Zprávy a informace ČKAIT 2020|04

Současná legislativní situace však povolení a stavbu nových jaderných bloků prodlužuje tak, že při stavbě 5. bloku EDU půjde o náhradu starších bloků VVER 440 a ne o rozšíření výkonu elektrárny. Přitom projekt výstavby nového jaderného zdroje v Dukovanech má vysokou podporu ze strany vedení Kraje Vysočina, sdružení 136 starostů ve 20km pásmu kolem elektrárny a Energetického Třebíčska. Jaderná elektrárna (JE) Dukovany je největším zaměstnavatelem v kraji se zásadním vlivem na sociální stabilitu. Projekt je zapracován do všech stupňů územně plánovací dokumentace a není v rozporu.

S roční výrobou přes 15 miliard kWh jaderná elektrárna Dukovany za dobu provozu (od roku 1978) více než dvakrát zaplatila náklady na výstavbu. Její životnost byla původně plánována na třicet let, díky modernizaci v roce 2005 se její životnost prodloužila na 50 až 60 let. Stávající jaderné bloky by tak měly končit s výrobou elektřiny mezi roky 2045 až 2047, zatímco nový blok by mohl začít fungovat někdy kolem roku 2037.

Podle kritérií WANO (Světová asociace provozovatelů jaderných elektráren) patří elektrárna Dukovany mezi pětinu nejlépe provozovaných jaderných elektráren na světě a v parametrech jako kolektivní efektivní dávka nebo neplánované výpadky pak patří mezi absolutní špičku. Elektrárna dosud prošla trojicí mezinárodních misí Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), tzv. OSART. První mise proběhla v roce 1989 a další následovaly v letech 2001 a 2011. I přes nedávné problémy se snímky svarů elektrárna nezaznamenala za celou dobu provozu žádnou havárii. Jedinou komplikací byl požár transformátoru v roce 1988, při kterém vytekla část chladicího oleje do vodní nádrže Mohelno. Požár byl díky stálé přítomnosti hasičů na elektrárně rychle uhašen a uniklý olej byl pomocí norných stěn a odčerpání odstraněn.

[caption id="attachment_5363" align="alignnone" width="800"] V současnosti jaderná energie kryje 40 % z celkové spotřeby energie v ČR. (zdroj: EGÚ Brno, ERÚ)[/caption]

Jádro je nezbytnou součástí energetické koncepce Česka

Dne 18. května 2015 schválila vláda Státní energetickou koncepci České republiky. Za dlouhodobý záměr v rámci vyváženého energetického mixu označila koncepce podporu rozvoje jaderné energetiky s cílovým podílem cca 50 % na výrobě elektřiny a s maximálním využitím dodávek tepla z jaderných elektráren.

V návaznosti na schválenou koncepci připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo financí Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v České republice, který rozvádí cíle koncepce do jednotlivých realizačních kroků. Národní akční plán, který byl přijat vládou 3. června 2015, považuje za prioritu neodkladné zahájení přípravy výstavby jednoho jaderného bloku v JE Dukovany a jednoho bloku v JE Temelín, s možností rozšíření na dva bloky v obou lokalitách. Zejména z důvodu udržení kontinuity výroby v JE Dukovany je z pohledu státu klíčová výstavba bloku v Dukovanech a jeho spuštění do roku 2037.

Svým usnesením z 18. února 2019 změnila vláda název Stálého výboru pro jadernou energetiku na Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů v ČR a schválila jeho nový statut. Nově je v čele stálého výboru předseda vlády ČR, místopředsedy jsou ministr průmyslu a obchodu a vládní zmocněnec pro jadernou energetiku. Nově jsou členy stálého výboru dotčení ministři, zástupci všech opozičních stran zastoupených v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a předseda představenstva společnosti ČEZ.

Zájem projevilo šest dodavatelů

Dne 22. června 2016 Ministerstvo průmyslu a obchodu oslovilo na základě usnesení vlády deset nejvýznamnějších dodavatelů energetických tlakovodních jaderných reaktorů. Připravenost ke spolupráci potvrdilo šest z oslovených firem: ATMEA (Francie a Japonsko), CGN (Čína), EDF (Francie), KHNP (Jižní Korea), Rosatom (Rusko) a Westinghouse (Japonsko a USA). Uvedeným firmám byla zaslána žádost o informace s rozsáhlým souborem otázek. Odpovědi na otázky obdržela česká strana v září a říjnu 2016. V říjnu a listopadu 2016 a dále pak v lednu a únoru 2017 proběhly konzultační rozhovory s těmito firmami.

Na konci roku 2020 má být zahájen tendr na nový jaderný blok s tím, že dodavatel by měl být vybrán do konce roku 2022. Následně bude dojednána detailní smluvní dokumentace, včetně potvrzení sub-dodavatelského řetězce. Do roku 2024 pak dojde k podpisu smluv a uskuteční se další kroky, jako například zajištění územního rozhodnutí a stavebního povolení.

[caption id="attachment_5319" align="alignnone" width="800"] Jaderná elektrárna Dukovany byla v roce 2016 posílena o 12 nových ventilátorových věží o výšce téměř 17 metrů (na obrázku modré válce), které chladí důležité komponenty elektrárny i za extrémních teplot +/- 46,2 stupňů Celsia, odolají větru až 252 km/hod, otřesům země až 5,5 stupně Richterovy stupnice. Parametry věží – výška s difuzorem:15,6 m (16,9 m s ochrannou sítí), půdorys: 39,6 × 26,6 m. Generálním dodavatelem a projektantem chladicích věží byla firma REKO Praha, a.s. (foto: Tomáš Malý)[/caption]

Nadrozměrné prvky zatím nelze přepravit po českých komunikacích

Na základě požadavků české strany poskytly potenciální dodavatelé nových jaderných bloků v říjnu 2016 informace popisující dopravní rozměry a hmotnosti největších komponent (jde zejména o tlakové nádoby reaktorů a parogenerátory a také o některé části sekundárního okruhu a polární jeřáby) vyžadující dopravu vcelku z výrobních závodů až do lokalit Dukovany a Temelín. Analýza těchto dat ukázala, že rozměry a hmotnosti některých velkých klíčových komponent pro plánované nové jaderné bloky neumožňují přepravu po území České republiky až na místo výstavby standardní železniční, silniční nebo vodní dopravou, aniž by byla realizována specifická technická opatření, a to pro žádný z uvažovaných projektů jaderných elektráren. Proto bylo potřebné zahájit postupné kroky směřující k včasnému vybudování nezbytné infrastruktury pro transport nadrozměrných a těžkých komponent. To zahrnuje zejména projektovou přípravu (projektová dokumentace technických opatření), přípravu dokumentace pro zjišťovací řízení a pro územní řízení, řešení majetkoprávní problematiky a další.

V červnu 2017 byl ve spolupráci Ministerstva dopravy a společnosti ČEZ vypracován harmonogram přípravy vládního materiálu o přípravě trvalých staveb k zajištění přepravy nadrozměrných a těžkých komponent (dále také NTK) do lokalit EDU a ETE. Současně s tím začaly práce na vytvoření generického harmonogramu přípravy opatření na trasách budoucí dopravy NTK.

Proces EIA pro záměr výstavby a provozu nových jaderných bloků

Pro výstavbu a provoz nových jaderných bloků v lokalitě Dukovany je potřebné v souladu se stávající právní úpravou provést před územním a stavebním řízením proces EIA v plném rozsahu podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů.

Dne 20. července 2016 předložila společnost EDU II oznámení k záměru „Nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany“ na Ministerstvo životního prostředí. Na základě tohoto oznámení bylo ministerstvem zahájeno zjišťovací řízení, které bylo završeno v prosinci téhož roku vydáním Závěru zjišťovacího řízení. Zjišťovací řízení probíhalo v mezistátním rozsahu, kde za dotčené státy byly považovány Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko a Maďarsko. Smyslem této fáze procesu EIA bylo zjistit a upřesnit rozsah informací, které pak mají být zapracovány do návazné dokumentace EIA. V uvedených dokumentech jsou uvažované jaderné bloky charakterizovány jako tlakovodní reaktory (PWR) generace III+, kde je každý blok o instalovaném elektrickém výkonu do 1750 MWe, s projektovou životností minimálně 60 let. Závěr MŽP také stanoví, že mají být použity komerčně dostupné bloky, licencované v některé zemi EU nebo jiné jaderně vyspělé zemi (USA, Rusko, Kanada, Japonsko, Jižní Korea, Čína apod.) minimálně ve stádiu pokročilé fáze výstavby.

V návaznosti na závěry zjišťovacího řízení byla zpracována dokumentace vlivů záměru na životní prostředí, dokončená v červnu 2017 a v listopadu 2017 předložená MŽP.

Ministerstvo životního prostředí vydalo 31. srpna 2019 souhlasné závazné stanovisko EIA k záměru výstavby nového jaderného zdroje o výkonu do 2400 MW v lokalitě Dukovany. Stalo se tak na základě předložených odborných podkladů v rámci procesu EIA a po posouzení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví, včetně stanovení zmírňujících opatření. MŽP dospělo k závěru, že dopady záměru na životní prostředí a zdraví obyvatel budou minimalizovány a nepřesahují míru stanovenou zákony a dalšími právními předpisy. Závazné stanovisko EIA obsahuje 47 podmínek, jejichž splnění ze strany oznamovatele (společnost Elektrárna Dukovany II, a.s.) minimalizuje dopady záměru na zdraví obyvatel a životní prostředí.

Mezi tyto podmínky patří zejména opatření k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany nebo monitoringu a ochrany vod. Stanovisko v podmínkách vymezuje také opatření k ochraně veřejného zdraví z hlediska hluku při stavebních pracích a dopravě při výstavbě, kdy oznamovatel bude muset provést měření intenzit hluku na komunikacích v okolí areálu elektrárny a minimalizovat hlukové zatížení na těchto komunikacích. Rovněž pro návoz stavebních materiálů je v podmínkách stanovena preference železniční dopravy. Dále jsou stanoveny podmínky pro zásady organizace výstavby tak, aby vlastní výstavba a další stavební práce minimalizovaly vlivy záměru na životní prostředí i veřejné zdraví. K ochraně ovzduší byly rovněž stanoveny podmínky, a to zejména k prašnosti v době výstavby.

[caption id="attachment_5360" align="alignnone" width="800"] Jaderným reaktorem za hodinu proteče 42 000 m3 vody. Jako zdroj technologické vody, především pro chlazení, slouží vodní dílo Dalešice společně s vyrovnávací nádrží, vodní nádrž Mohelno. Dalešice zároveň fungují jako přečerpávací elektrárna (výkon 480 MW – dokáže v případě poruchy nahradit jeden blok jaderné elektrárny). Kapacita povodí a Dalešické přehrady by měla stačit i pro nové bloky s výkonem přes 1000 MWe. (foto: cs.wikipedia.org)[/caption]

Nejvýznamnější investiční akci ČR bude připravovat nová dceřiná společnost Elektrárna Dukovany II

Dnem 1. června 2020 zahájila faktickou činnost akciová společnost Elektrárna Dukovany II, stoprocentně vlastněná společností ČEZ. Přešla do ní většina zaměstnanců, kteří v mateřském podniku stavbu nového jaderného zdroje připravovali. Firma Elektrárna Dukovany II vznikla již na konci roku 2015 v souladu s rozhodnutím vlády o způsobu financování nového bloku v Dukovanech.

Akciová společnost, která bude zajišťovat jednu z nejvýznamnějších investičních akcí České republiky, musí mimo jiné připravit a zvládnout výběrové řízení na hlavního dodavatele, získat povolení k umístění jaderného zařízení, územní rozhodnutí a stavební povolení, nebo třeba připravit lokalitu ke stavbě.

„Od prvního června je součástí společnosti EDU II 80 zaměstnanců, kteří patří mezi největší odborníky nejen v České republice, ale i na světě. Jsou to specialisté na řadu oblastí, od řízení inženýrských projektů přes jadernou bezpečnost až po experty na výběrová řízení. Nejde ale o žádnou nárazovou změnu, na projektu už pracují a pro naprostou většinu z nich se nic zásadního nemění, dál vše sdílí a spolupracují s kolegy z mateřské firmy,“ upřesňuje generální ředitel Elektrárny Dukovany II Petr Závodský.

[caption id="attachment_5359" align="alignnone" width="800"] Vodní nádrž Mohelno (foto: cs.wikipedia.org)[/caption]

Model financování – 70 % dává daňový poplatník a ČEZ může „dceřinku“ vrátit státu

Dne 8. července 2019 schválila vláda investorský model stavby nového jaderného bloku. Investory nových jaderných zdrojů v Česku tak budou dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ – EDU II pro jadernou elektrárnu Dukovany a ETE II pro Temelín. Investice by měla být placena skupinou ČEZ, a to jak externím financováním, tak vlastními zdroji. Za určitých podmínek bude však ČEZ moci dceřinou společnost, která bude mít stavbu na starosti, předat státu. Vláda dává tyto garance hlavně za to, že by při změně legislativních či regulatorních podmínek přešel celý projekt pod stát.

Poslední jednání ukazují, že peníze na nový blok jaderné elektrárny Dukovany poskytne energetické společnosti ČEZ během jeho výstavby bezúročně stát. V době jeho provozu pak bude projekt financovat s dvouprocentním úrokem. Sedmdesát procent nákladů má nést stát a zbytek ČEZ. Zapojení státu v rámci takzvané návratné finanční výpomoci mohou podle materiálu v době provozu nového bloku výhledově nahradit i komerční úvěry. Jednou z možností financování je i odkup dluhopisů, pokud by je společnost stavící nový blok vydala.

Dne 20. července 2020 schválila vláda model financování pro nové jaderné zdroje prostřednictvím poskytnutí návratné finanční výpomoci podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Současně schválila návrhy dvou smluv s investorem, společností ČEZ a Elektrárnou Dukovany II. Rámcová smlouva obsahuje základní principy spolupráce mezi státem a skupinou ČEZ. První prováděcí smlouva pak zajišťuje, aby ČEZ a EDU II vykonávaly činnosti, které povedou k přípravě výstavby v Dukovanech v souladu se stanoveným harmonogramem a rozpočtem. Podle smluv bude možné uplatnit základní bezpečnostní zájmy státu při výstavbě nových jaderných zdrojů, zejména pak ovlivnit výběr hlavního dodavatele jaderné části. Smlouvy samotné budou zveřejněny po podpisu; teprve zveřejněním v registru smluv nabývají účinnosti.

Místopředseda vlády Karel Havlíček a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podepsali zastřešující smlouvu a první prováděcí smlouvu 28. července 2020. Podle jejich vyjádření účast státu na financování stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany pomůže lépe získat potřebné finance. Stát může potřebné finance získat za nižší úrok. Výrobní cena elektřiny z nového jaderného zdroje díky tomu bude nižší, než kdyby se stát na financování nepodílel. Základním vstupem do výsledné ceny elektřiny z nové elektrárny jsou totiž kromě ceny samotné výstavby právě náklady na financování, protože jde o velký projekt s dlouhou dobou přípravy a výstavby.

[caption id="attachment_5326" align="alignnone" width="800"] (foto: Tomáš Malý)[/caption]

Při spuštění JE Dukovany v roce 2037 má být cena elektřiny 3krát vyšší než dnes, až 90 eur za MWh

Skutečná cena jaderné elektrárny v Dukovanech bude jasná až ve chvíli, kdy přijdou nabídky do soutěže o tuto obří státní zakázku. Podle předpokladů ČEZ bude nový zdroj schopen vyrábět elektřinu za 50 až 60 eur za megawatthodinu. Je to sice až o polovinu víc, než kolik stojí proud na burzách dnes. Podle analýz, s nimiž ČEZ pracuje, ale stoupne do doby dokončení stavby tržní cena elektřiny až na 90 eur za MWh. Elektřina z nových Dukovan tak má být pořád levnější než z ostatních typů elektráren.

Náklady na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech se odhadují na 140 až 160 miliard korun. To ale není konečná cena. Je to takzvaná overnightová cena. Říká, kolik by elektrárna stála, kdybychom ji postavili za jedinou noc. Velká část nákladů elektrárny je cena financování. Ve výpočtu se musí zohlednit, že realizace projektu trvá nějakou dobu. Plus cena peněz je náklad. Takže proto se uvádí, že cena může vzrůst až na 200 miliard korun. Podle slov vicepremiéra a ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka má Evropská unie tendenci vytěsnit jádro z tzv. udržitelných investic. To vede k tomu, že evropské banky nejsou moc ochotné nové jaderné zdroje financovat, což zvyšuje cenu úvěrů.

Proces licencování podle atomového zákona byl zahájen v březnu 2020

Společnost ČEZ 25. března 2020 předala na Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) žádost o povolení umístění stavby nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany. Žádost se týká dvou bloků s reaktory o elektrickém výkonu do 1200 megawattů. Tím se otevírá tzv. licenční proces podle atomového zákona (zákon č. 263/2016 Sb.). Předcházelo mu pět let příprav rozsáhlé dokumentace, analýz a průzkumů. Dokumentace, která tvoří přílohu žádosti, má přibližně 1600 stran a podílelo se na ní přes 30 odborníků z ČEZ a dalších institucí, jako je například Výzkumný ústav vodohospodářský, Masarykova univerzita nebo ÚJV Řež, jehož součástí je i Energoprojekt Praha.

Materiály popisují a vyhodnocují zejména charakteristiky lokality. Zabývají se přírodními podmínkami včetně zajištění vody, lidskou činností v okolí elektrárny, stejně jako popisují a hodnotí koncepci projektu, otázky kvality a zabývají se i předběžným vlivem provozu na obyvatelstvo a životní prostředí a budoucím způsobem vyřazení elektrárny z provozu. Přímo v lokalitě budoucí stavby provedli experti přes 170 geologických vrtů pro určení stavu podloží o celkové délce větší než čtyři kilometry. Kvůli sledování podzemní vody zároveň vyvrtali 30 vrtů o hloubce až 150 metrů.

Jaké jsou možné dodavatelské modely

Rozhodnutí o dodavatelském modelu je jedním ze základních rozhodnutí, které může podstatně ovlivnit úspěch projektu. Podle IAEA (International Atomic Energy Agency – Mezinárodní agentura pro atomovou energii) se dodavatelské modely dají rozdělit do třech základních skupin:

• Engineering, Procurement and Construction – Připrav/navrhni, obstarej a postav (EPC model neboli Turney project, dodávka na klíč). EPC dodavatelský model se vyznačuje výrazně nižší účasti investora na stavbě. Dodavatelský model EPC se používá v případech kompletních velkých dodávek tzv. investičních celků s převahou technologické části, kde zhotovitel přebírá plnou odpovědnost za návrh a provedení stavby v dohodnutém čase a rozpočtu a za výsledné parametry technologie či produktu s nižší účastí objednatele. Smluvní vztahy se upravují zpravidla podle tzv. Stříbrné knihy, která patří mezi vzorové smluvní podmínky FIDIC (viz např. článek Gasparovič, Marek: Chyby při exportních EPC projektech, u kterých dominuje technologie; Stavebnictví, č. 5/2018).
• Split package (model typický nižším počtem balíčku – cca do 15, které zadává přímo investor). Obvykle se jedná o větší celky – může jím být například jaderný ostrov, konvenční ostrov, systém řízení a kontroly nebo i dílčí části těchto zakázek. Účelem je rozdělit zakázku mezi takový počet kontraktů, aby byla pro investora (s ohledem na jeho možnosti) zvládnutelná. Koordinaci mezi jednotlivými balíčky může zajišťovat sám investor nebo může být i na tuto činnost vypsána zakázka.
• Multiple package (model typický rozdělením výstavby až do 150 subdodávek) klade vysoké požadavky na projektové řízení, tento model je vysoce náročný na kontrolu a řízení dodávek, účast investora je nejvyšší…

Pro každý ze základních modelů existuje řada variant. Priority, které stát i ČEZ ve věci stavby nového jaderného bloku mají, nejsou zcela ideální pro typický EPC kontrakt bez účasti investora. Jestliže si chce ČEZ a stát zajistit větší kontrolu nad stavbou a mít slovo nad výběrem a kontrolou dodavatelů, musí nastavit dodavatelský model a smlouvu tak, aby o výběru subdodavatelů mohl spolurozhodovat. Kromě toho, že ČEZ a stát z pozice majoritního vlastníka bude usilovat o výstavbu v plánovaném rozpočtu a harmonogramu, má stát zájem i na tom, aby byli do stavby zapojeni čeští dodavatelé, byla zajištěna energetická soběstačnost státu, bylo zajištěno zapojení českých dodavatelů do jiných souvisejících staveb a v neposlední řadě byla podpořena zaměstnanost v ČR.

[caption id="attachment_5327" align="alignnone" width="800"] (foto: Tomáš Malý)[/caption]

Stát vybral model EPC flexi

Práci nad dodavatelským modelem popsal na tiskové konferenci k jednání Stálého výboru pro výstavbu jaderných zdrojů, která se konala 28. května 2020, předseda představenstva a generální ředitel Skupiny ČEZ Daniel Beneš: „Všechny možné alternativy dodavatelského modelu jsme rok a půl analyzovali, dívali jsme se na to, jakým způsobem se stavěly a staví jaderné bloky ve světě, jaký ten který jednotlivý možný model má výhody a nevýhody. Vyšlo nám z toho v prvním kole dvanáct variant, které jsme pak zúžili až na dva modely, a ty jsme v únoru představili všem pěti potenciálním dodavatelům jaderné elektrárny, přicházejícím v úvahu. Dostali jsme „feedback“, reakci těchto potenciálních uchazečů, s čím a jak jsou komfortní a jakou máme šanci, že vůbec dají nabídku. A vlastně z toho vyrezultoval model, který jsem včera představil na jednání stálého výboru, což je dodávka na klíč, pro který se používá anglická zkratka EPC; přičemž možností této dodávky na klíč je celá řada, podvariant, které se liší tím, jaká je míra té ingerence a možnosti ovlivňovat proces u dodavatele na klíč především v koordinaci, výběru a ovlivňování subdodavatelů. My jsme zvolili model na klíč, který nám zároveň umožňuje do velké míry zasahovat do toho, jakým způsobem si hlavní dodavatel, který dodá celou elektrárnu včetně paliva, vybírá své poddodavatele, protože si i zde při výběru poddodavatelů chceme zajistit, že budeme mít schopnost jej ovlivňovat, především z důvodu bezpečnostních zájmů českého státu.“

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček použil pro označení vybrané varianty termín „EPC flexi“, tedy zřejmě flexibilní varianta. K tomu uvedl Daniel Beneš: „EPC flexi, jak jsme vybranou variantu pojmenovali, tak v detailu znamená, že hlavní dodavatel by měl na starost celou dodávku elektrárny včetně paliva. My bychom měli, řekněme, nadstandardní kontrolu nad projektem, což bude vyžadovat, že v ČEZ, v investorském týmu, bude řádově 500 inženýrů, kteří se tomu budou věnovat. Chceme mít vysokou míru spoluúčasti na celém dodavatelském řetězci neboli chceme být informováni o všech výběrech subdodavatelů.“

Technologické firmy si budou vybírat stavebního partnera samy

V diskusi pak Daniel Beneš ještě doplnil možnost účasti našich stavebních firem v samotném tendru: „Z konzultací, které jsme vedli, také vyvstalo, že někteří uchazeči tím, že historicky měli problémy s tou částí elektrárny, která nebyla jejich hlavní doménou, protože to jsou technologické firmy, které rozumí především designu a fungování reaktoru, nás požádali, zda by nemohli podat nabídku ve sdružení s netechnologickým stavebním partnerem. To znamená, že se může stát, že tyto technologické firmy budou mít konsorciálního partnera, který bude zodpovědný za stavební část. Ale my jim samozřejmě nemůžeme říkat, koho si mají vybrat jako svého konsorciálního partnera. To je o svobodné volbě těch technologických firem.“ Třeba podotknout, že tento stavební projekt bude používat metodu BIM.

[caption id="attachment_5362" align="alignnone" width="800"] Pohled shora do jedné z 12 chladicích ventilátorových věží, které byly dokončeny v roce 2016. Každá je schopna samostatně zajistit dochlazení jaderného bloku a jeho bezpečnostních systémů. Generálním dodavatelem a projektantem chladicích věží byla firma REKO Praha, a.s. (foto: Tomáš Malý)[/caption]

Stavba potrvá cca 10 let

Výběrové řízení na dodavatele nového bloku jaderné elektrárny Dukovany bude zahájeno na konci letošního roku, ukončeno bude na přelomu let 2022 a 2023. Samotná finalizace smlouvy s dodavatelem a její podpis se předpokládá v roce 2024. Se zahájením stavebních prací se uvažuje v roce 2029, s uvedením nového bloku do provozu v roce 2037.

Celosvětový průměr výstavby nového bloku jaderné elektrárny je zhruba 10 let. Jsou země, jako například Čína, které umějí elektrárnu postavit za 6–7 let.

Česká republika má dostatek zkušených odborníků ve stavebních, strojních i dalších technických profesích potřebných pro práci na velkých stavebních projektech. Potvrdili to ve svých vystoupeních v souvislosti s přípravou stavby nového jaderného bloku představitelé státu i zástupci skupiny ČEZ. Při realizaci tohoto projektu se ukáže, zda vedle inženýrských dovedností zvládnou naši technici i umění organizovat a řídit průběh výstavby u tak rozsáhlé a složité zakázky, jakou EDU II bude.

Přijetí zákona o podpoře jaderné energetiky v zájmu ochrany klimatu

Návrh zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, byl po vypořádání připomínek schválen vládou 27. července 2020 a následně bude předložen Poslanecké sněmovně. Zákon přináší právní úpravu podpory jaderných zdrojů v zájmu ochrany klimatu, která dosud v našem právním řádu neexistuje.

Česká republika se v závěrech Evropské rady z prosince 2019 zavázala přispět k cíli klimaticky neutrální Evropy do roku 2050. Taková Evropa má uchovat planetu pro další generace a současně udržet hospodářský růst v perspektivních odvětvích. ČR patří mezi průmyslově vyspělé a exportně orientované ekonomiky; průmysl tvoří cca 32 % HDP. Pro udržení a další rozvoj tohoto klíčového sektoru ekonomiky je důležitý dostatek spolehlivé, stabilní a dostupné energie. V rámci Národního investičního plánu ČR 2020–2050 byl jako prostředek k dosažení těchto cílů zvolen rozvoj bezemisní energie – obnovitelných zdrojů energie a jaderné energie. Státní energetické koncepce ČR a Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky uvažují s 48 až 58% podílem jaderné energetiky na výrobě elektřiny. Rozvoj jaderné energetiky také naplňuje strategický zájem definovaný Bezpečnostní strategií ČR.

Rozvoj jaderné energetiky je odůvodněn mj. geografickými podmínkami a polohou ČR, kvůli kterým jsou možnosti rozsáhlého využívání energie z obnovitelných zdrojů omezené. Hlavními přednostmi jaderných elektráren jsou dlouhá životnost, nulové emise CO2 při výrobě elektřiny, vysoký faktor využití instalovaného výkonu, spolehlivý, levný a předvídatelný provoz, jakož i vysoká koncentrace paliva, která umožňuje zajištění bezpečnosti dodávek po dobu několika let.

Zákon ukotvuje právo státu, zastoupeného Ministerstvem průmyslu a obchodu jako příslušnou organizační složkou státu, uzavřít s oprávněným investorem smlouvu o výkupu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny uzavřenou za účelem výstavby a provozu nových jaderných zdrojů v ČR. Nízkouhlíková výrobna je definována jako výrobna elektřiny s jaderným reaktorem připojená do elektrizační soustavy s instalovanou kapacitou o minimálním elektrickém výkonu 100 MW po roce 2030. Smlouva má oprávněnému investorovi zaručit návratnost projektu výstavby a provozu nového jaderného zdroje prostřednictvím výkupu elektřiny vyrobené v nízkouhlíkové výrobně za předem stanovenou realizační cenu po dobu 30 let, s možným prodloužením o 10 let.

Marie Báčová
Zpracováno s využitím otevřených zdrojů