Zprávy a informace ČKAIT 2023|04

Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. (dále jen NSZ) prošel na jaře 2023 první velkou věcnou novelou, která od ledna 2024 postupně nabude účinnosti, ve znění zákona č. 152/2023 Sb. Se změnami a novinkami v právních předpisech vždy přichází i řada nejasností ohledně jejich výkladu a v případě NSZ jich s každou takovou novelou přibývá. V tomto článku se tedy zaměřujeme pouze na jeden okruh problémů, a to na otázku, jaký vliv bude mít rekodifikace stavebního práva na profesní odpovědnost za škodu ve vztahu k překrývání autorizací a pojištění.

Stavební zákon spolu s autorizačním zákonem a občanským zákoníkem totiž patří k nejvýznamnějším pramenům práva, které definují osobní odpovědnost autorizovaných osob (AO). Rámcová pojistná smlouva, sjednaná ve prospěch členů ČKAIT, se však řídí nejen platnými právními normami zveřejněnými ve sbírce zákonů či pojistnými podmínkami, ale opírá se také o komorové předpisy, jako jsou především řády, ale také obecně závazná pravidla ČKAIT. V nejasných otázkách jsou tu potom orgány Komory, které mohou tyto předpisy doplnit či upřesnit.

Jednoznačnost výkladu právních předpisů je pro správné vyhodnocení odpovědnosti za škodu nezbytná

Jelikož je legislativními změnami dotčena i míra odpovědnosti AO, musí i oblast pojištění reagovat správným vyhodnocením škodních rizik, podobně jako například v roce 2014, kdy nabyl účinnosti občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen NOZ). Stejně jako tehdy, i nyní je zásadní soulad novelizovaného NSZ s autorizačním zákonem a s ostatními právními normami či navazujícími podzákonnými předpisy. V případě ČKAIT jsou hned po právních normách rozhodující zmíněné vlastní komorové předpisy. Ty mají v právním řádu zvláštní postavení a jako stavovský předpis jsou pro členy ČKAIT závazné. Pojišťovna tak může hledat oporu nejen v autorizačním zákoně, ale i v pravidlech pro používání razítka, v profesním a etickém řádu či v jakýchkoliv dalších vnitrokomorových pravidlech. V zásadě všechny platné předpisy vydané orgány Komory a případně schválené příslušným ministerstvem mohou sehrát v konkrétních kauzách významnou roli.

Právní povědomí a znalost kompetencí v rámci svého oboru autorizace jsou důležitou prevencí

Základní orientace v zákonech či v předpisech ČKAIT je důležitá pro samotný výkon autorizovaných činností, má ovšem i funkci preventivní a právní povědomí AO může zamezit komplikacím. Neméně důležité je také povědomí o kompetencích v rámci svého oboru a specializace. Rostoucí míru rizika v profesní odpovědnosti je zapotřebí stále připomínat, neboť praxe stále častěji přináší situace, kdy AO odborně pochybí, zaviní škodu a má povinnost ji nahradit. AO se pak oprávněně obrací na pojišťovnu a ta následně prověřuje nejen to, zda škoda byla zaviněna v mezích platných zákonů, komorových předpisů a pojistných podmínek, ale i to, zda AO vykonávala činnost oprávněně, tedy v rámci svého oboru či specializace, pro které jí byla udělena autorizace. Při splnění těchto podmínek většinou pojištění spolehlivě zafunguje bez ohledu na charakter škody, protože samotné odborné profesní pochybení je zásadní podstatou, tedy hlavním předmětem pojistné ochrany.

Odpovídající obor autorizace je stěžejní předpoklad pro proplacení škody

Jedním ze stěžejních předpokladů úspěšného proplacení škody pojišťovnou je právě splnění podmínky, že AO vykonává činnost oprávněně, tedy v oboru, pro který jí byla udělena autorizace, a přihlíží se i ke specializaci v rámci příslušného oboru. K dnešnímu dni není rozhodující, zda k odbornému pochybení došlo při projektování, dozorování, vedení stavby či při dalších odborných činnostech, což je ovšem otázkou výkladu NSZ, zejména v oblasti projektové činnosti autorizovaných inženýrů.

Podle čeho pojišťovna rozhodne, že AO překročila hranici oboru, pro který jí byla udělena autorizace, a že vykonává činnost neoprávněně?

Pokud není jasný výklad nebo chybí prováděcí právní předpis, musí pojišťovna postupovat v souladu se zákonem hierarchicky tak, jak je uvedeno v předchozím textu. Zda AO při své činnosti ctí svůj obor i specializaci a vykonává tak činnost oprávněně, řeší jednotlivé předpisy, s tím že se zohledňuje jejich právní síla v právním řádu. Při posuzování způsobilosti AO se postupuje systematicky, přičemž nejdříve se použijí platné předpisy, zveřejněné ve sbírce zákonů.

Kde bude nejdříve hledat pojišťovna odpovědi na otázku překrývání oborů?

Problematiku ohledně autorizací řeší primárně autorizační zákon č. 360/1992 Sb. (dále jen AZ), který ovšem poskytne pouze velmi obecnou odpověď. Konkrétně § 5 odst. 3 definuje taxativní výčet všech oborů autorizací a následující § 6 přikládá význam specializacím. Na to potom navazují § 18 a § 19, které definují samotné vybrané činnosti ve výstavbě. Zde je nutné zdůraznit, že pojišťovna tento výčet nepovažuje za konečný a pojistná ochrana je rozšířena i na další související činnosti, které v tomto zákoně definované nejsou a které AO při výkonu své činnosti vykonávají. K otázce problematiky překrývání zde ovšem jasné odpovědi nenajdeme.

Novela autorizačního zákona může zvýšit míru samostatnosti, ale i odpovědnosti AO

Dříve očekávaná novela autorizačního zákona, plynoucí ze změnového zákona č. 284/2021 Sb., nepřinese z hlediska pojistné ochrany zásadní změny, což se ovšem nedá říct o vyšší míře rizika. V případě projektové činnosti autorizovaných inženýrů bude umožněno překrývání některých vybraných oborů doplněním § 18 odst. 2 AZ, u kterého je otázka výkladu naprosto klíčová. Toto doplněné ujednání dává na jedné straně zdánlivě větší svobodu většině inženýrů, kteří vykonávají projektovou činnost. Ti si tak mohou samostatně vypracovat jinak oborově vymezené profese, které jsou vyjmenované v tomto ujednání. V závěru tohoto ujednání se ovšem toto rozvolnění opět zmírňuje odkazem na § 12 odst. 6 AZ, který opět povinuje AO k přizvání odborníka na danou profesi „za všech okolností“. Potom však vyvstává otázka, proč se nový § 18 odst. 2 do AZ vkládal, když dle určitého výkladu těmto projektantům základní povinnosti přetrvávají.

Rozšíří se možnost překrývání oborů i na oblasti dozorových činností a vedení staveb? Riziko pravděpodobně poroste a je otázkou, do jaké míry. Přesah autorizací napříč obory má přinést mj. větší míru samostatnosti AO a lze předpokládat, že povinnost přizvat si na danou problematiku odborníka z příslušné profese se tímto v řadě případů upozadí. Vzhledem ke složitosti některých profesí a specifičnosti určitých oborů to nemusí být žádoucí.

Jak konkrétně dopadá novelizovaný stavební zákon z hlediska překrývání autorizací na oblast pojištění?

Dalším primárním pramenem práva je samotný stavební zákon. K dnešnímu dni stále platný zákon č. 183/2006 Sb. (dále jen SSZ) postupně „nahrazuje“ nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. (NSZ), jehož novelizované znění vyšlo letos ve Sbírce zákonů v podobě zákona č. 152/2023 Sb. a účinnosti nabude postupně v roce 2024.

Stejně jako novela autorizačního zákona z předchozího odstavce ani věcná novela NSZ v podobě zák. č. 152/2023 Sb. nepřináší změny ani tak do pojištění jako do zmíněné odpovědnosti AO. Novinek je v tomto směru celá řada, otázku překrývání tento novelizovaný předpis částečně narovnává, zde ovšem zásadní novinky nepřináší.

Konkrétně u projektové činnosti autorizovaného inženýra, popsané v předchozím odstavci, toto jakési zmírnění pravidel v podobě vloženého § 18 odst. 2 AZ částečně usměrňuje v § 162 odst. 3 NSZ tím, že projektantovi ukládá povinnost přizvat odborníka v oboru, není-li způsobilý PD zpracovat sám. Ovšem zmíněnou způsobilost již dále nelimituje a ta je tak jen otázkou výkladu, případně budoucích předpisů. Navíc nejde o novinku a tuto povinnost zakotvila již původní úprava v § 159 odst. 3 SSZ, z pohledu odpovědnosti a souvisejícího pojištění z hlediska překrývání oborů tedy ke změně nedochází.

Dále novela v tomuto směru konkretizuje především povinnosti AO v jednotlivých rolích, jako je stavbyvedoucí (§ 164 NSZ) či stavební dozor (§ 165 NSZ), což původně řešil jeden § 153 SSZ atd. Najdeme zde řadu okolností ovlivňujících odpovědnost AO, ovšem na otázku překrývání oborů novela nepřináší jednoznačnou odpověď, a nezbývá tedy, než tuto otázku řešit dál.

V případě NSZ změny vesměs dokreslují úvahu z předchozích textů, především že samostatnost plynoucí z překrývání oborů může vést k absenci přizvání specialisty na danou profesi, a tím pádem k nekompetentnímu rozhodnutí, které může být příčinou vzniku škody (či újmy). Z tohoto pohledu je respektování oborů autorizace zcela na místě, stejně jako snaha, aby tomu tak bylo i nadále. Ovšem autonomie rozhodnutí, zda přizvat specialistu, nebo konkrétní situaci vyřešit samostatně, bude přenesena mnohem více na stranu AO, její uvážení a odpovědnost.

Nicméně pokud zejména projektant – autorizovaný inženýr danou problematiku podcení a způsobí škodu, nebude to pojišťovna moci za určitých podmínek považovat za neoprávněnou činnost. Podle předpokladů to bude v souladu s výkladem novelizovaných právních norem a navazujících předpisů a pojištění AO zafunguje i v případě překrývání oborů.

Kde bude pojišťovna pátrat dál, když nenajde odpovědi na překrývání oborů ve Sbírce zákonů?

Nutné je zmínit také judikaturu, té je ovšem v této oblasti málo, vychází z původní legislativy, a navíc jsou všechny případy velmi specifické. Na řadě jsou tedy již zmíněné předpisy ČKAIT, které jsou dalším zdrojem pro hodnocení kompetencí, nejen pro překrývání autorizací, a jejich závaznost často světí příslušné ministerstvo. Těmito předpisy jsou vesměs řády Komory, které mají v této hierarchii zvláštní postavení. Tato forma stavovského předpisu nemá veřejnoprávní charakter a jeho závaznost je zúžena na členy určitého stavu, tedy členy Komory, což je směrodatné i pro pojišťovnu.

Překrývání oborů zatím nejlépe definuje komorový předpis

Vzhledem k tomu, že autorizační zákon řeší primárně podmínky udělení autorizace a překrývání oborů z něj nelze jednoznačně odvodit, přichází na řadu vnitřní předpis Komory nazvaný Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby (A 2.1), který narovnává nejasnosti i v řadě dalších oblastí a na otázku překrývání oborů zatím odpovídá nejlépe. Předpis zpracovala a aktualizuje Legislativní komise ČKAIT a je veřejně dostupný v PROFESISu. Poslední aktualizace proběhla v roce 2022. Nejedná se o běžnou pomůcku PROFESISu (jako jsou např. metodické a technické pomůcky). Zmíněné metodické a technické pomůcky mají v průběhu likvidace také své místo. Pojišťovna je může použít podpůrně, stejně jako Technické standardy ČKAIT, které zpracovává Technická komise ČKAIT a schvaluje představenstvo.

Práce pojišťovacího makléře a rozhodující výklad orgánů Komory

Když pojišťovna nenajde odpovědi ve Sbírce zákonů ani v navazujících předpisech, musí pátrat dál. Potom přichází na řadu makléř, který se po vyhodnocení situace často obrací na orgány Komory s prosbou o vyjádření. Pod dohledem pojišťovací komise zprostředkuje makléř stanovisko orgánu Komory pojišťovně, která na základě něj učiní rozhodnutí. Pojišťovna obvykle tato stanoviska bere jako závazná a v procesu likvidace škody jim přikládá rozhodující význam. O stanovisko se občas žádá Autorizační rada ČKAIT. Dále se lze opřít o stanovisko stavovského soudu, který může danou problematiku řešit v rámci stížnosti na AO. Historicky nám pomocnou ruku často podala Legislativní komise. Pojišťovna si je vědoma, že právě orgány ČKAIT mají k dané problematice nejvíce aktuálních informací, se kterými pracují ve smyslu zákonných novel. Nutno také říci, že v jednodušších kauzách pojišťovna nejen k problematice překrývání oborů přistupuje velmi racionálně, až benevolentně a v nejasnostech jedná ve prospěch pojištěného, tedy AO.

Podobné situace mohou nastat jak napříč obory, tak i napříč jinými odbornými činnostmi ve výstavbě. Otázka překrývání autorizací či oprávněnosti výkonu činnosti je jen jedna z mnoha. Opakovaně se řeší i otázky, kde je hranice pro vybrané činnosti ve výstavbě, zda se jedná o pochybení AO či zda škoda jde k tíži zhotovitele stavby. V tomto i v dalších obdobných případech pak postupuje makléř s pojišťovnou podobně. Z hlediska celého procesu má nejvyšší právní sílu zákon, svou roli hraje i judikatura a následují předpisy ČKAIT, které případně upřesní orgány Komory. Vedlejším přínosem celého tohoto procesu je, že zástupci komorových orgánů ve spolupráci s pojišťovacím makléřem a pod dohledem pojišťovací komise nejen hájí stavovské zájmy svých členů, ale vytváří též předpoklad pro řádný výkon jejich činnosti do budoucna. V podobných kauzách a v dynamickém právním prostředí tak vznikají jakési „komorové precedenty“, které v krajních situacích soudních sporů obvykle soudy potvrdí, což může být ve vztahu k právním jistotám AO jedině ku prospěchu.

Praktický příklad problému překrývání autorizací

Projektant „A“, který se angažuje v oblasti požární bezpečnosti staveb, ale má autorizaci v oboru Pozemní stavby (IP00), vypracoval a autorizoval projekt PBŘ pro svého kolegu „B“, také autorizovaného inženýra (IP00), tak jako mnohokrát před tím. Bohužel tentokrát se na kontrolním dni objevil problém a hasiči neodsouhlasili navržené řešení.

V tu chvíli se začala řešit otázka profesní odpovědnosti a možnost uplatnění náhrady vzniklé škody z profesního pojištění. Na rozdíl od jiných příkladů příběh projektanta „A“ neměl šťastný konec a vzniklou škodu musel uhradit z vlastních prostředků (naštěstí výše škody nebyla pro AO likvidační), a to z toho důvodu, že pojišťovna odmítla poskytnout pojistné plnění z důvodu neoprávněného výkonu činnosti AO.

Může tedy projektant autorizovaný v oboru Pozemní stavby jakožto odborník vypracovat řešení požární bezpečnosti na stavbě svého kolegy?

Autorizovaná osoba v oboru Pozemní stavby (IP00) může vypracovat a autorizovat projekt PBŘ, ale pouze v rámci svého projektu, který zastřešuje jako HIP, toto ovšem nemůže učinit na „cizím“ projektu. Pokud je třeba vypracovat projekt PBŘ, je nutné si přizvat specialistu v daném oboru, tedy IH00, příp. TH00.