Stavba a voda
Konference VODA 2020 chce inspirovat a připomenout význam a vliv vody v urbanismu, architektuře i stavitelství. S ohledem na šíření epidemie koronaviru byla konference přesunuta na 7.-8. 6. 2021. V původním termínu dne 20. 10. 2020 proběhne od 15.00 webinář.
Konference VODA 2020 se v šesti sekcích dotkne hlavních témat hospodaření s vodou, představí důležitá vodohospodářská díla i další stavby vznikající v úzkém kontaktu s vodou.
„Voda nám nejen pomáhá, ale zároveň se musíme vyrovnávat s jejími ničivými či škodlivými účinky. Konference bude proto sledovat cestu vody v krajině a sídlech a upozorňovat na vzájemně provázané široké spektrum činností stavebních inženýrů při zacházení a hospodaření s vodou,“ shrnuje tematické zaměření konference jeden z organizátorů akce Ing. Pavel Štěpán, bývalý prezident Českého svazu stavebních inženýrů (ČSSI).
„Voda jako životně důležitá součást světa je základním principem jeho udržitelnosti. I přes zjevný příklon k přírodě blízkým řešením se v dnešní době nelze vyhnout technickým stavbám, které budou i nadále víceúčelovými stavbami, prioritně zaměřenými na šetrné hospodaření s vodou ve všech ohledech. Technický pokrok, kterým je dnešní doba typická, umožňuje vodohospodářům navrhovat a řídit i složité vodohospodářské soustavy ve volné krajině stejně jako v urbanizovaném prostředí, které umožňují hledat optimální řešení nakládání s tolik důležitým přírodním zdrojem – vodou,“ říká Ing. Adam Vokurka, Ph.D., současný prezident ČSSI.
Zajímavým představeným vodním dílem je také průtočná nádrž Naděje v Lužických horách, která byla uvedena do provozu již v roce 1938 a v roce 2017 proběhla její rekonstrukce. (foto: Wikipedie, Zákupák, 2012)
Hospodaření vodou v krajině a nakládání s pitnou vodou
První sekcí programu konference VODA 2020 bude téma hospodaření s vodou v krajině. Věnovat se bude významným vodohospodářským stavbám v krajině technického i přírodě blízkého charakteru – plánovaným nebo dávno fungujícím, které nám umožní účelnější a šetrnější nakládání s vodou u nás, na pomyslné „střeše Evropy“. „V popředí dnešního zájmu je mimo množství zadržené vody i její kvalita, kterou spojujeme s návrhem protierozních opatření a se snížením dotace živin do povodí, resp. do povrchových vod. Účelem revitalizace vodních toků a jejich okolí je kromě zadržování vody v povodí a zpomalení odtoku vody při minimálních a povodňových průtocích také obnova přirozeného vývoje koryta, diferenciace proudnice v korytě, diverzifikace břehů a dna, zvýšení migrační prostupnosti atd.,“ upřesňuje Ing. Adam Vokurka, Ph.D, prezident ČSSI, pedagog Katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulty stavební ČVUT v Praze a člen Aktivu staveb vodního hospodářství a staveb pro plnění funkce lesa ČKAIT.
Pohled na celkovou přestavbu Ústřední čistírny odpadních vod v Praze na Císař- ském ostrově z roku 1968, která byla v letech 2015 až 2020 rozšířena o novou vodní linku. Nyní čistí přibližně 96 % odpadních vod hlavního města. (foto: ČKAIT, ČSSI)
Čištění odpadních vod a obnova vodohospodářské infrastruktury
Druhá sekce konference VODA 2020 bude zaměřena na hospodaření s vodou v sídlech, zlepšování kvality odpadní vody a modernizaci a obnovu hospodářské infrastruktury, především pak vodovodů a kanalizací.
„Vodní toky odvádí velmi rychle srážkové vody mimo území České republiky, aniž by se stihly vsáknout. Tento fakt významně ovlivňuje zásobu podzemních vod na našem území, což souvisí také se zásobami pitné vody pro obyvatele naší země. Rozvoj infrastruktury ve městech a obcích by proto měl umožňovat přirozené vsakování srážkových vod a minimalizovat jejich odvod do kanalizace,“ říká Ing. Miloslava Melounová, předsedkyně České společnosti vodohospodářské ČSSI.
Aquapark Olomouc funguje od roku 2009. Město muselo vynaložit na investici zhruba miliardu korun a musí počítat i s dotací na provoz. Občané se původně proti výstavbě bouřili, nyní ho hojně navštěvují. (foto: ČKAIT, ČSSI)
Chybějící pokora k vodě i současné budování aquaparků
Ve třetí sekci konference VODA 2020 nazvané Urbanismus, architektura a voda odborníci upozorní na možnosti zapojení vody do urbanistických řešení měst a obcí a její význam při navrhování staveb i veřejného prostoru. Zároveň bude krajinné plánování představeno jako nástroj adaptace krajiny na klimatické změny.
„Ačkoliv si znalosti práce s vodou po staletí neseme jako genetickou výbavu, kterou používáme i v současné urbanistické tvorbě, chybí nám větší pokora vůči vodě a vůči vodnímu režimu v území. Naučili jsme se sice zkrotit vodu (zatrubnění a regulace vodních toků, protipovodňová opatření), využívat její potenciál (vodní elektrárny, vodní doprava, teplonosná látka) a blahodárné účinky (lázeňství, vodní prvky veřejných prostranství), ale také jsme zvýšili ohrožení sídel a krajiny v důsledku některých neprozíravých a někdy nevratných kroků, které způsobily nedostatečnou retenční schopnost půdy, sucho, extrémní povodně a vodní erozi,“ říká autorizovaný architekt v oboru územní plánování a pedagog Ing. Václav Jetel, Ph.D.
Mezi konkrétními příklady promyšleného hospodaření s vodou se na konferenci objeví nejen starobylé kambodžské město Angor, ale i přestavba Ústřední čistírny odpadních vod v Praze nebo současné citlivé řešení revitalizace Tyršových sadů v Pardubicích. Další inspirací budou příklady zdrojů pitné vody či osvěžení v podobě fontán a jiných uměleckých prvků v různých městech světa. Podrobněji se přiblíží také fenomén posledních let, jímž jsou zábavní aquaparky. „Na aquaparku Olomouc, který funguje již od roku 2009, si ukážeme celý proces realizace – od prvopočátečních úvah, nastavení kritérií investice a příklady rozpočtů přes projektování a stavbu až po zhodnocení provozu včetně hospodaření s bazénovými vodami,“ upřesňuje garant sekce akad. arch. Ing. arch. Jan Vrana.
Celkový pohled na zrekultivovanou výsypku Silvestr s malými vodními plochami
Městské inženýrství a nakládání s vodou
Čtvrtá sekce konference Voda 2020 se opírá o několik vzájemně propojených tematických oblastí, zejména technickou infrastrukturu (technická obsluha urbanizovaných území), územně technickou problematiku (urbanismus a územní plánování), facility management (správa majetku a provoz veřejné infrastruktury) a moderní informační technologie s tím spojené – informační model budovy BIM.
„Městské inženýrství pokrývá aspekty celkové koncepce udržitelného rozvoje urbanizovaného území, zahrnující především problematiku územního plánování a veřejné infrastruktury. Jednotlivé příspěvky jsou zaměřeny na nakládání s dešťovými vodami v městském prostředí, hodnocení městských vodárenských sítí a řízení rizik inženýrských sítí, vodu v rekultivované krajině a v neposlední řadě na propojení digitální technické mapy a BIM jako nezbytnost při správě a provozu systémů pro zásobování vodou,“ shrnuje program této sekce její garant doc. Ing. et Ing. František Kuda, CSc., předseda České společnosti městského inženýrství a viceprezident ČSSI.
Na konkrétních projektech se posluchači seznámí se zadržováním dešťových vod v městském prostředí a rostlé zástavbě – např. v ulicích Budovatelů, Stradická a Školní v Roudnici nad Labem, nakládáním s dešťovými vodami v areálu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, dále s optimalizací systému správy vodárenských sítí pro zásobování pitnou vodou na území města Hlučína a přilehlých obcí Bobrovníky a Darkovičky a také s revitalizací nábřeží řeky Ostravice. Nebude chybět téma nakládání s vodou v krajině rekultivované po těžbě.
Sanace kláštera Svatý Jan Pod Skalou
Vliv vody a vlhkosti na stavby
Voda a vlhkost zdiva budov budou tématem páté sekce konference Voda 2020. Lze je považovat za základní problémy, které spolu se statikou ovlivňují rozhodování investorů o způsobech a rozsahu rekonstrukcí. Rovněž některé novostavby není možné z důvodu vlhkosti zkolaudovat. Nejedná se pouze o hmotnostní vlhkost zdiva, ale také o relativní vlhkost vnitřního prostředí, o výskyt mikrobiologických škůdců atd.
„Se zdražováním staveb a pozemků rostou požadavky investorů na intenzivní využití všech prostor ve stavbě včetně podstřešních a podzemních. Vzrůstá proto tlak na efektivní navrhování staveb. Požadavky na vlhkostní stav prostředí se zpřísňují a zvyšují se nároky na dostatečnou ochranu podzemních částí stavby před nežádoucím působením vody i na spolehlivost samotných hydroizolačních konstrukcí, stejně jako požadavky na hydroizolaci střešních plášťů a fasád,“ vysvětluje Ing. Luboš Káně, Ph.D., předseda České hydroizolační společnosti ČSSI.
Mezi představenými projekty se v této sekci objeví sanace kláštera Svatý Jan pod Skalou nebo třeba realizace fasád s povlakovou hydroizolací u architektonicky výjimečných projektů – rozšíření Centra moderního umění DOX v Praze a modlitebny v Sedlčanech. Prezentovány budou také spolehlivé hydroizolační konstrukce podstřešní i podzemní, vlhkostní poruchy fasád se skládaným pláštěm anebo drenáže pozemních staveb a systémy pro hospodaření s dešťovou vodou. Svůj vstup bude mít také Česká hydroizolační společnost ČSSI, která vydává směrnice jako pomůcky pro efektivní navrhování ochrany staveb před nežádoucím působením vody.
Geotechnické konstrukce – interakce s povrchovou a podzemní vodou, sanace starých ekologických zátěží
Poslední, šestá sekce konference VODA 2020 je zaměřena na geotechnické konstrukce, konkrétně na jejich interakci s vodou. Voda je nedílnou součástí zeminy, horninového prostředí. Podílí se na přenosu zatížení, zatěžuje konstrukce hydrostatickým tlakem, ovlivňuje smykovou pevnost i časový průběh deformace s negativním dopadem na mezní stavy geotechnických konstrukcí. Proudící voda může vyvolat porušení, např. v důsledku vnitřní a vnější eroze.
„Přednášky mají za cíl ukázat šířku problémů, které jsou s vodou spojeny. Od vlivu povrchových i podzemních vod na zakládání staveb, přes zemní konstrukce vodních staveb, mezi něž patří různé sypané přehrady, nízké a protipovodňové hráze, až po vliv podzemní vody na návrh a technologii výstavby podzemních konstrukcí, tedy tunelů, metra, štol a podzemních úložišť. A nesmíme zapomenout na geotechnické konstrukce, jako jsou skládky, odkaliště a úložiště, které musejí zajistit ochranu okolního geologického prostředí před uloženým odpadem a zároveň mohou přispět při ochraně okolí od již kontaminovaných oblastí. Umožňuje tak zpětné využití znehodnocených pozemků (brownfields) pro novou výstavbu,“ shrnuje některá geotechnická témata diskutovaná na konferenci prof. Ing. Ivan Vaníček, DrSc., profesor mechaniky zemin a zakládání staveb na FSv ČVUT v Praze.
Zpracovala redakce z podkladů ke konferenci VODA 2020
Více na www.voda2020.cz