Nové požadavky na odpovědné zadávání veřejných zakázek
Od ledna 2021 se musí veřejní zadavatelé chovat ještě odpovědněji. K základním požadavkům na transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení a zákaz diskriminace přibyla povinnost dodržovat hlediska enviromentální, sociální a inovační. A to vždy, pokud je to možné.
Dne 1. ledna 2021 nabyla účinnosti novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).1
Novela ZZVZ včlenila do § 6 nový odstavec 4, který zavádí povinnost sociálně a environmentálně odpovědného veřejného zadávání a inovací ve veřejných zakázkách. Zadavatelé jsou tak nově povinni dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací (dále jen „odpovědné veřejné zadávání – OVZ“), a to v rámci veškerých svých postupů podle ZZVZ počínaje dnem 1. ledna 2021.2
Povinnost dodržovat zásady odpovědného zadávání je zadavatelům dána při všech postupech podle ZZVZ, je-li to vzhledem k povaze a smyslu dané veřejné zakázky možné.
V zákoně jsou uvedeny příklady
Aspekty odpovědného veřejného zadávání jsou součástí § 6 ZZVZ, tedy zásad zadávání veřejných zakázek. Mimo § 6 ZZVZ došlo na základě novely ZZVZ k doplnění § 28 odst. 1 ZZVZ o písmena p) až r), pod kterými je nyní možné nalézt legální definici sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Vymezení jednotlivých zásad odpovědného veřejného zadávání v § 28 písm. p) až r) ZZVZ je však pouze demonstrativní a výčet oblastí, ve kterých se tyto zásady uplatní, není uzavřený.
Podle § 28 zákona o zadávání veřejných zakázek se rozumí:
- p) sociálně odpovědným zadáváním postup podle tohoto zákona, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například pracovní příležitosti, sociální začlenění, důstojné pracovní podmínky a další sociálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou,
- q) environmentálně odpovědným zadáváním postup podle tohoto zákona, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například dopad na životní prostředí, trvale udržitelný rozvoj, životní cyklus dodávky, služby nebo stavební práce a další environmentálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou,
- r) inovaci implementace nového nebo značně zlepšeného produktu, služby nebo postupu související s předmětem veřejné zakázky.
Aspekty odpovědného veřejného zadávání mohli zadavatelé nicméně využívat i před 1. lednem 2021, kdy právní úprava ZZVZ ve znění před novelou ZZVZ umožňovala využití odpovědného veřejného zadávání, a to na jeho dobrovolné bázi.3
Novela ZZVZ tuto situaci změnila, jelikož zakotvila povinnost zadavatelů zohlednit zásady odpovědného veřejného zadávání při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele.
Nové požadavky se týkají i zakázek malého rozsahu
Z ustanovení § 31 ZZVZ vyplývá, že veřejné zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, nicméně je povinen dodržet zásady podle § 6 ZZVZ. Tedy i v případě veřejné zakázky malého rozsahu na projektové práce je zadavatel povinen jednotlivě zvážit, zda se jedná o veřejnou zakázku, u které je vzhledem k její povaze a smyslu možné některé z aspektů odpovědného veřejného zadávání aplikovat. Zadavatel přitom může dojít k závěru, že nikoliv, nebo že lze aplikovat pouze jeden či dva aspekty.
Stále platí požadavek přiměřenosti
Zásady odpovědného veřejného zadávání jsou jedněmi ze zásad, které je zadavatel při zadávání veřejných zakázek (tedy i veřejných zakázek malého rozsahu) povinen dodržet. Další v tomto směru významnou zásadou je zásada přiměřenosti. Zadavatel by měl tedy vždy zvážit, zda aplikace zásad odpovědného veřejného zadávání není ve vztahu k předmětu dané veřejné zakázky nepřiměřená a neodůvodněně neomezuje okruh dodavatelů. Zásady odpovědného veřejného zadávání nemají přednost před ostatními zásadami vymezenými v § 6 ZZVZ.
(Ne)aplikaci je vhodné odůvodnit
Pakliže zadavatel dospěje k závěru, že žádný z aspektů odpovědného veřejného zadávání aplikovat nelze (např. z důvodu omezení okruhu dodavatelů), lze doporučit takový postup interně odůvodnit (např. vyplněním kontrolního listu4) nebo stanovit přímo v zadávacích podmínkách dané veřejné zakázky. Stejný postup lze doporučit i v případě, kdy zadavatel jeden či více aspektů odpovědného veřejného zadávání učiní součástí zadávacích podmínek dané veřejné zakázky, a to přesto, že ZZVZ nestanoví zadavateli povinnost odůvodňovat (ne)aplikaci jednotlivých zásad odpovědného veřejného zadávání v rámci veřejných zakázek. Pokud zadavatel kontrolní list vyplní nebo přímo v zadávacích podmínkách veřejné zakázky uvede a odůvodní svůj postoj, nebude muset v případě podání námitek proti (ne)aplikaci zásad odpovědného veřejného zadávání „vymýšlet“ odůvodnění, proč danou zásadu (ne)aplikoval a bude moci vycházet z již vytvořených dokumentů. V případě dotovaných veřejných zakázek lze rovněž doporučit obrátit se na poskytovatele dotace, zda nebude vyžadovat vyhotovení písemného odůvodnění (ne)aplikace zásad podle § 6 odst. 4 ZZVZ na spolufinancovanou veřejnou zakázku a případně v jaké podobě a rozsahu.
Kde hledat výklad?
Dlouhodobou osvětu v oblasti odpovědného zadávání a metodickou podporu poskytuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“). Na novelu ZZVZ zareagovala i řada dalších orgánů a institucí. Například lze uvést Ministerstvo pro místní rozvoj, které vydalo metodické stanovisko k zásadám odpovědného veřejného zadávání5 nebo jeho expertní skupinu a její stanovisko k právním otázkám spojeným se zavedením nových zásad zadávání veřejných zakázek.2
K aplikaci nových zásad zadávání veřejných zakázek v souvislosti s vyhlášením soutěže o návrh / architektonické soutěže lze využít stanovisko České komory architektů (dále jen „ČKA“).6
Z posledně uvedeného stanoviska vyplývá doporučení aplikovat zásady odpovědného veřejného zadávání zejména ve vztahu k plnění zakázky (projekt nebo územně plánovací dokumentaci) při hodnocení soutěžního návrhu. ČKA naopak nedoporučuje aplikovat zásady podle § 6 odst. 4 ZZVZ pouze či především v souvislosti s kvalifikací dodavatele, když by takový nevhodně zvolený požadavek mohl zásadně znevýhodnit malé a střední firmy. Takový postup by mohl znamenat porušení zásad přiměřenosti a zákazu diskriminace, které je při stanovení vhodných aspektů odpovědného veřejného zadávání třeba vzít v potaz.
Nastavení v podmínkách účasti nebo kritériích hodnocení
Zadavateli se nabízí možnost stanovit aspekty odpovědného veřejného zadávání v rámci podmínek účasti v zadávacím řízení nebo při stanovení kritérií hodnocení, přičemž v některých případech je vhodné jejich promítnutí do smluvních podmínek daného zadávacího řízení. Rozhodující vždy je, čeho chce zadavatel dosáhnout. Podmínky účasti v zadávacím řízení mohou mít podobu podmínky účasti podle § 37 odst. 1 ZZVZ, při jejímž nesplnění může být účastník zadávacího řízení vyloučen s tím, že vybraný dodavatel vyloučen být musí. Stanovením aspektů odpovědného veřejného zadávání jakožto podmínky účasti v zadávacím řízení získá zadavatel jistotu, že jím zamýšlený důvod bude naplněn. Naproti tomu v případě, kdy zadavatel některý z aspektů odpovědného veřejného zadávání učiní „pouze“ jedním z kritérií hodnocení, může dojít k tomu, že vybraným dodavatelem se stane dodavatel, který daný aspekt nenaplňuje, a to díky bodovému zisku z jiných kritérií hodnocení.
Z příkladů dobré praxe odpovědného zadávání (sovz.cz) je možné zmínit např. veřejnou zakázku zadavatele Povodí Moravy, s. p., s názvem „VD Boskovice – rekonstrukce, zvýšení bezpečnosti VD za povodní, projektová dokumentace pro stavební řízení a projektová dokumentace pro provedení stavby“, kde zadavatel požadoval, aby zhotovitel v rámci plnění veřejné zakázky zajistil odbornou studijní praxi alespoň jednoho studenta magisterského stupně studia, a to např. v oboru vodních staveb.7 Optikou novely ZZVZ zadavatel aplikoval zásadu sociálně odpovědného zadávání, když vytvořil podmínky pro zvýšení kvalifikace vysokoškolských studentů.
Jak již bylo řečeno, vždy bude záležet na povaze a rozsahu dané veřejné zakázky. Nelze paušálně říci, že zadavatelé jsou nově povinni stanovit podmínky účasti v zadávacím řízení či kritéria hodnocení vždy ve světle zásady podle § 6 odst. 4 ZZVZ, a to bez ohledu na to, zda je to v případě dané veřejné zakázky vhodné či dokonce možné. Příklady dobré praxe a doporučení pro zadavatele, jak správně identifikovat vhodnou veřejnou zakázku, lze najít v metodických materiálech MPSV.8
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) v rámci své činnosti připravuje metodiky pro aplikaci zásad odpovědného veřejného zadávání, a to jak v případě veřejných zakázek na projektové práce, tak i v případě veřejných zakázek na stavební práce. Na metodikách pracuje komise pro veřejné zakázky společně s advokátní kanceláří MT Legal. Metodika na projektové práce je již téměř hotova a je projednávána s MMR. Druhá metodika bude zpracována v návaznosti na první. Metodiky budou dostupné na webových stránkách Komory.
Poznámky:
1 Novela ZZVZ je obsažena v desáté části zákona č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, který nabyl účinnosti 1. ledna 2021.
2 Ze stanoviska expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj, které je dostupné na www.portal-vz.cz (Portál o veřejných zakázkách – Metodiky/stanoviska – Stanoviska – Stanoviska expertní skupiny MMR k zákonu o zadávání veřejných zakázek), vyplývá, že pakliže zadavatel zahájil zadávací řízení před 1. lednem 2021, nemá povinnost měnit po 1. lednu 2021 již stanovené zadávací podmínky a hodnocení nabídek a výběr dodavatele provede podle pravidel stanovených v původní zadávací dokumentaci.
3 Právní úprava ZZVZ, a to včetně možnosti zohlednění sociálně a environmentálně odpovědného veřejného zadávání a využití inovací, vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice č. 2001/18/ES. Odkázat lze dále na usnesení vlády České republiky z 24. července 2017 č. 531, o Pravidlech uplatňování odpovědného veřejného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy, které doporučuje zohledňovat ve veřejných zakázkách státní správy a samosprávy hlediska ekologická, sociální, respektive širší společenská hlediska a o takových nákupech transparentně informovat veřejnost.
4 Lze využít např. kontrolní list dostupný na www.sovz.cz – Kontrolní list pro vyhodnocení sociálního a environmentálního odpovědného zadávání a inovací ve veřejné zakázce
5 Metodické stanovisko je dostupné na www.portal-vz.cz (Portál o veřejných zakázkách – Metodiky/stanoviska – Metodiky k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) – Metodická stanoviska)
6 Stanovisko je dostupné na www.cka.cz (PRO ARCHITEKTY – Legislativa – Komentáře k legislativě – Nové zásady zadávání veřejných zakázek od 1. 1. 2021)
7 Veřejná zakázka byla zadávána podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
8 Vše je dostupné na www.sovz.cz.