Zprávy a informace ČKAIT 2022|01

Stavebník – nejdůležitější subjekt v procesu výstavby, definice se příliš nemění, povinnosti však ano

V současném stavebním zákoně č. 183/2006 Sb. je jeho definice obsažena v § 2 odst. 2 písm. c), podle níž je stavebníkem osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby.

Podle § 14 písm. a) nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. je definice stavebníka podobná, menší změny v definici pojmu vyplývají ze skutečnosti, že podle nového stavebního zákona se povede pouze jediné řízení o povolení záměru a nebudou již dány zjednodušené procesní formy ve smyslu souhlasů (nebude tedy již možnost ohlášení ve vztahu k určitým záměrům, ale bude dána možnost požádat o vydání rozhodnutí ve zrychleném řízení za podmínek stanovených § 212). Stavebníkem podle nového stavebního zákona tedy bude osoba, která pro sebe žádá vydání povolení záměru nebo odstranění stavby, zařízení nebo terénní úpravy, a dále osoba, která provádí nebo odstraňuje stavbu, zařízení nebo terénní úpravu, pokud nejde o stavebního podnikatele jednajícího v rámci své podnikatelské činnosti. Nové povinnosti stavebníka viz strana 10.

Projektant – jeho definice je v novém stavebním zákoně již obsažena

Současný stavební zákon neobsahuje přímou definici projektanta. V § 158 odst. 1 je uvedeno, že vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu (tedy podle autorizačního zákona). Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územněplánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny. Autorizovanými osobami ve smyslu autorizačního zákona jsou autorizovaný architekt, autorizovaný inženýr a autorizovaný technik. Jejich působnost je vymezena v § 17–19 tohoto zákona. V § 22 odst. 4, který používá tzv. legislativní zkratku, je uvedeno: Pořizovatel vždy při veřejném projednání zajistí ve spolupráci s fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě (dále jen „projektant“) výklad územněplánovací dokumentace. Podle § 30a odst. 1 autorizačního zákona mohou vybrané činnosti ve výstavbě v České republice vykonávat i osoby uvedené v § 7 odst. 1 písm. b), které získaly potřebnou kvalifikaci k vybrané činnosti v jiném členském státě, a to jako registrované osoby usazené nebo hostující.

Nový stavební zákon již výslovnou definici projektanta obsahuje přímo v § 14 písm. b), podle níž jde o fyzickou osobu oprávněnou podle autorizačního zákona ke zpracování územněplánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace. Projektovou dokumentací se podle § 157 odst. 1 nového stavebního zákona rozumí dokumentace pro:

1. povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací (dále jen „dokumentace pro povolení stavby“), s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až n) a odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu,
2. rámcové povolení,
3. povolení změny využití území,
4. provádění stavby, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až n) a odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu,
5. odstranění stavby, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až n) a odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu.

Hlavní projektant – nová definice je podobná současnému znění

Současný stavební zákon definuje hlavního projektanta v § 113 odst. 2. Jedná se o projektanta, kterého stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace stavby zpracovávané více projektanty nebo koordinací autorského dozoru.

• 14 písm. c) nového stavebního zákona obsahuje podobnou definici. Hlavním projektantem je projektant pověřený koordinací při zpracování dokumentace.

Stavební podnikatel – nová definice je podobná současnému znění

Současný stavební zákon v § 2 odst. 2 písm. b) uvádí, že stavebním podnikatelem je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních předpisů (podle živnostenského zákona). Nový stavební zákon obsahuje obdobnou definici v § 14 písm. d).

Zhotovitel – realizace svépomocí je i nadále možná v některých případech

Současný stavební zákon přímou definici zhotovitele neobsahuje. Občanský zákoník při úpravě smlouvy o dílo (§ 2586 a násl.) rozlišuje smluvní strany zhotovitel a objednatel. Je-li podle § 2 odst. 2 písm. c) současného stavebního zákona objednatel stavby stavebníkem, pak zhotovitelem stavby musí být stavební podnikatel, což kvituje také § 160 odst. 1 tohoto zákona, když uvádí, že provádět stavbu může jako zhotovitel pouze stavební podnikatel.

Stavebník však může některé stavby realizovat i sám svépomocí (stavby uvedené v § 160 odst. 3 současného stavebního zákona, § 159 odst. 2 nového stavebního zákona), je tedy zřejmé, že de facto i on může být v určitých situacích přímo zhotovitelem stavby. Na tuto skutečnost reaguje nový stavební zákon v § 14 písm. e), kde je jako zhotovitel stavby výslovně uveden nejen stavební podnikatel, ale i zhotovitel v případě svépomocné formy výstavby.

Stavbyvedoucí – jen drobné zpřesnění

Podle § 134 odst. 2 současného stavebního zákona je stavbyvedoucím osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu (tedy podle autorizačního zákona). Stavbyvedoucím tedy může být pouze autorizovaná osoba.

Nový stavební zákon tuto definici v § 14 písm. f) zpřesňuje tak, že stavbyvedoucím je fyzická osoba oprávněná podle autorizačního zákona nejen k odbornému vedení provádění nebo odstraňování stavby.

Stavební dozor nemusí být autorizovaný. Výjimkou jsou stavby pro bydlení a změny stavby, která je kulturní památkou.

Definice stavebního dozoru je obsažena v současném stavebním zákonu v § 2 odst. 2 písm. d). Jedná se o odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru či střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Nemusí se tedy jednat o autorizovanou osobu.

Nový stavební zákon uvádí podobnou definici v § 14 písm. g), podle níž je stavebním dozorem odborný dozor nad prováděním nebo odstraňováním stavby, zařízení anebo terénní úpravy svépomocí. Podle § 165 odst. 1 tohoto zákona může stavební dozor vykonávat pouze fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. U svépomocné formy výstavby nemusí stavební dozor tedy opět být autorizovanou osobou.

Pozor, jak podle současného (§ 160 odst. 4), tak i podle nového stavebního zákona (§ 159 odst. 2) platí, že pokud by stavebník prováděl svépomocnou formou stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, nestačil by zde pouze stavební dozor, ale stavebník už potřebuje osobu stavbyvedoucího jakožto autorizovanou osobu.

Technický dozor stavebníka – autorizovaný musí být nadále jen u veřejných zakázek

Technický dozor stavebníka je jak v současném, tak novém stavebním zákoně upraven pouze na jednom místě, a to pro případ staveb financovaných z veřejného rozpočtu (z veřejných prostředků). Zde je dána povinnost stavebníka zajistit při provádění této stavby, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu.

V případě ostatních staveb je na stavebníkovi, zda vedle osoby stavbyvedoucího pro další kontrolní činnost prováděné stavby zajistí i technický dozor stavebníka, tuto povinnost má stavebním zákonem stanovenu jen pro stavbu financovanou z veřejného rozpočtu. Tady se musí navíc jednat o autorizovanou osobu. U ostatních staveb, kdy je dáno na zvážení stavebníka, zda pro provádění stavby bude, či nebude mít technický dozor stavebníka, se o autorizovanou osobu jednat nemusí. Vzájemný vztah stavebníka a technického dozoru stavebníka je upraven soukromoprávní smlouvou, přičemž technický dozor stavebníka odpovídá pouze stavebníkovi, stavební zákon mu přímo žádné povinnosti nestanoví.

Je třeba si uvědomit, že technický dozor stavebníka není stavbyvedoucím ani osobou vykonávající stavební dozor. Jedná se o osobu, která hájí zájmy stavebníka a provádí kontrolu prováděné stavby tak, aby stavební podnikatel, který jako zhotovitel stavbu provádí, dodržoval technické podmínky realizace, platné právní předpisy, aby stavbu prováděl kvalitně a dodržoval rozpočet a termíny stavby.

Autorizovaný inspektor – nový stavební zákon mění jeho oprávnění

Postavení autorizovaného inspektora je upraveno v hlavě III části čtvrté současného stavebního zákona. Jedná se o soukromou fyzickou osobu, na kterou zákon přenesl za splnění příslušných podmínek část výkonu státní správy na úseku stavebního práva. V první řadě se musí jednat o autorizovanou osobu podle autorizačního zákona, přičemž není rozhodující, pro jaký konkrétní obor byla autorizace udělena. Dále musí být splněna délka praxe v taxativně vyjmenovaných činnostech a prokázána trestní i disciplinární bezúhonnost. Posledním nutným předpokladem je absolvování zkoušky před odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává ministr pro místní rozvoj. Prominout praxi je výjimečně možné, pokud se jedná o erudovaného pracovníka působícího ve vysokém školství nebo vědeckých pracovištích a jedna z komor (ČKA, ČKAIT) se vyjádřila kladně.

Autorizovaný inspektor je pro výkon funkce jmenován s působností pro celé území České republiky na dobu 10 let. Tato doba bude na jeho žádost prodloužena bez vykonání zkoušky nejvýše o deset roků, a to i opakovaně, jestliže prokazatelně činnost autorizovaného inspektora soustavně vykonával.

Ustanovení § 149 odst. 1 současného stavebního zákona uvádí, že autorizovaný inspektor je oprávněn na základě smlouvy se stavebníkem a na jeho náklad

6. osvědčit způsobem stanoveným v § 117, že navrhovaná stavba nebo změna stavby před jejím dokončením (§ 118) může být provedena,
7. zpracovat odborný posudek (certifikát) pro vydání kolaudačního souhlasu (§ 122),
8. dohlížet na provádění stavby.

Podle § 117 odst. 1 současného stavebního zákona platí, že uzavře-li stavebník smlouvu s autorizovaným inspektorem o kontrole projektové dokumentace stavby, kterou hodlá provést, může autorizovaný inspektor posoudit projektovou dokumentaci místo stavebního úřadu z hledisek uvedených v § 111 odst. 1 a 2, pokud nejde o stavbu, která je označena zvláštním právním předpisem jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem, nebo u záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, nebo u stavby, o které tak rozhodl stavební úřad v územním rozhodnutí v případě významných vlivů na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí se stavebním pozemkem. Uzavření smlouvy je autorizovaný inspektor povinen oznámit stavebnímu úřadu bez zbytečného odkladu. Po splnění příslušného procesního postupu pak stavebníkovi vzniká právo provést oznámený stavební záměr s certifikátem autorizovaného inspektora (není zde tedy vydáváno stavební povolení).

Nový stavební zákon v části osmé institut autorizovaného inspektora ponechává, ale určitým způsobem mění výkon jeho oprávnění. Ustanovení § 276 tohoto zákona uvádí, že autori­zovaný inspektor vydává odborné posudky autorizovaného inspektora pro účely kolaudace staveb a pro účely posouzení souladu projektové dokumentace nebo dokumentace jednoduchých staveb uvedených v odst. 1 písm. e) až n) a odst. 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu s požadavky na výstavbu, popřípadě technickými předpisy a technickými normami.

To znamená, že pokud bude přílohou podané žádosti o povolení záměru odborný posudek autorizovaného inspektora, má se podle § 193 odst. 2 nového stavebního zákona za to, že taková projektová dokumentace nebo dokumentace je v souladu s požadavky na výstavbu, popřípadě technickými předpisy a technickými normami. Podle nového stavebního zákona tak stavební úřad bude z přiloženého posudku autorizovaného inspektora vycházet jako z podkladu pro vydání výsledného povolení. To bude vydáno klasicky. Nepůjde již tedy možnost, že by povolení mohlo být nahrazeno oznámením záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, jak je tomu dosud.

I nadále má být autorizovaný inspektor autorizovanou osobou a splnit další podmínky pro výkon činnosti uvedené v § 277 odst. 1 nového stavebního zákona.

JUDr. Eva Kuzmová
právní poradkyně ČKAIT, ekuzmova@ckait.cz