Zprávy a informace ČKAIT 2022|01

Nový stavební zákon prostřednictvím § 5 rozděluje stavby do čtyř skupin, kterými se snaží zpřehlednit procesní postupy, ale navržené rozlišení na pouhé čtyři skupiny nemůže být dostačující, zejména s ohledem na zjednodušený obsah projektové dokumentace. Nově se vrací k povinnému kolaudování rodinných domů, které bylo zrušeno v roce 2018. Usnadní naopak umísťování menších mobilheimů. Problematické může být provádění stavebních úprav včetně nástaveb jednoduchých staveb (přístavba, nástavba, stavební úprava rodinných domů), kde nově postačí dokumentace zpracovaná neautorizovanou osobou.

Pojem stavba je tradičním a jedním z klíčových pojmů stavebního zákona. Dosavadní stavební zákon definuje pojem stavba v § 2 odst. 3 tak, že stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je taková stavba, u níž stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.

Nová definice stavby

Ustanovení § 5 nového stavebního zákona vymezuje nově stavbu jako stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Za stavbu se považuje také výrobek, který plní funkci stavby.

Nová definice je podle důvodové zprávy k tomuto zákonu na rozdíl od předcházející postavena pozitivně a obsahuje definiční znaky, které vyplynuly z poznatků aplikační praxe a soudní judikatury. Stavba jako stavební dílo musí být:

• výsledkem záměrné lidské činnosti,
• provedená za použití stavebního materiálu (přitom musí být splněny požadavky na stavby podle § 153 nového stavebního zákona, tj. pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní základní požadavky na stavby),
• výsledkem stavební nebo montážní činnosti, tj. určitého technologického postupu, který vykazuje minimální míru odborných znalostí ze strany toho, kdo stavbu provádí,
• provedená k plnění zamýšleného, nikoli nahodilého účelu,
• provedená na konkrétním místě (pozemku nebo stavbě).

Definiční znaky stavby musí splňovat také výrobek plnící funkci stavby, přitom není z hlediska stavebního zákona rozhodné, zda byl vyroben „již“ u výrobce a na místo, kde bude užíván, dopraven jako celek a tam pouze „osazen“, nebo zda je montován až přímo na staveništi, pouze z dílů vyrobených (dodaných) výrobcem. Je nesporné, že v obou případech musí být na výrobek plnící funkci stavby uplatňovány shodné požadavky jako na stavbu, a to jak z hlediska jeho umístění na pozemku, tak z hlediska splnění technických požadavků. Výsledné vlastnosti výrobku plnícího funkci stavby garantuje výrobce.

Nový stavební zákon rozlišuje jen čtyři skupiny staveb

Vzhledem k institucionálním změnám, k procesnímu zjednodušení povolování záměrů, k zachování možnosti zpracování některých druhů dokumentací osobou s jinou kvalifikací než pouze projektantem (autorizovanou osobou) a též s ohledem na zachování možnosti provádět některé stavby svépomocí rozlišuje nový stavební zákon čtyři skupiny staveb, a to:

1. stavby drobné, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
2. stavby jednoduché, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
3. stavby vyhrazené, které jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu,
4. stavby ostatní.

Drobné stavby

Příloha č. 1 nového stavebního zákona přináší taxativní výčet drobných staveb.

Podle odst. 1 přílohy č. 1 jsou těmito stavbami:

a) stavby nebo zařízení a jejich údržba, a to např.

1. stavba do 40 m² (dochází zde ke zvýšení výměry oproti současné drobné stavbě do 25 m²) zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí s bydlením nebo rodinnou rekreací, a nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost, která je umísťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
2. skleník do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení nebo bazén do 40 m² zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku,
3. stavba do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku, který je určen rozhodnutím o povolení záměru, územním plánem s prvky regulačního plánu nebo regulačním plánem pro způsob využití jako zahrádkářská osada, a nejde o stavbu pro bydlení, pro rodinnou rekreaci a pro podnikatelskou činnost, která je umísťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku,
4. výrobek plnící funkci stavby (mobilní domy), včetně základové konstrukce, do 55 m² zastavěné plochy a do 4 m výšky na pozemku, který je určen rozhodnutím o povolení záměru, územním plánem s prvky regulačního plánu nebo regulačním plánem pro způsob využití jako plochy rekreace, která je umísťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku,
5. opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které nejsou veřejným prostranstvím a které se nacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,
6. dočasné stavby bez podsklepení nebo zařízení, která slouží ke kulturním, společenským nebo sportovním účelům, přenosná prodejní zařízení anebo stánky, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů,
7. reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m²; plocha oboustranných panelů se započítává pouze jednou,
8. oplocení lesních školek a obor, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy,
9. stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení,
10. doplnění vlastní telekomunikační sítě k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu energetické soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů, ke stávající energetické síti technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma,
11. výměna vedení a sítí technické infrastruktury,pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma,
12. výměna vedení a sítí technické infrastruktury, pokud dochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, bez rozšíření jeho stávajícího rozsahu, výměna vedení a změna hranice stávajícího ochranného a bezpečnostního pásma se dotýká pouze pozemků dotčených stávajícím vedením a stávajícím ochranným nebo bezpečnostním pásmem a pro umístění výměny vedení mimo stávající trasu je s vlastníkem uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene, a další drobné stavby uvedené pod body 13–26 odst. 1 této přílohy.

Drobné stavby jsou definovány i dalšími písmeny odst. 1):

b) součásti a příslušenství drobných staveb, pokud nepřekročí parametry staveb uvedených v písmenu a) ;

c) změny drobných staveb uvedených v písmenu a) při nichž nedojde k překročení uvedených parametrů;

d) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou;

e) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, jejich provedení nemůže ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou;

f) a g) uvádí další výčet drobných staveb.

Odst. 2 přílohy č. 1 pak vyjmenovává stavby, které se za drobné nepovažují. Podle písm. a) tohoto odstavce nejsou drobnými stavbami stavby pro bydlení, ale pozor, s výjimkou výrobku plnícího funkci stavby uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodu 4. Ten by jako drobná stavba pro bydlení fungovat mohl.

Drobné stavby nevyžadují povolení a kolaudaci

Ustanovení § 171 nového stavebního zákona uvádí, že záměr vyžaduje povolení s výjimkou drobných staveb a změn využití území, u kterých tak stanoví tento zákon. Z uvedeného vyplývá, že drobné stavby povolení nevyžadují, nejsou tedy předmětem projednání se stavebním úřadem.

Při jejich provedení je pouze nutné splnit hmotněprávní požadavky na výstavbu stanovené nově v obecné rovině novým stavebním zákonem a rozvedené v prováděcí vyhlášce o požadavcích na výstavbu, na níž v současné době intenzivně probíhají přípravné práce.

Drobné stavby se rovněž nekolaudují, což lze dovodit z § 230 nového stavebního zákona. Jeho odst. 4 uvádí, že drobnou stavbu lze užívat jen k účelu, ke kterému je určena svým charakterem. Na drobnou stavbu pamatuje dále § 243 nového stavebního zákona, který upravuje změnu v užívání drobné stavby vyžadující povolení, pokud by změnou v užívání pozbyla charakteru drobné stavby.

Drobné stavby se mohou provádět a odstranit svépomocí

Co se týče způsobu provádění drobných staveb, § 159 odst. 2 písm. a) nového stavebního zákona uvádí, že je může stavebník provádět i svépomocí. Svépomocí může stavebník provádět i stavby uvedené v odst. 1 písm. a) bod 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, které jsou umísťovány v odstupované vzdálenosti méně než 2 m od hranice pozemků. Při svépomocném provádění stavby musí stavebník zajistit stavební dozor (nemusí to být autorizovaná osoba), není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

Drobné stavby může stavebník podle § 159 odst. 3 nového stavebního zákona rovněž odstraňovat svépomocí, opět s výjimkou staveb uvedených v odst. 1 písm. a) bodu 11 přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Svépomocná forma odstranění postačí rovněž u staveb uvedených v odst. 1 písm. a) bod 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, které jsou umístěny v odstupované vzdálenosti méně než 2 m od hranice pozemků. U odstraňování staveb svépomocí zajistí stavebník stavební dozor. Avšak u staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí odborné vedení odstraňování stavby stavbyvedoucím.

Stavby, které nemůže stavebník provádět svépomocí, jsou uvedeny v odst. 1 písm. a) bodu 11 přílohy č. 1 (výměna vedení a sítí technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma). Tyto vyjímky musí být prováděny dodavatelsky stavebním podnikatelem, který zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím (autorizovanou osobou).

Co se týče dokumentace k drobným stavbám, jejich zpracovatel není novým stavebním zákonem stanoven.

Jednoduché stavby

Příloha č. 2 nového stavebního zákona obsahuje výčet jednoduchých staveb.

Podle odst. 1 přílohy č. 2 jsou těmito stavbami stavby nebo zařízení a terénní úpravy, a to:

1. stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží,
2. podzemní stavby do 300 m² zastavěné plochy a do 3 m hloubky, pokud nejde o stavby technické infrastruktury,
3. stavby garáží do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
4. reklamní zařízení a stavby pro reklamu,
5. opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
6. stavby pro zemědělství do 30 m² zastavěné plochy a do 7 m výšky o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, pokud nejde o stavby pro hospodářská zvířata anebo stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek, jako jsou sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv a jiné,
7. stavby pro hospodářská zvířata do 60 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
8. přípojky sítí technické infrastruktury,
9. výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně, pokud nejde o drobnou stavbu,
10. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m³ určené výhradně pro odběr plynné fáze,
11. dobíjecí stanice, pokud nejde o drobnou stavbu,
12. stavby pro využití obnovitelných zdrojů energie s celkovým instalovaným výkonem do 30 kW,
13. stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch od 300 m² do 1 000 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,
14. stavby zařízení staveniště,
15. stání pro obytné automobily a obytné přívěsy.

Podle odst. 2 přílohy č. 2 k novému stavebnímu zákonu se jednoduchými stavbami dále rozumí

1. součásti a příslušenství jednoduchých staveb, pokud nepřekročí parametry staveb uvedených v odstavci 1,
2. změny jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1, při nichž nedojde k překročení uvedených parametrů,
3. udržovací práce neuvedené v příloze č. 1,
4. stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se její vzhled,
5. větší změny dokončené budovy podle jiného právního předpisu s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m²,
6. terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m², nejvíce však do 1 000 m² na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,
7. terénní úpravy sloužící k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m², nejvíce však do 20 000 m² v nezastavěném území, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací,
8. změny druhu pozemku a způsobu využití pozemků o výměře nad 300 m², nejvíce však do 1 000 m².

Odst. 3 přílohy č. 2 k novému stavebnímu zákonu vyjmenovává stavby, které se nepovažují za jednoduché stavby. Jedná se např. o stavby skladů hořlavých látek, pyrotechnických výrobků, střeliva, munice a výbušnin, stavby pro civilní obranu a požární ochranu, stavby vodních děl neuvedené v odst. 1 a 2 nebo v příloze č. 1, záměry EIA a další.

Jak nový stavební zákon zjednodušuje požadavky na jednoduché stavby?

Z ustanovení § 171 nového stavebního zákona vyplývá, že jednoduché stavby vyžadují povolení stavebního úřadu, které může být vydáno buď v klasickém řízení o povolení záměru vedeném podle § 182–200 nového stavebního zákona, či jako první úkon stavebního úřadu v tzv. zrychleném řízení, jehož procesní postup je upraven v § 212 tohoto zákona.

Zrychlené řízení | Základním předpokladem pro vydání rozhodnutí ve zrychleném řízení je skutečnost, že si o vydání takového rozhodnutí stavebník výslovně požádal, a současně obec, na jejímž území mají být stavba nebo zařízení uskutečněny, má vydán územní plán, nejedná se o záměr EIA, nejedná se o záměr vyžadující povolení výjimky nebo stanovení odchylného postupu podle zákona o ochraně přírody a krajiny, stavba splňuje požadavky uvedené v § 193 a stavebník podal bezvadnou žádost a doložil souhlasy všech účastníků řízení se záměrem, vyznačené na situačním výkresu dokumentace.

Klasické řízení | Bude-li vedeno klasické řízení o povolení záměru, § 196 odst. 1 písm. a) nového stavebního zákona uvádí, že v případě jednoduché stavby rozhodne stavební úřad o žádosti nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení. Pozor, tato lhůta však začíná běžet pouze od podání bezvadné žádosti. V případě vadné žádosti běží lhůta pro vydání rozhodnutí od počátku po jejich odstranění. Lhůty pro vydání rozhodnutí (a to i v případě jednoduchých staveb) mohou být stavebním úřadem prodlouženy formou usnesení poznamenaného do spisu až o 30 dnů ve zvlášť složitých případech, nebo až o 60 dnů v řízení s velkým počtem účastníků, nebo je-li třeba doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo je-li třeba doručovat do ciziny. Navíc všechny lhůty pro vydání rozhodnutí jsou stejně jako v současné právní úpravě vnímány pouze jako lhůty pořádkové povahy s absencí přímého následku v případě jejich nedodržení. Nebudou-li lhůty pro vydání rozhodnutí stavebním úřadem dodrženy, bude mít stavebník stejně jako dnes možnost obrany pouze cestou uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu.

Opět se bude kolaudovat rodinný dům | Co se týče kolaudace, § 230 odst. 2 nového stavebního zákona uvádí, že kolaudační rozhodnutí nevyžadují jednoduché stavby s výjimkou staveb uvedených v odst. 1 písm. a) až c) a o) a odst. 2 písm. d) přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Půjde-li tedy o stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží, podzemní stavby do 300 m²zastavěné plochy a do 3 m hloubky, pokud nejde o stavby technické infrastruktury, stavby garáží do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m, stání pro obytné automobily a obytné přívěsy a stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se její vzhled, bude vyžadováno vydání kolaudačního rozhodnutí.

Oznámení o užívání po dokončení stavby | Podle § 230 odst. 3 nového stavebního zákona platí, že stavbu, která nevyžaduje vydání kolaudačního rozhodnutí, lze užívat ihned po dokončení, a to pouze v souladu s účelem vymezeným v povolení stavby. Dokončení stavby je stavebník povinen neprodleně oznámit stavebnímu úřadu. V oznámení stavebník uvede číslo geometrického plánu, pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku, a identifikátor záznamu, ve kterém byly zapsány změny týkající se obsahu digitální technické mapy kraje nebo předány podklady pro jejich zápis, pokud jsou údaje o stavbě obsahem digitální technické mapy kraje.

Provádění svépomocí jen dozorem stavbyvedoucího nebo stavebního dozoru | V souladu s § 159 odst. 2 písm. b)
nového stavebního zákona může všechny jednoduché stavby stavebník provádět i svépomocí za splnění požadavku, že zajistí odborný dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

K odstranění stavby postačí dozorem stavbyvedoucího nebo stavebního dozoru | Všechny jednoduché stavby může stavebník rovněž odstraňovat svépomocí, pokud zajistí stavební dozor. U staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí odborné vedení odstraňování stavby stavbyvedoucím. Ustanovení § 166 odst. 1 nového stavebního zákona stanoví, že při provádění nebo odstraňování jednoduchých staveb, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odst. 1 písm. a) – c) přílohy č. 2 k tomuto zákonu, postačí vedení jednoduchého záznamu stavbě. Vyjmenované výjimky již vyžadují vedení stavebního deníku.

Dokumentace nemusí vždy zpracovávat autorizovaná osoba | Co se týče zpracovatele dokumentace jednoduchých staveb, nový stavební zákon v § 156 rozlišuje dvě kategorie.

• Pokud se jedná o dokumentaci jednoduchých staveb uvedených v odst. 1 písm. e)–n) a odst. 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu, může ji zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Podle mého názoru do této kategorie spadají i jednoduché stavby uvedené v odst. 1 písm. c) přílohy č. 2, neboť tak vyplývá z dalších ustanovení nového stavebního zákona, např. z § 157 odst. 1 písm. a), které výslovně zmiňuje i toto písmeno c). Jeho neuvedení mezi zpracovateli dokumentace jednoduchých staveb, u níž se nevyžaduje autorizace, vnímám jako chybu, která se vloudila do ustanovení § 156 odst. 2 při přijímání nového stavebního zákona.
• Projektová dokumentace ostatních jednoduchých staveb musí být již zpracována projektantem jako autorizovanou osobou.

Za povšimnutí rozhodně stojí skutečnost, že zatímco projektová dokumentace stavby pro bydlení musí být zpracována projektantem (jedná o jednoduchou stavbu uvedenou v odst. 1, písm. a) přílohy č. 2), pokud půjde o změnu této stavby (přístavba, nástavba, stavební úprava), nedojde-li k překročení v zákoně uvedených parametrů, zde postačí dokumentace zpracovaná neautorizovanou osobou.

Vyhrazené stavby

Taxativní výčet vyhrazených staveb je uveden v příloze č. 3 k novému stavebnímu zákonu. Jde o

1. stavby dálnic,
2. stavby drah,
3. letecké stavby,
4. stavby vodních nádrží s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti,
5. stavby a zařízení přenosové soustavy,
6. výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více,
7. stavby a zařízení přepravní soustavy,
8. zásobníky plynu,
9. stavby a zařízení ropovodů a produktovodů, včetně skladovacích zařízení, která jsou součástí technické infrastruktury produktovodů nebo ropovodů,
10. stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely,
11. stavby související s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících výlučně přírodní radionuklidy,
12. stavby v areálu jaderného zařízení,
13. stavby určené k nakládání s výbušninami,
14. stavby, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a úložná místa pro těžební odpad.

Požadavky nového stavebního zákona na vyhrazené stavby

Vyhrazené stavby vyžadují povolení stavebního úřadu, které i zde může být vydáno buď v klasickém řízení o povolení záměru vedeném podle § 182–200 nového stavebního zákona či jako první úkon stavebního úřadu v tzv. zrychleném řízení za splnění předpokladů uvedených v § 212 nového stavebního zákona. Možnost zrychleného řízení není tedy vyčleněna např. pouze pro jednoduché stavby, ale dopadá na jakékoliv stavby vyžadující povolení.

Vyhrazené stavby rovněž vyžadují vydání kolaudačního rozhodnutí.

Tyto stavby musí být v souladu s § 159 odst. 1 nového stavebního zákona prováděny a odstraňovány stavebním podnikatelem, který zabezpečí odborné vedení provádění nebo odstraňování stavby stavbyvedoucím.

Při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy, která vyžaduje povolení podle tohoto zákona, musí být podle § 166 odst. 1 nového stavebního zákona veden stavební deník v českém jazyce.

Projektová dokumentace vyhrazených staveb musí být zpracována projektantem.

Novou povinností stavebníka ve vztahu k provádění vyhrazených staveb je podle § 161 odst. 3 zákona zajištění dozoru projektanta.

Ostatní stavby

Ostatní stavby jsou všechny ostatní stavby neuvedené v přílohách č. 1, 2 a 3 k novému stavebnímu zákonu.

Tyto stavby vyžadují vydání povolení, ať už v klasickém řízení, či jako první úkon stavebního úřadu v tzv. zrychleném řízení. Ostatní stavby se kolaudují, musejí být prováděny a odstraňovány stavebním podnikatelem, který zabezpečí odborné vedení provádění nebo odstraňování stavby stavbyvedoucím. Při jejich provádění nebo odstraňování musí být veden stavební deník. Projektová dokumentace ostatních staveb musí být zpracována autorizovaným projektantem.

Závěr

Prováděcí dokumentace je nově povinná u všech staveb, které musí projektovat autorizovaná osoba

Nový stavební zákon dále v § 160 odst. 2 písm. a) nově stanoví, že stavebník je v případě stavby, zařízení nebo terénní úpravy podléhající povolení podle tohoto zákona povinen před zahájením stavby zajistit vypracování dokumentace pro provádění stavby (musí být zpracována autorizovanou osobou), s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odst. 1 písm. c) a e) – n) a odst. 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu.

Podle § 160 odst. 2 písm. b) je stavebník před zahájením stavby povinen opatřit souhlas orgánu státního požárního dozoru k dokumentaci pro provádění stavby, je-li vyžadován jiným právním předpisem.

Ustanovení § 160 odst. 2 písm. h) nového stavebního zákona pak určuje, že stavebník je v případě stavby, zařízení nebo terénní úpravy podléhající povolení podle tohoto zákona povinen při výstavbě, nejpozději k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí, opatřit průkaz energetické náročnosti budovy, je-li vyžadován jiným právním předpisem.

Obdobně jako v současném stavebním zákoně je v § 161 odst. 2 nového stavebního zákona stanovena povinnost stavebníka zajistit u staveb financovaných z veřejných prostředků, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, technický dozor stavebníka nad prováděním stavby osobou oprávněnou podle autorizačního zákona. U jiných staveb je tedy dáno na vůli stavebníka, zda technický dozor mít bude, či nikoliv, přičemž vzájemný vztah stavebníka a jeho technického dozoru je pak upraven soukromoprávně bez nutnosti mít pro výkon této činnosti autorizaci. Pro stavby financované z veřejných prostředků je však povinnost autorizace technického dozoru stavebníka stanovená přímo stavebním zákonem.

Nový stavební zákon dále uvádí, obdobně jako dnes, že zpracoval-li projektovou dokumentaci pro stavbu financovanou z veřejných prostředků projektant, zajistí stavebník dozor projektanta.

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že nový stavební zákon se prostřednictvím kategorizace staveb snaží zpřehlednit procesní postupy, ale navržené rozlišení na pouhé čtyři kategorie nemůže být dostačující, zejména s ohledem na zjednodušený obsah projektové dokumentace.

JUDr. Eva Kuzmová
právní poradna ČKAIT, ekuzmova@ckait.cz

Kategorizace staveb podle hasičů je jiná než v novém stavebním zákoně

Od 11. prosince 2021 je účinná nová vyhláška č. 460/2021 o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Podle požárníků jsou stavby členěny nově do čtyř kategorií: 0, I, II, III. Výčet staveb v těchto kategoriích se však zásadně odlišuje od kategorizace staveb podle nového stavebního zákona. Tato vyhláška navazuje na nový zákon č. 415/2021 Sb., který je účinný od 1.  prosince 2021, kterým se mění zákon o požární ochraně a zákon o integrovaném záchranném systému.