Z Konference k politikám architektury a stavební kultury

Na dvoudenní mezinárodní konferenci, která se konala 11 a 12. října 2022 v Kongresovém centru na pražském Vyšehradě, věnované aktuálním problémům kvality architektury a stavební kultury, vystoupil Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT. Ve svém projevu zmínil tři hlavní problémy, s nimiž se autorizovaní inženýři a technici v praxi setkávají.

První okruh se týkal komplikovaných právních předpisů, které vytvářejí stále více překážek pro projektovou a stavitelskou činnost. Předseda mimo jiné uvedl: „Velmi bychom uvítali, pokud by se právní předpisy zjednodušily a především byly trvanlivější, tj. neměnily se i několikrát do roka. Evropským problémem se také stávají evropské normy. V porovnání s naší českou dřívější praxí jsou evropské normy co do objemu rozsáhlejší a také složitější. Autory evropských norem totiž většinou nejsou lidé z praxe. Normy EU proto připomínají spíše vědecké publikace a jde o složité a přesné počítání s velice nepřesnými vstupními hodnotami, což výrazně ovlivňuje konečný výsledek.“

Druhou významnou překážkou na cestě ke kvalitní stavbě a architektuře je způsob výběru projektanta. Mimo jiné předseda uvedl: „Soutěže jsou převážně postaveny na nejlevnější cenové nabídce. I u nabídek, kde je více kritérií, se většinou rozhodujícím parametrem stává cena. Duševní práce projektanta je tak stavěna na rovinu s nákupem spotřebního zboží, což je nepřijatelné a škodlivé. Bohužel častým vzorem pro tento způsob soutěží je státní správa, kde výběr na základě ceny převažuje. Soukromá sféra se tomuto trendu ráda přizpůsobuje. Kritérium mimořádně nízké nabídkové ceny je pro mnoho lidí neznámým pojmem. Naprostým vrcholem je soutěž prováděná elektronickou aukcí, u které dehonestace práce projektanta dosáhla svého dna. Co je výsledkem těchto praktik? Můžeme předpokládat, že za zlomek obvyklé ceny lze obdržet kvalitní a trvale udržitelné stavební dílo? Zcela jistě ne. Stížnosti na nekvalitní práci od stavebníků jsou v těchto případech nepochopitelné a nemístné.“

Třetím problémem, který Ing. Špalek zmínil, je, že současná politika nejnižší nabídkové ceny za projektové práce ovlivňuje i klesající zájem studentů o obor: „Kombinace vysoké odpovědnosti, nízkého platu a obtížného studia je opravdu ďábelská. Mnozí projektanti, kteří odchází do důchodu, za sebe nemají odpovídající náhradu.“ V této souvislosti zmínil potřebnost vydávání Výkonových a honorářových řádů, které některé evropské země mají.

„Nechci, aby můj příspěvek vyzněl pouze jako boj o větší zisky pro projektanty. Pravdou je, že i při současných obtížných podmínkách vznikají neobyčejné stavební a architektonické skvosty. Mohli jste to vidět i na videomappingu, kde jsme vám představili 30 nejzajímavějších staveb, které byly dokončeny za 30 let existence ČR a 30 let existence ČKAIT.

V takových chvílích jsem hrdý, že patřím do velké rodiny stavbařů a čerpám novou energii do další práce. Je skvělé, že máme tolik kolegů, kteří ve své práci vidí smysl a poslání. Podpořme je ale také dobrými podmínkami pro práci. Bez toho nelze vytvářet kvalitní prostředí pro život všech občanů. Bez toho nebudeme mít ani kvalitní politiku architektury a stavební kultury.”