Zprávy a informace ČKAIT 2021|06

1 Úvodní kapitola

Představuje Zelenou dohodu jako odhodlání Evropské komise řešit problémy způsobené změnou klimatu a životního prostředí v důsledku oteplování atmosféry, znečišťování životního prostředí a destrukce lesů a oceánů.

Jedná se o novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat EU na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů.

Ambice Zelené dohody překračují hranice Evropské unie; faktory ovlivňující změnu klimatu a úbytek biologické rozmanitosti jsou globálního charakteru. Evropská unie chce proto využít svého vlivu, odborných znalostí i finančních prostředků k ovlivnění dalších zemí při volbě budoucí udržitelné cesty vývoje.

2 Transformace ekonomiky EU pro udržitelnou budoucnost

2.1 Soubor hluboce transformativních politik

Naplnění Zelené dohody vyžaduje změnu politik v oblasti dodávek čisté energie, průmyslu, výroby a spotřeby, infrastruktury, dopravy, potravin a zemědělství, stavebnictví, zdanění a sociálního zabezpečení. Budou využity všechny možnosti politik: regulace a standardizace, investice a inovace, vnitrostátní reformy, dialog se sociálními partnery, mezinárodní spolupráce.

2.1.1 Zvýšení ambic EU v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050

Cíle EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů se pro rok 2030 zvýší nejméně na 50 % (směrem k 55 %) ve srovnání s rokem 1990. Do roku 2050 dosáhne EU klimatické neutrality; tento cíl bude právně zakotven. Za účelem snižování emisí skleníkových plynů Komise přezkoumá, případně navrhne revizi relevantních nástrojů, kterými jsou mj. systém obchodování s emisemi, rozšíření obchodování s emisemi na další sektory v Evropě, zdanění energie, regulace využívání půdy a lesnictví. Tím bude zajištěno účinné nastavení ceny uhlíku v zemích EU. Vzhledem k tomu, že hrozí riziko přesunu výroby z EU do jiných zemí s nižší mírou opatření pro snižování emisí, navrhne komise pro vybraná odvětví mechanismus kompenzačních opatření mezi státy v souvislosti s uhlíkem (tzv. uhlíková daň). Tím bude zajištěno, že cena dovážených produktů bude odrážet jejich obsah uhlíku.

2.1.2 Dodávky čisté, dostupné a bezpečné energie

Na výrobu a využívání energie připadá napříč hospodářskými sektory více než 75 % emisí skleníkových plynů v EU. Pro dosažení klimatických cílů pro roky 2030 a 2050 má zásadní význam další dekarbonizace energetického systému. Energetické odvětví bude založeno na obnovitelných zdrojích a dekarbonizaci plynu, bude vyloučeno spalování uhlí. Přechod na klimatickou neutralitu vyžaduje inteligentní infrastrukturu. Evropský trh s energiemi má být plně integrovaný, propojený a digitalizovaný při respektování technologické neutrality. U části domácností musí být řešeno riziko energetické chudoby.

2.1.3 Aktivizace průmyslu pro čisté oběhové hospodářství

Od roku 1970 do roku 2017 se roční objem globální těžby mate­riálů ztrojnásobil a nadále roste. Zhruba polovina celkových emisí skleníkových plynů a více než 90 % úbytku biologické rozmanitosti a nedostatku vody je důsledkem těžby zdrojů a zpracování materiálů, paliv a potravin. Průmysl EU je stále zodpovědný za 20 % emisí skleníkových plynů. Pouze 12 % materiálů, které průmysl využívá, pochází z recyklace.

K transformaci určitého průmyslového sektoru a všech hodnotových řetězců je zapotřebí 25 let, tedy doba jedné generace. Je proto nutné přijmout rozhodnutí a zahájit aktivitu v příštích pěti letech, abychom byli v roce 2050 připraveni.

Komise přijme průmyslovou strategii EU, která se bude zabývat zelenou a digitální transformací jako klíčovými faktory dosažení cílů Zelené dohody. Společně s průmyslovou strategií bude přijat nový akční plán pro oběhové hospodářství, který bude obsahovat politiku udržitelných produktů. Tato politika bude upřednostňovat zmenšování objemu materiálů a jejich opětovné využití předtím, než dojde k jejich recyklaci. Stanoví minimální požadavky, aby se produktům škodlivým pro životní prostředí zabránilo v přístupu na trh EU. Bude zvýšena odpovědnost výrobců. Pozornost transformace na cirkulární ekonomiku se soustředí zejména na ta odvětví, která jsou nejnáročnější z hlediska zdrojů – patří mezi ně odvětví textilu, stavebnictví, elektroniky a plastů. Budou přijata opatření, která mají podpořit nabídku opětovně použitelných, trvanlivých a opravitelných výrobků. Budou podporovány nové obchodní modely založené na pronájmu a sdílení zboží i služeb, které jsou udržitelné a dostupné. Komise podpoří spolehlivé, porovnatelné a ověřitelné informace podávané výrobci kupujícím. Lepší dostupnosti informací o vlastnostech produktů prodávaných v EU může pomoci digitalizace, např. elektronický pas produktu.

Politika pro udržitelné produkty přispěje ke snížení objemu odpadů. Nové právní předpisy omezí produkci odpadů a nadměrné použití obalových materiálů, zajistí plné využití ekonomické hodnoty odpadů tam, kde nebude možné se vzniku odpadů vyhnout.

Do roku 2030 komise očekává první komerčně využitelné přelomové technologie v klíčových průmyslových odvětvích. Mezi prioritní oblasti patří čistý vodík, palivové články a další alternativní paliva, skladování energie a zachování, ukládání a využívání CO2. Komise např. podpoří přelomové technologie pro čistou ocel, které do roku 2030 umožní výrobu oceli s nulovými emisemi uhlíku. Zavádění takových rozsáhlých inovativních projektů bude napomáhat inovační fond systému obchodování emisemi.

Komise prozkoumá opatření, jež zajistí, aby digitální technologie – umělá inteligence, 5G, cloud a edge computing a internet věcí – zrychlily a maximalizovaly dopad politik při řešení změny klimatu o ochraně životního prostředí. Digitalizace rovněž přináší nové příležitosti pro dálkové monitorování znečištění ovzduší a vody nebo pro monitorování a optimalizaci využívání energie a přírodních zdrojů.

2.1.4 Stavět a renovovat za účinného využívání energie a zdrojů

Výstavba, využívání a renovace budov vyžaduje značné množství energetických a nerostných zdrojů (např. písku, štěrku či cementu). Na budovy rovněž připadá 40 % spotřebované energie. Míra renovace fondu budov v členských státech se v současné době pohybuje mezi 0,4 až 1,2 %. Pro dosažení cílů EU v oblasti energetické účinnosti a klimatu ji však bude nutné nejméně zdvojnásobit. Souběžně s tím je pro 50 milionů spotřebitelů finančně náročně zajistit ve svých domovech odpovídajících teplotu.

V reakci na energetickou účinnost budov a finanční dostupnost energií se EU a členské státy musí zapojit do renovační vlny veřejných i soukromých budov. Zvýšení míry renovací může snížit energetickou chudobu, oživit stavebnictví a podpořit malé a střední podniky i pracovní místa na místní úrovni.

Komise bude věnovat pozornost právním předpisům týkajícím se energetické náročnosti budov. Emise z budov budou zahrnuty do evropského systému obchodování s emisemi s cílem, aby poměrné ceny různých zdrojů energie odrážely jejich energetickou účinnost. Komise přezkoumá nařízení o stavebních výrobcích. Konstrukční řešení nových i renovovaných budov by mělo být ve všech fázích v souladu s potřebami oběhového hospodářství a mělo by vést k digitalizaci fondu budov a jeho odolnosti vůči změnám klimatu.

Evropská komise chce připravit novou platformu pro řešení renovační vlny. Platforma by měla sdružovat fond budov, stavební průmysl, architekty a inženýry i místní orgány a měla by se zaměřit na bytová družstva, společnosti poskytující energetické služby. Jejím hlavním cílem má být soustředit provádění renovací do větších celků, a tak získat možnost získat lepší podmínky financování a dosáhnout větších úspor. Pozornost bude věnována renovaci sociálního bydlení a pomoci domácnostem, trpícím energetickou chudobou.

2.1.5 Urychlení přechodu k udržitelné a inteligentní mobilitě

Na dopravu připadá čtvrtina skleníkových plynů produkovaných v zemích EU, tento podíl stále roste. K dosažení klimatické neutrality je nezbytné snížit do roku 2050 emise z dopravy o 90 %. Zelená dohoda pro Evropu preferuje rozvoj automatizované multimodální dopravy (multimodální dopravou se rozumí přeprava zboží přinejmenším dvěma různými způsoby dopravy –
dopravními módy). Významná část vnitrozemské nákladní přepravy, kterou dnes zajišťuje ze 75 % silniční síť, se má přesunout na železnici a vodní cesty. Evropský systém obchodování s emisemi bude rozšířen na silniční, námořní i leteckou dopravu.

Státy EU by měly urychlit výrobu a zavádění udržitelných alter­nativních paliv v dopravě. Do roku 2025 je třeba vybudovat cca milion dobíjecích a plnicích stanic pro 13 milionů vozidel s nulovými a nízkými emisemi. Evropská komise navrhne přísnější normy pro emise látek znečišťujících ovzduší vozidly se spalovacím motorem.

2.1.6 Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“: vytvoření spravedlivého, zdravého potravinového systému šetrného k životnímu prostředí

(V originále „from Farm to Fork“ – z farmy na vidličku.) Vysoká úroveň bezpečnosti, výživnosti a kvality evropských potravin se má stát celosvětovým standardem udržitelnosti. Produkce potravin však i nadále znečišťuje ovzduší, vodu a půdu, podílí se na úbytku biologické rozmanitosti a změn klimatu, spotřebovává nadměrné množství přírodních zdrojů, s potravinami se plýtvá.

Společná zemědělská politika EU stanoví, že nejméně 40 % jejího rozpočtu a 30 % z prostředků Evropského námořního fondu má přispět na opatření v oblasti klimatu. Uplatňování kritérií z oblasti klimatu a životního prostředí má vést k používání udržitelných postupů, precizního a ekologického zemědělství, agroekologie, agrolesnictví, přísnějších norem pro dobré životní podmínky zvířat, k řízení a uchovávání uhlíku v půdě, k lepšímu hospodaření s živinami. Očekává se výrazné omezování množství používaných chemických pesticidů, hnojiv, antibiotik a rizik s nimi souvisejících. Budou rozšířeny plochy ekologického zemědělství v Evropě.

Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ významně přispěje k dosažení cirkulární ekonomiky přijetím opatření v oblasti dopravy, skladování, balení a plýtvání potravinami. Potravinám z dovozu, které nesplní přísné normy EU v oblasti životního prostředí, nebude povolen přístup na evropský trh. Evropská komise chce hledat nové způsoby, jak lépe a podrobně informovat spotřebitele o původu potravin, jejich nutriční hodnotě a environmentální stopě.

2.1.7 Ochrana a obnova ekosystémů a biologické rozmanitosti

Ekosystémy poskytují potraviny, pitnou vodu, čistý vzduch a přístřeší. Zmírňují přírodní katastrofy, omezují výskyt škůdců a chorob, pomáhají regulovat klima. Evropská unie však nesplňuje některé ze svých environmentálních cílů pro rok 2020. Celosvětový úbytek biologické rozmanitosti je zejména důsledkem změn způsobu využívání půdy a moří, přímého využívání přírodních zdrojů a změny klimatu. Potřebná opatření naváží na síť Natura 2000, jejich součástí budou návrhy na evropská zelená města, udržitelnou obnovu lesů, zalesňování, zlepšení odolnosti lesů. Udržitelná „modrá ekonomika“ bude hrát ústřední úlohu při snižování nároků na půdní zdroje a v boji proti změně klimatu. Lepší využívání vodních a mořských zdrojů přinese nové zdroje bílkovin a tím zmírnění tlaku na zemědělskou půdu.

2.1.8 Životní prostředí bez toxických látek díky ambicióznímu cíli nulového znečištění

Evropská unie bude lépe monitorovat znečištění ovzduší, vod, půdy a spotřebních výrobků, předcházet jejich vzniku a řešit stávající situaci. Unie a členské státy v této souvislosti přezkoumají současné politiky a právní předpisy a navrhnou potřebné úpravy včetně zjednodušení a posílení právního rámce. Komise navrhne revizi norem kvality ovzduší, aby lépe odpovídaly doporučením Světové zdravotnické organizace. V oblasti hodnocení chemických látek bude uplatňován systém „jedna látka – jedno hodnocení“.

2.2 Začleňování hlediska udržitelnosti do všech politik EU

2.2.1 Prosazování ekologického financování a investic, zajištění spravedlivé transformace

Dosažení cílů stanovených Zelenou dohodou pro Evropu bude vyžadovat významné investice. Evropská komise odhaduje, že v oblasti klimatu a energetiky si splnění cílů do roku 2030 vyžádá 260 miliard eur dodatečných ročních investic. Investiční plán pro udržitelnou ­Evropu bude kombinovat účelové financování na podporu udržitelných investic a návrhy na zdokonalení podpůrného rámce, které podpoří zelené investice. V rozpočtu EU má být vyhrazeno 25 % pro oblast klimatu. Evropská komise navrhuje nové vlastní zdroje příjmů; jeden z nich má být založen na nerecyklovaném odpadu z plastových obalů, dalším zdrojem 20 % příjmů z dražeb z evropského systému obchodování s emisemi.

Na boj proti změně klimatu má být určeno nejméně 30 % prostředků fondu InvestEU (fond je určen především pro poskytování investičních záruk). Evropská investiční banka chce do roku 2025 zdvojnásobit svůj klimatický cíl z 25 % na 50 % a chce se stát Evrop­skou klimatickou bankou. Pro regiony a odvětví nejvíce postižené transformací je určen Fond pro spravedlivou transformaci. V České republice bude z něho moci čerpat Karlovarský, Ústecký a Severomoravský kraj.

Evropský parlament a Rada EU přijmou taxonomii pro klasifikaci environmentálně udržitelných činností. Společnosti a finanční instituce budou muset více zveřejňovat údaje o klimatu a životním prostředí tak, aby investoři byli plně informováni o udržitelnosti svých investic (směrnice o vykazování nefinančních informací). Bude vytvořena evropská norma pro zelené dluhopisy, která usnadní udržitelné investování.

2.2.2 Ekologizace vnitrostátních rozpočtů a vysílání správných cenových signálů

Ve vnitrostátních rozpočtech členských států se předpokládá přesměrování veřejných investic, spotřeby a zdanění na ekologické priority. Evropská komise očekává, že dobře navržené daňové reformy podpoří hospodářský růst a odolnost vůči klimatickým šokům, přispějí ke spravedlivější společnosti a spravedlivé transformaci. Na vnitrostátní úrovni vytvoří Zelená dohoda pro Evropu kontext pro rozsáhlé daňové reformy (např. DPH), odstranění dotací na fosilní paliva, přesun daňového zatížení z práce na znečištění, zohlednění sociálních aspektů. Budou zrevidovány pokyny pro státní podporu tak, aby odrážely politické cíle Zelené dohody pro Evropu a podpořily nákladově efektivní přechod ke klimatické neutralitě do roku 2050.

2.2.3 Mobilizace výzkumu a podpora inovací

Pro Zelenou dohodu pro Evropu budou zásadní nové technologie, udržitelná řešení a průlomové investice. Vedle dalších evropských programů bude hrát klíčovou úlohu program Horizont Evropa. Nejméně 35 % jeho rozpočtu půjde na financování nových řešení v oblasti klimatu. Výzkum a inovace budou směrovány na oblast dopravy včetně baterií, čistého vodíku, nízkouhlíkové výroby oceli, odvětví založených na biotechnologiích a na oblast výstavby. Bezprostřední prioritou bude posílení schopnosti předvídat a zvládat ekologické katastrofy. Za tím účelem Evropská komise propojí evropskou vědeckou a průmyslovou excelenci s cílem vytvořit velmi přesný digitální model Země.

2.2.4 Zapojení vzdělávání a odborné přípravy

Evropská komise připraví evropský rámec kompetencí podporujících rozvoj i hodnocení znalostí, dovedností a postojů v oblasti změny klimatu a udržitelného rozvoje. Evropský sociální fond podpoří aktivní rekvalifikace a zvyšování kvalifikace, které jsou předpokladem ekologické transformace. Očekává se výrazné zvýšení zaměstnatelnosti v zelené ekonomice.

2.2.5 Ekologické motto: Neškodit

Základním požadavkem je zajistit, aby všechny iniciativy v rámci Zelené dohody dosáhly svých cílů co nejúčinnějším a nejméně zatěžujícím způsobem. K tomu Evropská komise využije všechny nástroje pro zlepšování právní úpravy.

3 Evropská unie jako globální lídr

Evropská unie bude v celém světě prosazovat a provádět ambiciózní politiku v oblasti životního prostředí, klimatu a energetiky. Diplomacie v rámci Zelené dohody bude postavena na důvěryhodných příkladech, návazné diplomacii, obchodní politice, spolupráci v rámci Organizace spojených národů, skupiny G7, G20, Světové obchodní organizace a dalších mezinárodních fór. Evropská unie bude využívat svých diplomatických a finančních nástrojů ve vztazích s Afrikou, Asií, Latinskou Amerikou, Karibikem a Tichomořím.

Jako největší jednotný trh na světě může Evropská unie stanovit normy, které se použijí napříč globálními hodnotovými řetězci. Unie a její členské státy jsou hlavními dárci rozvojové pomoci ve světě a poskytují více než 40 % světových veřejných prostředků na financování opatření v oblasti klimatu. Návrh Evropské komise týkající se nástroje pro sousedství a rozvojovou mezinárodní spolupráci počítá s tím, že na opatření v oblasti klimatu bude přiděleno 25 % jeho rozpočtu.

4 Čas jednat společně: Evropský klimatický pakt

Převratné politiky fungují pouze tehdy, jsou-li do jejich přípravy plně zapojeni občané. Občané se musí stát hybnou silou transformace. Evropská komise chce zapojit veřejnost do opatření v oblasti klimatu třemi základními způsoby.

• Zaprvé bude podporovat sdílení informací a inspirace a posilovat povědomí veřejnosti o hrozbách a výzvách, které změna klimatu i zhoršování životního prostředí představují.
• Zadruhé vytvoří jak fyzický, tak virtuální prostor pro to, aby lidé mohli vyjadřovat své myšlenky i kreativitu a spolupracovat na ­­ambiciózních akcích.
• Zatřetí bude Evropská komise budovat kapacity, které usnadní iniciativy na místní úrovni v oblasti změny klimatu a ochrany životního prostředí.

POKRAČOVÁNÍ TÉMATU:

Green Deal aneb Zelená dohoda pro Evropu naráží na energetickou krizi

Letos v létě jsme se posunuli od strategických cílů k právnímu rámci Zelené dohody pro Evropu

Čeká klimatický balíček Fit for 55 na žlutou kartu?

Dohoda z Glasgow: změny klimatu existují