JUDr. Miroslav Hegenbart
- Publikováno:
- Rubrika:
- Osobnosti
Ve věku 94 let zemřel zakladatel českého stavebního práva. Jeho odchodem definitivně skončila jedna epocha naší stavební legislativy.
Když jsem se v úterý 26. října 2021 dozvěděl, že zemřel JUDr. Miroslav Hegenbart, uvědomil jsem si, že jeho odchodem definitivně skončila jedna epocha naší stavební legislativy. Ve svém životě, který obsáhl několik státních režimů a jednu světovou válku, se musel vypořádat s různými překážkami dané doby, ale díky svým osobním vlastnostem a jedinečným schopnostem je vždy s nadhledem úspěšně překonal a koneckonců také díky tomu vytvořil své životní dílo, stavební zákon č. 50/1976 Sb.
JUDr. Miroslav Hegenbart nastoupil v roce 1955 do Státního výboru pro výstavbu, ve kterém se začal věnovat koncepčním otázkám výstavby, včetně legislativy. Měl mimořádnou schopnost koncepčního myšlení a na základě zúročení zahraničních zkušeností dokázal vtisknout tehdy nové legislativní úpravě progresivní principy, z nichž mnohé jsou platné dodnes. Vnímal potřebu územního plánování jako nezbytného předpokladu pro racionální využívání území a formuloval požadavky i na jeho ochranu a poprvé explicitně na ochranu životního prostředí. Kromě tradičních institutů stavebního práva dokázal v nové právní úpravě prosadit požadavky na prověřování výrobků pro výstavbu, autorizaci osob činných ve výstavbě a vytváření informačních systémů pro výstavbu.
Díky svým manažerským schopnostem zorganizoval špičkové experty z řad inženýrů, architektů a právníků, ale zapojil do přípravy nové právní úpravy také řadu organizací a ústavů. Myslel na všechno a na všechny, uměl komunikovat s obyčejnými lidmi i s ministry a funkcionáři tehdejší doby – a že s nimi ve finále musel o nový stavební zákon přímo bojovat. Po listopadu 1989 se s chutí zapojil do práce v legislativě, tentokrát na federálním úřadu vlády jako poradce premiéra. Oboru výstavby se však věnoval i nadále, ať již spoluzakládal Svaz podnikatelů ve stavebnictví nebo se aktivně podílel na přípravě autorizačního zákona.
Po zániku československé federace ve svých aktivitách nepolevil a působil jako předseda České společnosti pro stavební právo, kterou v roce 1992 založil. Měl nesporné mezinárodní renomé a na jedno funkční období se stal prezidentem Evropské společnosti pro stavební právo. Organizoval konference a semináře. Téměř do poslední chvíle působil jako člen rozkladových komisí na Ministerstvu pro místní rozvoj a na Českém báňském úřadě. V roce 2013 byl oceněn titulem Osobnost stavitelství na půdě Senátu Parlamentu ČR.
Byl člověkem mnoha zájmů, ať již šlo o divadlo, hudbu nebo výtvarné umění. Nepřijímal kulturu jen pasivně, ale organizoval úspěšné výstavy výtvarníků v Nadaci ABF. V dubnu letošního roku sepsal své paměti. Myslel na všechno. Kromě toho, že byl špičkovým a nenahraditelným odborníkem, byl také zábavným společníkem, vlídným člověkem a dobrým kamarádem.