Požadavky na přístupnost v nové právní úpravě

Od 1. července 2024 vstupuje do stavebního práva nový pohled na problematiku bezbariérového užívání. Původní pojem bezbariérovost se nahrazuje definicí přístupnosti, která má širší význam a stala se jedním ze sedmi základních požadavků na stavby. Má zajistit, aby stavby a pozemky mohly bezpečně užívat všechny osoby v každém věku a za všech životních okolností. Tedy nejen vozíčkáři, ale i maminky s malými dětmi či starší nebo nemocné osoby.

V právní úpravě starého stavebního zák. č. 183/2006 Sb. jsme byli zvyklí, že bezbariérové užívání staveb bylo jedním z obecných požadavků na výstavbu a obecné technické požadavky byly formulovány v samostatné prováděcí vyhlášce stavebního zákona – vyhlášce č. 398/2009 Sb.

Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 13 písm. d) stanoví nový pojem stavebního práva PŘÍSTUPNOST, který je definován jako vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání.

Se samostatným a bezpečným využitím pozemků a staveb souvisí dvě základní ustanovení NSZ

§ 141 odst. 3 určuje požadavky na veřejná prostranství: „… chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy jako součást veřejných prostranství musí splňovat požadavky na přístupnost.“

§ 145 v odst. 1 písm. e) zařazuje přístupnost mezi základní požadavky na stavby. Požadavek na přístupnost je uveden spolu s požadavkem na bezpečnost, a to znamená, že každá povinnost na dodržení bezpečnosti obsahuje také požadavek na zohlednění přístupnosti. Přístupnost se týká pouze zákonem určených pěti typů staveb uvedených v § 149 písm. b) a jedná se o

  1. stavby pozemních komunikací a veřejných prostranství,
  2. stavby občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností,
  3. společné prostory a domovní vybavení bytového domu,
  4. byty zvláštního určení,
  5. stavby pro výkon práce více než 25 osob, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.

Požadavkům na přístupnost se věnuje devět odstavců § 29 vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu

odst. 1 je stanoveno, že stavba podle druhu a účelu musí být navržena a provedena tak, aby splnila požadavky na přístupnost podle normy. V základních pojmech vyhlášky a § 3 písm. j) se stanoví, že normou je norma uvedená v příloze č. 14 k této vyhlášce. Předmětnou normu k přístupnosti uvádí bod 3 přílohy – jedná se o zcela novou českou technickou normu ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání, která je vyhláškou zezávazněna. DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Závaznost normy není v celém jejím rozsahu, ale závazné budou ty kapitoly, články nebo přílohy s přímou vazbou na vyhlášku a její konkrétní ustanovení.

odst. 2 se stanoví, že stavba se podle druhu a potřeby vybavuje hmatovými a akustickými prvky pro osoby se zrakovým postižením a komunikačními prvky pro osoby se sluchovým postižením. Základem toho ustanovení je požadavek, aby pro osoby se smyslovým postižením (osoby se zrakovým a sluchovým postižením) byla hmatová, akustická a vizuální orientace řešena na principu více smyslů – hmat, sluch a zrak. Jako přístupné lze považovat prostředí založené na principu dvou smyslů.

Tento odstavec má přímou vazbu na odst. 9, který stanoví, že pokud je součástí stavby základní informace pro orientaci veřejnosti, musí být vnímatelná zrakově a dále musí být doplněna hmatovými nebo akustickými prvky podle odstavce 2.

Odst. 3  je ve vazbě na veřejná prostranství v § 141 odst. 3 stavebního zákona a stanoví: Komunikace pro pěší v zastavěném a zastavitelném území musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace; to neplatí v rámci průmyslových nebo skladových areálů, s výjimkou příchodu k prostorům užívaným osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Přínosem ustanovení je vyjmutí průmyslových a skladových areálů z režimu přístupnosti.

odst. 4 jsou uvedeny podmínky pro PŘÍCHOD do staveb. Vyhláška pracuje oproti stávající terminologii „přístup do staveb“ s novým pojmem „příchod do staveb“. Tato změna nastala z důvodu zavedení a chápání významu „přístupnost“. S novou terminologií souvisí také odstranění z vyhlášky termínu „bezbariérové“, a tak v bodě b) tohoto odstavce namísto řešení výškových rozdílů pomocí „bezbariérové rampy“ je stanoveno řešení „rampou určenou osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace“.

odst. 5 jsou stanoveny další požadavky na příchod do vybraných staveb, a to požadavky na akustické prvky pro osoby se zrakovým postižením. Povinnost vybavit stavbu orientačním majáčkem se oproti požadavku vyhlášky č. 398/2009 Sb. nyní výrazným způsobem doplňuje o všechny stavby veřejné správy, kromě nemocnic také o polikliniky a dále o pošty, banky, zdravotní pojišťovny, soudy, stavby pro výchovu a vzdělávání včetně vysokých škol. Stavby pro výchovu a vzdělávání jsou specifikovány v základních pojmech v § 3 písm. e) a povinnost orientačního majáčku tedy nastává mimo jiné pro stavby mateřských škol, základních škol, základních uměleckých a jazykových škol, středních škol atd.

Odst. 6 nám obecně stanoví, že prostor užívaný osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být navržen a proveden tak, aby splnil požadavky na přístupnost. Jedná se o ustanovení navazující na požadavky uvedené ve druhé části této vyhlášky

  • § 7 Parkovací stání,
  • § 14 Staveniště,
  • § 25 Komunální odpad,
  • § 30 Hygienické zařízení a šatny,
  • § 31 Schodiště a šikmé rampy,
  • § 32 Výtah a zdvihací plošina,
  • § 34 Ochrana proti pádu,
  • § 35 Protiskluznost,
  • § 37 Plochy,
  • § 39 Šířky, jiné rozměry a vnitřní komunikace budov,
  • § 49 Stavba pro bydlení a byty,
  • § 51 Stavba pro sociální služby,
  • § 52 Stavba pro výchovu a vzdělávání,
  • § 53 Stavba pro sport,
  • § 55 Umělé koupaliště a sauna,
  • § 58 Garáž,
  • § 62 Přístupnost čerpací stanice a veřejně přístupného dobíjecího bodu.

Požadavky na přístupnost jsou tak splněny základními požadavky ve vztahu přístupnosti pro osoby s omezenou schopností pohybu, např. manipulační plochy, dosahové úrovně, ve vztahu osob s omezenou schopností orientace (osob se zrakovým a sluchovým postižením), např. hmatové a akustické vedení, komunikační prvky a dále bližšími požadavky ke konkrétním prostorům uvedené v ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání, např. požadavky na bytové domy a byty.

odst. 6 souvisí požadavek uvedený v odst. 8, kdy prostor určený pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být označen příslušným symbolem a na viditelném místě musí být umístěna orientační tabule s označením o příchodu k němu. Jedná se zejména o označení hygienických zařízení, vyhrazených míst v hledištích a posluchárnách a jejich vybavení indukční smyčkou apod. Jednotlivé symboly jsou pak uvedeny v příloze ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání.

Odst. 7 stanoví ve stavbě pro sociální a zdravotní služby, ve školském ubytovacím zařízení a v ubytovacím zařízení pro cestovní ruch pro více než 20 osob povinnost minimálně 5 % ubytovacích jednotek s požadavky bytu zvláštního určení pro osoby s těžkým pohybovým postižením. Tato povinnost se vztahuje také pro dům s pečovatelskou službou, kdy také minimálně 5 % bytů musí splňovat požadavky bytu zvláštního určení pro osoby s těžkým pohybovým postižením. Byt zvláštního určení je definován v ustanovení § 13 písm. j) stavebního zákona jako byt upravený k bydlení osob s těžkým pohybovým postižením nebo osob s těžkým zrakovým postižením.

Rozdíly mezi bytem univerzálního standardu a zvláštního určení

Ustanovení odst. 7 § 29 je v přímé návaznosti na § 49 Stavba pro bydlení a byty, který v odst. 3 dělí byty zvláštního určení na byty pro osoby s těžkým

  • pohybovým postiženímbezbariérovém standardu, jehož dispozice a uspořádání zohledňuje potřeby osob na vozíku, ve kterém bezbariérový standard splňují všechny místnosti. Tento byt podle odst. 6 musí mít ve všech místnostech manipulační prostor o velikosti kruhu o průměru minimálně 1,5 m,
  • pohybovým postižením ve specifickém standardu, jehož dispozice a uspořádání zohledňuje potřeby osob na lehátku nebo vozíku s využitím zdvihacího zařízení a celodenní péče asistenta, ve kterém specifický standard splňuje minimálně jedna obytná místnost a koupelna. Tento byt podle odst. 7 musí mít alespoň v jedné obytné místnosti a koupelně manipulační prostor o velikosti kruhu o průměru minimálně 1,8 m,
  • zrakovým postižením, jehož dispozice a uspořádání zohledňuje potřeby osob nevidomých. Tento byt podle odst. 8 musí mít pravoúhlé uspořádání.

Uvedený § 49 uvádí požadavky na další typ bytu, a to byt s univerzálním standardem. Podle § 3 písm. a) vyhlášky o požadavcích na výstavbu se jedná o byt, jehož uspořádání zohledňuje potřeby osob používajících kompenzační pomůcky k chůzi, ve kterém univerzální standard splňují všechny místnosti. Následně v § 49 odst. 5 je stanovena povinnost na manipulační prostor o velikosti kruhu o průměru minimálně 1,2 m ve všech místnostech.

Byty v domě s pečovatelskou službou a ubytovací jednotky sociálních služeb musí být minimálně v univerzálním standardu

Povinnost uplatnění bytů s univerzálním standardem je vyhláškou stanovena podle § 51 odst. 1 pouze pro ubytovací jednotky ve stavbě pro sociální služby a pro byty v domě s pečovatelskou službou. Tzn. že v těchto stavbách musí být ubytovací jednotky/byty minimálně v univerzálním standardu, přičemž podle § 29 odst. 7 nejméně 5 % bude pak bytů se zvláštním režimem. Jestli se bude jednat o byty v bezbariérovém standardu nebo o byty ve specifickém standardu, to již bude na rozhodnutí stavebníka a bude vycházet z požadavků a potřeb v dané lokalitě.

Ve vztahu nejen k bytovým domům je zavedení v § 25 nového požadavku na komunální odpad, a to včetně požadavků uvedených v odst. 3, jež stanoví, že místnost nebo místo pro soustřeďování komunálního odpadu musí splňovat požadavky na přístupnost. Přístupnost musí být podle obecného principu zajištěna všem uživatelům, osobám s omezenou schopností pohybu zajištěním manipulačních ploch a dosahové úrovně a osobám se zrakovým postižením hmatovou informací.

Ve veřejně přístupných hygienických prostorech musí být minimálně 1 záchodová kabina s možností užití asistence

Řešení hygienických zařízení a šaten s požadavky na přístupnost je stanoveno v § 30 a výraznou změnou je zejména nové pojetí koncepce návrhu „bezbariérových záchodů“. V odst. 6 je stanovena povinnost minimálně 1 záchodové kabiny s možností užití asistence určená pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace, do které je umožněn vstup ze společného prostoru pro ženy a muže, není-li to technicky možné, musí být minimálně 1 záchod v oddělení pro ženy a minimálně 1 záchod v oddělení pro muže. V porovnání s vyhláškou č. 398/2009 Sb. jde zejména o přednostní návrh „bezbariérové záchodové kabiny“, v které bude umožněn přístup na záchodovou mísu z obou stran s možností výpomoci asistence a následně další kabiny mohou být řešeny již pro samotné užití s umístěním záchodové mísy v rohu místnosti.

Zpřesnění požadavků na přístupnost hygienických prostor je pro stavby pro výchovu a vzdělávání. Podle požadavků přílohy č. 3 bodu 4.1 je stanovena v mateřské škole povinnost u jedné záchodové mísy volného manipulačního prostoru odpovídajícího kruhu o průměru minimálně 1,2 m.

Vyhláška významně zmírňuje požadavky na vybavení přebalovací kabinou u staveb pro obchod. Ze stávajícího požadavku u staveb s prodejní plochou nad 2 000 m² se nově požadavek vybavení přebalovací kabinou podle odst. 7 týká staveb pro obchod s prodejní plochou nad 5 000 m². Toto zmírnění se současně projevuje na povinnost zřízení vyhrazených stání pro vozidla osob doprovázejících dítě v kočárku, které jsou uvedeny v příloze č. 1 bodu 2.2. Taková místa jsou ve vztahu staveb pro obchod povinností opět u prodejní plochy větší než 5 000 m².

Požadavky na vyhrazená stání, dobíjení a čerpání pohonných hmot

Parkovací stání je předmětem § 7 a v odst. 4 jsou stanoveny požadavky na vyhrazená stání pro vozidla označená parkovacím průkazem označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou (počty stání zůstávají nezměněny) a vyhrazená stání pro vozidla osob doprovázejících dítě v kočárku. Tato stání musí být na plochách pro krátkodobé parkovací stání. Krátkodobé stání je v příloze č. 1 zpřesněno jako stání sloužící k parkování osobních vozidel návštěvníků, zejména po dobu nákupu, návštěvy, naložení nebo vyložení nákladu. Z tohoto jednoznačně vyplývá, že u staveb bytových domů, resp. pro residenty a pro parkování osobních vozidel pro zaměstnance není vyhláškou stanovena povinnost vyhrazených stání, pokud v daném bytovém domě nebudou byty zvláštního určení s bezbariérovým standardem (bližší požadavek v ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání) nebo se nebude jednat o stavbu pro výkon práce s více než 25 zaměstnanci a charakter provozu bude umožňovat zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.

Nově formulované požadavky na přístupnost jsou také u staveb pro sport. Jedná se o požadavek § 53 odst. 2 na zřízení místa pro dobití akumulátorů invalidních sportovních elektrických vozíků a požadavek stanovený v § 55 odst. 3, kdy vstup do umělého koupaliště a sauny určený osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být navržen a proveden tak, aby splňoval požadavky na přístupnost.

Jedním z posledních požadavků vyhlášky na přístupnost je ustanovení § 62 pro čerpací stanice a veřejně přístupné dobíjecí body. V odst. 1 je stanovena povinnost umožnění čerpání pohonných hmot osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Norma ČSN 73 4001 zpřesňuje mírnou nesrovnalost vyhlášky na povinnost umožnění čerpání pohonných hmot pouze osobami s omezenou schopností pohybu. odst. 2 je stanoven požadavek na veřejně přístupný dobíjecí bod, kdy dobíjecí park tvořený dvěma a více dobíjecími body musí mít přístupných nejméně 5 % dobíjecích bodů, tzn. umožnit nabíjení osobami s omezenou schopností pohybu. Zde je zapotřebí uvést, že tyto body a velikost jejich stání musí být pouze přístupné z pohledu zajištění manipulační plochy pro osoby na vozíku, ale nejedná se o vyhrazená stání ve smyslu označení dopravním značením.

Požadavky na přístupnost se dotýkají i změn dokončených staveb

Závěrem je nutné zdůraznit, že požadavky na výstavbu se musí také uplatnit podle ustanovení § 13 odst. 4 stavebního zákona u změn dokončených staveb (včetně změny užívání stavby), ale také na pozemku nebo stavby, které jsou kulturní památkou nebo se nacházejí v památkové rezervaci nebo památkové zóně, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nebo jiný veřejný zájem nevylučují. Závazná ČSN 73 4001 pak ve svých článcích určuje, zda daný požadavek je závazný v celém svém rozsahu nebo zda v odůvodněných případech u změn dokončených staveb lze aplikovat normou stanovené mírnější požadavky. Závaznost nové normy ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání je v těch kapitolách a článcích, které mají přímou vazbu na vyhlášku o požadavcích na výstavbu.

Podrobněji k principům ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání se bude věnovat článek v návazném vydání Z+i.

Vaše názory

Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.