Zprávy a informace ČKAIT 2022|04

ČKAIT považuje první velkou novelizaci nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. za potřebnou. A to i přesto, že některé zásadní připomínky uplatněné profesní komorou stavebních inženýrů nebyly akceptovány. Jedním z klíčových požadavků bylo, aby MMR bylo pověřeno sjednocováním výkladů a metodických pokynů k provádění stavebního zákona.

Začátkem června MMR vypořádávalo připomínky, které byly jednotlivými připomínkovými místy uplatněny k návrhu institucionální novely nového stavebního zákona. Jedná se o další návrh novely tohoto předpisu.

První novela se týkala odložení účinnosti nové právní úpravy a byla již schválena a publikována 30. června 2022 ve Sbírce zákonů pod č. 195/2022 Sb. s účinností od následujícího dne, tedy od 1. července 2022. Více o ní bylo uveřejněno v článku „Odklad nového stavebního zákona pro nevyhrazené stavby“ v Z+i ČKAIT č. 02/2022. V pořadí druhá navrhovaná novela nového stavebního zákona, nazývaná institucionální (věcná), však představuje skutečně první velkou novelu nové právní úpravy. Její obsah byl blíže popsán v článku „První velká novela nového stavebního zákona“ v Z+i ČKAIT č. 03/2022.

ČKAIT k navrhované institucionální novele uplatnila v rámci mezirezortního připomínkového řízení celkem 24 připomínek, z nichž některé byly ze strany MMR akceptovány, ostatní vysvětleny či neakceptovány. ČKAIT se zamítnutím některých připomínek nesouhlasí a bude se i nadále v legislativním procesu snažit o jejich prosazení.

Akceptované připomínky

U pracovníků úseku stavebního řádu budou uznány kvalifikační požadavky na vzdělání a praxi i z hlediska autorizačního zákona – ČKAIT uplatnila připomínku k § 30a odst. 4 písm. b)nového stavebního zákona, který v současné podobě uvádí, že kvalifikační požadavky vzdělání a praxe pro výkon činností na úseku stavebního řádu podle odst. 2 písm. b) a c) tohoto ustanovení splňuje autorizovaný inženýr, kterému byla udělena autorizace pro obor Pozemní stavby, Dopravní stavby nebo Městské inženýrství. ČKAIT požadovala novou formulaci tohoto ustanovení v tom smyslu, že tyto požadavky splňuje autorizovaná osoba podle zvláštního zákona (autorizačního zákona), aby bylo zajištěno splnění daných požadavků prostřednictvím všech oborů uvedených v § 5 autorizačního zákona. Připomínka byla akceptována částečně a byla navržena nová formulace tohoto ustanovení – uvedené požadavky bude splňovat autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik, kterému byla udělena autorizace pro obor Pozemní stavby, Dopravní stavby, Stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, Mosty a inženýrské konstrukce, Statika a dynamika staveb nebo Městské inženýrství. Ostatní autorizace mohou vykonávat činnosti na úseku stavebního řádu dle následujících písmen § 30a odstavce 4 nového stavebního zákona.

Uplatnění požadavků na výstavbu

Další z uplatněných připomínek se týkala § 137 odst. 4 nové právní úpravy, který nyní uvádí, kdy se neuplatní požadavky na výstavbu. Navrhovaná novela se snaží toto ustanovení přeformulovat tak, že pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují, požadavky na výstavbu se uplatní u

1. změny dokončené stavby,
2. údržby dokončené stavby,
3. změny v užívání stavby,
4. dočasné stavby,
5. zařízení staveniště,
6. pozemku nebo stavby, které jsou kulturní památkou nebo se nacházejí v památkové rezervaci nebo památkové zóně.

ČKAIT v rámci uplatněných připomínek navrhovala v návětí tohoto navrhovaného ustanovení výslovně uvést, že pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují, požadavky na výstavbu se uplatní také u níže vyjmenovaných bodů. ČKAIT byla totiž názoru, že doplněním slova „také“ za text „požadavky na výstavbu se uplatní“ bude upřesněno, že se nejedná o jediné případy, kdy se požadavky na výstavbu uplatní. Bude dosaženo lepší srozumitelnosti textu. Připomínka byla ze strany MMR akceptována jinak, s tím, že navrhované znění § 137 odst. 4 nového stavebního zákona bude upraveno.

Vybrané činnosti ve výstavbě – ČKAIT rovněž uplatnila připomínku k § 155 nového stavebního zákona, který ve schválené podobě uvádí, že vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, může vykonávat pouze fyzická osoba, která získala oprávnění k jejich výkonu podle jiného právního předpisu ³⁵⁾. Vybranými činnostmi jsou

1. zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace,
2. odborné vedení provádění stavby nebo její změny anebo odstraňování stavby,
3. ověřování výsledků zeměměřičských činností ve výstavbě ³⁶⁾.

³⁵⁾ Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

³⁶⁾ Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

ČKAIT navrhovala číselné odkazy na zákony zpřesnit tak, že odkaz č. 35 bude uveden až na konci písm. a) a b) a bude v něm uveden pouze autorizační zákon a že odkaz č. 36 zůstane na konci písm. c) ve stejném znění. Jedná se o upřesnění toho, o kterou vybranou činnost se jedná. Schválená podoba tohoto ustanovení totiž naznačovala, že činnosti uvedené pod písm. a) a b) může provádět i zeměměřič. Navrhovaná připomínka byla ze strany MMR akceptována plně.

Rámcové povolení

ČKAIT dále připomínkovala rovněž navrhované znění § 222 odst. 2 nového stavebního zákona, které uvádí, že rámcové povolení se nevydává pro záměry v působnosti jiného stavebního úřadu a záměry staveb v areálu jaderného zařízení, a které se nachází v prostoru existujících staveb, pokud se nemění výškové uspořádání v prostoru.

ČKAIT v tomto ustanovení navrhovala nahradit termín „existující“ za „dokončený“, aby došlo ke sjednocení terminologie používané ve stavebním zákoně. Obdobně také v rámci odst. 3 § 222. Připomínka byla ze strany MMR akceptována plně.

Neakceptované zásadní připomínky ČKAIT

MMR by mělo metodicky řídit a koordinovat rovněž aplikační činnost dotčených orgánů

ČKAIT uplatnila připomínku k navrhovanému znění § 31 odst. 1 nového stavebního zákona, dle něhož MMR metodicky sjednocuje výkladovou a aplikační činnost stavebních úřadů v oblasti stavebního řádu a požadavků na výstavbu s výjimkou požadavků na výstavbu stanovených odchylně prováděcím právním předpisem územně samosprávného celku. ČKAIT požadovala, aby bylo jednoznačně stanoveno, že MMR metodicky sjednocuje nejen výkladovou a aplikační činnost stavebních úřadů, ale i dotčených orgánů. Připomínka nebyla ze strany MMR akceptována s tím, že MMR nemůže sjednocovat metodickou a aplikační činnost dotčených orgánů, neboť není jejich nadřízeným správním orgánem, ani ústředním správním úřadem ve věcech týkajících se působnosti dotčených orgánů. ČKAIT však i nadále požaduje vysvětlení toho, kdo bude koordinovat dotčené orgány.

Dokumentace pro povolení stavby by měla zahrnovat technické a technologické zařízení

Další z uplatněných připomínek se týkala § 158 odst. 1 nového stavebního zákona, jehož schválené znění v první větě uvádí, že dokumentace pro povolení stavby obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a dokumentaci objektů. ČKAIT navrhovala do této věty za dokumentaci objektů doplnit i výslovné uvedení technických a technologických zařízení. Tato připomínka nebyla ze strany MMR akceptována s tím, že se jedná o nedůvodné rozšíření plnění povinností stavebním zákonem, kdy ani nelze předpokládat, zda záměr bude tyto objekty obsahovat. Pokud bude povolováno i technologické zařízení, které je součástí objektu, pak musí být součástí dokumentace. Detail dokumentace bude řešen prováděcím předpisem. ČKAIT však požaduje toto ustanovení znovu projednat, a to s ohledem na stavby s funkcí technologického zařízení (plynovod, elektrárna, další energetické vyhrazené stavby).

Vyjádření projektanta k námitkám je třeba v zákoně ponechat

Na základě výsledku projednání návrhu vypořádání připomínek konaného dne 7. června byl vypuštěn novelizační bod § 162 odst. 2 písm. c) nového stavebního zákona, podle nějž je projektant povinen na žádost stavebního úřadu zpracovat vyjádření k námitkám směřujícím k projektové dokumentaci a splnění technických požadavků na stavby v rámci řízení o povolení záměru. Po připomínkování by se tedy novela vrátila k původnímu procesnímu principu, který byl založen pouze na dostatečné interpretační schopnosti a dovednosti stavebního úřadu.

ČKAIT požaduje tuto pravomoc projektanta znovu do nového stavebního zákona zavést, neboť projektant může vysvětlit projektovou dokumentaci i z hlediska technických řešení a zabránit jejímu nepochopení či kolizím a tím též zdržení v povolování a dalším postupu při změnách staveb před jejich dokončením. ČKA i ČKAIT dlouhodobě proklamují, že projektant je jakožto osoba dostatečně odborně způsobilá odpovědný za návrh a jím navržené řešení v příslušné dokumentaci a že stavebnímu úřadu by nemělo příslušet ověřovat návrh a zpracování této dokumentace dříve ověřené autorizovanou osobou.

Vyrozumění projektanta nebo hlavního projektanta

Projektant sice dle schválené podoby nového stavebního zákona nebude účastníkem řízení, ale zákon počítá s jeho vyrozuměním ze strany stavebního úřadu v několika případech, a to s vyrozuměním o zahájení řízení, o vydání povolení a o konání závěrečné kontrolní prohlídky v kolaudačním řízení. Zákon pro tyto případy počítá s vyrozuměním hlavního projektanta. ČKAIT zde požadovala zpřesnění, že stavební úřad zde vyrozumí projektanta nebo hlavního projektanta, neboť projektant musí být v procesu výstavby vždy, zatímco hlavní projektant je smluvní záležitostí a bývá pověřen koordinací při zpracování dokumentace.

Tato připomínka byla ze strany MMR vysvětlena tak, že se jedná o připomínku nad rámec návrhu projednávané novely. MMR dodává, že z pojmu „hlavní projektant“ lze dovodit, že je to i projektant, pokud sám zpracoval dokumentaci. ČKAIT i nadále trvá na navrhované připomínce, neboť ve složitějších případech bude projektant pro každou specializaci a stavebník může určit i hlavního projektanta. Hlavní projektant dle nového stavebního zákona nenese odpovědnost za části projektové dokumentace, které nezpracoval, proto ČKAIT navrhuje také účast oborových projektantů.

Zpracování požárně bezpečnostního řešení

ČKAIT rovněž požadovala změnu přechodných ustanovení, která definuje změnový zákon č. 284/2021 Sb., k zákonu o požární ochraně, konkrétně jejich bodu č. 6. Ten ve schválené podobě uvádí, že osoba oprávněná ke zpracování požárně bezpečnostního řešení (PBŘ) podle dosavadní právní úpravy je oprávněna po dobu 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona zpracovávat požárně bezpečnostních řešení stavby kategorie I a II.

ČKAIT navrhovala úpravu tohoto ustanovení následovně: Osoba oprávněná ke zpracování požárně bezpečnostního řešení podle dosavadní právní úpravy na základě § 18 odst. 2 zvláštního zákona (autorizačního zákona) je oprávněna po dobu 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona zpracovávat požárně bezpečnostních řešení stavby kategorie I a II. Po uplynutí této doby bude taková osoba oprávněna jen ke zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavby kategorie I. Oprávnění osob autorizovaných v oboru požární bezpečnost staveb podle § 5 odst. 3 písm. j) zvláštního zákona (autorizačního zákona) tímto přechodným ustanovením není dotčeno. Pro překrývání oprávnění k přípravě požárně bezpečnostního řešení pro stavby, u nichž jsou autory projektové dokumentace projektanti pro stavby z jiných oborů (PS, DS, VH, MIK, TZS, stavby lesa), pokud vyžadují požárně bezpečností řešení, ČKAIT navrhovala uchování jejich oprávnění pouze pro kategorii I, kdy stavby podle svých parametrů a kritérií (dle zákona o požární ochraně) spadají do nižší náročnosti PBŘ.

Připomínka nebyla ze strany MMR akceptována, neboť s ní nesouhlasil gestor právního předpisu. ČKAIT i nadále trvá na úpravě oprávnění pro zpracování PBŘ pro stavby kategorie I a II z hlediska požární bezpečnosti stavby. ČKAIT v této věci navrhuje jednání se zástupci Ministerstva vnitra a Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Více informací k této problematice obsahují články „Kdo bude zpracovávat požárně bezpečnostní řešení staveb?“ a „Citace ze stanoviska Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR“, které byly uveřejněny v Z+i ČKAIT č. 03/2022.

Připomínky ČKAIT podané nad rámec projednávané novely

Jednalo se o připomínky k ustanovením, které se ČKAIT nepodařilo prosadit při projednávání nového stavebního zákona a které nebyly zahrnuty ani do jeho první velké novely.

Obsah dokumentace by měl být stanoven podle příslušného druhu a účelu stavby

ČKAIT dále připomínkovala § 158 odst. 5 nového stavebního zákona, který uvádí, že podrobnosti obsahu projektové dokumentace, dokumentace jednoduchých staveb a pasportu stavby stanoví prováděcí právní předpis. ČKAIT požadovala na konec věty doplnit, že prováděcí právní předpis tak stanoví podle příslušného druhu a účelu stavby. Dle názoru MMR se jedná o detail, který přísluší až vyhlášce. Stanovuje rozšíření ve vztahu k budoucímu prováděcímu předpisu. Zákonné zmocnění je dostatečné, nelze stanovovat dokumentaci pro jakýkoliv druh stavby, obsah dokumentace musí být dostatečně zobecněn. Tato připomínka nebyla ze strany MMR akceptována, neboť se jedná o připomínku nad rámec projednávané novely.

ČKAIT požaduje toto ustanovení znovu projednat a trvá na svém názoru, že je možné zjednodušit projektovou dokumentaci bytových domů, ale kupříkladu u technologických staveb nebo výrobních závodů je nezbytné mít tuto dokumentaci podrobnější, protože z jednotlivých technologických požadavků se odvíjí celková dispozice nebo potřeba umístění vyhrazeného požárního zařízení. Zde můžeme vycházet ze zkušeností ze zahraničí a rozhodně nedávat do jedné kategorie obsah a rozsah projektové dokumentace pro výrobní závod a pro bytový dům.

Povinný dozor projektanta je ve veřejném zájmu

ČKAIT uplatnila rovněž připomínku k § 161 odst. 2 a 3 schválené podoby nového stavebního zákona v tom smyslu, aby byl dozor projektanta povinný u všech staveb, pro něž zpracoval projektovou dokumentaci. MMR uvádí, že není úmyslem předkladatele stanovovat povinnost zajistit dozor projektanta pro všechny stavby, ale pouze pro stavby vyhrazené a stavby financované z veřejných prostředků. Navrhovanou úpravou ze strany ČKAIT by musel být dozor projektanta zajištěn vždy, neboť pro všechny povolované stavby zpracovává dokumentaci projektant. Tento požadavek však není na místě. Pokud bude chtít stavebník dozor projektanta zajistit, může tak učinit bez ohledu na stavební zákon. Tato připomínka nebyla ze strany MMR akceptována, neboť se jedná o připomínku nad rámec projednávané novely.

ČKAIT však i nadále trvá na zavedení dozoru projektanta u jím projektovaných staveb, čímž bude zachována pravomoc projektanta a možnost jeho účasti na realizaci staveb ve spolupráci s dodavateli a orgány státní správy, kterým může vysvětlit projektovou dokumentaci z hlediska technických řešení a zabránit jejímu nepochopení či kolizím.