Zprávy a informace ČKAIT 2022|04

30. června 2022 byl ve Sbírce zákonů pod č. 197/2022 Sb. publikován zákon o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Návrh zákona byl projednán ve stavu legislativní nouze, celý legislativní proces tak proběhl během měsíce června s tím, že zákon nabyl účinnosti již 1. července 2022.

Zákon se snaží reagovat na současnou situaci, kdy probíhá ozbrojený konflikt na území Ukrajiny, v jehož důsledku se dala do pohybu migrační vlna nebývalého rozsahu. Právní úprava v oblasti územního plánování i stavebního řádu je zaměřena na standardní potřeby obyvatel ČR a v rámci toho upravuje postupy pro ochranu veřejných zájmů. To s sebou pochopitelně při postupu podle jednotlivých standardních procesů nese riziko časové náročnosti posuzování těchto zájmů. Zákon pak pro tuto oblast upravuje zvláštní postupy. Účel a smysl tohoto zákona je jistě v pořádku, nicméně je potřeba si uvědomit, že jeho účinností se nám tu objevil tzv. malý stavební zákon, který se používá přednostně před platným stavebním zákonem. Doufejme tedy, že tento zákon bude všemi zúčastněnými subjekty užíván řádně, a to pouze v souladu s jeho účelem.

Co tento zákon přináší?

Navrhovaná právní úprava stanovuje zvláštní postupy v oblasti územního plánování a stavebního řádu, a to s ohledem na akutní potřebu zajištění bydlení nebo ubytování a případně dalších staveb související veřejné infrastruktury v návaznosti na zvýšení počtu osob s pobytem v České republice v důsledku probíhajícího ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny. Zákon upravuje postup obcí při rozhodování o výjimce z územního nebo regulačního plánu a stavebních úřadů při umísťování a povolování staveb, které mají sloužit ke zmírnění následků způsobených invazí vojsk Ruské federace na Ukrajinu. Na základě tohoto zákona tedy nemá docházet k realizaci jakýchkoliv staveb sloužících obecně např. pro účely bydlení či ubytování, ale pouze nezbytných staveb, které mají sloužit k výše uvedenému účelu.

Zákon představuje speciální právní úpravu k platnému stavebnímu zákonu, což znamená, že se v jím upravených věcech použije přednostně. Pokud tento zákon neupravuje určitou věc vůbec nebo ji upravuje jen částečně, použije se podpůrně stavební zákon, potažmo správní řád a další právní předpisy (např. zákon o ochraně veřejného zdraví, vodní zákon, zákon o požární ochraně atd.).

Zákon upravuje záměrně pouze zvláštní procesní postupy při umísťování, povolování a realizaci nezbytných staveb. Na jejich následný „život“, jako je údržba nebo změny ve způsobu užívání, se následně plně uplatní ustanovení stavebního zákona, resp. právních předpisů v oblasti stavebního práva.

Definice nezbytné stavby

Zákon zavádí pojem nezbytné stavby (§ 2 odst. 1), která je definována jako stavba sloužící ke zmírnění následků hromadného přílivu osob v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, pokud jde o

1. stavbu nebo soubor staveb pro bydlení nebo ubytování, vzdělávání, výchovu a školské služby, zdravotní nebo sociální služby a stavby technické a dopravní infrastruktury s nimi související,
2. změnu v účelu užívání stavby podmíněnou změnou dokončené stavby, která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, nebo
3. změnu dokončené stavby.

Nezbytná stavba je z důvodu účelu, jemuž slouží, a vzhledem k cílům, kterých má být její realizací dosaženo, upravena jako stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného souhlasu s provedením nezbytné stavby podle § 96a současného stavebního zákona č. 183/2006 Sb.

Z režimu nezbytných staveb jsou vyloučeny obecně záměry stavby, soubory staveb, změny v účelu užívání a změny dokončené stavby, které podléhají posouzení vlivů na životní prostředí, neboť se jedná o záměry, které svým rozsahem jednoznačně přesahují účel a smysl této nové právní úpravy. Mají-li být tyto stavby posuzovány, je tak nutno učinit s ohledem na evropskou legislativu, po provedeném procesu posouzení vlivů na životní prostředí a standardním povolovacím procesu spolu s odpovídajícím zapojením veřejnosti.

Vlastnictví nezbytné stavby

Zákon s ohledem na charakter nezbytné stavby vymezuje, že stavebníkem nezbytné stavby je Česká republika nebo její příspěvková organizace, a dále kraj, obec nebo jimi zřízená nebo založená právnická osoba. Obdobné platí i pro vlastnictví nezbytných staveb. Předpokladem realizace nezbytných staveb je totiž také případná finanční participace ze strany veřejných rozpočtů.

Je-li pro nezbytnou stavbu potřeba zřídit stavbu technické infrastruktury, pak povinnost zřízení nese na své náklady stavebník nezbytné stavby. Stavebník nezbytné stavby se při změně stavby technické infrastruktury na stavbu trvalou stává jejím vlastníkem natrvalo. Ostatní příslušná ustanovení zvláštních právních předpisů pro zřízení a provoz stavby technické infrastruktury (vyjma povinnosti zřízení na své náklady) tím nejsou dotčena. Případné vlastnické změny musí být dojednány mezi vlastníkem nezbytné stavby a provozovatelem technické infrastruktury.

Rozhodnutí o výjimce

Nezbytnou stavbu bude možné umístit do území nejen v souladu s územně plánovací dokumentací, ale také na základě rozhodnutí o výjimce z územního nebo regulačního plánu (§ 4 odst. 1). Tímto bude umožněno obcím v případě potřeby rychle reagovat na potřebu výstavby např. ubytovacích kapacit pro uprchlíky i v případě, kdy výstavba na stávajících plochách určených pro stavby bydlení či ubytování není možná.

Rozhodnutí o výjimce z vybraných ustanovení územního plánu, popřípadě regulačního plánu, může na základě žádosti stavebníka udělit rada obce v případě, že vybraná ustanovení územního nebo regulačního plánu znemožňují umístění nezbytné stavby. Jelikož se ale jedná o zásah do územně plánovací dokumentace obce, která je v samostatné působnosti schvalována zastupitelstvem, ustanovení § 4 odst. 3 zákona upravuje, že zastupitelstvo obce si může rozhodování o výjimce vyhradit namísto rady obce.

Výjimku lze udělit pouze v rozsahu uvedeném v § 4 odst. 2 zákona. Musí se jednat o pozemky, které jsou buď v zastavěném území, nebo jsou součástí vymezených zastavitelných ploch nebo ploch přestavby. Současně také musí platit, že tyto pozemky jsou vymezeny územním plánem jako plochy stávajícího nebo požadovaného způsobu využití, a to plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení, veřejná prostranství, smíšené obytné plochy, výroba a skladování a smíšené výrobní plochy.

Proti rozhodnutí o výjimce není přípustné odvolání. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o výjimce je nerozlučně spjato s konkrétní nezbytnou stavbou, zákon v § 4 odst. 5 stanoví, že rozhodnutí o výjimce platí pouze po dobu trvání nezbytné stavby. Proto pokud by se měla nezbytná stavba stát postupem podle § 14 tohoto zákona a podle stavebního zákona stavbou trvalou, je nutné, aby v době rozhodování o změně nezbytné stavby na stavbu trvalou byla nezbytná stavba v souladu s územně plánovací dokumentací. (V červenci 2022 vyšel nový metodický pokyn MMR k uplatnění výjimek ze stavebního zákona.)

Možnost odchýlit se od technických požadavků

Ustanovení § 5 zákona dává stavebníkovi možnost odchýlit se při provádění nezbytné stavby od vybraných ustanovení prováděcích právních předpisů k současnému stavebnímu zákonu, kterými jsou stanoveny obecné požadavky na výstavbu. Konkrétně jde o vybraná ustanovení:

• vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, a to
  • § 20 odst. 1 – V souladu s cíli a úkoly územního plánování a s ohledem na souvislosti a charakter území je obecným požadavkem takové vymezování pozemků, stanovování podmínek jejich využívání a umísťování staveb na nich, které nezhoršuje kvalitu prostředí a hodnotu území.
  • § 20 odst. 2 – V zastavěném území obce, která nemá územní plán, územní plán obce, regulační plán nebo územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, lze vymezovat pozemky a umísťovat stavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci, pro stavby občanského vybavení souvisejícího a slučitelného s bydlením a rekreací, a pro stavby dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství; vymezování jiných pozemků a umísťování dalších staveb na nich je možné, jen pokud tyto stavby nesnižují kvalitu životního prostředí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy.
  • § 20 odst. 5 písm. a) – Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití pozemku a užívání staveb na něm umístěných v rozsahu požadavků příslušné české technické normy pro navrhování místních komunikací, což zaručuje splnění požadavků této vyhlášky.
  • § 20 odst. 7 – Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby.
  • § 21 – pozemky staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci
  • § 22 – pozemky veřejných prostranství
  • § 24 – zvláštní požadavky na umísťování staveb
• vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, a to
  • § 5 – rozptylové plochy a zařízení pro dopravu v klidu
  • § 7 – oplocení pozemku
  • § 8 odst. 1 písm. f) – Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými je pod písm. f) úspora energie a tepelná ochrana.
  • § 11 odst. 1 – U nově navrhovaných budov musí návrh osvětlení v souladu s normovými hodnotami řešit denní, umělé i případné sdružené osvětlení, a posuzovat je společně s vytápěním, chlazením, větráním, ochranou proti hluku, prosluněním, včetně vlivu okolních budov a naopak také vlivu navrhované stavby na stávající zástavbu.
  • § 11 odst. 2 – Obytné místnosti musí mít zajištěno denní osvětlení v souladu s normovými hodnotami.
  • § 11 odst. 4 – V pobytových místnostech musí být navrženo denní, umělé a případně sdružené osvětlení v závislosti na jejich funkčním využití a na délce pobytu osob v souladu s normovými hodnotami.
  • § 11 odst. 5 – Pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené nebo nucené větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace vnitřní teploty. Pro větrání pobytových místností musí být zajištěno v době pobytu osob minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25 m³/h na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 1/h. Jako ukazatel kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO², jehož koncentrace ve vnitřním vzduchu nesmí překročit hodnotu 1 500 ppm.
  • § 11 odst. 7 – Záchody, prostory pro osobní hygienu a prostory pro vaření musí mít umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami, musí být účinně odvětrány v souladu s normovými hodnotami a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace vnitřní teploty.
  • § 11 odst. 8 – Spíže a komory na uskladnění potravin musí být účinně odvětrány.
  • § 12 – další požadavky na denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění
  • § 13 – proslunění
  • § 39 – bytové domy
  • § 40 – rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci
  • § 43 a 44 – stavby ubytovacích zařízení
  • § 45 odst. 1 – Hygienická zařízení v částech ubytovacích zařízení uvedených v § 45 odst. 5 a v samostatných provozovnách stravovacích služeb musí být vybavena podtlakovým větráním, které musí být v provozu po celou jejich provozní dobu, pokud není instalována časová regulace.
  • § 45 odst. 2 – Každé ubytovací zařízení musí být připojeno na veřejnou telefonní síť. Ubytovací zařízení s ubytovací kapacitou vyšší než 75 osob musí být vybaveno rozhlasem umožňujícím řízení evakuace. Ubytovací zařízení s ubytovací kapacitou vyšší než 30 osob musí být vybaveno zařízením pro akustický a optický signál vyhlášení poplachu.
  • § 45 odst. 5 – Hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností jsou stanoveny jiným právním předpisem.
  • § 49 odst. 1 až 3, 5, 6 a 8 – stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení
• nařízení hl. m. Prahy č. 10/2016 Sb., kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy), a to
  • § 11 – obecné zásady vymezování pozemků a veřejných prostranství
  • § 14 – šířky uličních prostranství
  • § 18 – požadavky na technickou infrastrukturu a technickou vybavenost
  • § 30 – požadavky na oplocení
  • § 32 – kapacity parkování
  • § 33 – forma a charakter parkování
  • § 44 – výšky a plochy místností
  • § 45 – proslunění, denní a umělé osvětlení
  • § 46 odst. 2 – Pobytové místnosti, vyjma místností ve stavbách pro rodinnou rekreaci a ubytovacích jednotek, musí být větrány tak, aby byla dodržena hodnota maximální přípustné koncentrace oxidu uhličitého 1 500 ppm při pobytu osob.
  • § 46 odst. 3 – Záchody, prostory pro osobní hygienu a prostory pro vaření musí být účinně odvětrány v souladu s hodnotami uvedenými v bodě 4 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a musí být vytápěny s možností regulace přívodu tepla. Spíže a komory na uskladnění potravin musí být účinně odvětrány.
  • § 51 – odpady

Je nutné zdůraznit, že § 5 zákona nestanoví stavebníkovi povinnost odchýlit se od vyjmenovaných ustanovení při realizaci nezbytné stavby, ale pouze možnost. Je tedy na volbě stavebníka, zda nezbytnou stavbu realizuje v režimu tohoto ustanovení, nebo při jejím projektování dodrží všechny technické požadavky stanovené právními předpisy. Stavebník si totiž při projektování nezbytné stavby musí být vědom, že nezbytná stavba je stavbou dočasnou a změna dočasné stavby na stavbu trvalou vyžaduje ve smyslu § 14 dodržení všech technických požadavků na „běžné“ stavby.

Podle důvodové zprávy je smyslem a cílem ustanovení § 5 zákona umožnit pružně a rychle reagovat na stavby, které sice nedodrží všechny běžně vyžadované požadavky na výstavbu, ale jejich realizace je v daný okamžik nezbytná k řešení vzniklé uprchlické krize.

Společný souhlas

Ustanovení § 6 odst. 1 uvádí, že stavebník může nezbytnou stavbu provést na základě společného souhlasu podle § 96a současného stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Nad rámec stavebního zákona se tak rozšiřuje okruh staveb, u kterých k jejich umístění a realizaci postačí společný souhlas. Normálně by se totiž jednalo o stavby, které by bez stanovení speciálního režimu vyžadovaly územní rozhodnutí o umístění stavby a k jejich provedení i stavební povolení.

Při „povolení“ nezbytné stavby se tedy bude procesně postupovat podle § 96a stavebního zákona s odchylkami, které stanoví v dalších ustanoveních tento zákon (např. odchylky v rozsahu společného oznámení, ve lhůtách pro dotčené orgány a lhůtách pro vydání společného souhlasu).

S ohledem na skutečnost, že nezbytnou stavbou mohou být často soubory staveb, kdy vedlejší stavbou mohou být i stavby v příslušnosti speciálního stavebního úřadu, je zákonem stanovena příslušnost stavebních úřadů obdobně jako v případě vydání společného povolení (společné územní rozhodnutí a stavební povolení). Úprava společného souhlasu tak, jak je současným stavebním zákonem nastavena, totiž neumožňuje jeho vydání pro soubor staveb, ve kterém je k povolení jednotlivých staveb obsažených v souboru staveb příslušný rozdílný stavební úřad. Zákon tedy v tomto ohledu obsahuje speciální právní úpravu ke stavebnímu zákonu.

Společné oznámení nezbytné stavby

Vzhledem k charakteru nezbytných staveb, jenž by měl být primárně dočasný, a to s ohledem na účel nezbytných staveb, zákon stanoví, že tyto stavby lze realizovat pouze po omezenou dobu po nabytí účinnosti tohoto zákona. Jedná se totiž o opatření mimořádné, které má zmírnit dopady náporu vysídlených osob. Oznámit nezbytnou stavbu proto bude podle § 7 odst. 1 možné pouze po dobu jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději tedy do 1. července 2023.

Náležitosti společného oznámení upravuje obecně § 96a odst. 2 ve spojení s § 96 odst. 3 a § 105 současného stavebního zákona. Zákon pro nezbytné stavby zužuje náležitosti společného souhlasu, resp. dokladů, které je nutné ke společnému souhlasu připojit, na doklady v nezbytném rozsahu.

Zůstává zachována povinnost stavebníka připojit ke společnému oznámení závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady podle jiných právních předpisů a stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem.

S ohledem na možnost odchýlit se od vybraných ustanovení prováděcích právních předpisů ke stavebnímu zákonu vznikla i možnost předložit namísto klasické projektové dokumentace, která by jinak byla povinnou přílohou společného oznámení, i zjednodušenou projektovou dokumentaci nezbytné stavby, jež obsahuje jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy. Z důvodu zajištění požární bezpečnosti staveb je však i nadále stavebník povinen k oznámení přiložit požárně bezpečnostní řešení stavby, pokud je podle jiného právního předpisu vyžadováno.

Povinnou přílohou oznámení nezbytné stavby nejsou souhlasy „sousedů“, tedy osob, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být umístěním stavebního záměru přímo dotčeno. Podle § 10 odst. 4 zákona se však i těmto osobám bude společný souhlas doručovat, aby mohly využít případné soudní ochrany.

Je zachována povinnost stavebníka připojit ke společnému oznámení souhlas vlastníka pozemku nebo stavby podle § 184a současného stavebního zákona jako podklad pro vydání veřejnoprávního titulu pro realizaci stavby, jde-li o stavbu realizovanou na cizím pozemku nebo stavbě. Stejně jako u „běžných“ staveb není stavebník oprávněn na cizím pozemku nebo stavbě stavět bez příslušného soukromoprávního titulu, za jehož zajištění odpovídá (např. práva stavby, případně nájmu apod.).

Povinnou náležitostí společného souhlasu je návrh stavebníka na stanovení lhůty, ve které bude nezbytná stavba provedena. Nezbytná stavba má být nejen rychle procesně povolena, ale také musí být co nejdříve provedena, aby mohla sloužit svému účelu.

Stavebník bude také v rámci oznámení povinen stavebnímu úřadu dodat prohlášení o účelu užívání nezbytné stavby spolu s uvedením následků hromadného přílivu vysídlených osob v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, aby bylo možné určit, že navrhovaná stavba skutečně svým účelem spadá pod režim zákona. Jelikož nezbytná stavba nevyžaduje kolaudační rozhodnutí ani kolaudační souhlas, lze ji užívat pouze k účelu vymezenému ve společném souhlasu.

Zahájení provádění nezbytné stavby v době trvání nouzového stavu

Ustanovení § 8 odst. 1 upravuje pro případy, kdy realizaci nezbytných staveb sloužících k ubytování nařídí vláda nebo hejtman kraje podle krizového zákona, možnost zahájit provádění nezbytné stavby, která bude zároveň výrobkem plnícím funkci stavby, i bez společného předchozího souhlasu. To však z důvodu obrany a bezpečnosti státu nebude možné v případě tzv. vymezených území ve smyslu § 175 současného stavebního zákona.

Zákon však stanoví, že společné oznámení a všechny povinné přílohy oznámení podle § 7 odst. 2 zákona musí být stavebnímu úřadu dodatečně doloženy.

Nedojde-li následně k vydání souhlasu z důvodu, že nezbytná stavba nesplňuje požadavky podle tohoto zákona, je nutné takovou stavbu jako nepovolenou odstranit postupem podle stavebního zákona.

Dotčené orgány a vlastníci technické infrastruktury

Dotčený orgán vydá závazné stanovisko k nezbytné stavbě bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy byl o vydání závazného stanoviska požádán. Pro tyto případy je tedy zkrácena obecná lhůta pro vydání závazného stanoviska z 30 na 15 dnů, přičemž tuto lhůtu nelze prodloužit. V ostatním se na vydání závazného stanoviska dotčeného orgánu pro nezbytné stavby uplatní jak obecná úprava podle § 149 správního řádu, tak i zvláštní právní úprava podle § 4 odst. 9 až 12 současného stavebního zákona (zejména fikce souhlasného závazného stanoviska bez podmínek, uplyne-li marně lhůta pro jeho vydání).

Obdobně je zkrácena i lhůta pro vydání vyjádření vlastníků technické infrastruktury, opět na 15 dnů ode dne podání žádosti stavebníka. Nedodržení této lhůty nemá za následek fikci, ale je obdobně jako v případě „běžných“ staveb přestupkem vlastníka technické infrastruktury ve smyslu § 179 odst. 3 písm. a) současného stavebního zákona, za který může být stavebním úřadem uložena pokuta až do výše 200 000 Kč.

Vydání společného souhlasu

Společný souhlas vydá stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení úplného společného oznámení stavebnímu úřadu.

Dojde-li stavební úřad k závěru, že společné oznámení nezbytné stavby nesplňuje podmínky pro vydání společného souhlasu, nebo mohou být přímo dotčena práva dalších osob kromě osob uvedených v § 10 odst. 3 zákona, sdělí žadateli, že společný souhlas nemůže být vydán. Jde o speciální právní úpravu k současnému stavebnímu zákonu. Stavební úřad „tedy“ nebude překlápět řízení o vydání společného souhlasu do společného územního a stavebního řízení. V takovém případě musí stavebník nedostatky oznámení odstranit, nebo upravit dokumentaci nezbytné stavby a podat společné oznámení znovu, případně požádat o povolení nezbytné stavby v některém ze standardních režimů podle stavebního zákona.

Oproti standardní úpravě podle stavebního zákona je stanoveno, že společný souhlas bude obsahovat i podmínky pro provedení nezbytné stavby z důvodu zajištění ochrany veřejných zájmů, vyplynou-li tyto podmínky ze závazných stanovisek dotčených orgánů.

Oznámení o záměru užívání nezbytné stavby a užívání dokončené nezbytné stavby

Stavebník je povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním dokončené nezbytné stavby nejméně 7 dnů předem.

S ohledem na charakter nezbytných staveb a jejich účel se navrhuje stanovit, že užívat nezbytnou stavbu lze po vydání souhlasu s užíváním nezbytné stavby vydaném při kontrolní prohlídce, nebo po uplynutí 7 dnů ode dne oznámení o záměru užívání nezbytné stavby. Nezbytná stavba proto nevyžaduje kolaudační souhlas ani rozhodnutí podle § 119 a násl. současného stavebního zákona, byť by jinak kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí vyžadovala.

Stavební úřad provede bezodkladně po doručení oznámení o záměru užívání nezbytné stavby kontrolní prohlídku stavby a ověří, zda stavba byla provedena v souladu s dokumentací podle § 7 odst. 2 písm. c) a v souladu s § 5 tohoto zákona a zda její užívání nebude ohrožovat život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí. V řízení na místě může stavební úřad v případě zjištění nedostatků nezbytné stavby její užívání zakázat. Užívat nezbytnou stavbu v případě zákazu jejího užívání lze pouze po odstranění zjištěných nedostatků a na základě souhlasu stavebního úřadu v souladu s § 12 odst. 2 zákona.

Splňuje-li nezbytná stavba všechny návrhem stanovené podmínky, stavební úřad vydá souhlas s jejím užíváním. V souhlasu s užíváním nezbytné stavby může stavební úřad i nařídit odstranění případných nedostatků, které však zásadně nebrání jejímu užívání, resp. neznamenají ohrožení života nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnosti anebo životního prostředí.

Soudní přezkum

Proti vydanému společnému souhlasu není s ohledem na jeho právní formu (úkon podle části čtvrté správního řádu) přípustné odvolání. Ustanovení § 13 odst. 1 nicméně připouští možnost podat proti společnému souhlasu žalobu, a to do 1 měsíce ode dne doručení souhlasu s provedením nezbytné stavby. To se bude týkat zejména „sousedů“.

Změna doby trvání nebo účelu nezbytné stavby

Nezbytná stavba bude vždy povolena jako stavba dočasná s dobou trvání maximálně 3 roky. Nicméně v čase se může objevit důvod, aby realizovaná stavba byla zachována jako stavba trvalá.

V takovém případě bude možné postupem podle § 126 současného stavebního zákona (po nabytí účinnosti nového stavebního zákona podle § 239 zákona č. 283/2021 Sb.) změnit nezbytnou stavbu na stavbu trvalou. Možnost podat žádost o změnu v užívání stavby je však s ohledem na charakter nezbytné stavby omezena pouze po dobu trvání nezbytné stavby. Nabytím právní moci rozhodnutí o změně v užívání stavby dojde ke ztrátě „statusu“ nezbytné stavby a nezbytná stavba se stane stavbou „běžnou“. V takovém případě však bude muset nebytná stavba splňovat všechny požadavky vyžadované stavebním zákonem, jeho prováděcími právními předpisy a dalšími právními předpisy, jinak bude nutné nezbytnou stavbu odstranit. Změna nezbytné stavby na stavbu trvalou proto bude možná jen v případě, že bude nezbytná stavba v souladu s územně plánovací dokumentací a cíli a úkoly územního plánování, obecnými požadavky na výstavbu a jinými právními předpisy.

Jak uvádí důvodová zpráva k zákonu, výjimka z územně plánovací dokumentace podle § 4 tohoto zákona se v tomto případě neuplatní. Musí být tudíž naplněno ustanovení § 126 odst. 3 současného stavebního zákona, tedy v tomto kontextu musí být změna v souladu s územně plánovací dokumentací.