Zprávy a informace ČKAIT 2020|04

Od kdy platí nová vyhláška o energetické náročnosti budov

Nová vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov (dále jen vyhláška), byla uveřejněna ve Sbírce zákonů, částce 98/2020 rozeslané 5. června 2020. K tomuto datu se vyhláška stává platnou. Účinnosti nabývá dnem 1. září 2020, s výjimkou ustanovení § 4 odst. 1 věty třetí, které nabývá účinnosti 1. ledna 2023.

Vyhláška č. 264/2020 ruší vyhlášku č. 78/2013 Sb. stejného názvu.

Nová vyhláška navazuje na změny v zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, provedené jeho novelou (zákonem č. 3/2020 Sb. s účinností od 25. ledna 2020).

Vydání nové vyhlášky bylo vyvoláno požadavkem splnit ustanovení Směrnice EP a RADY č. 2018/844/EU (EPBD III) o energetické náročnosti budov z roku 2018. Vydání je součástí procesu novelizace dalších prováděcích předpisů zákona o hospodaření energií, jako jsou novela vyhlášky č. 118/2012 Sb., o energetických specialistech, vyhlášky č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku, a připravované nové vyhlášky o kontrolách kotlů a kontrolách chladicích zařízení.

Proč bylo nutné přijmout novou energetickou vyhlášku?

MPO ČR vydáním vyhlášky plní následující cíle Směrnice EPBD III:

• Výstavba vysoce účinných budov bez emisí uhlíku jak u nových budov, tak u rekonstruovaných budov.
• Zvýšení počtu komplexně energeticky asanovaných stávajících budov s cílenými měřitelnými opatřeními, rovným přístupem k financování, včetně opatření pro sociální bydlení a zohlednění spotřebitelů potýkajících se s energetickou chudobou.
• Podpora rozvoje dovedností a vzdělávání v odvětvích stavebnictví a energetiky.
• Provedení energeticky úsporných opatření zohledňujících delší životnost budovy z hlediska nákladové účinnosti či narušení provozu.
• Věnování pozornosti kvalitě vnitřního vzduchu v budovách a zdravému vnitřnímu prostředí v budovách.
• Nezaměřovat opatření na snížení energetické náročnosti budov pouze na jejich obvodový plášť, ale věnovat pozornost všem relevantním prvkům budov a jejich technickým systémům.

Požadavky Směrnice EPBD III se do vyhlášky promítly v následujících ustanoveních:

a) Zpřesnění definice požadavku na množství neobnovitelné primární energie u referenční budovy a hodnocené budovy.
b) Změny faktorů neobnovitelné primární energie některých zdrojů energie.
c) Zjednodušení obsahu protokolu a grafické části průkazu energetické náročnosti budovy.
d) Doplnění změn metodiky energetického hodnocení budov uvedených v nových evropských normách řady ČSN EN ISO 52000, ČSN EN ISO 52016 a dalších.

Definice požadavku na množství neobnovitelné primární energie v předchozí vyhlášce vycházela z definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie uvedenou v zákoně č. 406/2000 Sb., § 2 odst. 1 písm. w), jako budovy s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů energie. Tato definice nebyla rozpracována ve vyhlášce č. 78/2013 Sb. zcela jednoznačně, neboť nebyl přesněji definován pojem „značný rozsah“. Při hodnocení budov nebylo např. zřejmé, zda lze započítat do obnovitelné energie i pasivní využití solární energie v budově či nikoliv. Ve výpočetních softwarech, např. ENERGIE 2019, byla jako vyhovující vyhodnocena budova využívající obnovitelnou energii minimálně z 50 % z celkové dodané energie.

[caption id="attachment_5355" align="alignnone" width="800"] Grafické znázornění anomálií povrchové teploty vzduchu v červenci 2020 v po- rovnání s obdobím 1981 až 2010: Celosvětově to byl třetí nejteplejší červenec v historii, teplejší byly roky 2016 a 2019. Podél Severního moře, stejně jako nad kanadským souostrovím a středním Severním ledovým oceánem došlo k navýšení teplot až o 12 °C a zároveň došlo k poklesu arktického mořského ledu o téměř 27 %. (zdroj: Pravidelné měsíční zprávy vydávané jménem Evropské komise institutem Copernicus Climate Change Service – C3S)[/caption]

[caption id="attachment_5354" align="alignnone" width="800"] Arktida se otepluje dvakrát rychleji než celosvětový průměr, takže změny klimatu jsou intenzivnější než kdekoli jinde na světě. Vědci předpokládají, že oblast severního pólu bude od roku 2030 v letních měsících bez ledu. (zdroj: The Arctic Institute)[/caption]

[caption id="attachment_5352" align="alignnone" width="800"] Možný dopad změny klimatu na průměrnou roční teplotu: Nyní je průměrná roční teplota na rovníku okolo 25 °C. Za příliš vysoké pro normální život jsou považovány průměrné roční teploty nad 29 °C. V černé oblasti bude průměrná roční teplota nad 29 °C již po roce 2020. Šrafované oblasti jsou oblasti, kde bude nad 29 °C, pokud globální teplota vzroste o 3,2 stupně od úrovně před industrializací. (zdroj: commons.wikimedia.org)[/caption]

Původní faktor neobnovitelné energie byl kritizován

Dosud byla předmětem velké kritiky projektantů i energetických specialistů hodnota faktoru neobnovitelné primární energie u elektrického proudu. Hodnota faktoru f = 3,0 pro referenční i hodnocenou budovu totiž vedla nejen k výraznému omezení návrhu budov s elektrickým vytápěním, ale měla dopad i na budovy s vytápěním tepelnými čerpadly s elektrickým pohonem, budovy s nuceným větráním a s osvětlením klasickými světelnými zdroji.

Zjednodušení protokolu a grafické části průkazu energetické náročnosti budovy (dále PENB) bylo vyvoláno požadavky provozovatelů budov s přístupem veřejnosti. Podle ustanovení zákona č. 3/2020 Sb. je povinností vlastníka, resp. provozovatele, umístit PENB na vstupu do budovy. U zvlášť rozsáhlých budov byl PENB objemný dokument a jeho umístění na vstupu do budovy bylo problematické.

Do metodiky hodnocení energetické náročnosti budov již výrazně zasáhlo vydání a zavedení norem řady ČSN EN ISO 52000. Tento komplex norem obsahuje řadu doplňků a upřesnění, které však bylo nutné touto vyhláškou zahrnout do českých právních předpisů. Jde zejména o stanovení hranic teplotních zón a hranic obálky budov, stanovení energeticky vztažné plochy, povinnost zavedení hodinové metody hodnocení energetické náročnosti u budov s klimatizací a řadou dalších doplňků.

[caption id="attachment_5350" align="alignnone" width="800"] Základní škola Psáry byla dokončena jako budova mimořádně úsporná PENB A v pasivním standardu v létě 2019. Poměr A/V má 0,37, měrná potřeba tepla na vytápění 17 kWh/(m2.a). Celková potřeba primární energie je 61 kWh/(m2.a). Projekt: SOA architekti, s.r.o., Centrum NOVA, s.r.o., Dodavatel: PKS stavby a.s.[/caption]

Změny vyhlášky č. 264/2020 Sb. se týkají následujících paragrafů

• 2 – Základní pojmy

Do § 2 Základní pojmy bylo zařazeno nové písm. d), které charakterizuje obytnou zónu jako zónu obsahující byty a prostory plnící funkci domovní komunikace a domovního vybavení k těmto bytům s výjimkou garáže v obytné budově nebo v obytné části budovy jiného účelu. Bohužel nebyly akceptovány připomínky ČKAIT k vyhlášce o zařazení definic dalších zón, jako jsou zóny v budovách pro zdravotnictví, školství, průmysl či zemědělství. Dále je uvedeno upřesnění u písm. j), o stanovení primární energie z neobnovitelných zdrojů energie; její výše je vypočtena pomocí faktorů primární energie z neobnovitelných zdrojů energie.

V § 2 jsou dále uvedeny nové definice o situování technologických zařízení, o odpadním teple a o stanovení obálky budovy a to:

k) technologií zařízení umístěné uvnitř budovy nebo mimo budovu v areálu s místní soustavou, které není součástí technických systémů hodnocené budovy, a jehož spotřeba energie není obsažena v celkové dodané energii hodnocené budovy,
l) odpadním teplem z technologie tepelná energie, která vzniká jako vedlejší produkt v technologii, a která může být využita jako energonositel pro dílčí dodané energie, pokud výroba této tepelné energie nebyla zahrnuta do celkové dodané energie hodnocené budovy,
m) obálkou ucelené části budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na hranici ucelené části budovy, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru nebo sousední budově nebo sousední zóně budovy nespadající do ucelené části budovy.

• 3 Ukazatele energetické náročnosti budovy a jejich stanovení

Ukazatele energetické náročnosti budovy jsou uvedeny nově v jiném pořadí, neboť hlavní důraz je kladen na kritérium primární energie z neobnovitelných zdrojů energie. Nové pořadí je následující:

a) primární energie z neobnovitelných zdrojů energie vztažená na metr čtvereční energeticky vztažné plochy,
b) celková dodaná energie za rok vztažená na metr čtvereční energeticky vztažené plochy,
c) dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, nucené větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy za rok vztažené na metr čtvereční energeticky vztažné plochy,
d) průměrný součinitel prostupu tepla,
e) součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici,
f) účinnost technických systémů.

Z uvedeného pořadí ukazatelů energetické náročnosti budov vyplývá, že hlavním kritériem energetického hodnocení budovy se stává množství primární energie z neobnovitelných zdrojů energie, čímž se plní požadavek Směrnice EP a RADY 2018/844. Množství neobnovitelné primární energie je výrazně ovlivněno hodnotami faktorů primární energie. Jde zejména o faktor primární energie pro elektrickou energii, který byl snížen z hodnoty f = 3,0 na hodnotu f = 2,6. Změna nastavení se dotýká prakticky všech energonositelů, nejvíce však elektřiny a tepla. Částečně se změnila i skladba energonositelů, mezi něž například nově přibylo odpadní teplo z technologických procesů – viz § 2.

Faktory neobnovitelné primární energie pro referenční budovu a pro hodnocenou budovu jsou uvedeny v tabulkách č. 4 a 5 vyhlášky.

[caption id="attachment_5357" align="alignnone" width="320"] Zdroj: Příloha č. 1 k vyhlášce č. 264/2020 Sb., tab. č. 4, www.zakonyprolidi.cz/ cs/2020-264#prilohy[/caption]

Výpočet ukazatelů energetické náročnosti budovy referenční a hodnocené budovy se provádí výpočtem podle metodiky uvedené v příloze č. 5 vyhlášky. U nových budov se hodnotí ukazatele a), b), c), d) a e). Při změnách budov se hodnotí ukazatele ve variantách podle volby hodnotitele – viz § 6.

[caption id="attachment_5356" align="alignnone" width="320"] Zdroj: Příloha č. 3 k vyhlášce č. 264/2020 Sb., www.zakonyprolidi.cz/cs/2020- -264#prilohy[/caption]

• 4 Výpočet dodané energie

Dodaná energie do budovy je součtem vypočtené spotřeby vstupujících energií a spotřeby pomocných energií. Výpočet celkové dodané energie a dílčích dodaných energií se provádí výpočtovou metodou s intervalem výpočtu nejvýše jednoho měsíce. Nově je definováno ustanovení odst. 1 – v budovách či zónách s chlazením, úpravou vlhkosti nebo s výrobou elektrické energie, kde se výpočet musí provádět s intervalem nejvýše jedné hodiny.

Odst. 4 je doplněn textem, že: dodaná energie na ohřev bazénové vody a teplé vody pro provoz wellness se započítává do celkové energetické bilance budovy, jsou-li tyto provozy umístěny uvnitř obálky budovy.

• 5 Výpočet primární energie z neobnovitelných zdrojů energie

Výpočet primární energie z neobnovitelných zdrojů energie u hodnocené budovy se stanovuje jako součet součinů dodané energie, v rozdělení po jednotlivých energonositelích podle § 4 a příslušných faktorů primární energie z neobnovitelných zdrojů energie. Stejným způsobem se vypočte množství primární energie z neobnovitelných zdrojů energie u referenční budovy, a to podle typů spotřeb. Stanovení primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro hodnocenou budovu je omezováno způsoby uvedenými v odst. 2 § 5 vyhlášky. Zde nedošlo proti původnímu znění vyhlášky ke změnám.

• 6 Požadavky na energetickou náročnost budovy stanovené na nákladově optimální úrovni

Požadavky na energetickou náročnost budovy stanovené na nákladově optimální úrovni se ve vyhlášce mění zásadním způsobem. Je to dáno ustanovením zákona č. 406/2000 Sb., kdy všechny nové budovy musí být již od 1. ledna 2020 realizovány jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Proto již není ve vyhlášce v tabulce (viz – Příloha č. 1 k vyhlášce č. 264/2020 Sb., tab. č. 5) sloupec týkající se nových budov. Nové znění odst. 1 je následující:

(1) Požadavky na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie a pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie od 1. ledna 2022, stanovené výpočtem na nákladově optimální úrovni, jsou splněny, pokud hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy uvedené v § 3 odst. 1 písm. a), b) a d) nejsou vyšší než referenční hodnoty ukazatelů energetické náročnosti pro referenční budovu.

Hodnocení energetické náročnosti budov je rozděleno do dvou časových období, a to na období do 1. ledna 2022 a na období po 1. lednu 2022. Energetická náročnost nových budov realizovaných do 1. ledna 2022 se hodnotí podle ukazatelů energetické náročnosti uvedených v § 3 vyhlášky a nové budovy realizované od 1. ledna 2022 podle § 6 vyhlášky.

V obou časových obdobích se u nových budov hodnotí kritéria:

a) neobnovitelná primární energie,
b) celková dodaná energie,
c) průměrný součinitel prostupu tepla budovy.

Snížení hodnoty neobnovitelné primární energie pro referenční budovy v časovém období do 1. ledna 2022 se stanovuje podle tabulky č. 5 Přílohy č. 1 k vyhlášce č. 264/2020 Sb.

[caption id="attachment_5353" align="alignnone" width="800"] 1) Výsledné snížení referenční hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie ∆e_p,R pro budovu jako celek se v případě vícezónové budovy stanoví váženým průměrem přes energeticky vztažné plochy dílčích zón. (zdroj: Příloha č. 1 k vyhlášce č. 264/2020 Sb., tab. č. 5, www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-264#prilohy)[/caption]

Od 1. ledna 2022 se budou nové budovy hodnotit podle tabulky č. 6 Přílohy č. 1 k vyhlášce č. 264/2020 Sb.

[caption id="attachment_5347" align="alignnone" width="800"] (zdroj: Příloha č. 1 k vyhlášce č. 264/2020 Sb., tab. č. 6, www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-264#prilohy) 1) Výsledné snížení referenční hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie ∆e_p,R pro budovu jako celek se v případě vícezónové budovy stanoví váženým průměrem přes energeticky vztažné plochy dílčích zón. 2) Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují.[/caption]

Při hodnocení ENB podle § 3 se u nových budov a u kritérií a), b), c) a d) porovnávají výsledky hodnocení s hodnotami stejných kritérií referenční budovy. Kritérium neobnovitelné primární energie u referenční budovy se snižuje podle tabulky č. 5 vyhlášky u staveb pro bydlení o 25 % a u nebytových budov o 10 %. Zařazení hodnocené budovy do klasifikačních tříd se provádí podle tabulky viz Příloha č. 2 k vyhlášce č. 264/2020 Sb.

Při hodnocení energetické náročnosti budov po 1. lednu 2022 podle § 6 je prvním výchozím kritériem množství měrné potřeby tepla na vytápění (dále MPTV) referenční budovy E_A,R [kWh/(m².a)] a velikost energeticky vztažné plochy (m²). Na jejich základě se stanoví podle tabulky snížení referenční hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie. Snížení hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie stanovené pro referenční budovu u budovy s téměř nulovou spotřebou energie od 1. ledna 2022 je uvedeno na str. 17 v ­tabulce č. 6 vyhlášky. Množství měrné potřeby tepla na vytápění referenční budovy je dáno referenčními vlastnostmi konstrukcí obvodového pláště budovy; tj. doporučenými hodnotami součinitelů prostupu tepla podle ČSN 73 0540-2:2011 (některé její navrhované změny viz str. 17), referenčními vlastnostmi technických systémů budovy – tj. referenčními účinnostmi vytápění, chlazení, nuceného větrání apod., dále tvarem budovy, plochami plných konstrukcí a plochami výplní otvorů. Snížení hodnoty měrné potřeby energie na vytápění referenční budovy tak vytváří tlak na návrh budovy s velice nízkými hodnotami součinitelů prostupu tepla konstrukcí obálky budovy a na omezování velikosti ploch výplní otvorů. U budov s velkými plochami výplní otvorů, či u budov typů bungalov vychází hodnota měrné potřeby tepla na vytápění referenční budovy vyšší a její výši je nutné kompenzovat velice nízkými hodnotami součinitelů prostupu tepla konstrukcí obálky budovy, a to až na úroveň hodnot součinitelů prostupu tepla U_pas,20 [W/(m².K)] pro pasivní domy či ještě nižšími. Naopak lépe podle tohoto kritéria vycházejí vícepodlažní bytové domy.

Porovnáme-li procento snížení hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie u referenční budovy podle metodiky hodnocení do 1. ledna 2020, kde je nejvyšší snížení referenční hodnoty MPTV 25 % u obytné zóny v rodinném domě, v obytných zónách obytných budov 20 % a v ostatních budovách 10 %, zvyšuje se hodnota snížení primární energie z neobnovitelných zdrojů energie po 1. lednu 2022 v rozmezí od 20 % až do 60 % v závislosti na hodnotě měrné potřeby tepla na vytápění referenční budovy a energeticky vztažné ploše – viz tabulky str. 17. Splnění požadované hodnoty neobnovitelné primární energie vede k navrhování budov s velice malými tepelnými ztrátami. Referenčními hodnotami součinitelů prostupu tepla u referenční budovy již nebudou požadované hodnoty součinitelů prostupu tepla U_N,20 [W/(m².K)] podle ČSN 73 0540-2:2011, ale doporučené hodnoty součinitelů prostupu tepla U_rec,20 [W/(m².K)]. Požadované a doporučené hodnoty součinitelů prostupu tepla podle současně platné ČSN 73 0540-2:2011 jsou pro některé konstrukce uvedeny v následující tabulce.

Zařazení hodnocené budovy do klasifikačních tříd se provádí porovnáním vypočtených kritérií hodnocené budovy s kritérii referenční budovy. Zařazení budovy do klasifikačních tříd je uvedeno v tabulce viz příloha č. 2 k vyhlášce č. 264/2020 Sb.

K dílčím změnám v hodnocení energetické náročnosti budov došlo i u energetických rekonstrukcí stávajících budov. V nové vyhlášce zůstávají původní kritéria hodnocení:

a) hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) – neobnovitelná primární energie a písm. d) – průměrný součinitel prostupu tepla nejsou vyšší než referenční hodnoty těchto ukazatelů energetické náročnosti pro referenční budovu,
b) hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) – celková dodaná energie a písm. d) – průměrný součinitel prostupu tepla nejsou vyšší než referenční hodnoty těchto ukazatelů energetické náročnosti pro referenční budovu,
c) hodnota ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy pro všechny nové a měněné stavební prvky obálky budovy uvedené v § 3 odst. 1 písm. e) – součinitele prostupu tepla konstrukcí na systémové hranici není vyšší než referenční hodnota tohoto ukazatele energetické náročnosti uvedená v tab. č. 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce a
d) hodnota ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy pro všechny měněné technické systémy budovy uvedené v § 3 odst. 1 písm. f) – účinnost technických systémů není nižší než hodnota tohoto ukazatele energetické náročnosti uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 1 k této vyhlášce.

Zatímco se referenční hodnota neobnovitelné primární energie u změn budov pro referenční budovy snižuje pouze o 3 %, což je proti novým budovám výrazně nižší hodnota, dochází ke změně u hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy. Je to dáno měnící se referenční hodnotou součinitelů prostupu tepla referenční budovy z dosud požadovaných hodnot součinitelů prostupu tepla U_N,20 [W/(m².K)], podle ČSN 73 0540 – část 2/2011, na doporučené hodnoty součinitelů prostupu tepla U_rec,20 [W/(m².K)]. Rovněž při hodnocení měněných konstrukcí podle odst. c) je nutné dosáhnout současných doporučených hodnot součinitelů prostupu tepla U_rec,20 [W/(m².K)].

K výrazné změně dochází u odst. 3 v případech změny dokončené budovy, kdy se mění celková energeticky vztažná plocha. Proti původní hodnotě, kdy se za novou budovu považovalo při rekonstrukci budovy zvýšení energeticky vztažné plochy o více než 25 %, podle nového znění tohoto odstavce to je až dvouapůlnásobek původní energeticky vztažné plochy. Změna je i v tom, že podle minulé vyhlášky se požadavky jako na novou budovu vztahovaly pouze na přístavbu či nástavbu, nově je to pro celou budovu.

[caption id="attachment_5348" align="alignnone" width="800"] (zdroj: Příloha č. 2 k vyhlášce č. 264/2020 Sb., www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-264#prilohy)[/caption]

• 7 Posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie

V ustanovení zákona č. 3/2020 Sb., § 7a se uvádí v odst. 4 nový požadavek pod písm. e), který přikazuje energetickému specialistovi uvádět v průkazech energetické náročnosti doporučená opatření na snížení energetické náročnosti hodnocené budovy. Nová vyhláška již seznam alternativních systémů dodávek energie neuvádí. Pro upřesnění alternativními systémy dodávek energie jsou:

a) místní systém dodávek energie využívající energii z obnovitelných zdrojů,
b) kombinovaná výroba elektřiny a tepla,
c) soustava zásobování tepelnou energií,
d) tepelné čerpadlo.

Technická, ekologická a ekonomická proveditelnost alternativních systémů je definována v odst. 1–4:

(1) Technickou proveditelností alternativních systémů dodávek energie se rozumí technická možnost instalace nebo připojení alternativního systému dodávky energie. Pokud není alternativní systém dodávek energie technicky proveditelný, není posuzována jeho ekonomická a ekologická proveditelnost.
(2) Ekonomickou proveditelností se rozumí dosažení prosté doby návratnosti investice do alternativního systému dodávek energie kratší než doba jeho životnosti 1). V případě soustavy zásobování tepelnou energií se ekonomickou proveditelností uvedeného alternativního systému rozumí dosažení prosté doby návratnosti investice do nového jiného než alternativního systému dodávek energie, který je nebo má být v budově využíván, delší, než je doba životnosti tohoto nového jiného než alternativního systému dodávek energie.
(3) Ekologickou proveditelností se rozumí instalace nebo připojení alternativního systému dodávky energie bez zvýšení množství primární energie z neobnovitelných zdrojů energie oproti stávajícímu nebo navrhovanému stavu.
(4) Posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie je součástí protokolu průkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.

Poznámka č. 1): Životnost technických systémů a ekonomická návratnost vložených investic je řešena ve vyhlášce č. 480/2012 Sb.

• 8 Vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy

Energetický specialista musí při zpracování průkazu energetické náročnosti budovy v případě, když hodnocená budova nesplňuje mimořádně úspornou klasifikační třídu u celkové dodané energie a neobnovitelné primární energie – třída „A“ (viz tab. na str. 17), stanovit soubor vhodných opatření na snížení energetické náročnosti, který obsahuje minimálně jeden alternativní systém dodávek energie, pokud byl vyhodnocen jako technicky, ekonomicky a ekologicky proveditelný.

Soubor vhodných opatření musí být navržen tak, aby bylo u ukazatele primární energie z neobnovitelných zdrojů energie dosaženo klasifikační třídy mimořádně úsporná – „A“ v případě výstavby nové budovy nebo klasifikační třídy úsporná – „C“ u dokončených budov, které jsou klasifikovány pod touto úrovní a zlepšení o minimálně jednu klasifikační třídu u stávajících budov, které již splňují klasifikační třídu úsporná – „C“.

Toto ustanovení bude velmi ztěžovat práci energetickým specialistům. Povede to k vícenásobnému energetickému hodnocení budovy, tzn. postupné dosazování možných úsporných opatření tak, až se dosáhne požadované třídy. Důsledkem bude podstatně vyšší pracnost zpracování průkazů. U většiny nově stavěných budov či u změn dokončených budov nejsou v místě realizace k dispozici z alternativních zdrojů energií soustava zásobování tepelnou energií či kombinovaná výroba elektřiny a tepla. Jestliže již bude u hodnocené budovy navržené tepelné čerpadlo, zbývá pouze navržení solárních termických či fotovoltaických systémů, často spolu s navržením podstatně nižších hodnot součinitelů prostupu tepla konstrukcí obálky budovy i pod úroveň pasivních hodnot U_pas,20 [W/(m².K)].

Rovněž není jasné, jak bude hodnocena životnost jednotlivých systémů. Podle vyhlášky č. 480/2012 Sb., t.č. v revizi, se požaduje ekonomická návratnost technických systémů do 20 roků. To má výrazný dopad na stanovení prosté doby ekonomické návratnosti navrhovaných úsporných opatření, kdy např. solární systémy jsou se svou praktickou technickou životností na hranici i pod hranicí 20 roků. To vede k několikanásobné obnově solárních systémů za dobu životnosti budovy.

• 9 Vzor a obsah průkazu

Průkaz tvoří protokol a grafické znázornění. Proti původní vyhlášce se pouze mění počet stránek protokolu a grafického znázornění. Zatímco v původní vyhlášce měl protokol 16 stran a grafické znázornění dvě strany, nová vyhláška má u protokolu 12 stran, grafické znázornění má jednu stranu.

[caption id="attachment_5351" align="alignnone" width="320"] Protokol a grafická část průkazu energetické náročnosti budovy (dále PENB) byly zjednodušeny. U zvlášť rozsáhlých budov byl PENB objemný dokument a jeho požadované umístění na vstupu do budovy bylo problematické.[/caption]

V současné době probíhá revize ČSN 73 0540-2:2011, na níž odkazuje nová energetická vyhláška

Podle posledního návrhu změny normy budou vypuštěny současné požadované hodnoty součinitelů prostupu tepla U_N,20 [W/(m².K)] a ty budou nahrazeny současnými doporučenými hodnotami U_rec,20 [W/(m².K)]. Jako doporučené hodnoty budou hodnoty pro pasivní domy U_pas,20 [W/(m².K)].

Přílohy k vyhlášce č. 264/2020 Sb.

Příloha č. 1 uvádí parametry a hodnoty referenční budovy, referenční hodnoty pro nové a měněné stavební prvky obálky budovy a referenční hodnoty pro nové a měněné technické systémy budovy.

Výrazná změna je u referenční hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla budovy U_em,R [W/(m².K)], viz vztah č. 1.

U_em = Σ (U_R,j . A_j . b_j) ⁄ ΣA_j + f_R . ∆U_em,R

Hodnota f_R je redukční činitel požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla, který je pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie f_R = 0,7 a pro stávající budovy f_R = 1,0. Původně byla hodnotou f_R násobena měrná tepelná ztráta, dělená plochou obálky budovy (zóny). Nově je hodnotou f_R násobena referenční hodnota souhrnného vlivu tepelných vazeb ve [W/(m².K)] podle tabulky č. 1 přílohy 1. Přesun hodnoty f_R je zdůvodněn zařazením doporučených hodnot součinitelů prostupu tepla podle ČSN 73 0540-2:2011 jako hodnot referenčních. Do přílohy č. 1 bylo nově zařazeno stanovení referenční hodnoty součinitele prostupu tepla konstrukcí obálky budov provozovaných jako chladírna či mrazírna.

Řada změn nastala v tabulce č. 1 přílohy 1 u parametrů a hodnot referenční budovy. Jde zejména o doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla U_rec,20 [W/(m².K)], která je nově jako referenční hodnota a u řady dalších parametrů jako jsou např. změny referenční účinnosti vytápění z 80 na 92 %, účinnost distribuce energie na vytápění uvnitř systémové hranice budovy z 85 na 90 % a další. Nová je uvedená referenční účinnost distribuce energie na vytápění vně systémové hranice budovy na 100 %. Řada dalších změn v referenčních hodnotách je též u chlazení, větrání, přípravy teplé vody a osvětlení.

U referenčních parametrů a hodnot pro nové a měněné stavební prvky obálky budovy došlo k doplnění hodnot pro konstrukce v zónách provozovaných jako mrazírna nebo chladírna, kde jsou požadovány hodnoty podle ČSN 148102:1993 snížené o 30 %. Referenční parametry a hodnoty pro měněné technické systémy jsou beze změn.

V příloze č. 2 jsou uvedeny klasifikační třídy energetické náročnosti budovy.

V příloze č. 3 je tabulka faktorů primární energie hodnocené budovy.

V příloze č. 4 je vzor průkazu energetické náročnosti budovy.

Příloha č. 5 byla nově zařazena do vyhlášky. Věnuje se metodice hodnocení energetické náročnosti budovy a vstupním hodnotám výpočtu. Odkazuje na ČSN 73 0331-1:2018, přílohu C. Upřesnění jsou uvedena v následujících částech:

A) U klimatických dat – průměrné měsíční teploty vnějšího vzduchu, dopadající solární záření – se požaduje při výpočtu energetické náročnosti jednotně vycházet při měsíčním kroku z výpočtu z klimatických dat uvedených v ČSN 73 0331-1:2018, přílohy C. Tím se nastoluje požadavek jednotných vstupních údajů, což nebylo dosud zřejmým pravidlem. Jednotlivé výpočtové softwary vycházely v minulosti z různých vstupních klimatických dat, což vedlo k značným rozdílům ve výsledcích hodnocení.

B) U budov rozdělených do zón – upřesnění podle ustanovení ČSN EN ISO 52000-1:2018 – se zásady uvedené v ČSN 73 0331-1:2018, v příloze C doplňují o stanovení průměrných parametrů vytápění, chlazení, větrání, přípravy teplé vody a osvětlení společné zóny jako vážený průměr podle veličiny příslušné danému parametru, např. vnitřní podlahová plocha pro vytápění či vzduchový objem místností při výměně vzduchu.

C) Obálka budovy – stanovení tepelně technických vlastností konstrukcí obálky budovy, plných konstrukcí, výplní otvorů, tepelných mostů a tepelných vazeb – uvádí postupy při stanovení vlastností obálky budovy. Jsou zpřesněny požadavky na stanovení návrhových hodnot součinitelů tepelné vodivosti Λ_N [W/(m.K)] materiálů, které nejsou uvedeny v ČSN 73 0540-3:2005. Jde zejména o deklarované hodnoty Λ_D [W/(m.K)], které jsou výsledkem certifikace stavebních materiálů. Při stanovení vlivu tepelných mostů se požaduje vycházet z výpočtu ekvivalentní hodnoty tepelné vodivosti Λ_ekv [W/(m.K)] a u vlivů, které takto zohlednit nelze, použít přirážku na vliv tepelných mostů ∆U_tbk,j [W/(m².K)] z ČSN 73 0540-4:2005.

U výplní otvorů se součinitel prostupu tepla U_w či U_d [W/(m².K)] stanovuje podrobným výpočtem podle ČSN EN ISO 10077:2019 na základě konkrétního rozměru výplně anebo jednotnou hodnotou stanovenou pro okna o rozměrech 1 230 x 1 480 mm, u šikmých oken o rozměrech 1 140 × 1 400 mm a u dveřních výplní o rozměrech 1 100 × 2 200 mm. Je nutné upozornit, že toto ustanovení je rozdílné od požadovaného postupu stanovení hodnot součinitelů prostupu tepla výplní otvorů v programu Nová zelená úsporám při hodnocení pasivních domů. Pro ty je požadováno stanovení U_w či U_d [W/(m².K)] pouze postupem podle ČSN EN ISO 10077:2019. Pro výplně otvorů v dokončených budovách se má vycházet z údajů uvedených v ČSN 73 0540-3:2005 v závislosti na typu výplně otvoru, nebo z požadované normové hodnoty výplně otvoru v době osazení výplně.

Lineární a tepelné vazby lze zahrnout do výpočtu nejníže hodnotou ∆U_em = 0,02 [W/(m².K)] nebo výpočtem se zadáním všech lineárních a bodových tepelných vazeb budovy. U rozsáhlých budov to mohou být stovky vstupních hodnot. Podobná situace je i u stanovení souhrnného korekčního činitele stínění výplní otvorů pevnými překážkami F_sh. Hodnotu lze dosadit zjednodušeně F_sh = 0,75, nebo ji stanovit podrobným výpočtem podle ČSN EN ISO 52016-1:2019.

Část D) Dílčí dodané energie – profily užívání obytných zón a jiných něž obytných zón – se zabývá stanovením dílčích dodaných energií, pravidly a parametry obytné zóny. Pravidla se týkají vlivu režimu útlumu vnitřní vytápěcí teploty, stanovení podílů více zdrojů energie na vytápění např. při kombinaci kotle na elektrický proud a krbu. Při použití více zdrojů se podíl jednotlivých zdrojů stanovuje podle ČSN 73 0331-1:2018 včetně uvedených pravidel upřesňujících vstupní hodnoty energetického hodnocení budovy. U jiných než obytných zón je možné provést úpravu profilů typického užívání budovy uvedených v ČSN 73 0331-1:2018. Dále musí být dodržena pravidla ohledně úprav profilů typického užívání budovy, které je možné upravit pouze tak, aby nebyla v rozporu s požadavky právních předpisů na kvalitu vnitřního prostředí budov. Další pravidla jsou věnována výpočtu dílčí dodané energie při přerušení dodávky tepla, dodané energii na ohřev bazénové vody a teplé vody pro provoz wellness, výpočtu měrného tepelného toku větráním a dalším.

Závěrečné shrnutí

Nová vyhláška si klade za cíl zjednodušit metody hodnocení energetické náročnosti budov a odstranit problémy se vstupními hodnotami, jako jsou např. faktory neobnovitelných primárních energií pro referenční a hodnocenou budovu, účinnosti zdrojů energií a další. Rozhodující bude již návrh výškového a polohopisného umístění budovy na pozemku s ohledem na možné využití solárního záření a tvaru obálky budovy, tedy na co nejnižším poměru ochlazované obálky a obestavěného prostoru (A/V). Toto řešení bude rozhodující pro návrh nejen energeticky nenáročné budovy, ale i investičně nenákladné. Při návrhu budov se musí uplatňovat synergie mezi architektonickým a stavebně konstrukčním řešením, hodnocením energetického specialisty a realizací stavby. Navrhování a provádění budov s téměř nulovou spotřebou energie nebude dosahovat v řadě případů energetické úrovně pasivních domů, většinou se bude jednat o nízkoenergetické budovy.

Ing. Jaroslav Šafránek, CSc.
energetický specialista
autorizovaný inženýr pro obor pozemní stavby