Připomínáme si 30 let ČKAIT
V roce, kdy ČKAIT oslavuje 30 let své existence, je druhou nejpočetnější profesní komorou v ČR s více než 30 tisíci členy. Tomu odpovídá i úroveň komunikace se státní správou a dalšími organizacemi. Zvyšující se počet členů také klade nové požadavky na organizování práce a odborné činnosti.
Jak to celé začalo? Stavovské inženýrské uskupení v naší zemi prošlo od roku 1866, kdy byla založena první Inženýrská komora pro Království české, bouřlivým vývojem. S různými názvy, pod různými režimy a s různými úpravami fungovala Komora až do roku 1951. Po zrušení institutu „úředně autorizovaného civilního inženýra“, byla po téměř sto letech Inženýrská komora zrušena také.
[caption id="attachment_9243" align="alignnone" width="800"]
Strom života profesních organizací činných ve výstavbě na území ČR[/caption]
Vznik autorizačního zákona
Po sametové revoluci se začalo mluvit o obnovení činnosti Inženýrské komory. Přípravy započaly na sjezdu Českého svazu stavebních inženýrů (ČSSI) již 27. ledna 1990 v Brně. Byla vytvořena Legislativní komise, v níž pracovali tito zástupci poboček ČSSI: Horymír Coufal, František Čejka, Leoš Hobst (později Miroslav Čermák a Jiří Kuchynka), Václav Mach (předseda), Miloslav Mašek, Radko Mošner, Miroslav Najdekr, Jiří Novák, Václav Oupor (místopředseda), Vladimír Provazník, Miroslav Rec, Bohumil Rusek (tajemník) a Jiří Schandl. Po třech letech práce byla 24.4. schválena novela stavebního zákona a 17. května 1992 byl schválen Autorizační zákon č. 360/1992 Sb. Tyto dokumenty určují právní rámec výkonu činnosti autorizovaných inženýrů, techniků, stavitelů i architektů.
Vznik komor
Začala další etapa. Byly jmenovány dva přípravné výbory pro vznik dvou komor ČKAIT a ČKA. Dosavadní tříletá úzká spolupráce mezi architekty a inženýry se bohužel omezila. Předsedou Ustavujícího výboru pro vznik ČKAIT byl zvolen Václav Mach, místopředsedy byli Miroslav Čermák, Bořivoj Málek, Miroslav Najdekr a Bohumil Rusek. Připravoval se zejména organizační a autorizační řád. ČSSI zapůjčil Komoře první kanceláře v Legerově ulici, větší akce se konaly na Václavském náměstí v Nadaci ABF a na stavební fakultě ČVUT.
První Shromáždění delegátů
Několikaleté přípravné období bylo završeno 28. listopadu 1992 prvním Shromážděním delegátů, tj. všech členů Komory. Tehdy nás bylo 229 a setkali jsme se v Obecním domě v Praze. Shromáždění zvolilo první řádné orgány ČKAIT – představenstvo, stavovský soud a dozorčí radu. Prvním předsedou Komory se stal Václav Mach, předsedou Dozorčí rady Antonín Pokorný a předsedou Stavovského soudu Josef Mach. Prvním předsedou autorizační rady jmenované ministrem hospodářství se následně stal Miroslav Najdekr.
První kanceláře
Od 1. prosince 1992 začala pracovat kancelář ČKAIT v Praze pod vedením Lenky Zimové. Ta ji vedla až do roku 2014 a měla rozhodující zásluhu na bezproblémovém chodu Komory a na přípravě všech základních aktivit. Současně, za podpory poboček ČSS,I vznikly kanceláře i ve všech oblastech.
Za 30 let existence dosáhla ČKAIT mnoha úspěchů, navázala vztahy se zahraničními kolegy, zaměřila se na podporu celoživotního vzdělávání a svým členům nabízí široký okruh informací. Snaží se kultivovat vystavěné prostředí,a je aktivní při tvorbě právního prostředí. V roce 2015 se stala i připomínkovým místem Legislativní rady vlády ČR.
Na závěr zopakuji základní principy autorizace a profesní komory. Na rozdíl od většiny druhů technické činnosti je proces přípravy a realizace stavby vždy unikátní. Není ekonomicky možné stavbu postavit na zkoušku a potom jí zbourat a postavit lepší. Pro tento postup je nutné vybrat kvalitní odborníky, schopné samostatně se rozhodovat. To je princip autorizace. Protože stavebnictví nemůže nikdo sám celé obsáhnout, bylo nutné vytvořit obory. Do této zásady nešťastně zasáhlo ministerstvo pro místní rozvoj nevhodnou novelou autorizačního zákona. Garancí nejkvalitnějšího výběru odborníků je odborná komora, kterou stát pouze dozoruje. To je třetí zásada celého autorizačního procesu.
[caption id="attachment_9050" align="alignnone" width="800"]
Celou historii existence ČKAIT v letech 1992 až 2022 podrobně mapuje publikace, kterou vydalo Informační centrum ČKAIT. Na 132 stranách jsou připomenuty nejdůležitější události z jednotlivých let, dále je zde uveden seznam čestných členů, popis činnosti a složení hlavních orgánů ČKAIT i popis činnosti všech dvanácti oblastních kanceláří ČKAIT.[/caption]