Nová vyhláška o energetické náročnosti budov z pohledu autorizované osoby
Proč se nevyplatí vyhlášku obcházet? Proč jsou pro stavební praxi průkazy energetické náročnosti budov (dále PENB) významné a jaké jsou podstatné změny oproti předchozím požadavkům na energetickou náročnost budov?
V čísle Z+i č. 4/2020 byl uveřejněn obsáhlý článek "Nová vyhláška o energetické náročnosti budov platí od 1.9.2020" , který se v digitální verzi časopisu zařadil k těm nejčtenějším příspěvkům. Vysvětloval důvody vydání nové vyhlášky o energetické náročnosti budov (vyhláška č. 234/2020 Sb.) a její návaznost na evropský právní rámec, který si klade za cíl úspory energie a ochranu životního prostředí. Nyní uveřejňujeme navazující článek, jenž popisuje praxi odborné veřejnosti projektantů a zhotovitelů staveb, kteří s průkazy PENB přichází do styku.
Kupující žaluje prodávajícího za nesprávné údaje v PENB
Vyhláška o energetické náročnosti budov sleduje dva cíle. Prvním je informovanost uživatelů, majitelů či kupujících o energetické náročnosti budovy. I přes to, že povinnost uveřejňovat PENB při prodeji budov je zákonem stanovená již dlouho, neustále v této oblasti přetrvává snaha tuto povinnost obcházet. Již se však ukazují případy, kdy kupující reklamuje po koupi dům či byt s odvoláním na PENB a snaží se soudně vymoci kompenzaci za nepravdivě zpracovaný průkaz, či slevu od prodávajícího s tím, že stavba neodpovídá předanému PENB. V jednom konkrétním případě již soud proběhl a momentálně se žalující strana (kupec rodinného domu) odvolává proti rozhodnutí soudu, neboť mu přiřčená náhrada ve výši necelého milionu korun přijde jako nízká a snaží se domoci kompenzace ve výši téměř tří milionů korun (cca 50 % kupní ceny domu vč. pozemku).
Tlak na zpracovatele PENB, aby obcházel vyhlášku
Druhým cílem, který vyhláška sleduje, je prokazování požadavků na budovy při jejich navrhování i provádění. I zde však nastává typicky česká snaha ustanovení vyhlášky obcházet. K tomu vedou různé důvody podle toho, kdo je prosazuje. Zpravidla to je jeden z následujících případů.
„Aby to vyšlo v projektu“ – Někteří projektanti se snaží ulehčit si projektování a projektovat podle svých zažitých zvyklostí, popřípadě zpracovat projektovou dokumentaci v rozsahu skutečně pouze pro stavební povolení. Pro objednatele je tento postup zpravidla dostačující, neboť energetickou náročnost stavby či optimalizaci řeší málokdo, a tak rozhodující bývá nikoliv kvalita projektových prací, ale pouze jejich cena. Vzhledem k tomu, že hodnocení budovy se děje na základě referenční budovy, která má stejný tvar i orientaci, tento způsob projektování nevede ke zhoršování energetického zatřídění budovy, i když optimalizace může vést při podrobnějším hodnocení ke zlepšení výsledků. Projektant by však měl stavbu projektovat tak, aby byla co nejméně energeticky náročná, tedy měl by (i ve fázi dokumentace pro stavební povolení) řešit tepelné mosty a tepelné vazby, nebo by minimálně měl mít představu, jak budou řešeny, a uvést to do technické zprávy. Jediným požadavkem na energetického specialistu zpracovávajícího PENB je „nějak to udělat“ tak, aby průkaz „vyšel“, tedy aby bylo možné požádat o stavební povolení. Přitom si projektant často neuvědomuje, že pokud neuvede způsob řešení tepelných vazeb, měl by zpracovatel PENB ve výpočtu použít přirážku na tepelné vazby ΔUTBk ve výši 0,05 W/(m2.K), ale spíše 0,1 W/(m2.K). Tato přirážka je však natolik veliká, že ve většině případů způsobí, že navrhovaná stavba nesplní požadavky na energetickou náročnost.
„Aby stavba moc nestála“ – Druhou skupinou osob snažících se o co nejlepší hodnocení v rámci PENB jsou někteří developeři. Ze své podstaty podnikání mají snahu stavět tak, aby realizovaná stavba byla pohledná, zajímavá, a tedy dobře prodejná, ale přitom pokud možno co nejlevnější. V praxi jsem se již setkal s tím, že dodavatel stavby podlehl tlaku objednatele a nahradil v dokumentaci stavby navržené tzv. ISO nosníky, tedy nosníky vykonzolovávající balkon s přerušením tepelného mostu běžnou železobetonovou deskou bez jakéhokoliv přerušení tepelného mostu.
„Aby byl průkaz co nejlevnější“ – Třetí velkou skupinou, která se snaží přesvědčit zpracovatele průkazu, aby vydal PENB podle jejich přání, jsou drobní stavebníci. Chtějí stavět tak, jak jim radí jejich otcové či kamarádi, tedy jednoduše a bez nějakého velkého rozmýšlení nad stavbou a jejím následným provozem. Zde je snaha mít návrh co nejlevnější tak, aby prošel řízením o povolení stavby s tím, že si stejně stavbu realizují podle svého. Projektant tedy splní přání zákazníka a obvykle navrhne přesně to, co si přeje zákazník, a nemá snahu ho seznamovat s možnostmi i lepším řešením.
Všechny tři výše zmíněné skupiny se pak snaží přesvědčit energetického specialistu, který má vydat průkaz energetické náročnosti budovy prokazující splnění požadavků na její energetickou náročnost, aby do výpočtu zanesl hodnoty tak, aby PENB splnění požadavků na energetickou náročnost prokázal.
[caption id="attachment_6582" align="alignnone" width="614"]
Zdánlivě bezproblémový obvodový plášť provedený z trapézových plechů s tepelnou izolací z minerální vaty[/caption]
Za špatné zpracování PENB hrozí sankce až 5 milionů korun
Energetický specialista je však osobou, která je za zpracování PENB odpovědná a hrozí mu sankce Státní energetické inspekce, která průkazy kontroluje. Uložená pokuta může dosahovat výše až 5 000 000 Kč.
Dříve si velmi často PENB zpracovávali sami projektanti, takže lehké úpravy zadávaných hodnot nevnímali jako velký přestupek, případně pro ně nebyl problém projektovou dokumentaci stavby upravit tak, aby budova energetickou náročnost splňovala.
Podrobnost dokumentace pro stavební povolení nestačí pro kvalitní PENB
Při zpracovávání projektové dokumentace pro stavební povolení je jeho součástí i PENB. Přitom pro zpracování PENB je třeba mít dokumentaci stavby zpracovanou poměrně podrobně, neboť výpočty vyžadují přesné zadávání mnoha údajů. Lze pochopitelně vystačit i s obecnými technickými daty, ta jsou však vždy nastavena tak, aby byla na straně bezpečnosti. Lze tedy zadat například obecně, že bude budova vytápěná tepelným čerpadlem. Pak je však možné použít topný faktor pouze na úrovni referenční hodnoty. Pokud se specifikuje konkrétní tepelné čerpadlo, je zpravidla topný faktor vyšší a tím je nižší energetická náročnost budovy. Obdobně je nutné přesně specifikovat tepelnou vodivost izolantu, již zmíněnou přirážku na tepelné vazby a mnoho dalšího. Povinnost zpracování průkazu energetické náročnosti budovy v rámci projektové dokumentace pro stavební povolení tak, jak to požaduje vyhláška o dokumentaci staveb, je nesystematickým požadavkem, neboť jeho zpracovávání vyžaduje výrazně vyšší podrobnost dokumentace stavby, než jaká je potřebná pro stavební povolení.
PENB by se měl zpracovat podle dokončené stavby
Průkaz, který je předáván spolu s dokumentací na stavební úřad, je velmi neurčitým dokumentem, který by měl být pro kolaudační řízení dopracován podle dokončené stavby, neboť jde o doklad prokazující splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a musí tedy odrážet všechny změny a upřesnění, které v průběhu realizace nastaly. Přitom nejde pouze o zásadní změny, jako je tloušťka tepelné izolace, ale i ty méně viditelné, jako je např. změna výrobce cihel, změna druhu tepelné izolace, změna oken či zasklení nebo dokonce pouze jiný způsob kotvení oken do ostění, použití jiného zdroje tepla, použití jiných fotovoltaických panelů… Změn, které mohou nastat v rámci provádění stavby je mnoho. Dříve byly vnímány jako nepodstatné, nyní se však podstatnými stávají, neboť z nich mohou vyplývat i významné reklamace. Součástí každé kolaudace (resp. uvedení do užívání) by podle mého názoru měl být aktualizovaný průkaz energetické náročnosti budovy vycházející z dokončené stavby.
Změny zavedené vyhláškou 264/2020 Sb. lze rozdělit do několika skupin
Vyhláška nově definuje formální úpravu a obsah průkazu. Nově je zvýrazněno pouze jedno hodnocení, které odráží primární energii. PENB obsahuje také jednoznačný výrok, zda budova splňuje, či nesplňuje požadavky na energetickou náročnost budov.
Vyhláška nově a přesněji definuje okrajové podmínky energetické náročnosti budovy, resp. referenční budovy, se kterou je hodnocená budova srovnávána. Vyhláška se odvolává na ČSN 730331-1, kde jsou uvedeny typické hodnoty užívání, klimatická data a další. Jsou změněny prakticky všechny referenční hodnoty, ať již se jedná o průměrný součinitel prostupu tepla, osvětlení, účinnosti zdrojů tepla, rekuperace tepla a chladu, pomocné energie…
Vyhláška nově upravuje faktory primární energie z neobnovitelných zdrojů, neboť primární energie je nově rozhodujícím hodnoceným kritériem. Dochází také ke změně výkladu pojmu primární energie. Podle nové definice se primární energií z neobnovitelných zdrojů energie rozumí energie, která neprošla žádným procesem přeměny a její výše se počítá pomocí faktorů primární energie z neobnovitelných zdrojů energie. Nejde tedy jako dřív o součet obnovitelné a neobnovitelné primární energie.
Jak vyhláška zpřísňuje požadavky na energetickou náročnost budovy
Součástí PENB je vždy doporučení, jaká opatření lze provést tak, aby došlo ke snížení energetické třídy budovy. Jedinou výjimkou jsou v tomto směru budovy, které jsou zařazeny do kategorie A.
A na závěr je vhodné připomenout, jaké energetické ukazatele musí nová budova splňovat:
- Primární energie z neobnovitelných zdrojů energie vztažená na metr čtvereční energeticky vztažné plochy.
- Celková dodaná energie za rok vztažená na metr čtvereční energeticky vztažné plochy.
- Průměrný součinitel prostupu tepla.
V tomto pokračování jsme se vyhlášce nevěnovali podrobně, neboť jde o odbornou problematiku, které se věnují energetičtí specialisté se zaměřením na energetické hodnocení budov. Ti musí absolvovat průběžné vzdělávání a neustále sledovat diskuzní fóra (např. facebook – Skupina energetických specialistů MPO). Těm ostatním se stejně jako v jiných oborech vyplatí, aby nevybírali toho nejlevnějšího, ale kvalitního a zkušeného energetického specialistu.