Letos v létě jsme se posunuli od strategických cílů k právnímu rámci Zelené dohody pro Evropu
Dne 9. července bylo publikováno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 z 30. června 2021. Vláda ČR se přihlásila k zelenému balíčku již na jaře 2020 a to bez požadavku na technologickou neutralitu energetických zdrojů. Zelená dohoda Evropy musí nyní reagovat i na požadavek obnovy hospodářství v návaznosti na pandemii covid-19.
Evropský právní rámec pro klima: Zásadním a prvním důležitým krokem bylo přijetí Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 z 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima). Nařízení bylo publikováno v Úředním věstníku EU, části L 243, 9. července 2021.
V nařízení se stanoví: Celounijní emise a pohlcování skleníkových plynů, jež jsou upraveny právem unie, musí být v unii nejpozději do roku 2050 vyrovnané, čímž se do uvedeného data emise sníží na čistou nulu, přičemž po tomto datu bude unie usilovat o dosažení negativních emisí.
Za účelem dosažení cíle klimatické neutrality je závazným cílem unie v oblasti klimatu pro rok 2030 čisté domácí snížení emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení propadů) do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.
S ohledem na dosažení cíle klimatické neutrality podle tohoto nařízení bude stanoven celounijní cíl v oblasti klimatu na rok 2040.
Příslušné orgány unie a členské státy přijmou nezbytná opatření na úrovni unie, resp. členských států, aby umožnily společné dosažení cíle klimatické neutrality, a to s přihlédnutím k významu podpory spravedlnosti a solidarity mezi členskými státy a nákladové efektivnosti při dosahování tohoto cíle.
Nařízení o klimatu rovněž ukládá Evropské komisi zřídit nezávislý odborný orgán, který bude poskytovat poradenství ke klimatické politice a mechanismus pro výpočet celkových emisí, které může EU vyprodukovat v letech 2030–2050 pro dodržení vlastních cílů. Rozpracování podrobných návrhů cesty k nulovým emisím – dílčích strategií, politik a návrhů evropských právních předpisů – je v příštích měsících a letech v rukou Evropské komise.
Vláda ČR se přihlásila k zelenému balíčku již na jaře 2020
Vláda České republiky schválila na svém zasedání 25. května 2020 prohlášení k Zelené dohodě pro Evropu. V něm se hlásí k dlouhodobému cíli EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, má však výhrady k navyšování klimaticko-energetických cílů k roku 2030.
Nutnost kvantifikovat dopady pandemie
Pro odpovědné rozhodnutí v otázce cílů k roku 2030 je nejprve nezbytné kvantifikovat skutečné dopady probíhající pandemie na hospodářství členských států a EU jako celku. Dopadové studie také musí odpovědět na otázky, co budou navržené cíle znamenat z pohledu environmentálního, ekonomického i sociálního. Teprve pak bude možné zahájit diskusi o případných nových cílech k roku 2030, které budou nejen ambiciózní, ale především realistické, aby nedošlo k vážným dopadům na konkurenceschopnost členských států i EU jako celku.
Nově česká vláda vzhledem k rozdílným podmínkám členských států daných strukturou hospodářství či zeměpisnou polohou požadovala zachovat technologickou neutralitu jejich energetických zdrojů, a to s podmínkou efektivity souvisejících investic. Bohužel tento bod nebyl zahrnut do strategického plánu Zeleného údělu, který byl schválen o rok a půl dříve.
POKRAČOVÁNÍ TÉMATU:
Green Deal aneb Zelená dohoda pro Evropu naráží na energetickou krizi