Ze setkání inženýrských organizací V4

Usnadnění práce autorizovaných osob, přiblížení technických norem a reakce na výzvy spojené s energetickou krizí a změnou klimatu. To je jen část témat, která byla probírána špičkami inženýrských komor a svazů na posledním jednání v rámci Visegrádské 4. Uskutečnilo se 29. září až 2. října 2022 ve Valči u Hrotovic na Vysočině v režii ČKAIT a Českého svazu stavebních inženýrů (ČSSI).

Loňské setkání inženýrských organizací zemí V4 se zaměřilo na městské inženýrství a potřebu reagovat na výzvy, jež přináší změna klimatu, změna požadavků na dopravu nebo rozšiřování chytrých technologií. Environmentálních otázek se dotklo rovněž nedávné setkání zástupců inženýrů a techniků zemí Visegrádské 4, jež se konalo v České republice.

Diskuse se týkala především oblasti energetické náročnosti budov. Zástupci členských zemí V4 poskytli informace o transpozici směrnice EU EPBD II do vnitrostátních právních systémů. Byla dohodnuta spolupráce při tvorbě prováděcích předpisů, výměna zkušeností při ověřování způsobilosti energetických specialistů a tvorbě vzdělávacích materiálů. Hovořilo se také o vlivu politické situace na ceny energií a stavebních materiálů.

Zákony a zakázky trápí všechny

Hlavní bod projevu předsedy ČKAIT Ing. Špalka na Konferenci k politikám architektury a stavební kultury, kterou v rámci předsednictví ČR Radě Evropy pořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj 11.–12. října v Praze a jíž se věnujeme v samostatném článku níže, se týkal soustavného upřednostňování nejnižší ceny před kvalitou (referencemi) při veřejných zakázkách. Setkání V4 ve Valči ukázalo, že tento problém trápí nejen Českou republiku, ale i okolní státy.

Delegáti se proto shodli na založení pracovní skupiny, která bude identifikovat rozdíly a navrhovat harmonizaci v oblasti veřejných zakázek v zemích V4. Analyzovány budou odlišnosti na úrovni legislativy, výkazů výměr i rozpočtů staveb, jež jsou předmětem veřejných zakázek. Datum zřízení pracovní skupiny bylo stanoveno na 31. října 2022 a výstupy budou představeny na příštím zasedání V4 v roce 2023. Na popud maďarské strany byla do deklarace prosazena i snaha o vytvoření systému pro hodnocení kvalifikace uchazečů ve veřejných zakázkách.

Rozprava se dotkla rovněž stavebního zákona – v této oblasti byli dle očekávání velmi aktivní tuzemští aktéři. Opakovaně zazněly obavy před přílišným tlakem developerů a dalších zájmových skupin upřednostňujících rychlost výstavby před její kvalitou, ochranou uživatelů a standardy. A to i přesto, že dle doložených zkušeností alespoň v případě rezidenčního developmentu množství nových bytů neznamená lepší dostupnost bydlení. „Pro kompaktní postup bylo přijato rozhodnutí sdílet aktuální znění stavebních zákonů v zemích V4, včetně dostupných novelizací a především prováděcích předpisů,“ doplňuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Normy a digitalizace

Přínos těsné spolupráce inženýrských komor a organizací byl patrný rovněž v bloku věnovaném technickým normám, normám pro technické výkresy, informační modelování budov (BIM) a elektronické archivace projektové dokumentace. Cílem synchronizovaného postupu má být usnadnění výkonu profese autorizovaných osob ve všech zemích Visegrádské 4. Z tohoto důvodu se na základě jednání ve Valči budou zúčastněné organizace vzájemně informovat o aktivitách v této oblasti (zejména v oblasti norem pro stavební výkresy). V mezinárodních organizacích ECEC a ECCE bude koordinovaně podporována elektronická archivace projektové dokumentace a prosazování informačního modelování budov (BIM) využitelného v celém životním cyklu budov.

Znepokojivá situace v Polsku

Stavební právo nebylo řešeno jen v souvislosti s Českou republikou, ale neméně intenzivně i s Polskem. Delegace V4 vyjádřily znepokojení nad záměrem polských zákonodárců stavět obytné domy o ploše do 70 m2 pro vlastní potřebu bez stavbyvedoucího a vedení stavebního deníku. Nařízení o podrobném rozsahu a formě stavebního projektu v Polsku zavádí rozdělení stavebního projektu na tři samostatné prvky. Takový postup může ohrozit bezpečnost tohoto typu staveb, zaznělo opakovaně během setkání. Delegáti proto souhlasili s tím, aby byl pro každou stavbu jmenován stavbyvedoucí s příslušnou stavební kvalifikací. Zároveň označili za bezprecedentní absenci požadavku na předložení technického projektu ve fázi projektové dokumentace pro stavební povolení.

Letošního setkání se z vedení inženýrských komor a organizací jmenovitě zúčastnili Robert Špalek (ČKAIT), Adam Vokurka (ČSSI), Vladimír Benko (Slovenská komora autorizovaných inženýrů), Juraj Nagy (Slovenský svaz stavebních inženýrů), Filip Pachla (Polská komora autorizovaných inženýrů), Karol Firek (Polský svaz stavebních inženýrů a techniků) a Ernő Wagner (Maďarská komora autorizovaných inženýrů). Další výroční setkání se uskuteční v říjnu 2023 ve Slovenské republice na pozvání Slovenské komory stavebních inženýrů (SKSI) a Slovenského svazu stavebních inženýrů (SZSI).