Nový finanční rámec Evropské unie
Nový víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2021–2027 vyčlenil pro ČR celkem 2,1 bilionu korun. Dokážeme tyto peníze využít a nastartovat českou ekonomiku správným směrem?
Evropský parlament a následně Rada EU v prosinci 2020 odsouhlasili nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec EU na období 2021–2027. Nařízení stanoví dlouhodobý rozpočet pro 27 členských států EU ve výši 1074,3 miliardy eur. Spolu s nástrojem na podporu oživení Next Generation EU ve výši 750 miliard eur bude moci EU v nadcházejících letech poskytnout bezprecedentní financování ve výši 1,8 bilionu eur na podporu oživení po pandemii covid-19 a dlouhodobých priorit EU napříč různými oblastmi politiky. V příštím sedmiletém období poskytne rámec pro financování téměř 40 výdajových programů EU. V tabulce na následující straně přinášíme přehled hlavních programů určených pro čerpání v ČR.
Podpora společné zemědělské politiky
Základ evropských rozpočtů představují peníze pro společnou zemědělskou politiku. Za sedmileté období je pro Českou republiku připraveno téměř 155 miliard korun v přímých platbách zemědělcům, dalších cca 48 miliard korun je určeno na rozvoj venkova.
Ve strukturálních fondech je méně peněz
Z evropské kohezní politiky, tedy ze strukturálních fondů, můžeme získat téměř 550 miliard korun. Pro srovnání – v programovém období 2014 až 2020 bylo pro Českou republiku vyčleněno z evropských strukturálních a investičních fondů zhruba 624 miliard korun. Dne 1. března 2021 schválila vláda rozdělení peněz z Evropského fondu regionálního rozvoje, Evropského sociálního fondu plus a Fondu soudržnosti pro jednotlivé národní operační programy.
Operační program Jan Amos Komenský je určen pro školství, mj. na modernizaci technického vybavení. Ministři za ANO preferovali zejména operační program Doprava; ministrům za ČSSD se nelíbí snížení prostředků na operační program Zaměstnanost+ oproti předchozímu víceletému finančnímu rámci EU.
Podporovány budou programy jako Erasmus a LIFE
Další prostředky, zhruba ve výši 400 miliard korun, bude mít ČR k dispozici z dalších evropských iniciativ. Uvnitř víceletého finančního rámce existuje řada dalších programů jako Erasmus+ či LIFE, z nichž rovněž budou moci Češi těžit.
Na obnovu po koronaviru můžeme čerpat až 210 miliard korun
Zcela novým finančním nástrojem EU je Next Generation EU, častěji nazývaný Fond obnovy, obsahující 750 miliard eur (19,5 bilionu korun), který má nastartovat evropskou ekonomiku po koronavirové krizi. Tyto prostředky by měly mířit do šesti oblastí:
- podpora přechodu ke klimaticky šetrné ekonomice,
- digitalizace,
- stimuly pro firmy postižené krizí,
- sociální pomoc pro nejzasaženější obyvatele,
- posílení zdravotní péče a
- podpora mladých lidí.
Na jeho vznik si Evropská komise půjčí necelých 20 bilionů korun. Největšími příjemci budou Itálie a Španělsko, Česko by mělo na přímých platbách získat přes 180 miliard korun, o další stovky miliard pak může požádat v rámci výhodných úvěrů.
Fond obnovy sice stojí mimo sedmiletý rozpočet, propojení zde však existuje. Řada nástrojů, programů a fondů je totiž financovaná z obou těchto zdrojů zároveň.
Příkladem může být nástroj REACT-EU, financovaný z fondu obnovy, který doplňuje strukturální fondy. Na Česko v tomto nástroji čeká přibližně 30 miliard korun. O tyto prostředky se tedy ještě navýší výše zmíněná kohezní obálka. Se strukturálními fondy EU jsou spojena poměrně přísná pravidla, pro novou iniciativu REACT-EU to však neplatí. Státy zde mají v podstatě volnou ruku v tom, na co peníze v rámci obnovy po pandemii využijí.
Podpora postiženým regionům
To samé platí pro velmi sledovaný Fond spravedlivé transformace (JTF), zaměřený na pomoc uhelným regionům. V tomto fondu je pro české strukturálně postižené kraje vyhrazeno téměř 40 miliard korun, většina z nich má dorazit z fondu obnovy. Čerpání se týká Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje, které by si měly rozdělit uvedenou částku.
Další možnosti financování leží mimo klasický rozpočet nebo nový záchranný fond. Je to např. Modernizační fond, který bude financován z evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), a ve kterém je pro Česko připraveno zhruba 150 miliard korun. Fond má přispět k modernizaci české energetiky, ke zlepšení energetické účinnosti a k dosažení nízkouhlíkové energetiky. Odpovědným rezortem je Ministerstvo životního prostředí, které připravilo první návrh rozdělení prostředků.
Základní strategický dokument Modernizačního fondu schválila vláda 25. ledna 2021. Vedle základních cílů a strategií v oblasti energetiky a klimatu programový dokument stanovuje devět oblastí, tzv. programů podpory a předpokládaný objem finančních prostředků. Preferovány jsou nové obnovitelné zdroje, modernizace soustav zásobování teplem, zlepšení energetické účinnosti a snížení emisí skleníkových plynů v průmyslu. Kritika obcí a měst směřuje k nízkému podílu finančních prostředků na komunitní energetiku (nová forma budování vlastních zdrojů energie), k níž chybí České republice potřebné právní ukotvení.
Nové technologie podporuje EU přímo
Centrálně na úrovni Evropské unie bude fungovat Inovační fond, který bude disponovat až 15 miliardami eur a měl by podporovat nové technologie uváděné do plného provozu. Jde o technologie a postupy, které mají velký potenciál na snížení emisí skleníkových plynů, jako jsou inovativní obnovitelné zdroje energie, zachytávání a využívání oxidu uhličitého nebo průlomová řešení v průmyslu.
Všechny tyto zdroje by měly přispět k nastartování zelené a digitální modernizace evropských ekonomik, které silně zasáhla koronavirová pandemie. Aby si však Evropská komise mohla jít na finanční trhy peníze půjčit a ty pak mohly začít proudit do členských zemí, musí národní orgány ve všech členských státech ještě předtím ratifikovat nebo schválit rozhodnutí o tzv. nových vlastních zdrojích, tedy schválit splácení společné půjčky. Bez nich by totiž EU nezvládla finance v budoucnu splácet. Schvalovací proces byl zatím úspěšně završen v šesti zemích, další budou následovat.
| Operační program | Alokace v mld. eur | Alokace v mld. Kč |
|---|---|---|
| Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost | 3,1 | 79,3 |
| Jan Amos Komenský | 2,5 | 64,1 |
| Zaměstnanost+ | 1,4 | 36,4 |
| Životní prostředí | 2,3 | 61,1 |
| Doprava | 4,8 | 125 |
| Integrovaný regionální operační program | 4,7 | 122,7 |
Rozhodující nástroj s velkou obálkou
Největší a nejzásadnější součástí Fondu obnovy je tzv. Facilita na podporu oživení a odolnosti (Recovery and Resilience Facility – RRF), jež by členským státům měla doplnit peníze na investice, které jim kvůli krizi chybí. Účelem těchto financí je tedy nejen pomoc zemím dostat se z krize, ale také asistovat při modernizaci ekonomik.
Do Facility půjde 17 ze zmíněných 20 bilionů korun. Toto číslo však může být poněkud zavádějící, protože necelou polovinu prostředků tvoří vedle grantů půjčky, které drtivá většina zemí zatím nemá v plánu využít. Mohou o ně však žádat až do srpna 2023.
Česká republika by měla mít z RRF k dispozici 400 miliard korun v půjčkách a zhruba 172 miliard korun v grantech (v cenách roku 2018). Alokace grantů jsou rozděleny na dvě základní části – první se ke státům dostane mezi lety 2021 a 2022, druhá pak v roce 2023 na základě vyhodnocení vývoje ekonomiky v předcházejících dvou letech.
| Programy podpory Modernizačního fondu s podílem zdrojů | ||
|---|---|---|
| 1 | Modernizace soustav zásobování tepelnou energií | 26 % |
| 2 | Nové obnovitelné zdroje v energetice | 38,7 % |
| 3 | Zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v EU ETS | 13,3 % |
| 4 | Zlepšení energetické účinnosti v podnikání | 6 % |
| 5 | Modernizace dopravy v podnikatelském sektoru | 3,5 % |
| 6 | Modernizace veřejné dopravy | 5 % |
| 7 | Energetická účinnost ve veřejných budovách a infrastruktuře | 4 % |
| 8 | Komunitní energetika | 1,5 % |
| 9 | Modernizace soustav veřejného osvětlení | 2 % |
Klíčem k financím jsou národní plány obnovy
Klíčovou součástí celého procesu je příprava národních plánů obnovy, tedy návrhů využití prostředků z Facility. Státy mají z celkového balíku investovat 37 % do zelené transformace a 20 % do digitalizace. Ve zbytku mají země více či méně volnou ruku, měly by však přijít s takovými investicemi a reformami, které navazují na doporučení tzv. evropského semestru (každoroční šestiměsíční období, během kterého unijní exekutiva hodnotí a harmonizuje hospodářské politiky členských zemí). Další podmínkou je, že vlády budou v návrzích reflektovat požadavky klíčových národních stakeholderů, tj. zástupců sektorů zasažených pandemií covid-19.
Proces přípravy a diskuse o národních plánech obnovy mezi vládami a Komisí začal už na podzim 2020, až v únoru 2021 mohly země předkládat návrhy oficiálně. Udělat tak musí nejpozději do konce dubna. Evropská exekutiva má od data předložení dva měsíce na vyhodnocení návrhu, v ideálním případě pak rozhodne o tom, že peníze se mohou začít vyplácet. Členské státy pak budou moct zasílat žádosti o platby dvakrát ročně.
Podle dostupných informací je mezirezortní připomínkové řízení v ČR naplánováno na polovinu března. Zároveň se stále ozývají různí tzv. stakeholdeři (zúčastněné strany, příjemci dotací), že s dosavadní podobou dokumentu nejsou spokojeni. Například Svaz průmyslu a dopravy ČR po vládě chce, aby vyhradila více peněz na digitalizaci firem.
Evropský parlament už dříve doporučil, aby státy v plánech obnovy pro kulturu a kreativní průmysl vyčlenily alespoň dvě procenta z celkové obálky, které z fondu obnovy dostanou. V českém případě by se jednalo zhruba o 3,4 miliardy korun. Ministerstvo kultury požaduje, aby Česko investovalo z Fondu obnovy do kulturních a kreativních sektorů zhruba 8,2 miliardy korun. Původní verze plánu obnovy počítá s výrazně nižší částkou, a to s 2,5 miliardami korun.
Vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy sdělil po jednání tripartity 22. února, že finanční požadavky rezortů, institucí a zástupců sektorů na plán obnovy jsou nyní o 100 miliard korun vyšší než celkový balík prostředků, který Česko z fondu na pokrizový restart ekonomiky získá.
Více na www.consilium.europa.eu