Aktuální problémy geotechnického inženýrství
Na konci roku 2021 bylo do informačního systému PROFESIS (S 1.2) doplněno nové vydání Slovníku pojmů ve výstavbě – geotechnické inženýrství. Autorizované osoby tím získávají pro svou praxi zásadní terminologický dokument, který odráží moderní proměny oboru ve světě. Aktiv Geotechnika i nadále bojuje za to, aby se správná terminologie používala i v nových právních předpisech. Nejde jen o názvosloví, ale o komplexní systém práce.
V Evropě se změny výrazně projevily po ustavení Eurokódu 7 Navrhování geotechnických konstrukcí (geotechnika) do soustavy evropských norem v roce 2004 a následně v desítkách přijatých euronorem do širokého oboru geotechnického inženýrství. Slovník se proto drží především definic v nových standardech a odborných předpisech. Z hlediska současných potřeb oboru byla zcela přepracována dřívější verze slovníku Geotechnika a zakládání staveb z roku 2006. Během posledních desetiletí se totiž podstatně změnilo nazírání na tento obor a oba původně uvedené předměty jsou již dávno sloučeny v širším, celosvětově uznávaném oboru stavebnictví pod shrnujícím názvem. Dále se sám obor geotechnického inženýrství během této doby tak výrazně pozměnil, že bylo nutno nově formulovat mnohé překonané výklady a hlavně doplnit velké množství zcela nových pojmů. Slovník byl proto značně rozšířen o aktuální výrazy z teorie a praxe. Místy byl u výkladu stávajících hesel podle potřeby oživen modernějším jazykem. Výrazně byl slovník doplněn vybranými pojmy z prováděcích metod speciálních geotechnických prací, zejména z technologické oblasti. Rovněž byly zavedeny nově platné výrazy o vrtacích zařízeních a zařízeních pro zakládání staveb, které se na stavbách již v současnosti běžně vyskytují. Významné je také doplnění nových termínů betonáže hlubinných základů. Obdobně byly přidány i chybějící výrazy týkající se působení podzemní vody, zejména s ohledem na zaváděnou infiltraci srážkové vody na pozemku v přímém okolí stavby. Poměrně rozsáhle bylo nutno z posledních desetiletí doplnit pojmosloví v oblasti zlepšování základových půd, a to i na poli sanace znečištění základové půdy a podzemní vody.
Celosvětový trend sjednocování terminologie
V celosvětovém trendu sjednocování mezinárodní terminologie tohoto oboru, jež je založena převážně na angloamerických výrazech, je také cílem slovníku přiblížit české odborné výrazy aktuálnímu stavu a tím usnadnit naši komunikaci při spolupráci se zahraničními partnery, kdy jsou právě nejvíce potřeba překlady na bázi porovnání s úzy standardů v anglickém jazyce. Obzvláštní péče byla proto věnována uvedení aktuálních anglických ekvivalentů jednotlivých hesel. Souhrn hesel nyní tvoří výkladový aparát základního pojmosloví oboru geotechnického inženýrství a jeho speciálních prací, respektuje účel a zaměření ČKAIT na praktickou činnost ve výstavbě. Nebylo tedy možno pokrýt komplexně i rozsáhlé pole akademické teorie anebo zabíhat do přílišných technologických podrobností jednotlivých podoborů, jako je například tunelové a podzemní stavitelství. Podrobnější vyjasnění termínů a podmínek v těchto oblastech i jejich užívání je třeba vyhledat v odborné literatuře a technických normách oboru, z nichž jsou ty nejzákladnější uvedeny ve Slovníku pojmů ve výstavbě – geotechnické inženýrství.
Příklad výkladu dvou aktuálně významných hesel
V poměrech naší výstavby se stala velkým problémem narůstající nedostatečnost geotechnických průzkumů označovaných různě podle zastaralalých předpisů jako např. průzkum geologický, inženýrsko-geologický apod. Dosavadní terminologická nejednoznačnost má být řešena při zahájené celkové rekodifikaci stavebního práva. Nový slovník pojmů platný pro výstavbu je k tomu podkladem. Příkladem jsou definice geotechnického průzkumu i dalších průzkumů podléhajících tomuto pojmu, například zde vyjmutého a uvedeného inženýrsko-geologického (IGP).
Geotechnický průzkum (GP) Činnost, jejímž cílem je získání potřebných geotechnických informací pro účely územního plánování, přípravu a realizaci staveb. Na rozdíl od inženýrskogeologického průzkumu vyžadovaného v minulosti je GP komplexnější. Poskytnuté geotechnické informace musí být přiměřené pro řízení zjištěných a očekávaných projektových rizik, musí zahrnout rizika nehod, zdržení a poškození. Musí tedy obsahovat v odpovídající míře základové podmínky, geologii, geomorfologii, hydrogeologii a seismicitu a také další průzkumy staveniště, jako je průzkum výskytu radonu, bludných proudů, zhodnocení stávajících konstrukcí, historii vývoje staveniště a jeho okolí apod. Dostatečnost geotechnického průzkumu je vhodné prověřit protokolárním zápisem. Anglický ekvivalent: geotechnical investigation.
Inženýrsko-geologický průzkum (ig.p.) Nedílná součást geotechnického průzkumu. Hlavním předmětem ig.p.je zjištění a objasnění skladby základové půdy (i za pomoci např. geofyzikálního průzkumu nebo inženýrské seismologie) a vyšetření fyzikálních a geomechanických vlastností základových půd (metodami mechaniky zemin a mechaniky skalních hornin). Anglický ekvivalent: engineering geology investigation.
Ustavení právního pojmu „geotechnický průzkum“ se zatím nepodařilo
Aktiv profese Geotechnika (AG) v rámci ČKAIT usiloval dlouhodobě o ustavení právního pojmu „geotechnický průzkum“ a nalezl plné pochopení u nového vedení Komory. Až v říjnu 2021 se podařilo projednat s resortem Ministerstva životního prostředí (MŽP) případnou možnost úpravy zastaralého geologického zákona č. 62/1988 Sb., který nazírá průzkumy jen ze svého úzkého hlediska vyhrazených geologických prací a je nekompatibilní s výstavbovou praxí.
Předseda ČKAIT Ing. Robert Špalek dotáhl záležitost k jednání se zástupci MŽP, kteří se vyjádřili v tom smyslu, že je na resortu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), aby upravil své právní normy odpovídajícím způsobem pro své účely. Tedy jinak řečeno, aby vytyčil podmínky pro vstup jiných subjektů na pole výstavby. Výsledek tohoto jednání se stal zlomovým bodem pro další postup a kroky. Předseda Komory se v souvislosti s níže uvedeným případem, obrátil dopisem ze 7. prosince 2021 na resorty Ministerstva dopravy a Ministerstva pro místní rozvoj se žádostí, aby v návaznosti na nový stavební zákon byl do prováděcích vyhlášek právně ukotven pojem geotechnický průzkum. Upozornil je, že Eurokód 7 – Geotechnika, který zavedl pojem GP do evropského práva, byl u nás přejat v roce 2006 normou ČSN EN 1997-1 se závazkem harmonizovat podle ní tuzemskou legislativu. Pro výstavbu jsou u nás tedy platné postupy návrhu stanovené Eurokódem 7 a těsně navazující postupy získávání geotechnických údajů či provádění speciálních geotechnických prací stanovené euronormami. Nejde ovšem jen o názvosloví, ale o standardy platné ve výstavbě zastoupené patřičnými pojmy. Z MMR byla již přislíbena podpora v zahrnutí uvedené věci do přípravy právních předpisů.
Současné jednání ŘSD je poněkud kontroverzní
Dopis také uvádí jako případ nevhodného řešení této problematiky projednávání revize předpisu TP 76 v organizaci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) z resortu MD, jíž bylo rovněž dáno stanovisko na vědomí. ČKAIT byla požádána svým členem, doc. Ing. Rozsypalem, CSc., spoluautorem tohoto předpisu na průzkumy pro dopravní stavby, o pomoc při konfliktu v závěrečném schvalování, jelikož realizace tohoto předpisu závisí na odpovědnosti autorizovaných osob za návrh stavby. Po několikaleté přípravě a diskusích se tato práce v září 2021 náhle zcela obrátila a přistoupilo se na námitku prosazující hledisko inženýrských geologů o nadřazenosti starého pojmu „inženýrskogeologický průzkum“ ve smyslu geologického zákona z roku 1988. Ze změny pojetí plyne snížení užitné hodnoty výstupů průzkumů pro projektanty v té jejich části, která má sloužit pro potřeby geotechnických návrhů. Doc. Rozsypal proto odmítá nový návrh autorsky potvrdit.
Aktiv profese geotechnika ČKAIT při posouzení případu upozornil na skutečnost, že pro uvedenou změnu bylo nevhodně argumentováno geologickým zákonem i provizorní normou ČSN P 73 1005 Inženýrskogeologický průzkum, ačkoli tyto dokumenty nejsou eurokonformně harmonizovány. Hlavně však byla ČSN P 73 1005 schválena pouze jako předběžná norma, a to ještě navzdory jejímu odmítání většinou zástupců ze stavebnictví. Agentura ČAS ji tedy zařadila vbrzku do programu k přepracování. Autorem přepracování normy byla ovšem stanovena ČAIG (Česká asociace inženýrských geologů), která je již o rok zpožděna v plnění termínu předložení nového návrhu. Jedná se o tutéž právní osobu, která prosadila svými zástupci uvedenou změnu TP 76 a je tak ve střetu zájmů ve svůj prospěch.
ČKAIT považuje právní ukotvení geotechnického průzkumu za nezbytné
ČKAIT, jako zákonný garant státní správy v procesu výstavby, prodiskutovala uvedený stav tohoto problému s partnerskými organizacemi v oboru, Asociací dodavatelů speciálního zakládání staveb (ADSZS) a Českou tunelářskou asociací (ČzTA) a vyzývá tímto dopisem odpovědné orgány státní správy k dořešení nejen připravované revize TP 76, ale i k ustavení pojmu „geotechnický průzkum“ v našich právních předpisech.
Související články
- Z+i ČKAIT 1/2021, Vyjasnění vztahu mezi geotechnikou a geotechnickým inženýrstvím
- Z+i ČKAIT 2/2017, Geotechnika se podílí dvaceti procenty na celkových rizicích staveb