Certifikační společnosti, s.r.o., upozornil na časté zaměňování kvality a jakosti u stavebních výrobků. Stavební výrobek totiž není určen pro přímou spotřebu, ale pro provedení stavby. Dalo by se říci, že spotřebitelem stavebních výrobků je stavba sama. Stavba jako taková přitom není stavebním výrobkem, s výjimkou výrobků ve funkci stavby. Kvalita stavby je určena řadou nezbytných předpokladů a významně souvisí s kvalitou návrhu, kvalitou použitých stavebních výrobků a samozřejmě s kvalitou provedení. Ing. Keim upozornil, že stavebním výrobkem je i sestava, složená alespoň ze dvou samostatných součástí, které je třeba spojit pro trvalé zabudování do stavby. Všechny části sestavy by měly být vyrobeny nebo uvedeny na trh jedním výrobcem. Typickým příkladem je kontaktní zateplovací systém (ETICS). Aby výrobek byl kvalifikován jako stavební, musí jeho vlastnosti ovlivňovat alespoň jeden ze základních požadavků stavby uváděné v příloze č. I. Nařízení (EU) č. 305/2011 – výrobky označované CE, nebo v příloze č. 1 nařízení vlády č. 163/2002 Sb., které jsou obdobné. Vedle deklarace výrobce, že výrobek, který uvádí nebo dodává na trh, je určen pro trvalé zbudování do stavby, musí výrobce deklarovat i určené nebo zamýšlené použití výrobku ve stavbě. Zamýšlené použití uvádí výrobce u výrobků označovaných CE a toto výlučně opisuje z evropské harmonizované normy. U ostatních stavebních výrobků, na které se vztahuje nařízení vlády č. 163/2002 Sb. použití výrobku ve stavbě určí sám. Za kvalitní stavební výrobek lze považovat takový výrobek, který splňuje požadavky právních předpisů a zároveň splňuje výrobcem deklarované vlastnosti výrobku, vyjádřené třídou, úrovní nebo mezní hodnotou odvozené od určeného použití výrobku ve stavbě. Vzhledem k častým problémům, kdy se zhotovitel nebo stavebník odchýlí od projektové dokumentace, nebo projektová dokumentace požadavky na stavební výrobek nestanoví, se pozornost dále zaměřila na potřebný rozsah deklarovaných vlastnosti stavebních výrobků a jejich hodnoty. „Přesně ty potřebuje znát zhotovitel stavby, aby do stavby zabudoval stavební výrobek plnící požadavky § 153 nového stavebního zákona. Není např. totiž okno jako okno nebo lepidlo jako lepidlo,“ glosoval situaci na trhu Ing. Keim, kde je řada zdánlivě stejných stavebních výrobků, ovšem ze zásadně jinými vlastnostmi a tím jiným vhodným použitím ve stavbě. Podle Ing. Keima se velmi často zaměňují klasifikační třídy a úrovně výrobků s třídou jakosti. Upozornil také, že technické požadavky na stavební výrobky dle určeného použití výrobku ve stavbě, nejsou třídami jakosti stavebních výrobků. Rozhodné požadavky na stavební výrobky vyjádřené příslušnou třídou nebo úrovní, mající vliv na výslednou kvalitu stavby, by měly být specifikovány v projektové dokumentaci.

Kolaudace neznamená, že je stavba bezvadná

JUDr. Jiří Kubík, MBA, z Odboru stavebně správního Magistrátu města Plzně, během konference připomněl, že termín jakosti stavby je předmětem soukromého práva. Stěžejní je si uvědomovat rozdíly mezi právem veřejným a právem soukromým. Identické pojmy mohou mít jiný význam v právu veřejném (stavební zákon a jeho prováděcí právní předpisy) a soukromém (občanský zákoník). Typicky jde o pojem „stavba“, který je mnohem šířeji a dynamičtěji chápán ve stavebním zákoně a jinak v civilním právu, kde jde o věc v právním smyslu. Zatímco veřejné právo chrání veřejný zájem, má vrchnostenský charakter a jde o jakési nezbytné minimum, které stát požaduje splnit, aby stavba mohla být povolena, soukromé právo je otázkou dohody dvou smluvních stran, ale z hlediska jakosti stavby pro stavebníka zásadní. „Kolaudace stavby neznamená, že je stavba bezvadná i z hlediska soukromoprávního, ale jde o splnění nezbytné podmínky. Porušení povinnosti stavět jen na základě stavebního povolení či jinak postupovat v rozporu se stavebním zákonem je také porušením důležité právní povinnosti v rovině soukromoprávní a dílo má pak podstatnou vadu. Jakost stavby je předmětem soukromého práva, zhotovitel je objednateli povinen předat věc ve stanovené jakosti,“ upozornil na hlavní rozdíl JUDr. Kubík.