Novela stavebního zákona přinesla i novou definici přístupnosti staveb
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Nový stavební zákon zruší dosavadní vyhlášku č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Nahradit jí mají jiné předpisy, a to vyhláška o požadavcích na výstavbu a zcela nová česká technická norma. Ty však zatím nejsou. Možnost prodloužení platnosti bezbariérové vyhlášky až do 1. července 2027 by byla možná, pokud vyhláška nebude v rozporu s novým stavebním zákonem. Ten totiž dřívější požadavky na bezbariérové užívání staveb nově definuje jako požadavky na přístupnost staveb pro všechny osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Cílem je umožnit vstup do budov i veřejného prostoru a jejich užívání nejen handicapovaným občanům, ale i seniorům, těhotným ženám a lidem s malými dětmi.
Dne 5. června 2023 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 152/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon“ či „NSZ“), ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony (dále jen „novela NSZ“). Jedná se o druhou tzv. věcnou novelu NSZ, která s sebou přinesla i změny týkající se přístupnosti staveb.
Nová definice přístupnosti staveb je na úrovni zákona legislativně posílena
Novela NSZ zavádí v základních pojmech stavebního řádu zcela novou definici přístupnosti. Jednak je tento pojem legislativně posílen tím, že je nově zakotven přímo na úrovni zákona, a jednak je věcně zdůrazněna jeho univerzální hodnota. V ustanovení § 13 písm. d) nového stavebního zákona je přístupnost definována jako vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání.
Pojem „přístupnost“ vychází z mezinárodního i evropského pojetí. Smyslem je samostatné, bezpečné a důstojné užívání pozemků a staveb všemi potenciálními uživateli bez ohledu na jejich zdravotní stav, věk a pohlaví. Opatření musí umožnit jednoduchý a samostatný přístup, vstup, užívání venkovních ploch, budov, zařízení a služeb a opuštění objektu s ohledem na zajištění zdraví, bezpečnosti a důstojnosti uživatelů těchto staveb. Pojem „přístupnost“ je zejména předmětem článku č. 9 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, která byla přijata Valným shromážděním Organizace spojených národů 13. prosince 2006. Jejím účelem je podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné užívání všech lidských práv a základních svobod všemi lidmi s postižením a podporovat úctu k jejich přirozené důstojnosti.
Na nový pojem „přístupnost“ se vážou dvě legislativně-technické změny. V rámci definice je zavedena legislativní zkratka „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“ a bezbariérový přístup a užívání se mění na „požadavky na přístupnost“.
Poznámka: V dosavadní právní úpravě stavebního zákona č. 183/2006 Sb. se pracuje s termínem „bezbariérové užívání stavby“ jako s jedním z obecných požadavků na výstavbu – viz základní pojmy § 2 odst. 2 písm. e).
Bezpečnost je nadřazena přístupnosti
Novela NSZ v § 145 odst. 1 písm. e) mezi základní požadavky na stavby výslovně doplňuje přístupnost (bezpečnost a přístupnost při užívání, provozu a údržbě). Zároveň se výčet základních požadavků na stavby uvádí do souladu s evropskou legislativou, tj. bodem 4 přílohy I nařízení č. 305/2011 EU, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se ruší směrnice Rady 89/106/EHS.
Z hlediska aplikace je pojem „bezpečnost“ nadřazen pojmu „přístupnost“. Požadavek na bezpečnost se týká všech staveb. Požadavek na přístupnost se týká pouze zákonem určených staveb, popřípadě pouze částí těchto staveb. Ustanovení § 149 nového stavebního zákona uvádí, že v rámci požadavku na bezpečnost stavby se musí zohlednit také její přístupnost, přičemž u všech staveb se aplikují požadavky na bezpečnost a u příslušných staveb se aplikují synergicky požadavky na bezpečnost a přístupnost. Zvláště při provádění staveb jde o souběžný proces. Z uvedeného vyplývá, že každá povinnost na dodržení bezpečnosti obsahuje také požadavek na zohlednění přístupnosti.
Nový stavební zákon ve svém § 149 písm. b) zavádí příkladný výčet stavebních záměrů, které mají zásadní význam pro přístupnost osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Výčet obsahuje pět typů staveb:
- stavby pozemních komunikací a veřejných prostranství,
- stavby občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností,
- společné prostory a domovní vybavení bytového domu,
- byt zvláštního určení,
- stavby pro výkon práce více než 25 osob, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.
V poslední, páté položce staveb pro výkon práce se slovo „nejméně“, použité v novele, nahrazuje slovy „více než“. Tato změna zajišťuje soulad s parametrem uvedeným v § 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.
Dozor projektanta je novou vybranou činností
Novela NSZ zavádí novou vybranou činnost ve výstavbě, kterou je dozor projektanta (viz § 155 písm. d) nového stavebního zákona). Dále se § 14 písm. h) definuje, že dozorem projektanta je průběžný odborný dozor nad souladem realizace dokumentace pro provádění záměru s dokumentací o povolení záměru a nad prováděním záměru v souladu s dokumentací pro provedení záměru.
Dozor projektanta může vykonávat pouze autorizovaná osoba. Dozor projektanta znamená, že se projektant účastní kontrolních prohlídek stavby a dohlíží na to, aby byla stavba prováděna podle jím zpracované dokumentace, případně může po dohodě se zhotovitelem a stavebníkem navrhovat úpravy řešení. Nová právní úprava tímto bude eliminovat vznik chyb při realizaci staveb, a to i v oblasti přístupnosti staveb. Dozor projektanta je však ze zákona povinný pouze u vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k NSZ a u staveb financovaných z veřejných prostředků, tam však mimo sítě technické infrastruktury.
Dopravní a energetický stavební úřad bude povolovat velké dopravní stavby
Nově je v § 17 odst. 1 nového stavebního zákona ustanoven Dopravní a energetický stavební úřad, který je správním úřadem s celostátní působností ve věcech stavebního řádu podřízeným Ministerstvu dopravy. Jeho úkolem bude povolovat tzv. vyhrazené stavby, kterými jsou velké infrastrukturní projekty s celostátním významem a jež jsou uvedeny v příloze č. 3 nového stavebního zákona. Jeho odvolacím orgánem dle § 32a odst. 1 nového stavebního zákona budou Ministerstvo dopravy a Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Zatím však nejsou prováděcí právní předpisy ani metodiky
Nový stavební zákon ve svém § 334 ruší vyhlášku č. 398/2009 sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
Nově má být podle NSZ přístupnost staveb integrální součástí požadavků na výstavbu.
- Ministerstvo pro místní rozvoj v návaznosti na § 152 odst. 1, § 158 odst. 5 a § 333 odst. 1 nového stavebního zákona je nyní zmocněno k přípravě dvou zásadních vyhlášek:
- vyhlášky ke stanovení podrobných požadavků na výstavbu, která bude obsahovat požadavky na vymezování pozemků, požadavky na umísťování staveb a technické požadavky na stavby,
- vyhlášky ke stanovení podrobného obsahu a rozsahu projektové dokumentace.
- Ministerstvo pro místní rozvoj dále v souladu s § 31 odst. 1 nového stavebního zákona bude metodicky sjednocovat výkon působnosti stavebních úřadů v oblasti stavebního řádu a požadavků na výstavbu, a to včetně přístupnosti.
- Ministerstvo dopravy dle ustanovení § 333 odst. 2. vydá vyhlášku, kterou stanoví technické požadavky na stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, stavby drah a civilní letecké stavby a rozsah a obsah projektové dokumentace k těmto stavbám. Ministerstvo dopravy také v souladu s § 31 odst. 2 nového stavebního zákona metodicky sjednocuje výkon působnosti stavebních úřadů u staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb drah a civilních leteckých staveb v oblasti požadavků na výstavbu, a to včetně přístupnosti.
- Hlavní město Praha, statutární město Brno a statutární město Ostrava mohou v přenesené působnosti a v souladu s ustanovením § 152 odst. 2 a 3 a § 333 odst. 3 nového stavebního zákona vydat své požadavky na výstavbu. Tyto předpisy se pro daná území použijí přednostně, pokud v nich nějaká věc nebude řešena, pak se pro předmětnou problematiku použije subsidiárně řešení podle celostátní vyhlášky.
Nová česká technická norma pro přístupnost je rovněž v přípravě
Jak již bylo zmíněno, samostatná bezbariérová vyhláška č. 398/2009 Sb. bude zrušena a přístupnost bude integrována do nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu (pozn. v současné době probíhá vypořádání připomínek této vyhlášky). Obdobně se postupuje také u vyhlášky o dokumentaci staveb. Záměrem této změny je ukázat a zejména zdůraznit, že přístupnost není pouze vedlejší doplněk, ale že je komplexně začleněna mezi požadavky na stavby. Cílem zcela nového konceptu je důslednější aplikace ustanovení v otázce přístupnosti. Paragrafové znění připravované vyhlášky o požadavcích na výstavbu stanoví větší rozsah přístupnosti oproti paragrafovému znění stávající vyhlášky č. 398/2009 Sb. Místo odkazů na přílohy bude v nové vyhlášce odkazováno na nově určenou normu ČSN 73 4001, jež je v současné době rovněž v přípravě. Vyhláška o požadavcích na výstavbu stanoví rozsah přístupnosti, kdežto nová česká technická norma bude obsahovat požadavky na technické řešení. Tento postup byl zvolen zejména z toho důvodu, že normy ze své podstaty mohou obsahovat daleko větší míru podrobností a zejména tolik žádaná grafická schémata vzorových řešení.
Zpracování specializované normy na přístupnost staveb si Ministerstvo pro místní rozvoj zadalo u České agentury pro standardizaci jako nový normalizační úkol. Norma bude vycházet z evropské normy ČSN EN 17210 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí a doprovodných dokumentů (technické zprávy TNI CEN TR 17621 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí – Technické prováděcí požadavky a specifikace a TNI CEN TR 17622 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí – Posouzení shody) a bude cíleně sloužit k aplikaci vyhlášky o požadavcích na výstavbu.
Jak dlouhé bude přechodné období?
Nový stavební zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2024, avšak zavádí tzv. přechodné období od 1. ledna 2024 do 30. června 2024; viz § 334a nového stavebního zákona. To v zásadě znamená, že 1. ledna 2024 nabude zákon účinnosti pouze pro vyhrazené stavby v působnosti Dopravního a energetického stavebního úřadu a pro všechny ostatní stavby nabude účinnosti až 1. července 2024. Do této doby se při povolování jakýchkoliv staveb kromě vyhrazených bude postupovat podle dosavadních právních předpisů, tzn. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích právních předpisů. Dosavadní prováděcí právní předpisy k současnému stavebnímu zákonu lze aplikovat do vydání nových prováděcích předpisů, nejpozději však do 1. července 2027 (viz § 332a nového stavebního zákona).
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.