Musím dohánět zanedbané práce na zahradě, duben se rozhodl vrazit do Čech v plné parádě. Jedno nedělní odpoledne jsem dokonce našel čas se projít Prahou a přes Strahov jsem se dostal k dřevěnému kostelíku sv. Michala. Byl na Petřín přemístěn v roce 1929 z Medvedovců u Mukačeva. Potřeboval by velkou opravu, dřevěné trámy jsou napadeny. Ale jinak je pěkný, když jsem šel okolo, kněz křtil malého človíčka. To je dobře. Podle architekta Romana Kouckého se má Praha rozrůst o dalšího půl milionu obyvatel. To proto, že hustota zastavění je strašně nízká. Já mám jiný názor. A když jsem šel Kinského sady, tak jsem se často zastavoval a díval na podivné panorama Pankrácké pláně. Architekt Koucký nám předvedl svou práci na metropolitním plánu, včetně vedut. Vůbec se nedivím, že to stálo kolem 25 milionů korun. Ale naprosto jsem tam nenašel nic než fakta na úrovni územně analytických podkladů. Chaos, a to by měl být územní plán schválen v roce 2020. Brno je na tom taky dobře a tak asi pro obě města bude lhůta prodloužena v novém stavebním zákonu o dva roky. A proč?
Novinky v zákoně o zadávání veřejných zakázek směřují ke kvalitě staveb
- Publikováno:
- Rubrika:
- Veřejné zakázky
Roční objem finančních prostředků vynaložených prostřednictvím veřejných zakázek v ČR se pohybuje okolo 500 miliard Kč a představuje 12–15% podíl na HDP.1 Z toho činí veřejné zakázky na stavební práce v dlouhodobém průměru okolo 50 %. Kvalita staveb budovaných z veřejných prostředků je tak přímo ovlivňována mj. způsobem jejich zadání podle ZZVZ.
[caption align="alignleft" width="300"]
ČKAIT uspořádala v polovině března v Praze tiskovou konferenci o kvalitě veřejných staveb[/caption]
[caption align="alignleft" width="300"]
Mgr. David Dvořák, LL.M., Ph.D.[/caption]
Nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ), účinný od 1. října 2016, nahradil předchozí zákonnou úpravu více než dvacetkrát novelizovaného zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Nový ZZVZ sice nepředstavuje žádný zásadní koncepční přelom, avšak přináší řadu dílčích novinek, které mohou být využity ke zlepšení kvality zadávaných staveb.
Je však třeba zdůraznit, že sebelepší zákon nemůže situaci změnit sám o sobě. Legislativní úprava je jen základem, na němž se dá stavět, nicméně rozhodující je její správné využití. K tomu je třeba:
- metodická podpora ze strany Ministerstva pro místní rozvoj a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže;
- osvěta a vzdělávání zadavatelů;
- sdílení dobré praxe.
Design and Build – zadávání na základě požadavků na výkon a funkci
Ustanovení § 92 ZZVZ oproti předchozí právní úpravě zrovnoprávňuje způsob formulace zadávací dokumentace u stavebních zakázek. Vedle standardně používané technické specifikace pomocí detailní projektové dokumentace a soupisu prací s výkazem výměr umožňuje zadávání na základě tzv. požadavků na výkon či funkci.
Zadavatel při tomto postupu stanoví výsledek, kterého má být dosaženo (jaké vlastnosti má výsledné dílo plnit), a způsob jeho naplnění je již na zhotoviteli. Součástí zakázky je proto i projektová činnost (kterou jinak zajišťuje zadavatel), v jejímž rámci má zhotovitel možnost uplatnit své know-how a kvalitu. Zhotovitel zároveň ručí za kvalitu svého návrhu (použití tohoto přístupu výrazně omezuje dodatečné práce). Jde o tzv. zhotovení na klíč. Jako hodnoticí kritérium je zpravidla třeba použít nejen cenu, ale právě i kvalitu technického řešení.
Oba přístupy lze kombinovat, tedy vymezení pomocí požadavků na výkon a funkci lze použít i jen pro část stavby (např. technologické části stavby).
BIM – informační modelování staveb
Paragraf 103 ZZVZ nově umožňuje využití tzv. BIM – informačního modelování staveb (Building Information Modeling). Jedná se o projektování stavby místo v klasických dvojrozměrných výkresech v trojrozměrném databázovém systému. Ten vede ke kvalitnějšímu návrhu (např. možnost detekce kolizí), lepšímu řízení stavby a zejména výrazně optimalizuje následnou správu budovy. Data jsou přitom obecně využitelná pro další aplikace (např. v budoucnu navádění složek integrovaného záchranného systému apod.).
Požadavek na specifikaci použitých materiálů, výrobků apod.
Paragraf 89 odst. 5 ZZVZ zakazuje, aby zadavatel v zadávací dokumentaci vyžadoval použití výrobků konkrétních značek či výrobců. Zadavatel však může požadovat, aby uchazeči ve svých nabídkách tyto obecně vymezené požadavky konkretizovali, tedy uvedli (u všech či vybraných) položek, jaký výrobek či jakou komponentu hodlají závazně použít (s provázáním do smlouvy). Zadavateli tento postup umožňuje mnohem lépe kontrolovat dodržení požadované kvality nebo například posoudit případnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu.
Využití jednacího řízení s uveřejněním
Paragraf 60 ZZVZ umožňuje nově i veřejným zadavatelům jednání o podaných nabídkách, mimo jiné pokud je součástí plnění veřejné zakázky návrh řešení (viz výše zadávání na základě požadavků na výkon či funkci).
Jednání o nabídkách umožní zadavateli lépe ověřit zkušenost dodavatele, kvalitu jím nabízených plnění, reálnost navrhovaného řešení, postup plnění veřejné zakázky apod.
Zároveň se jedná o transparentní druh zadávacího řízení, neboť na závěr jsou podávány konečné nabídky, o nichž se již dále nejedná.
Hodnocení nákladů životního cyklu
Paragrafy 117 a 118 ZZVZ umožňují hodnotit nejen nejnižší nabídkovou cenu (pořizovací cenu), ale i tzv. náklady životního cyklu, které mohou zahrnovat:
• náklady zadavatele v průběhu životního cyklu stavby, mezi něž
patří zejména:
– pořizovací (nabídková) cena,
– ostatní pořizovací náklady,
– provozní náklady,
– náklady na údržbu,
– náklady spojené s koncem životnosti;
• tzv. externality, tedy náklady způsobené dopady na životní prostředí (zejména náklady na emise skleníkových plynů či jiných znečišťujících látek, nebo náklady na zmírnění změny klimatu).
Pořizovací náklady tvoří jen menší část celkových nákladů životního cyklu stavby. Je proto důležitější, aby stavby měly co nejnižší provozní náklady místo toho, aby byla stavba zhotovena za nízké pořizovací náklady, avšak následně vyžadovala vysoké náklady na provoz (spotřeba energií, nároky na údržbu a opravy apod.).
1 Zdroj: Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek v České republice za rok 2015, Ministerstvo pro místní rozvoj, dostupná z: http://www.portal-vz.cz
FOTO:
ČKAIT uspořádala v polovině března v Praze tiskovou konferenci o kvalitě veřejných staveb, na které přednášel mimo jiné Mgr. David Dvořák, LL.M., Ph.D.