Zprávy a informace ČKAIT 2022|05

První reakce na energetickou krizi vyvolanou válkou na Ukrajině

První novela EZ byla připravena bleskově během května. V červnu vyšla ve Sbírce zákonů jako zákon č. 176/2022 Sb., kterým se mění energetický zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, a kterým se mění také zákon č. 382/2021 Sb., jímž se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, a další související zákony. Cílem novely je reagovat na energetickou krizi v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině. Novela tak činí dvěma nejnutnějšími legislativními úpravami:

1. zavedením principu „Use it or lose it“ (UIOLI) při skladování zásob zemního plynu,
2. novelizací institutu dodavatele poslední instance.

Efektivní využívání plynových zásobníků na principu: Use it or lose it

Toto opatření se týká zásobníků plynu s cílem posílit energetickou bezpečnost a soběstačnost ČR. Zásobníky zemního plynu na území ČR jsou schopny pojmout cca 30 % roční spotřeby zemního plynu. Jejich úplné a efektivní naplnění během léta představuje nejjednodušší způsob, jak zajistit dodávku zemního plynu v zimě alespoň pro nejohroženější segmenty odběratelů. Zavedení principu „use it or lose it“ (UIOLI) umožní plné využití zásobníků plynu, neboť bude odstraněno blokování jejich rezervované, ale nevyužité kapacity. Úprava mění povinnosti ukladatele zásob plynu v zásobníku v tom směru, že sjednal-li smlouvu o uskladňování plynu a na jejím základě rezervoval roční skladovací kapacitu, vzniká mu smluvně nejenom právo uskladňovat plyn v zásobníku, ale na základě zákona také povinnost využívat rezervovanou skladovací kapacitu v požadovaném rozsahu. Pokud ukladatel nebude plnit požadovaná minimální množství plynu ve stanovených časových úsecích, pozbyde do konce skladovacího roku právo využívat rezervovanou skladovací kapacitu, a to v rozsahu, ve kterém požadované minimální množství plynu nesplnil. Účelem principu UIOLI je efektivní využití skladovacích kapacit v zásobnících plynu k zajištění bezpečnosti dodávek plynu.Proto je vedle pozbytí práva k nevyužité skladovací kapacitě zásobníku plynu nezbytné upravit postup zpřístupnění nevyužité skladovací kapacity jiným subjektům na trhu.

Novelizace institutu dodavatele poslední instance

V návaznosti na ukončení dodávek některých dodavatelů energie v ČR a na přechod značného množství zákazníků do režimu dodavatele poslední instance jsou navrhována opatření na úpravu režimu DPI. Novelou dochází ke zkrácení režimu DPI na tři měsíce, aby po této době ten, kdo řádně hradil platby za elektřinu nebo plyn, mohl automaticky přejít na standardní produkt u dodavatele, který mu dodával v režimu DPI. Novela dále zavádí novou povinnost, jíž se mění „filozofie“ institutu dodavatele poslední instance v českém právním řádu. Jak vyplývá z vlastního názvu, měl by dotčený subjekt fungovat jako krizový dodavatel energií pro odběratele. Energetická krize nicméně ukázala také potřebu elektrickou energii od výrobců odebírat, což je v rámci decentralizované výroby elektřiny logické a do budoucna nepostradatelné. Povinnost je časově omezena na relativně krátkou dobu jednoho měsíce, což vybízí každého výrobce k okamžitému vyhledání nového obchodníka. Přínosy této služby jsou oboustranné, tedy se jeví jako spravedlivé a praktické, aby se jednalo o činnost bezúplatnou.

Druhou novelou byl zaveden tzv. „úsporný tarif“

Druhou novelu EZ předložilo MPO vládě ke schválení 22. června. Po schválení parlamentem ji podepsal prezident republiky 1. srpna, ve Sbírce zákonů vyšla 9. srpna 2022 jako zákon č. 232/2022 Sb., kterým se mění energetický zákon č. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, a zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Novela byla přijata v reakci na současnou krizi na trhu s energiemi s cílem zavést opatření ke zmírnění dopadů růstu cen energií na odběratele elektřiny a plynu. Novela zavádí zcela nový institut, kterým je příspěvek na úhradu nákladů za energii (často v médiích uváděno jako „úsporný tarif“). V současné době se podstatná část občanů dostává do vážných finančních problémů v důsledku vysoké ceny elektřiny nebo plynu. Řešit tento stav poskytnutím sociální pomoci, jako je příspěvek na bydlení, který cílí pouze na skupinu sociálně slabších zákazníků, není v tuto chvíli dostatečné. Novela zavádí pro tento účel dva nové instituty, jimiž jsou příspěvek na elektřinu a zemní plyn a příspěvek na teplo. Právní úprava má docílit toho, aby se do faktury zákazníka za elektřinu nebo plyn promítnul příspěvek (sleva), který uhradí stát z vlastních zdrojů přes operátora trhu obchodníkovi. Obchodník s elektřinou či plynem příspěvek uplatní ve prospěch zákazníka v zálohové platbě či ve faktuře za spotřebovanou energii.

Příspěvek na elektřinu a plyn získají i takové subjekty, které odebírají elektřinu a plyn pro celý bytový dům a v plynovém nebo elektrickém kotli (nebo jiném podobném zařízení) zajišťují vytápění a ohřev vody pro celý dům. U příspěvku na teplo je tato pomoc určena na dodávku tepla z centrálního zdroje na vytápění a ohřev vody v bytových domech. U domovních nebo centrálních kotelen, kde je zákazníkem s uzavřenou smlouvou nejčastěji společenství vlastníků jednotek nebo bytové družstvo, je příspěvek zohledněn až na úroveň uživatelů bytů do vyúčtování služeb v domě. Právní úprava je navržena tak, aby vláda mohla vydat nařízení, v němž specifikuje kategorie zákazníků a výši příspěvku, který tito zákazníci obdrží. Novela dále reaguje na vzrůstající riziko dlouhodobějšího zastavení dodávek ruského plynu do Evropy a zavádí mimořádný stav nouze, který dává státu, respektive Ministerstvu průmyslu a obchodu, některé nové pravomoci, jež doposud pro obdobné situace v legislativě chyběly. Dále řeší problematiku cen plynu v takovýchto případech a také možnost ministerstva udělovat některým zákazníkům, zejména strategicky významným firmám, výjimky z dosavadního způsobu regulace dodávky plynu.

Novela obsahuje úpravu, podle níž může MPO vyhlásit pro celé území státu předcházení stavu nouze v teplárenství, což mu umožní uložit dodavateli tepla nové povinnosti, např. připravit k provozu zařízení, která mohou snížit spotřebu zemního plynu, a zajistit pro ně palivo (uhlí, topný olej apod.). MPO předložilo vládě 24. srpna 2022 dva prováděcí právní předpisy k novele EZ týkající se úsporného tarifu:

• Nařízení vlády o příspěvku na úhradu nákladů za energie (Nařízení vlády č. 262/2022 Sb., o příspěvku na úhradu nákladů za energie)
• Nařízení vlády o příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu, zemní plyn a teplo (Nařízení vlády č. 263/2022 Sb., o příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu, zemní plyn a teplo)

Obě dvě nařízení vláda tentýž den schválila a 31. srpna 2022 byla publikována ve Sbírce. S ohledem na to, že na extrémně rostoucí ceny energie reagovala následně vláda zastropováním cen elektřiny a plynu pro stanovené kategorie zákazníků, přistoupila 5. října 2022 ke zrušení Nařízení vlády č. 263/2002, o příspěvku na úhradu nákladů ze elektřinu, zemní plyn a teplo. Nařízení vlády k příspěvku na úhradu nákladů za energie, které zajistí domácnostem příspěvek v roce 2022, stanoví parametry a podmínky poskytnutí úsporného tarifu. Příspěvek na energie bude zohledněn na období od října do konce tohoto roku. Nařízení vlády stanovuje konkrétní výši příspěvku podle distribuční sazby odběrného místa u elektřiny.

Forma výplaty příspěvku na energie bude administrativně nenáročná. Domácnosti nebudou muset o nic žádat. Domácnostem, které platí zálohy inkasem nebo přes SIPO, se výše zálohy automaticky o tento příspěvek pokrátí. Zákazník, jenž platí zálohu trvalým příkazem, si bude moci zálohu sám upravit změnou trvalého příkazu.

Třetí novela má řešit mimořádnou tržní situaci

Třetí novelu EZ, kterou MPO vložilo do legislativního procesu v září tohoto roku, už podepsal prezident republiky a v nejbližších dnech by měla vyjít ve Sbírce zákonů. Novela vyjde jako zákon, kterým se mění energetický zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, a zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.
Novela reaguje na bezprecedentní situaci na trhu s energiemi a zavádí nový institut mimořádné tržní situace, jehož prostřednictvím se založí pravomoc vládě. Ta bude moci pomocí nařízení vlády mj. stanovovat ceny elektřiny nebo plynu a dále v krajních případech ukládat povinnost výroby nebo dodávky elektřiny nebo plynu, ukládat povinnost nabídky elektřiny nebo plynu či limitovat obchodování s elektřinou nebo plynem. V mimořádné tržní situaci se rovněž počítá s úhradou prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v případech, kdy stanovená cena nebude pokrývat náklady na zajištění dodávky. Příslušné mechanismy výpočtu a další podrobnosti budou předmětem navazujících nařízení vlády.

Čtvrtá novela má zjednodušit povolování obnovitelných zdrojů

Čtvrtou novelu EZ (tzv. LEX OZE I) předložilo MPO k projednání vládě 26. září 2022 a vláda ji v tentýž den schválila. Teď čeká na projednání Parlamentem ČR. Tímto zákonem se mění energetický zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, a zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Cílem novely je umožnit zjednodušení povolování obnovitelných zdrojů energie (OZE) a podpořit optimální rozvoj využívání OZE, a tím také přispět k plnění závazků EU v oblasti energetiky a klimatu a současně k zajištění energetické soběstačnosti. Navrhuje se zvýšit hranici výkonu výrobny elektřiny, od které je vyžadována licence na výrobu elektřiny udělovaná Energetickým regulačním úřadem ve vazbě na vymezení podnikání v energetických odvětvích, a to z hodnoty 10 kW na hodnotu 50 kW.

Součástí předkládané novely energetického zákona je také úprava stavebního zákona. Jsou navrhovány dvě zásadní úpravy stavebního zákona s cílem usnadnit v případě výroben z OZE rozhodování stavebním úřadům a zjednodušit povolovací procesy o umístění stavby. První úprava se týká staveb pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW s výjimkou staveb vodního díla, pokud se nacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše. Pro tyto stavby nebude nutné vyžadovat rozhodnutí o jejich umístění ani územní souhlas. Druhá úprava stavebního zákona se týká instalace obnovitelného zdroje energie s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, který je součástí stavby. Typicky se jedná o fotovoltaiku na střeše.

Pokud budou splněny podmínky bezpečnosti instalace, nebude zasahováno do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby, nevyžaduje se posouzení vlivů na životní prostředí a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou, nebude nutné pro tyto stavební úpravy žádat o stavební povolení ani provést ohlášení stavebnímu úřadu.

Navrhované úpravy energetického a stavebního zákona výrazně přispějí k urychlení výstavby výroben z obnovitelných zdrojů a zároveň přinesou snížení administrativních požadavků a zefektivnění procesů nutných pro výstavbu a provoz OZE na úrovni státní a veřejné správy.

Připravuje se pátá a šestá novela

Pátá novela EZ (LEX OZE II), na které MPO již zahájilo přípravné práce, bude zahrnovat úpravu energetických společenství, aktivního zákazníka, definici zranitelného zákazníka, problematiku sdílení elektřiny a další úpravu s ohledem na podporu výstavby obnovitelných zdrojů. Šestá novela EZ, tzv. „transpoziční“, bude transponovat evropskou legislativu, zejména směrnici 2019/944 o vnitřním trhu s elektřinou. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/944 z 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU.

Evropskou komisí je nám vytýkáno, že řada ustanovení směrnice nebyla dosud implementována do českého právního řádu. Ministerstvo průmyslu a obchodu z počátku chtělo přistoupit k této povinnosti tak, že bude směrnici transponovat do nového energetického zákona (NEZ). Ten je klíčovým legislativním návrhem v energetice, jenž bude obsahovat komplexní legislativní úpravu v této oblasti. Zákon bude v souladu s vývojovými trendy energetiky, jimiž jsou decentralizace výroby, větší zapojování zdrojů obnovitelné energie, řízení spotřeby elektřiny, zvyšování energetické účinnosti, ukládání energie, propojování jednotlivých sektorů atd. Vzhledem ke složitosti a značnému rozsahu právní úpravy a s tím související časové náročnosti na přípravě paragrafového znění bylo nakonec rozhodnuto, že transpozice směrnice bude provedena další novelou energetického zákona, která by měla být jednodušší a hlavně rychlejší. Transpoziční novela by měla být předložena vládě do konce tohoto roku.

Aktualizovaný text uveřejněný původně v časopisu Energetika 5/2022 z 11. 10. 2022