Úvodník únor 2022

Přestože jsme si už na tu spoustu omezení a nepříjemností tak nějak zvykli, o době před podzimem 2019 si můžeme nechat jen zdát. Nežijeme právě v nejlehčí době a doufám, že se letos snad pomalu začneme vracet k normálnímu životu. Bylo by už načase. V minulosti nás ale zasáhlo mnoho horších období, která naši předkové museli překonávat. Byly tu pandemie, války nebo hospodářské krize a silné osobnosti naší historie vždy pozvedly prapor, abychom se vymanili z problémů a vrátili se k našemu příjemnému způsobu života. Uvědomil jsem si to letos o vánočních svátcích, kdy jsem si přečetl výjimečnou publikaci Osobnosti stavitelství autora Petra Zázvorky, kterou vydalo před několika lety pro ČKAIT Informační centrum.

Je zajímavé sledovat, jak řada slavných osobností našeho stavebního oboru navzájem spolupracovala a jak se jejich životní osudy potkávaly a spojovaly. Řada z nich zažila obě světové války, první republiku i komunistický režim. Mnozí přišli po roce 1948 o jimi budované firmy, přesto většinou nerezignovali a s nepřízní osudu se prali se ctí. Nadání a vědomosti nelze koupit ani ztratit na ulici. Tuto skutečnost dokazovali po celý život. Velice často i v těžkých dobách vznikala nadčasová stavební díla, na kterých se společně spolupodíleli špičkoví stavební inženýři a architekti. To je poselství i pro dnešní dobu. Naše práce není individuální, ale týmová. Pravdou je, že bez silných individualit nevznikne kvalitní stavební dílo, ale ani silná individualita se neobejde bez spolupráce s kvalitním týmem specialistů. To mějme na paměti.

I na rodinném domku mohu pokazit dosti věcí, ať už se jedná třeba o statiku, nebo o připojení na kanalizaci. Voda do kopce nepoteče a krov mi může vyvalit nadezdívku. O tom se už přesvědčila řada projektantů praktikujících „práci všeho druhu“. Opravdovou kvalitu osobnosti ukáže i to, že si dokáže přiznat, že něco neumí. Není to žádná ostuda, ale naopak kladná lidská vlastnost. Učíme se celý život a nemusíme mít obavu se ptát. Dovolím si ještě jeden postřeh z knihy. Při budování železnice mezi Olomoucí a Drážďany rozhodl o trase císař v listopadu roku 1842. Již v srpnu roku 1845 vyjel slavnostní vlak z Olomouce do Prahy. S naší dnešní, moderní technikou nejsme schopni vybudovat krátké úseky silnice nebo železnice desítky let. Stálo by za to se zamyslet nad tím, co dnes děláme špatně, když to před dvěma sty léty šlo tak rychle.

V letošním roce budeme slavit 30. výročí založení České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Je to úctyhodné číslo, které zavazuje. Za tři dekády se komora rozvinula v organizaci, jež má 33 000 členů z různých oborů, které spojuje jejich působení při budování staveb. Buďme hrdí na to, že jsme členy ČKAIT a že za námi může zůstat dílo, u kterého si naše děti budou moci s pýchou říci: „To stavěla moje rodina.“ Stejně jako si to dnes mohou říkat děti našich stavebních velikánů.

Vážené kolegyně a vážení kolegové, v novém roce Vám přeji klid, zajímavou práci a na prvním místě pevné zdraví.