Jak správně členit stavbu v čase a v objemu
Terminologický slovníček k tématu členění stavby v platných stavebních předpisech je nezbytný pro jednotný přístup a výklad. Z důvodů předběžné opatrnosti doporučujeme ve smlouvách uvádět definice pojmů. Jinak v případě sporu musí stavební podnikatel prokazovat, že stavebníkovi byly použité pojmy známé.
V zájmu jednotného přístupu a výkladu je třeba nejdříve zjistit, nakolik se členěním stavby v čase a objemu zabývají platné stavební předpisy. Platné stavební předpisy neobsahují ustanovení o členění stavby v čase. Zabývají se jen členěním staveb dle objemu.
Platný stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) definuje v § 2 a 3 mj. tyto základní pojmy:
- Souborem staveb se rozumí vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho stavebního záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem.
- Stavbou hlavní v souboru staveb se rozumí stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb. Vedlejší stavbou v souboru staveb se rozumí stavba, která se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní.
- Zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu podle § 2 odst. 3. Při pochybnostech o tom, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu. Zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se považuje za stavbu pro reklamu.
Ve významu část stavby používá stavební zákon termín objekt, technologický objekt, technická, technologická, provozní či komunikační zařízení, aniž by tyto termíny blíže vysvětlil či definoval. V platném stavebním zákoně bylo použití termínu objekt až do novely provedené zákonem č. 225/2017 Sb. spíše výjimkou; po této novele je častější.
Platná vyhláška o dokumentaci staveb č. 499/2006 Sb. při popisu rozsahu a obsahu jednotlivých typů a úrovní projektové dokumentace člení stavby na objekty, technická a technologická zařízení a soubory. Používá termín objekt s přívlastkem stavební, pozemní, inženýrský, někdy i technologický, provozní soubor (také dílčí provozní soubor, funkční soubor), provozní celek, aniž by jejich význam a obsah definovala.
V používání těchto termínů není vyhláška konzistentní. Někde staví vedle stavebních a inženýrských objektů technická a technologická zařízení, jinde používá označení technologický objekt. Chybí popis významu a jasně definovaný vztah mezi provozními celky, provozními soubory, dílčími provozními soubory a funkčními soubory. Přetrvává nejistota v členění stavby.
Použití termínu objekt ve vyhlášce o dokumentaci staveb se znásobilo po její novele provedené vyhláškou č. 405/2017 Sb. Zatímco před touto novelou se termín objekt v textu vyhlášky č. 499/2006 Sb. objevoval cca 45×, po novele je používán 323×, mnohdy naprosto nadbytečně (objekt mostu místo most). Citovanou novelou byla vyhláška o dokumentaci staveb rozšířena o další přílohy týkající se rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb a ve vyhlášce se potkala terminologie používaná u pozemních a u dopravních staveb. Tato novela vnesla do textu vyhlášky naprostý zmatek, co se týče členění stavby. Před novelou opakovala vyhláška ve více přílohách následující definici: „Stavby lze, podle charakteru, členit na provozní celky, které se dále dělí na provozní soubory a dílčí provozní soubory nebo funkční soubory. Technologická zařízení jsou výrobní a nevýrobní.“ Současná platná podoba vyhlášky tyto definice neobsahuje.
Termín objekt (resp. stavební objekt) v platných technických normách
V českých technických normách je používání termínu objekt velmi rozšířené. Existuje 122 ČSN (resp. převzatých evropských norem, tj. ČSN EN), které mají slovo objekt ve svém názvu. Že je tento termín používán v technické normalizaci nadbytečně, ukazují příklady převzatých evropských norem a srovnání jejich anglických a českých názvů:
| Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty | Fire protection of buildings - Industrial buildings |
| Požární bezpečnost staveb – Objekty pro zemědělskou výrobu | Fire protection of buildings - Buildings for agricultural production |
| Požární bezpečnost staveb – Obsazení objektů osobami | Fire protection of buildings - Person/surface rate in buildings |
| Požární bezpečnost staveb – Objekty spojů a poštovních provozů | Fire protection of buildings - Buildings for telecommunication service and for post service |
| Projektování mostních objektů | Standard Specifications for Bridges |
| Navrhování konstrukcí ražených podzemních objektů. Společná ustanovení | Design of structures for driven tunnels. Common provisions |
Členění stavby podle zrušených stavebních předpisů – obchodní zvyklost
Velmi detailně se členění stavby věnovaly již zrušené vyhlášky o dokumentaci staveb (např. vyhláška č. 163/1973 Sb., vyhláška č. 105/1981 Sb., vyhláška č. 5/1987 Sb.). V zásadě shodně definovaly následující pojmy:
- Stavební objekt je prostorově ucelená nebo alespoň technicky samostatná část stavby, která plní vymezenou účelovou funkci.
- Ucelenou částí stavby se rozumí část stavby umožňující technicky a organizačně samostatný provoz (užívání) při splnění všech podmínek zajišťujících zdraví a bezpečnost osob. Poznámka: Tato definice byla důležitá zejména ve vztahu k časovému provádění stavby a k postupnému uvádění stavby do provozu.
- Provozní soubor (dílčí provozní soubor) je souhrn strojů a zařízení včetně jejich montáží a inventáře, který slouží k zajištění samostatného (dílčího) technologického nebo netechnologického procesu určeného projektovou dokumentací a je zpravidla uváděn do provozu v souvislém čase.
- Provozní celek je souhrn vzájemně navazujících provozních souborů včetně jejich montáží a inventáře, který slouží k zajištění samostatného uceleného technologického nebo obdobného netechnologického procesu určeného projektovou dokumentací a je zpravidla uváděn do provozu v souvislém čase.
- Obytný soubor je souborem bytových stavebních objektů a stavebních objektů, popř. provozních souborů technické a občanské vybavenosti. Obytný soubor je podle svého rozsahu stavbou, bude-li realizován v souvislém časovém období zpravidla tří až čtyřletém, nebo je souborem staveb.
- Vyhlášky dělily stavební objekty na pozemní objekty, inženýrské objekty a objekty pro zvláštní účely. Provozní soubor se může dále členit na provozní jednotky, ty pak na základní jednotky (resp. se soubor člení přímo na základní jednotky). Mezi projektové podklady patřily zejména „katalogové listy, prospekty, podnikové normy a jiné publikace obsahující popis, hlavní rozměry, hmotnosti a výkony základních a provozních jednotek“.
- Etapy stavby: Stavbu je možno z hlediska postupného provádění v čase členit na etapy. Etapu tvoří jedna nebo více ucelených částí stavby.
Podrobnější členění stavebních objektů obsahovala jednotná klasifikace stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy, vydávaná formou závazné vyhlášky Federálního statistického úřadu. Klasifikace byla čtyřstupňová (obory, skupiny objektů, podskupiny objektů, konstrukčně materiálová charakteristika).
Tyto pojmy z již zrušených stavebních předpisů se ve stavební praxi stále používají, nejsou v rozporu s platnými stavebními předpisy, a lze je proto označit za obchodní zvyklost. Mohou se použít např. ve smlouvách, pokud se na nich se smluvním partnerem dohodneme. K tomu nám uvádí platný občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů): „V právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Není-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, jež nemá donucující účinky, jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana určitou zvyklost musela znát a s postupem podle ní byla srozuměna.“ (§ 558 odst. 2 občanský zákoník) Poznámka: Ustanovení, které nemá donucující účinky, je ustanovení dispozitivní povahy; donucující účinky vyvolává ustanovení kogentní povahy.
Z důvodů předběžné opatrnosti doporučujeme věnovat ve smlouvách vždy pozornost tzv. normování pojmů, tedy vložit do smlouvy článek definující nebo vysvětlující použité termíny. Občanský zákoník § 557 stanoví: „Připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.“
Občanský zákoník § 558 odst. 1 dbá na ochranu spotřebitele: „V právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně. Není-li však druhá strana podnikatelem, musí ten, kdo se toho dovolává, prokázat, že druhé straně musel být takový význam znám.“